Manželský pár si „adoptoval“ starou stodolu a vdechl jí nový styl života

Pan Holec nesl tento akt těžce (údajně se několikrát pokusil stodolu podpálit), zemědělská nemovitost ale i přesto sloužila svému původnímu účelu více než šedesát let. Nakonec stodolu „adoptoval“ manželský pár, kterému se podařilo vdechnout starému stavení nový styl života.

Původní stav Foto Lukáš PELECH

Autorem stodoly je architekt Josef Schejbal. Velkostatkář Holec zřejmě neměl hluboko do trezoru. Po znárodnění na konci čtyřicátých let se stala zbrusu nová stodola součástí JZD Benešov u Semil. Rodina pana Holce obdržela dům zpět až v porevoluční době. Díky vynikající stavební úrovni, s jakou byla provedena, se však stodola, i přes nedbalou správu JZD, dochovala ve velmi dobrém stavu.

Ptali jsme se Pavla Nalezeného, autora projektu rekonstrukce benešovské stodoly, kdo v domě nyní bydlí. Odpověď zněla: „Moji rodiče.“ Porodit si svého vlastního architekta má bezesporu jisté výhody… Vaše nadané a kreativní dítě vás zná většinou natolik dobře, že vám nové řešení domu ušije na míru, přesně podle vašeho vkusu. Ve vyvýšeném prostoru připomínajícím pódium například ihned vidí jogínskou tělocvičnu. „Maminka je učitelka jógy. Stala se jakousi ‚matkou‘ celé vesnice. Ženské si k ní chodí postěžovat (na bolavá záda, na manžela). Zacvičí si a pak dvě hodiny jí sušenky a klábosí. Táta chudák je tam celou dobu sám třeba s šestnácti ženskýma.“

V obytné hale plápolá oheň rodinného krbu a zahřívá rozlehlou místnost s výhledem do okolní krajiny. Foto Lukáš PELECH

„Když stavím svůj vlastní dům, udělám si pořádek sám v sobě.“

Dům jógy

Hlavní roli při výběru pozemku sehrály nádherné výhledy nad dramatickým údolím řeky Jizery. Svažitý pozemek situovaný na jih se zahradou a vzrostlými stromy jen tak někdo nemá. Stodola se pyšní zachovalým mansardovým krovem s ležatou stolicí a hřebenem ve výšce deseti metrů. Jak vlastně funguje tenhle nově probuzený dům? Na jihu má čtyři patra a je velmi otevřený. Dole garáž a letní kuchyň, o patro výš již zmíněná jogínská tělocvična a hlavně zastřešený dvůr. Nechybí ani dílna a prádelna. Na zvýšené zápraží proudí od západu sluneční svit velkým otvorem ve střeše. V obytné hale plápolá oheň rodinného krbu a zahřívá rozlehlou místnost s výhledem na nedaleký Skuhrov, Vrchy, Stránsko a Kamenec. Starožitná jídelna je připravena posloužit i těm nejnáročnějším hostům.

„Rodiče bydlí ve stodole celoročně. Chtěli jsme větší dům, abychom se tam mohli všichni scházet. Celá rodina. Jsou tam tři ložnice, spát se dá i v letní kuchyni. Ale když tam přijede třeba třicet lidí, jako tomu bude na podzim při jogínském festivalu, tak se tam vejdou také. Vyspí se v tělocvičně nebo nahoře na roštovém dvoře.“ Rodičům Pavla Nalezeného poskytuje jejich dům-stodola denní i večerní prostor, je zde dostatek zákoutí, kde si každý najde svoje soukromí, konečně si mohli pořídit velkého psa a dle názoru jejich syna a architekta v jedné osobě jsou poprvé v životě skutečně šťastní… „Ale to zřejmě souvisí i s tím, že když si stavím dům, udělám si pořádek sám v sobě.“

V obytné hale plápolá oheň rodinného krbu a zahřívá rozlehlou místnost s výhledem do okolní krajiny. Foto Lukáš PELECH

„Chtěli jsme větší dům, kde by se mohla scházet celá rodina.“

Oblečená–neoblečená

Spodní část domu by se dala popsat jako zastřešený dvůr. Mísí se zde uliční, vnitřní i zahradní provoz. Majitelé domu i jejich pes tento koncept domu oceňují při každodenních činnostech, zahradničení, kutilství… Dům svým uspořádáním podporuje aktivní život. Projekt rekonstrukce benešovské stodoly navíc získal v roce 2014 cenu Gran Prix obce architektů. Pavel Nalezený si myslí, že za to vděčí přístupu mezinárodní poroty i hlavní přednosti domu – propojení vnějšího a vnitřního prostoru. „Znáte tu pohádku o princezně Koloběžce? Ta slečna, co byla oblečená a neoblečená zároveň… Mě tenhle příběh jako dítě hrozně rozčiloval. Nelíbilo se mi, že to celé není vůbec definované. A nemám to rád doteď. Ovšem ten dům takový trochu je. Některým lidem právě tohle na naší stodole dost vadí a já je chápu. Nevědí, kde je vnitřek a kde je vnějšek. Rozumím tomu, mně to dříve taky vadilo. Dokud jsme nepostavili tenhle dům…“

Foto Lukáš PELECH

Architekti navrhli projekt rekonstrukce od celku až po kompletní interiérové řešení. Foto Lukáš PELECH

Od první čárky až do konce

Pavel Nalezený spolu se svými kolegy ze studia Raketoplán a ateliéru Mjölk navrhli projekt rekonstrukce od celku až po kompletní interiérové řešení. Stojí si za tím, že by si architekt měl slíznout nejen smetanu, ale i případné průšvihy, které se mohou během stavby vyskytnout, vyřešit je a celé dílo dotáhnout až do finále. Jediné, co se Pavlu Nalezenému na současném vzhledu interiéru stodoly příliš nelíbí, je přehršel věcí, které si sem jeho rodiče nastěhovali z předchozího domova. „Plakáty, kalendáře, všude různé vázičky, dečky na dečkách… Když jsme stodolu fotili, tak jsme to všechno schovali. Osazení interiéru serepetičkami, to už je další výkonová fáze, kterou my architekti neděláme.“

Ve zrekonstruované stodole jsou tři ložnice, spát se dá i v letní kuchyni. Provizorní nocleh tam ale může najít až třicet lidí najednou díky jogínské tělocvičně a hornímu roštovému dvoru.

Hlavní předností domu je propojení vnějšího a vnitřního prostoru. Foto Lukáš PELECH

Foto Lukáš PELECH

Ve zrekonstruované stodole jsou tři ložnice, spát se dá i v letní kuchyni. Provizorní nocleh tam ale může najít až třicet lidí najednou díky jogínské tělocvičně a hornímu roštovému dvoru.

Autoři projektu: studio RAKETOPLÁN
Ing. arch. Pavel Nalezený, Ing. arch. Jakub Adamec
Studie: Ing. arch. Jan Mach, Ing. arch. Pavel Nalezený, Ing. arch. Jan Vondrák
Lokalita: Benešov u Semil
Realizace: 2013
www.raketoplan.com

Text Tereza Janišová
Foto Lukáš PELECH
Zdroj časopis HOME 9/2016, JAGA MEDIA, s.r.o.