Rekonstrukce zchátralého statku ve stylu francouzského a anglického venkova

Milovníci koní, jezdci výkonnostní, amatérští i profesionální tvoří mnohem větší menšinu, než by se mohlo na první pohled zdát. A taky oni musí někde žít a bydlet. Abychom nemuseli hledat sami, nechali jsme si poradit od kolegů z časopisu Jezdectví a vydali se navštívit místo, které svědčí nejen koním, ale i jejich majitelům a jezdcům.

Rekonstrukce přes obstrukce

„Místo jsme objevili zcela prozaicky, na internetu,“ popisuje začátek romantické cesty za snem sympatická paní majitelka. Samozřejmě do tak velké investice by se sami pouštět nechtěli – oporu hledali a našli v evropském grantu. Plány byly nejprve skromnější a jak postupně pronikali starým stavbám pod kůži, rozšiřovali i investiční program – z části ze zájmu, z části z nutnosti: „Původní hospodářské budovy byly zchátralé a i ty nejstarší, které měly nějakou historickou hodnotu, byly za předchozích majitelů – včetně socialistického vlastnictví – značně poškozeny neodbornými zásahy.“ Proto se muselo na začátku hlavně čistit – odstraňovali se nánosy nedávné historie, nekvalitní omítky, podhledy. „Nejhezčí z hospodářských budov navíc kdysi sloužila jako kravín, tudíž bylo potřeba odstranit žlaby a další zařízení, která ke koním nepatří.“ Vybudovalo se i zázemí pro jezdce a další nezbytné technické místnosti. Koně dostali nové boxy, vnitřní fasády se očistily a odhalily do původní krásy.

Koupelna v největším pokoji je řešená vskutku královsky

Kuchyň je jednoduchá, ve venkovském stylu

Stylové interiéry pro lidské nájemníky

Interiéry obytné budovy slouží nejen jako domov pro paní majitelku a její rodinu, ale i jako krátkodobé ubytování pro hosty – majitele koní, jezdce a trenéry. I zde si navrhovali sami, inspiraci čerpali zejména v knihách i časopisech: „HOME byl mezi nimi,“ dělá nám radost naše hostitelka. Zajímalo nás, jak vypadá pravý „koňácký“ styl. Byli jsme poučeni, že ke každému „koňskému“ sportu patří jiná estetika. Zde se hlavně skáče parkúr a cvičí drezúra, proto jsou interiéry zařízené ve stylu anglického a francouzského venkova – vysoká elegance, ale žádný western, ani selské baroko.

Jednu z menších hostinských koupelen zdobí ručně vyráběné obklady.

I schodiště musí být stylové – rozhodující může být i detail zábradlí.

Pokoje jsou zařízeny s citem, příjemné jsou původní, jen očištěné a obílené podlahy v patře, kamenná dlažba v kuchyni, převaha bílé na stěnách a venkovského retra v koupelnách – bez kýčových nánosů. Zjevně se zde stejně dobře bydlí, jako jezdí. Přesto, že při pohledu na rozsah rekonstrukce s uznáním pokyvujeme hlavou, paní majitelka a tvůrkyně v jedné osobě spokojená zatím není: „Vždy, když se kouknu kolem sebe, vidím ještě spoustu a spoustu práce.“ My jí fandíme a věříme, že nás pak další pozvání na návštěvu nemine.

Nejspokojenější jsou na statku jeho stálí nájemníci – ve stájích se čistily hlavně nánosy po předchozích uživatelích a doplnilo se nové vybavení.

TEXT: Matej Šišolák
FOTO: Dano Veselský
ZDROJ: Časopis HOME