Na chalupě u vody

Když jsem poprvé uviděla záběry klidně plynoucích tvarů domu, který střídá týkový dřevěný obklad svelkými prosklenými plochami, nevěřícně jsem hleděla na obrovské kulaté kapky skla, které jako by se roztekly po jeho povrchu. Na základní škole nás učili něco odělení buněk, atak možná právě to byla příležitost naživo pozorovat důsledný proces, který ve své průzračnosti bude léta plynout spolu sexistencí domu nad vodní hladinou. Nevídané prostoupení bočních stěn prosklenými kruhovými otvory rozteklými někde do svislého, jinde do vodorovného směru vpouští do interiéru domu bizarní světelné úkazy. Vodní plocha se zrcadlí na přední fasádě vyřešené vduchu funkcionalismu. Měla štěstí na jihovýchodní směr, atak celý objekt patří ktěm, které si mohou svůj energetický potenciál dobíjet pasivním využíváním sluneční energie.

Připravená na změny
Jeden nikdy neví (příslušné instituce ještě méně), jestli za krátké období nedozrají pozemky ujezera ve vilovou čtvrť. Potom se za plotem na konci zahrady potáhne cesta azadní fasáda domu zůstane více na očích kolemjdoucích. Pro základní koncept objektu to znamená rošádu funkce hlavního vchodu. Ten, co byl hlavní abyl kněmu přístup od jezera, přijde časem osvou prioritu. Chatě to určitě neubere na atraktivním vzhledu. Na pohledy zkaždé strany je dokonale připravena! Její týkové pozadí vystupuje kubusem horního podlaží nad úroveň vrchní části pozemku. Část fasády, hned vedle vstupu přímo do druhého nadzemního podlaží, překrývá prosklená plocha. Vpravo od vstupních dveří, podobně jako na boční stěně domu, vykrojil architektonický návrh kulaté okno svodorovným dovětkem. Obdélníková zatravněná část pozemku se táhne více než dvacet metrů kzadní brance. Dostatečný odstup od budoucí komunikace!

Otevřeně kvodní ploše
Přízemí se sice vnořilo do svahu, ale určitě si nemůže stěžovat na nedostatek světla aslunce. Votevřené dispozici interiéru, která přechází přes posuvné prosklené plochy až na terasu před domem, vzniklo společenské zázemí pro chvíle strávené uvody. Terasu částečně chrání vysunutý objem horního poschodí. Prostorný obývací prostor, který propojil interiér sexteriérem, dokáže obyvatelům domu lahodit za každého počasí. Vpřízemí přitahuje na sebe pozornost elegantní černá kuchyňská linka ve tvaru písmene L, vyrobená zlesklého lakobelu. Vodorovné linie kuchyňského nábytku pokračují dále až ke krbu, kněmuž se obrací sedací souprava neutrální barvy sminimalistickým vzhledem. Vjejím sousedství ave stylu přímořských letovisek na pozadí prosklené příčky anosného sloupu si našel místo kruhový stůl se čtyřmi židlemi zohýbané překližky.

Hygienické zázemí architekti situovali do zadní části půdorysu spolu sodkládacím prostorem atechnickým vybavením. Nepřehlédnutelným funkčním ivýtvarným prvkem interiéru se stalo kovové schodiště. Zvedá se vminimalistické velkoleposti zvolné dispozice denní zóny khornímu poschodí, kam architektonický návrh umístil dvě ložnice, koupelnu aotevřenou terasu. Na pohled lehká schodištní konstrukce vděčí za svou vizáž konzolovému vetknutí do betonové boční stěny domu. Rameno schodiště končí na podestě, která je současně vstupním prostorem zexteriéru do horního podlaží. Dům je tedy přístupný izvenkovní strany přes lávku, která vede kzadní fasádě od zahrady.

Prostor vilky satributy chaty je připraven přijmout návštěvy, které zůstanou na den ina noc díky velké společenské zóně, dvěma koupelnám ajedné zložnic, která na noc ochotně přijme hosty zdaleka izblízka. Ten, kdo se rozhodne pro chatu či trvalé bydlení uvody, sní má obvykle nadstandardní vztahy. Vpřípadě majitele objektu to platí dvojnásob. „Přání majitele apřívržence jachtingu vjedné osobě připomenout interiérem domu plavbu na lodi jsme naplnili lodními podobenstvími. Majitel je člověk spjatý svodou, atak vinteriéru doplnil materiálové atvarové náznaky námořní plavby po svém: nátěry modré barvy namíchané vmořských hlubinách, zábradlím vhorním podlaží, které dostalo místo minimalistických lanek podvěšené bóje, námořními mapami vmodrých rámech. To všechno připomíná, čím je majitel ve svém volném čase živ, co je pro něj důležité… Ostatně ipro výběr nábytkových kusů se rozhodl sám,“ připomíná Martin Hanták ztýmu architektů, kteří mají na svědomí úspěch Chatyokaté.

