Ložnice v korunách stromů a výhled do zlatého lesa. Dům v lese jako z pohádky

Dům, který se krajiny neptá, ale jí naslouchá

Na první pohled působí jednoduše, možná až nenápadně. Ale jakmile se přiblížíte, pochopíte, že tahle stavba má své kouzlo. Dům stojí na svažitém pozemku uprostřed lesa a svou nepravidelnou siluetou kopíruje terén. Místo aby mu vzdoroval, přizpůsobuje se mu – jako by s ním vedl tichý rozhovor.

Různé úrovně podlah umožňují, aby obytné místnosti plynule přecházely na venkovní terasy. Z ložnice se vychází přímo na dřevěné plato s výhledem do údolí, obývací pokoj se otevírá do zahrady a kuchyně má výstup na zastřešenou terasu. Každý krok spojuje interiér s přírodou.

Terasa nabízí klidné místo pro odpočinek v naprostém soukromí lesa. Zdroj: Charles Lanteigne

Když světlo maluje obrazy

Jedním z hlavních prvků domu je světlo. Dlouhá, úzká stavba má okna na obou stranách, takže sluneční paprsky prostupují napříč celým prostorem. Ráno zaplaví interiér měkké světlo z východu, odpoledne se sem opírá teplé slunce a večer se dům ponoří do stínů lesa.

Každé okno rámuje jiný pohled – jednou koruny stromů, jindy kamennou zídku nebo kousek oblohy. Interiér se tak stává galerií proměnlivých obrazů, které maluje sama příroda. A protože výhledy jsou ze všech stran, dům nikdy nepůsobí uzavřeně. Kamkoli se otočíte, pohled vás vede ven.

Velká okna i uvnitř domu umožňují, aby byl kontakt s přírodou neustálý. Zdroj: Charles Lanteigne

Dřevo, klid a jednoduchost

Uvnitř vládne klid. Architekti zvolili jeden tón dřeva, který se opakuje na stěnách, podlahách i vestavěném nábytku. Tento jednotný materiál vytváří příjemně teplé pozadí a nechává vyniknout výhledy do krajiny.

Design je střídmý, promyšlený do detailu. Každý kus nábytku má své místo a žádný prvek nepůsobí rušivě. Vše tu slouží pohodlí a harmonii – bez zbytečných ozdob, bez snahy upoutat pozornost. Místo luxusu v materiálech tu najdete luxus v klidu.

Lehkost, která má pevné základy

Ačkoli dům působí lehce, jeho konstrukce je promyšlená do posledního detailu. Hlavní ložnice je vysunuta nad terén a vytváří dojem, že se vznáší nad krajinou. Tento prvek zdůrazňuje tvar svahu a zároveň přináší pocit otevřenosti a svobody.

Použité materiály kombinují praktičnost s estetikou – dřevo na fasádě, velkoformátová okna s úzkými rámy, decentní osvětlení a keramické prvky v přírodních odstínech. Výsledek působí moderně, ale zároveň přirozeně a nadčasově.

Obývací pokoj působí jako galerie světla a barev – příroda za okny je jeho největší dekorací. Zdroj: Charles Lanteigne

Místo, kde čas plyne pomaleji

Tento dům není jen útočištěm, ale způsobem života. Když ráno otevřete dveře na terasu a ucítíte vůni lesa, pochopíte, proč tu člověk okamžitě zpomalí. Chodby a průhledy vedou pohled ven, na stromy, které se v průběhu roku proměňují.

Tady se znovu učíte vnímat drobnosti – měkké světlo na stěně, kapky deště na skle, ticho po setmění. Dům se stává součástí rytmu přírody, a to je jeho největší kouzlo.

Architektura s citem pro okolí

Autoři projektu ze studia Thellend Fortin Architectes navrhli dům s obrovským respektem k prostředí. Jejich filozofie je jednoduchá: architektura by měla krajinu doplňovat, ne přetvářet. Tento přístup je vidět v každém detailu – v orientaci na světové strany, v práci s terénem i ve výběru přírodních materiálů.

Dům v lese je důkazem, že moderní architektura může být nejen estetická, ale i lidská. Že může být klidná, tichá a přesto působivá.

Když domov a příroda dýchají jedním rytmem

Večer, když se v domě rozsvítí teplé světlo a venku se stmívá, působí jako lucerna ukrytá mezi stromy. Světlo z oken prosvítá mezi kmeny a dům se stává součástí krajiny – ne jako cizí prvek, ale jako přirozené pokračování lesa.

Tady se architektura nevnucuje. Jen tiše doprovází život svých obyvatel, kteří chtěli bydlet jinak – pomaleji, v souladu s přírodou a sami se sebou.

Galerie:

Text: Lucia Blažiová
Foto: Charles Lanteigne