Netradičně koncipovaná dřevostavba pro mladou rodinu v zahradě rodičovského domu

Volně plynoucí prostor, místy otevřený až pod hřeben střechy, místy zúžený a rozčleněný na dvě poschodí. Originální hru s vnitřním prostorem domu příjemně doplňuje všudypřítomný výhled do zahrady. FOTO: ERIKA BÁNYAYOVÁ A MARTIN BOLEŠ

Dům plný pohybu. Na to, že se v domě dlouhém šestadvacet metrů projdou více než v panelákovém bytě, si majitelé rychle a rádi zvykli. 

Byli by blázni, kdyby nevyužili příležitost postavit si v zahradě rodičovského domu svůj vlastní. Známé prostředí a pozemek zadarmo jsou benefity, nad kterými se jen tak nemávne rukou. A tak se rodině se dvěma malými dětmi otevřela možnost vyměnit panelákový byt za větší prostor i vyšší komfort. Navíc s milovanou zahradou!

V dobré formě. Díky tvaru připomínajícímu tradiční stodolu a umístění na pozemku, které respektuje sousední rodinné domy, se novostavba harmonicky začlenila do okolního prostředí. Navíc tak může dům maximálně využívat solární zisky a domácí slunnou část zahrady. FOTO: ERIKA BÁNYAYOVÁ A MARTIN BOLEŠ

Dvě střešní okna orientovaná na sever umožňují dům v létě účinně provětrat a ochladit.

Živým srdcem domu je velkorysý otevřený prostor v jeho středu, kde má logické místo kuchyň, obývací sezení a jídelní stůl. FOTO: ERIKA BÁNYAYOVÁ A MARTIN BOLEŠ

Krbová kamna jsou prakticky umístěna u zděného bloku, jehož součástí je i komín. Starají se o příjemnou atmosféru v obývacím pokoji i tepelnou pohodu v celém domě – pomocí řízeného větrání s rekuperací se totiž teplo rozvádí i do ostatních prostorů. 

Podle vzoru stodola

Jejich prvotní představa se příliš nelišila od toho, co od domu očekává většina mladých rodin – přízemní, ve tvaru L, s otevřenou denní částí, dvěma ložnicemi, pokojem pro hosty a šatnou. Malým vybočením ze zaběhaných kolejí byl možná jen požadavek na dřevostavbu s plochou střechou. A protože se zajímají o moderní architekturu, oslovili trojici mladých invenčních architektů. Jenže ti nenechali na jejich představě kámen na kameni. Naštěstí. Výraznou změnou byla například sedlová střecha. Architekti se totiž při svém návrhu inspirovali formou stodoly. „Stodoly jsou stále součástí několika okolních zahrad a dvorů, takže nový dům se i navzdory modernímu vzhledu harmonicky začlenil do existující zástavby,“ vysvětluje architekt Martin Boleš. Z okolní zástavby vychází i orientace domu, který se táhne podél severního okraje pozemku. Zasklená fasáda na jeho jižní straně tak nabídla maximální spojení se zahradou a tvoří minimální bariéru mezi interiérem a exteriérem. Aby získali co nejlepší orientaci zasklených stěn směrem na jih, stavba je uprostřed zalomena – otočení přibližně o 15° pomohlo zvýšit pasivní solární zisky.

Ve dvou betonových „kostkách“ se nachází kromě koupelny sklad, technická místnost, část kuchyně či knihovna. FOTO: ERIKA BÁNYAYOVÁ A MARTIN BOLEŠ

Pohled z ložnice rodičů. Koupelna v „kostce“ je přístupná přes skleněnou stěnu. FOTO: ERIKA BÁNYAYOVÁ A MARTIN BOLEŠ

Ve spolupráci se stromy

Jedním z cílů architektů bylo zachovat co nejvíce stromů, které rostly v zahradě rodičů. A ty se jim odvděčily tak, jak to stromy umí. Tři staré břízy tvoří optickou bariéru od ulice, takže zahrada získala více intimity a k úrodě ze staré hrušky si mohou domácí připočítat další benefit – příjemný stín na terase. Dřevo, které je typické i pro zdejší stodoly, je v domě zároveň hlavním konstrukčním i pohledovým materiálem – příjemným, ekologickým a trvale udržitelným. Dřevěná sloupková konstrukce dostala provětrávanou fasádu z neošetřeného modřínu, který časem zšedne a pomůže domu ještě lépe splynout s okolím. V interiéru použili architekti výhradně smrkové dřevo, které je v této části Slovenska tradičním materiálem. Jsou z něj všechny přiznané konstrukce, podlahy, rámy oken a dveří, kuchyňská linka i dveře čtrnáct metrů dlouhé vestavěné skříně, která se táhne z pokoje rodičů až do centrálního denního prostoru (nahradila šatník, který se tak přidal ke škrtům v původních plánech).

To, že se kolem dvou betonových „kostek“ dá chodit podobně jako kolem stromů v zahradě, nejen opticky zvětšuje prostor, ale přímo láká k honičkám či jízdě na koloběžce.

