Poctivá chalupa s moderní duší

Na romantickém úbočí, a zároveň uprostřed vesnice. Domácí si toto místo pochvalují: „Je tady nádherně a máme dobré sousedy,“ prozrazuje domácí pán. „I díky tomu, že jsme ve vesnici, nikdy jsme neměli problém se zloději.“

Ve stoleté stavbě se povedlo spojit dvě zdánlivě nespojitelné věci – zachovat její původní ráz, a zároveň v ní zajistit současný komfort.

Tam, kde to bylo možné, zachovali původní podlahy, stropy, okna i dveře. V kuchyni a obýváku se povedlo zachovat původní dřevěné stropy. (Hliněné podlahy nahradili dřevěnými ještě předcházející majitelé.) Zařízení obýváku je kombinací stoletého dřevěného nábytku a současných sedaček. Namísto stolků tady mají 200 let staré lodní kufry.

Více než stoletou chalupu koupili asi před desítkami let. Nebyla právě v nejlepším stavu, s tím však více méně počítali. „Snažili jsme se ji zrekonstruovat tak, abychom jednak zachovali autentický ráz domu, aby nadále působil jako původní místní chalupa, a zároveň jsme si chtěli zajistit jistý komfort,“ říká majitel. „Za ta léta se nám to postupně povedlo, což nás moc těší.“

Na první pohled nenápadný dům dává tušit, že tu stojí už pěkných pár let, o svém „dřevěném srdci“ však moc neprozrazuje. Podobně jako na mnohých domech v sousedství, i tady už před mnoha desítkami let nahradila někdejší šindele plechová střecha a stěny z dřevěných trámů zmizely pod hliněnou omítkou.

Původní kastlová okna obnovili a fasádu kolem nich vyzdobili řemeslníci romantickou modrou výmalbou – s podobným detailem se na starých domech na středním Slovensku setkáte často.

I když na květy v oknech si tady domácí moc nepotrpí, místo mezi okenními křídly nenechali pusté. A to je hned zcela jiný pohled.

„Doplňky jsme sbírali celé roky. Chodili jsme po jarmarcích a bazarech a hledali něco hezkého na chalupu.“

Romantika na skok od civilizace

To místo je okouzlilo už při první návštěvě. „Kousek odtud je nejkratší výstup na hřeben Velké Fatry a na Křížnou. Vyjdeme před chalupu, obujeme si v zimě lyže s pásy, v létě vibramy nebo sedneme na kolo a vyběhneme na hřeben, odkud jsou nádherné výhledy. Skutečný ráj pro turisty a skialpinisty,“ zasvítí oči domácímu pánovi, nadšenému sportovci. „Vesnice má kolem 100 stálých obyvatel a je tady několik chalup, některé velmi hezky obnovené. A život je úplně jiný než ve městě, takový normálnější, přímočařejší.

Výborné je také to, že jde o „slepou vesnici“. Tady končí silnice a není tu téměř žádný provoz, takže děti si mohou hrát na ulici a nemusíte se o ně bát. Je to tady velmi příjemné,“ pokračuje nadšený chalupář ve výpočtu místních pozitiv. „Přitom jsme jen kousek od města, takže není problém například s velkými nákupy.“

„Když jsme na chalupě sami, využíváme jen dolní část – je tady kuchyň, obývák, koupelna, místnost na dřevo a jedna ložnice. A když přijdou kamarádi, známí, rodina a sejde se větší parta, na půdě máme ještě dvě ložnice pro hosty.“

Zařizování chalupy vyžaduje nejen srdce a nadšení, ale také mnoho času. „Musíte se tomu věnovat.“

Po strmých dřevěných schodech se dostanete do podkroví, kde jsou dvě útulné ložnice pro hosty. O ty na této chalupě není nouze.

Chalupa chce nadšení a čas

„I když samotná rekonstrukce nebyla jednoduchá a dali jsme si na ní skutečně záležet – dělaly se nové izolace, rozebíraly a rekonstruovaly se podlahy, čistily se staré trámy, abychom mohli v domě zachovat tolik z původní stavby, kolik se jen dalo… Všechno to byla otázka jen několika měsíců. Mnohem náročnější bylo pak zařídit roubenku v původním duchu,“ vzpomíná domácí pán. „To už byla záležitost let, než se nám povedlo sehnat potřebné zařízení a různé doplňky, které velmi dotvářejí atmosféru tohoto místa.“ Aby zachovali atmosféru starého domu, a zároveň si dopřáli pohodlí, skombinovali starý zrestaurovaný nábytek s několika novými kusy. Využili na to všechny možné cesty – starožitnictví i bazary, inzeráty, kamarády, známé i sousedy.

