Tento originální dům stál majitele jen na něco přes dva a půl milionu korun! Na první pohled malá stavba ukrývá pohodlný domov čtyřčlenné rodiny

Původní ideou architekta bylo postavit dřevostavbu s fošnovým systémem „Two by Four“. To se však změnilo, když soused zedník nabídl výpomoc. Výsledkem je zděná stavba – ty jsou pro zástavbu obce typické. Lokalita, ve které se novostavba nachází, byla známou uhelnou oblastí, možná i proto se Zdeněk Liška rozhodl pro opalované dřevo na fasádách.

Severní fasáda kopíruje hranici pozemku a funguje jako obranný štít rodinného zázemí. Zdroj: Ing. arch. Václav Kocián

Na začátku byl jednoduchý kvádr

Základní forma domu vychází z jednoduchého kvádru. Důležitým aspektem výstavby bylo zachování stavební čáry a „zdravá“ odstupová vzdálenost od sousedního domu. Na základě těchto skutečností architekt dále přizpůsoboval tvar kvádru různými řezy, aby co nejvíce vyhovoval potřebám rodiny a chránil jejich soukromí.

Severní fasáda jako obranný štít

„Severní fasáda kopíruje hranici pozemku a funguje jako obranný štít rodinného zázemí. Přelomení jsem rovnoběžně překreslil do jižní fasády domu. Konzolovaná část fasády je natočena směrem k Lysé hoře a otevírá se do soukromé zahrady. Výsledným dojmem je odlišné vnímání měřítka stavby v závislosti na pozorovacím úhlu,“ vysvětluje architekt.

Konzolovaná část fasády je natočena směrem k Lysé hoře a otevírá se do soukromé zahrady. Zdroj: Ing. arch. Václav Kocián

Stavba vypadá skutečně z každé strany jinak. Mnoho kolemjdoucích ji přirovnává k chatě a většina si myslí, že jde o malý domek, který nemůže poskytovat dostatek pohodlí pro čtyřčlennou rodinu. Je to však jen šikovný optický klam. Ostatně objemově výrazný dům by na tomto místě působil jako pěst na oko. 

Kruhové okno jako hlavní designový prvek

Dispoziční členění vzniká po předělení křížovou osou na pomyslné čtvrtiny. Uprostřed je schodiště s komínem a instalačním jádrem. Obytný prostor v přízemí automaticky rozčlenila topografie pozemku – centrem dění je velký jídelní stůl. O pár schodů níže od kuchyně s jídelnou je odpočinkový prostor se sedačkou a jedinečným velkým kruhovým oknem. Polstrovaný parapet v něm nabízí pohodlné místo ke čtení i meditaci.

Dřevěnou terasu kryje trojúhelníkový konzolovitý výstupek horního podlaží. Zdroj: Ing. arch. Václav Kocián

Na černo lakovaná překližka vnáší dramatičnost

Aby byl prostor využit do posledního milimetru, pod schodištěm jsou umístěna WC a další úložné prostory, přístupné z kuchyně. Kuchyně se zalomenou stěnou okouzluje rozměrnou nerezovou pracovní deskou. Ta kontrastuje s černými lakovanými dvířky z borovicové překližky. Výsledkem je výrazný dekorativní vzor, který vytváří vrstvení. 

Dalším pozitivem řešení kuchyně je velké okno s průhledem do ulice. Nejenže přináší dostatek přirozeného světla potřebného k přípravě jídel, ale podporuje i interakci mezi obyvateli domu a kolemjdoucími. Tak vznikají nečekané úsměvy, pozdravy, které na obou stranách zvednou náladu. Je to příjemný odklon od místní silné tendence chránit vlastní soukromí.

Obytný prostor v přízemí automaticky rozčlenila topografie pozemku – centrem dění je velký jídelní stůl. Zdroj: Ing. arch. Václav Kocián

Dvě „poschodí“ teras

Z jídelního prostoru vyjdete na terasu, která je koncipovaná ve dvou úrovních. Výše položená terasa je z dubového dřeva, níže položená je dlážděná, vyskládaná z žulových odseků. Dřevěnou terasu kryje trojúhelníkový konzolovitý výstupek horního podlaží.

Působivé schodiště, betonový monolit a dělicí zídka

Druhé nadzemní podlaží zahrnuje dva dětské pokoje, ložnici, chodbu s úložnými prostory a koupelnu. Výrazným (přímo uměleckým) prvkem domu je jednoramenné schodiště lemované subtilním betonovým zábradlím. V dolní části se otáčí k zabudovanému betonovému monolitu se třemi kulatými otvory vystupujícími ze stěny. Prostor kuchyňské a jídelní části od níže položeného obývacího pokoje odděluje betonová zídka zakončená překližkovou deskou. Z ní se u jídelního stolu stává parapet okna. Při početnější návštěvě funguje jako lavice.

Kuchyně se zalomenou stěnou okouzluje rozměrnou nerezovou pracovní deskou. Zdroj: Ing. arch. Václav Kocián

Beton, překližka a bílá omítka

V interiérech dominuje trojkombinace materiálů – beton, překližka z borovice a bílá omítka. Ve všech místnostech jsou leštěné betonové podlahy. Speciální dekorativní efekt vytvářejí na stropě horního podlaží překreslené letokruhy ze smrkových biodesek. Do pohledové části betonových monolitů s kruhovými otvory je zase překreslena struktura kartáčované překližky z borovice.

Kresba dřevin se objevuje i na zídkách lemujících schodiště. Z překližky je vyroben i vestavěný nábytek, včetně kuchyně, vnitřních bezfalcových dveří a okenních parapetů. Do domu vejdete bezfalcovými dveřmi kombinovanými s nárožní vitráží, jejíž sokl tvoří plech. Téhož detailu si můžete všimnout i při vstupu na terasu. 

Konstrukční a materiálové řešení

Dvoupodlažní stavba z keramických tvárnic je založena na monolitické železobetonové dvouúrovňové desce. Pohledový strop je z železobetonu. Krov v interiéru je zaklopený sádrokartonem s minerální vatou, která tvoří součást provětrávané fasády. Ta je pokryta opálenými smrkovými deskami šroubovanými na šikmý rošt. Kontrastně k tmavé fasádě působí hliníkové rámy oken, dveří a plechy v podhledech konzolových částí domu. Šedá je i střešní falcovaná krytina včetně svodů a klempířských výrobků.

V dolní části se otáčí k zabudovanému betonovému monolitu se třemi kulatými otvory vystupujícími ze stěny. Zdroj: Ing. arch. Václav Kocián

Sabína Zavarská

Foto: Ing. arch. Václav Kocián