Přiznané betonové tvárnice centrálních bloků vytvářejí sympatický kontrast se smrkovým dřevem, které je nejdůležitějším materiálem v celém interiéru. FOTO: ERIKA BÁNYAYOVÁ A MARTIN BOLEŠ

Ruku v ruce

Konstrukce, dispozice a design vytvořily v domě obdivuhodnou souhru. Lehkou dřevěnou konstrukci, která tvoří obvodové stěny, doplňují centrálně umístěné bloky vyzděné z betonových tvárnic – slouží jako nosné a ztužující prvky a zároveň originálně člení dispozici v horizontálním i vertikálním směru. Celý interiér je v podstatě velký otevřený prostor. Pomocí bloků familiárně nazývaných „kostky“ z něj architekti vyčlenili několik menších částí s různými funkcemi. Srdce domu tvoří kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem v jeho středu, za „kostkami“ jsou na obou koncích stavby dlouhé šestadvacet metrů ložnice – rodičů a dětí. Zděné bloky obsahují koupelny, sklad a další zázemí, zároveň na nich vznikly dva oddělené podkrovní prostory – u ložnice rodičů pracovna, která v případě potřeby poslouží hostům, u dětského pokoje herna, která podněcuje kreativitu při hrách. Ostatně dětským hrám je nakloněn celý dům – dlouhá, volná dispozice, v níž se dá kolem dvou „kostek“ běhat jako okolo stromů v zahradě, přímo láká k honičkám či ježdění na koloběžce.

Sehraná trojice. Lepené desky z masivního smrkového dřeva, betonové tvárnice a bílý sádrokarton jsou příjemně sladěnou kombinací, která je typická pro všechny prostory domu. Prim tu však hraje dřevo. „Chtěli jsme udělat interiér zdravěji a přírodněji, dřevo tu zároveň pomohlo dosáhnout výjimečného komfortu,“ tvrdí architekt Martin Boleš. FOTO: ERIKA BÁNYAYOVÁ A MARTIN BOLEŠ

Vypilovaný časem. První koncept domu navrhla trojice architektů ještě v roce 2011. Krize potom odložila stavbu asi o dva roky, které autoři využili k doladění nápadu až do dokonalé jednoduchosti. 

Strmé mlynářské schody (se střídavými stupni) či spíše zvláštní žebříky, které vedou do podkrovních částí nad betonovými bloky, se staly typickým ozvláštňujícím prvkem domu. FOTO: ERIKA BÁNYAYOVÁ A MARTIN BOLEŠ

Přirozeně, efektivně

Protože stavěli na severu Slovenska, kde nejsou výjimkou třicetistupňové mrazy, byla pro majitele důležitá energetická efektivnost domu. Obvodové stěny s tloušťkou 45 cm vyplněné tepelnou izolací v zimě dostatečně chrání proti chladu, velkorysé, jižně orientované zasklení zase pomáhá přirozeně ohřívat interiér, čímž se minimalizuje potřeba energie na vytápění. Krbová kamna v obývacím pokoji se starají o příjemnou atmosféru a topení nejen v tomto prostoru – díky větrání s rekuperací se teplo rozvede do celého domu. A aby se dům rychle nevychladil, k úlohám bloků z betonových tvárnic patří i akumulace tepla, hlavně zisků ze slunečního záření. V létě se zase o příjemné klima stará dřevěná provětrávaná fasáda, dvojitá provětrávaná střecha, stromy a stínění na terase. Díky dvěma střešním oknům orientovaným na sever se navíc dá dům účinně ochladit přirozeným provětráním.

Dveře dlouhé skříně jsou z týchž smrkových desek jako podlaha či obklad stěn nad betonovými bloky, v tomto případě jsou však pigmentované na bílo. Architekti tak vytvořili lehký kontrast s okolními dřevěnými plochami. FOTO: ERIKA BÁNYAYOVÁ A MARTIN BOLEŠ

Řízené větrání s rekuperací, které je obvyklou součástí energeticky efektivních domů, slouží díky elektrickému dohřívání vzduchu i k vytápění, na místech s dlažbou pomáhá tvořit příjemné klima elektrické podlahové vytápění. Nejvíc se však topí kamny – i jejich zásluhou nemají na účtech za elektřinu žádné dramatické sumy. FOTO: ERIKA BÁNYAYOVÁ A MARTIN BOLEŠ

Multifunkční. Betonové tvárnice středových bloků fungují i jako tepelněakumulační hmota – přes jižní zasklení se v zimě nahřívají, v létě jsou zastíněné stejně jako terasa. 

Dům v kostce

Dřevostavba rodinného domu ve Staré Ľubovni

Architekti: Martin Boleš, Aleš Berec, Erika Bányayová
Projekt: 2011–2013
Realizace: 2014–2015
Hrubá stavba: Auradom
Tesařské práce: Woodcrea
Zastavěná plocha: 178 m²
Užitková plocha: 142 m²
Konstrukce: dřevěná sloupková konstrukce, na jižní straně podepřená ocelovými sloupy, zděné centrální nosné bloky z betonových tvárnic, obvodové stěny izolované minerální vlnou
Fasáda: odvětraná, ze sibiřského modřínu
Střecha: šikmá, dvouplášťová, provětrávaná, s dřevěnou konstrukcí a plechovou falcovanou krytinou (Lindab Seamline)
Okna: dřevohliníková s trojsklem (Mintal)
Technika: nucené větrání s rekuperací a elektrickým dohřevem vzduchu (Comair), elektrické podlahové vytápění, krb jako doplňkový zdroj tepla, elektrický zásobník na přípravu OPV
Energetická třída: B

ing. arch. Martin Boleš
ing. arch. Erika Bányayová
ing. arch. Aleš Berec
www.martinboles.com

TEXT: ERIKA KUHNOVÁ
FOTO: ERIKA BÁNYAYOVÁ A MARTIN BOLEŠ
ZDROJ: časopis HOME 1-2/2017