Většinou se snažili najít vhodný starý nábytek, který by se případně dal zrekonstruovat, některé kusy vybavení však bylo potřebné udělat na míru. „Našli jsme firmu, která vyrábí nábytek ze starého dřeva. Repasují starý poškozený nábytek, trámy, stavební dřevo… I v nově vyrobených kusech se tak zachová jakási patina a pocit ‚stáří‘.“

Zařízeno srdcem i rozumem. Původní divany, které nechali dokonce přečalounit, ovšem nevyhovovaly dnešním potřebám. A tak je vyměnily za současné pohovky z nabídky řetězce IKEA.

Staronové vytápění. Ve třech pokojích zůstala původní, více než stoletá kachlová kamna, která místní kamnář doplnil teplovodním výměníkem. Ohřátá voda potom cirkuluje v novém vytápěcím okruhu a ostatní místnosti se vytopí pomocí radiátorů. „Třemi původními pecemi tak pohodlně vytopíme celou chalupu.“

Nábytek v ložnici v přízemí je vyroben na míru ze starého dřeva – spolu s ním získal požadovanou patinu. Stará elektrická pec je tady zejména na ozdobu. „Je funkční, ale nikdy jsme ji vlastně nepoužili – nebylo třeba. Systém vytápění pecemi funguje spolehlivě.“

Kuchyňskou linku vymysleli na místě a za pochodu, s velkou podporou party řemeslníků. „Měl jsem představu zděné kuchyně, v níž není ani jedna rovná stěna. Vše mělo být křivé a „uplácané“ jako kdysi, když se stavělo z hlíny, aby kuchyň dostala ten správný rustikální nádech,“ vypráví majitel.

Pokud jde o koupelny, ve starých roubenkách moc inspirací nenajdete. Moderní koupelnové vybavení nakonec upravili na styl romantických dřevěných kádí a chalupě rozhodně sluší. „Přiznávám, není to nápad z naší hlavy,“ prozrazuje domácí pán. „Inspirovali jsme se na dovolené v hotelu v severní Africe.“

„Stůl do kuchyně musí mít takovou akorátní velikost, navíc jsme k němu chtěli rohovou lavici s přesnými rozměry. Něco takového se prostě nedá v bazarech ani starožitnictvích sehnat. Nechali jsme si je proto udělat na míru – díky tomu, že jsou vyrobeny ze starého dřeva a z částí starého nábytku, vypadají skutečně autenticky.“

Romantická verze dnešní linky. Spodní skříňky vyzdili a omítli podle vzoru výklenků u starých pecí, namísto vrchních zavěsili na ocelové řetězy dřevěné poličky.

K pracovní desce z masivního dubu doplnili keramický dřez a mosaznou baterii v retro stylu.

Běžné umyvadlo a WC se změnily na neobyčejné díky dřevěnému obkladu, po vzoru sudu spoutaného ocelovou obručí. Vanu-sprchu vytvarovali na místě a její vnitřek upravili vrstvou vodostálé omítky.

Hlavou i srdcem

Rekonstrukci svěřili do rukou partě řemeslníků z nedaleké Banské Bystrice, na které měli od chalupářů z okolí dobré reference – že mají s renovacemi zkušenosti a vědí, jak starému domu pomoci a neuškodit. „Když vám rekonstruují chalupu 200 km od místa, kde žijete a pracujete, nemůžete tam být každý den. Měl jsem z toho trochu obavy, ale s řemeslníky jsme měli jen dobré zkušenosti – mailem posílali fotografie, pravidelně jsme spolu komunikovali a hlavně se na ně dalo spolehnout. Jsou to lidé, kteří mají rádi svou práci a zároveň u ní přemýšlejí, takže v tomto jsme měli skutečně šťastnou ruku.“

Dvůr nechali zarůst trávou a sedmikráskami po vzoru nedalekých luk. Strmé plechové střechy jsou typické pro oblast Žiarské doliny.

Vysněná voda. „Vždy jsme chtěli chalupu s potokem na hranici pozemku. Tady máme dokonce jezírko s vlastním pramenem.“

U potoka si postavili zahradní domek – roubenku s grilem. „Bylo to pár let poté, co jsme dokončili chalupu. Znovu jsme oslovili stejné řemeslníky a znovu jsme byli spokojeni. Ten domek sem dokonale zapadl.“

Na bílo omítnutá pec, jejíž nerovný povrch si zřetelně pamatuje tvar lidské ruky, jako by tady stála odjakživa. Ve skutečnosti má však jen pár let. Je v ní gril i místo na vaření v kotlíku.

Text: Erika Kuhnová
Foto: Dano Veselský