Pasivní dům – mýty a pověsti

Zatímco v Rakousku začíná být pasivní standard běžným, u nás se o něm hodně hovoří a píše, trochu se tu i staví, ale široká veřejnost ho stále považuje za extravaganci, na kterou nemá.

Ačkoli je pasivní dům všeobecně vnímán jako něco velmi komplikovaného, určeného jen několika výstředníkům, není to tak. Jeho hlavním úkolem není zruinovat svého majitele, ale ušetřit. Ušetřit peníze, přírodu, energetické zdroje, to vše se zvýšením vašeho životního standardu.

Už označení stavby napovídá, že toto šetření je hlavně pasivní. Jde o to, abyste dosáhli příjemného vnitřního klimatu za každého počasí a s minimálním množstvím vynaložené energie. Tedy i bez využívání finančně náročných technologických zařízení. Při pasivním šetření musíte dodržet několik zásad a každý, kdo se řídí zdravým selským rozumem, by na ně dříve či později přišel i sám. Tyto zásady by se však neměly týkat jen stavby jako takové, ale celého jejího životního cyklu. Od výběru vhodných materiálů přes průběh realizace, provoz domu až po jeho konec. Ve všech fázích by měl být pasivní dům rozumně šetrný k přírodě, v konečném důsledku pak ke kapse majitele.

Majitelem pasivního rodinného domu v Zurndorfu (Rakousko) je zároveň jeho autor Christian Steiner, architekt specializující se na výstavbu v pasivním standardu. Díky ideální, severojižní orientaci může naplno využívat zimní pasivní solární zisky. (foto: Dano Veselský)

Majitelem pasivního rodinného domu v Zurndorfu (Rakousko) je zároveň jeho autor Christian Steiner, architekt specializující se na výstavbu v pasivním standardu. Díky ideální, severojižní orientaci může naplno využívat zimní pasivní solární zisky. (foto: Dano Veselský)

(foto: Dano Veselský)

(foto: Dano Veselský)

Co je to pasivní dům

Hlavní charakteristikou pasivního domu je jeho spotřeba energie na vytápění (chlazení) a přípravu teplé vody, která se měří v kilowatthodinách na čtvereční metr obytné plochy za rok a musí se pohybovat mezi 5 až 15 kWh/m2 za rok. Celkovou energetickou spotřebu domu však tvoří potřeba energie na vytápění (chlazení), přípravu teplé vody a energie na chod ostatních spotřebičů. V případě pasivních domů by součet těchto tří položek neměl překročit 120 kWh/m2 za rok. Na dosažení těchto hezkých čísel má vliv několik faktorů. Částečně je lze velmi dobře ovlivnit výběrem pozemku, správným návrhem a precizním provedením, ale něco záleží také na lidech, kteří v domě žijí, a na tom, jaký přístup k šetření zvolí (nákup energeticky nenáročných spotřebičů, šetrný životní styl).

(foto: Dano Veselský)

(foto: Dano Veselský)

Co má vliv na spotřebu

Spotřebu každého domu ovlivňuje jeho geografická poloha a z ní vyplývající převládající počasí. Množství slunečných dnů, zimní a letní teploty, to, zda jde obecně o chladnou, nebo naopak teplou lokalitu. Velmi důležitý je rovněž pozemek jako takový. Jeho orientace ke světovým stranám, zastínění okolními stavbami, zelení nebo členitým terénem. Od toho se dále odvíjí osazení objektu do terénu tak, aby v maximální míře mohl pasivně využívat sluneční energii, tvarování domu, objem a množství ochlazovaných ploch. Takže už jen správným urbanistickým a architektonickým řešením, které využívá zásady pasivního získávání sluneční energie, můžete rozhodnout o tom, jestli dosáhnete parametrů pasivního domu.

Neméně důležitá je i kvalita obvodového pláště. Jeho tepelnětechnické vlastnosti, správné materiálové kombinace a konstrukční řešení v místech, kde by mohly vznikat tepelné mosty. To se samozřejmě odráží v architektuře objektu.

Pokud už máte kvalitní tepelnou ochranu domu, musíte zajistit, aby z něho teplo neunikalo a zároveň do něj v zimě nevnikal chlad. Řeší se to zvyšováním vzduchotěsnosti. Laikovi by se to mohlo zdát směšné – trápit se s každou spárou, ale na dosažení parametrů pasivního domu to má obrovský vliv. Proto je jeho neprůvzdušnost další přesně určenou charakteristikou. Vysoká vzduchotěsnost pasivních domů je jedním z důvodů, proč se v nich používá systém nuceného větrání s rekuperací jako jediné, netradiční a zároveň nezbytné technologické zařízení.