Během rozhovoru vejdeme do koupelny vposchodí. Její interiér ve dřevě patří klodnímu bontonu, stejně jako přiznaná komínová roura, která přesně doplnila atmosféru kajuty zaoceánské lodě. Označení kajut se konalo vyvěšením mosazných štítků na tmavomodře natřených dveřích. „Zařízení interiéru si majitel přizpůsobil sám. Snad tady chybějí strukturované textilie, hrubé plátno, něco víc zpřírodních materiálů… Majitel má však dobrý vkus aknámořnímu životu patří přece imapy, kapitánské insignie, lana, záchranný kruh.“ zamýšlí se průvodce námořnickým interiérem. Koneckonců ani minimalistický návrh architektury domu si nestěžuje; jemná facka minimalismu jen oživila interiér blízký vodě podle představ kapitána domu. Ani architekti se nevzpírali.

Celou situaci objasňuje iskutečnost, že vloděnici, která se opírá otělo Chatyokaté zjihozápadní strany, je prostor pro parkování malé jachty. „Řešili jsme ji jako jednoduchou garáž; léto bude majitel trávit uvody ina vodě,“ říká Martin.

Jak se stavělo
Konstrukční podstata domu vyrostla zbetonového účka přízemí. Ze strany svahu tak architekti vyřešili převýšení jednoho podlaží. Mezi bočními stěnami domu částečně zapuštěného do terénu aopěrnými zdmi se ocitla zjedné strany loděnice, zdruhé venkovní schodištní rameno, které spojuje obě úrovně pozemku. Betonové účko zakrývá konzolová deska, která svým přesahem vytvořila prostor pro terasu vposchodí. To vzniklo jako výsledek montované stavby: dřevěné sloupky, dřevěné nosníky asendvičové panely, vnichž jsou vedeny instalace. Střechu Chatyokaté přikryl trapézový plech. Oprosklení teras se postaralo speciální bezpečnostní sklo. „Původně měla být vrchní stavba oněco užší, ale když jsme chtěli vyřešit všechny komunikační aprostorové požadavky, chata se nám rozrostla vrekreační vilku. Přesto zní ale vyzývavě netrčí těch 140m2 obytné plochy, které jsme zpozemku aobjemu domu vytěžili,“ vysvětluje Martin, zatímco se vpředstavě snažím dopracovat kmetrům čtverečním, na kterých se dá takto pohodlně existovat. Vzápětí se dozvídám: „Chtěli jsme se původně schatou dostat už vnávrhu blíž kvodě. Museli jsme ale dodržet uliční čáru atvar původní zástavby.“

Povrchové záležitosti
„Polovina prosklené stěny mezi ložnicí aterasou se měla odsouvat. Skleněné tabule jsou příliš těžké, atak se otvírá jen část skleněného průčelí. Terasu, podobně jako celou plnou plochu obvodové stěny, chrání adekoruje obklad ztýkového dřeva. Zábradlí kvůli optické lehkosti aprůhlednosti konstrukce vytvořili ze skla,“ vypráví ovenkovním vzhledu objektu Martin. Aby nebylo příliš dřevěných povrchů, architekti navrhli na samém vrchu průčelí domu nerezový naddveřní pás. Při pohledu zvodní hladiny jeho kovová plocha signalizuje svými odlesky pozici stavby. Itakhle může fungovat maják…

Panely, jejichž poslední vrstvu tvoří dýha, působí čistě, luxusně, apřitom nekomplikovaně. Na venkovních površích se vtloušťce pět milimetrů dýhovalo týkem aspojovalo sklářským tmelem, který nyní na venkovní fasádě kreslí jemné přímé linky. „Týkové dřevo se nejprve prezentuje voranžově žlutém odstínu, později zešedne asplyne spřírodními barvami okolí. Týk má rád vlhkost ahlavně uvody nepotřebuje povrchovou úpravu,“ vysvětluje Martin. Na podlahu teras se zúsporných důvodů použila palubovka ztuzemských jehličnanů.

„V přízemí zinteriérové, ale iexteriérové strany jsme chtěli, aby větší část povrchu tvořil pohledový beton. Bohužel ne všude se podařil tak, abychom ho mohli bez rozpaků přiznat. Betonové povrchy, které se nám nelíbily, jsme nakonec natírali šedým nátěrem. Ten spolu se dřevem, jehož povrch postupně přejde do přirozeného šedého odstínu, nejvíc sluší vodnímu prostředí,“ říká ozměnách během dokončování stavby Martin. Apokračuje: „Dřevo patří klodím avodě, proto jsme navrhli ivnitřní obklady zpřírodního materiálu.

Dýhy vmístnostech jsou však zořechového dřeva svýjimkou stropů, kde jsme se nakonec dohodli na sádrokartonových podhledech sbodovým osvětlením. Ty překryly pohledový beton původně navrhovaný na větší ploše,“ snemalou dávkou lítosti dodává můj průvodce. Přitom se ještě dovídám, že javorový povrch podlah opticky zesvětluje interiér. Co dodat na závěr? Vyřešil to Martin, když doznal: „Ohlasy jsou zatím pozitivní. Dostali jsme další nabídky na podobné realizace. Dočkali jsme se izájmu ze strany odborníků. Uvidíme, kolik příležitostí kzajímavým projektům ještě náš ateliér dostane…“

TEXT: Marína Ungerová
FOTO: Martin Hanták, Dano Veselský

Článek byl uveřejněn v časopise HOME.