Zdroj: Tomáš Manina

Jak může vypadat nadstandardní bydlení na malém pozemku

02. 02. 2023
Diskuze (4)
Sdílet

Mladá čtyřčlenná rodina oslovila architekty z ateliéru NOIZ architekti s požadavkem na pohodlné bydlení. Místem „činu“ byl relativně malý pozemek u bratislavského Horského parku, na kterém stály dvě původní stavby. Otázek se vynořilo hned několik: bude možné stávající stavby zrekonstruovat a použít, nebo se bude stavět nanovo? A když novostavba, tak jaká, aby vyhovovala potřebám rodiny, nerušila prostředí a dodržovala regulativy.

Architekti se netají tím, že rozlousknut tento oříšek bylo i pro ně výzvou. Projekt řešili citlivě v kontextu lokality, okolních staveb a stávající zástavby pozemku.

Původní stavby se nedaly použít

Ve vyšší části parcely původně stál jednopodlažní rodinný dům, který měl společnou štítovou stěnu se sousedním objektem. Ve spodní části, za domem, byl zděný zahradní domek.

Ačkoliv nejprve architekti uvažovali o zachování původních staveb, po analýze nosných konstrukcí a legislativních možností se rozhodli zvolit cestu novostavby. Avšak tak, aby navazovala na původní řešení a zároveň aby bylo možné vytvořit pro investora nadstandardní uživatelskou hodnotu bydlení. To všechno na malém pozemku a s citlivým přístupem k prostředí.

Rodinný dům NA RADE v Bratislavě

Základem nového řešení bylo najít způsob, jak lze propojit samostatné objekty v různých výškových úrovních do uceleného tvaru. Zdroj: Tomáš Manina

Dvě základní východiska

„Cílem koncepce „novotvaru“ na místě původních objektů byla snaha nezatížit parcelu a její okolí ve stabilizovaném území, zachovat míru a charakter původní zástavby. Po analýze jsme přistoupili ke dvěma základním východiskům. První východisko řešení představovalo navázání na původní hmotu objektů, druhým bylo vytvoření nového dispozičního schématu na jejich původním místě,“ popisují finální řešení autoři projektu.

Přečtěte si také:
Na pozemku širokém jen čtyři metry stojí malý domek, kterému nic nechybí

Jak propojit objekty v různých výškách?

Základem nového řešení bylo najít způsob, jak lze propojit samostatné objekty v různých výškových úrovních do uceleného tvaru – část stavby položili níže (tam, kde byl původní zahradní domek) a hlavní hmota domu stojí na výše položené části pozemku.

Rodinný dům NA RADE v Bratislavě

Díky odebrání hmoty z hlavní části vznikl prostor pro větší předzahrádku s hlavním vstupem do domu, který tak získal závětří a větší intimitu. Zdroj: Tomáš Manina

Výzvou též bylo vytvořit maximální užitnou plochu na půdorysu, který už na začátku překračoval limit povolené zastavěnosti. A nakonec architekti museli zhodnotit potenciál exteriérových ploch u domu a propojit je s interiérem – přímo i vizuálně.

Dvě úrovně přízemí

Výsledkem důmyslného návrhu je užitná plocha sto devadesáti metrů čtverečních v několika úrovních, které se částečně prolínají. Spojeny jsou výrazným červeným schodištěm, které dodává dynamiku celému interiéru.

Ani první podlaží není v jedné rovině – část, která slouží jako hlavní vchod a sklad, architekti ponechali na úrovni ulice. Druhá část přízemí je o dva a půl metru níže, na úrovni zahrady. Díky tomuto triku vznikl hlavní prostor denní zóny s dvojnásobnou výškou.

Rodinný dům NA RADE v Bratislavě

Část vybavení kuchyně se ukrývá za panelem. Zdroj: Tomáš Manina

Atrium jako chráněný vnější prostor

Aby autoři návrhu dosáhli požadované zastavěnosti, z hmoty od ulice odebrali část objemu a posunuli ji k druhému objektu, který stál na zahradě. Díky tomu se podařilo maximalizovat plochu obytného podlaží i jejího propojení se zahradou.

Hlavní funkce domu jsou umístěny kolem otevřeného atria s terasou, která je tím přirozeně chráněna od nežádoucího kontaktu s ulicí a od sousedních staveb. Díky odebrání hmoty z hlavní části vznikl prostor pro větší předzahrádku s hlavním vstupem do domu, který tak získal závětří a větší intimitu.

Rodinný dům NA RADE v Bratislavě

Hlavní funkce domu jsou umístěny kolem otevřeného atria s terasou, která je tím přirozeně chráněna od nežádoucího kontaktu s ulicí a od sousedních staveb. Zdroj: Tomáš Manina

Díky tomuto šikovnému řešení mohli autoři netradičního domu prosvětlit část zapuštěného podlaží ze západu a vizuálně ho propojit se vstupem na pozemek o poschodí výše.

Do dětských pokojů vede oranžové schodiště

Zbytek potřebného obytného prostoru – dva dětské pokoje – autoři novostavby poskládali v různých výškových úrovních nad přízemí a zpřístupnili výrazným schodištěm.

„Funkce objektu se na základě daností parcely nacházejí v různých výškových úrovních. Řezové schéma ve smyslu ‚raumplanu‘ nám definovalo tvar schodiště, které se stalo vizuální dominantou objektu,“ doplňují architekti z ateliéru NOIZ.

Rodinný dům NA RADE v Bratislavě

Zbytek potřebného obytného prostoru – dva dětské pokoje – autoři novostavby poskládali v různých výškových úrovních nad přízemí. Zdroj: Tomáš Manina

Výrazné schodiště je v nejvyšším podlaží ukončeno čítárnou s výstupem na terasu. Díky terase přichází přirozené světlo shora přímo doprostřed dispozice – přes schodiště „proteče“ až do přízemí.

Rodinný dům NA RADE

architektonický ateliér: NOIZ architekti
autoři: Samuel Zeman, Andrej Šabo, Lukáš Kordík, Števo Polakovič
lokalita: Bratislava
zastavěná plocha: 140 m²
užitná plocha: 190 m²
plocha pozemku: 395 m²
realizace: 2022

Sabína Zavarská
Foto: Tomáš Manina

Kategorie: Návštěvy domů
Tagy: atrium atypické domy minimalistický design novostavby rodinný dům schodiste třípodlažní domy
Sdílejte článek

Diskuze

  • trochu nuda

    Anonym
  • ještě vás to baví? přiznaný beton, pravé úhly, šeď? asi deset let přežité… núúúda

    Anonym
  • Z architektonického hlediska možná zajímavé, nicméně dům absolutně nekorensponduje s okolní zástavbou. Uvnitř je chladný především díky přiznanému pohledovému betonu na stropech. Červené schodiště si neumím představit ani v továrně. Pokud se to ale majitelům líbí, OK.

    Petr
  • Zajimavy dum , ale interier nevkusne zarizen. Je to cele takove nesourode. Ale proti gustu..

    Ivo