Jak splnit přísnější normy pro pasivní a nízkoenergetické budovy
Od 1. ledna 2022 platí podle vyhlášky č. 264/2020 Sb. přísnější požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB II). Větší důraz bude kladen zejména na samotný návrh a koncept stavby, stejně jako na využití obnovitelných zdrojů energie.
Architekty a projektanty čeká náročnější práce: projekty budou vyžadovat zapojení inovativních materiálů, technologií, a hlavně zodpovědný přístup, který povede k efektivnímu využití zdrojů. Centrum pasivního domu sestavilo desatero parametrů, jejichž využití či optimalizace povedou ke splnění požadavků na energetickou náročnost. Jedná se o:
1. Situování na pozemku
Ideální je mírně svažitý pozemek orientovaný jižním nebo jihozápadním směrem. Naopak severní svahy či hluboká údolí se pro stavbu nízkoenergetických a pasivních domů nehodí.
2. Orientace ke světovým stranám
Tento parametr významně ovlivňuje solární tepelné zisky a prosvětlenost místností. Obytné části domu patří slunná strana (orientace na jih nebo západ), technické místnosti, šatny a koupelny by měly směřovat na sever.
3. Optimalizace tvaru
Domy s jednoduchým půdorysem vykazují nižší tepelné ztráty. Proč? Mají totiž nízkou hodnotu A/V neboli poměr ochlazované plochy vnější obálky k vnitřnímu objem budovy. Pro pasivní domy je ideální dvoupodlažní obdélníková stavba s delší stranou orientovanou na jih.
4. Tepelné zónování dispozice
Vnitřní vytápěný prostor musí být správně vymezený a dostatečně tepelně izolovaný od vnějšího prostředí a nevytápěných prostor (garáž, půda apod.).
5. Návrh obvodového pláště
Tento parametr významně ovlivňuje celkové tepelné ztráty objektu. Pozornost by měla být věnována kvalitě použitých materiálů, zejména pak jejich součinitelům tepelné vodivosti a tloušťce.
6. Vyloučení tepelných mostů
Zatímco u běžných staveb tvoří tepelné mosty cca 5–10 % tepelných ztrát, u pasivních domů to může být až 20 %. Proto si tento bod zaslouží zvýšenou pozornost.
7. Okna a jejich zasklení
U pasivních domů se často využívá tzv. předsazená montáž, která eliminuje vznik tepelných mostů. Důležité jsou při návrhu i velikost oken, typ zasklení a jejich orientace ke světovým stranám.
8. Průvzdušnost obálky
Celý vnitřní vytápěný prostor by měl být „obalený“ vzduchotěsnicí vrstvou, aby se zabránilo tepelným ztrátám. Pro měření neprůvzdušnosti se provádí tzv. Blower door test.
9. Řízení větrání s rekuperací tepla
Toto řešení umožňuje vyhnout se tepelným ztrátám, ke kterým by docházelo při klasickém větrání. Dnešní rekuperační jednotky mají účinnost 80–90 %.
10. Zdroj a distribuce tepla
Pokud jde o novostavby, bude novým nařízením vyhovovat kotel na pelety, tepelné čerpadlo i zemní plyn. Alternativou pro doplnění části obnovitelné energie a vyššího standardu zateplení obálky může být i LPG.
K dosažení úrovně nZEB II je potřeba splnit alespoň šest z těchto bodů, pasivní dům už si žádá dodržení devíti až deseti parametrů. Obecně lze říci, že požadavky na nZEB II splní nízkoenergetické domy s větším důrazem na obnovitelné zdroje energie nebo téměř pasivní domy bez nutnosti využití obnovitelných zdrojů energie.
Skupina Saint-Gobain posunula komfort bydlení o úroveň dál, když vytvořila standard udržitelného bydlení s názvem MULTI KOMFORT. Ten rozšiřuje parametry pasivního domu o další požadavky. Konkrétně se jedná o akustickou pohodu, estetiku, dostatek přirozeného světla, tepelné pohodlí a zdravý vzduch / kvalitní vnitřní prostředí. Nejenže Saint-Gobain stanovil nový standard bydlení, ale zároveň i vyvíjí a vyrábí řešení a systémy, které pomohou daných požadavků dosáhnout.
Text: Saint-Gobain, Centrum pasivního domu, zodpovědná redaktorka Lucia Blažiová
Foto: Saint-Gobain
Zdroj: Časopis HOME speciál