Pasivní dům si postavil i architekt Günter Pichler. V zahrádkářské osadě ve Vídni nebyly ideální podmínky ani z hlediska možnosti orientace stavby, ani co se týče místních předpisů. Ačkoli má dům z pohledu výstavby v pasivním standardu nevhodný tvar a některé prosklené plochy jsou orientované na sever, jeho autorovi se podařilo dosáhnout pasivního standardu. (foto: ©pichler.architekt)

Pasivní dům si postavil i architekt Günter Pichler. V zahrádkářské osadě ve Vídni nebyly ideální podmínky ani z hlediska možnosti orientace stavby, ani co se týče místních předpisů. Ačkoli má dům z pohledu výstavby v pasivním standardu nevhodný tvar a některé prosklené plochy jsou orientované na sever, jeho autorovi se podařilo dosáhnout pasivního standardu. (foto: ©pichler.architekt)

(foto: ©pichler.architekt)

(foto: ©pichler.architekt)

(foto: ©pichler.architekt)

(foto: ©pichler.architekt)

Mýty a pověsti

Čím méně faktů o pasivní výstavbě veřejnost zná, tím více se o ní šíří různé mýty a polopravdy. Je jen přirozené, že to, co zatím neznáme, považujeme za velmi složité. Takto jsou většinou vnímány i domy v pasivním standardu. Tady jsou některé z těch „zaručeně pravdivých“ informací:

Pasivní dům je komplikovaný a drahý

Jisté je, že pasivní dům se od standardní výstavby v mnohém liší. Přístup ke stavbě musí byt jiný během návrhu, při výběru jeho konstrukce, materiálové skladby i během realizace. Cílem však není dům komplikovat, ale naopak zjednodušovat, při zachování jeho na naše poměry nadstandardních vlastností. Čím jsou stavební detaily a postupy komplikovanější, tím jsou náchylnější k chybám a nedostatkům a zvyšují možnost stavebních poruch a tepelných ztrát. Proto musejí být pasivní stavby v mnohém jednodušší, čitelnější a přehlednější než klasická výstavba. Ruku v ruce s mýtem o složitosti pasivní stavby jde pověra o tom, že je drahá. Možná to souvisí s představou, že co je složité, musí být i drahé. Cena stavby závisí na jejím architektonickém návrhu, konstrukční a materiálové skladbě a použité technologii. Jakýkoli dům, bez ohledu na energetickou spotřebu, může být více či méně drahý. Pokud bychom však postavili vedle sebe dva domy se stejným designem, které ve svém architektonickém návrhu zohledňují principy výstavby v pasivním standardu a liší se jen tepelnětechnickými vlastnostmi obalových konstrukcí (jeden zrealizovaný tak, aby vyhověl české normě, a druhý s vlastnostmi pasivního domu), rozdíl v ceně stavby by byl asi 10 až 15 %.

Fámu, že pasivní dům musí být extrémně drahý, popírá i typový pasivní dům s názvem Ecocube. Vymysleli ho v ateliéru Createrra a úspěšně ho v několika alternativách realizuje firma ForDom ze Zvolenu. (foto: Dano Veselský)

Fámu, že pasivní dům musí být extrémně drahý, popírá i typový pasivní dům s názvem Ecocube. Vymysleli ho v ateliéru Createrra a úspěšně ho v několika alternativách realizuje firma ForDom ze Zvolenu. (foto: Dano Veselský)

(foto: Dano Veselský)

(foto: Dano Veselský)

V pasivním domě nemůžete otvírat okna

Tyto pověsti možná pramení ze špatných zkušeností s klimatizovanými budovami postavenými v nedávné minulosti. Není divu, vždyť mnozí z vás jsou oběťmi pracoviště, kde se nedá otevřít okno a přísun čerstvého vzduchu se řeší vzduchotechnickými zařízeními. To pro pasivní domy neplatí. Při dnešní kvalitě okenních výplní můžete mít otvíravých oken, kolik chcete, ale ekonomičtější je mít jich tolik, kolik potřebujete. Každé okenní křídlo a kování něco stojí a při pevném zasklení se přece jen snižují jak tepelné ztráty rámem, tak i riziko vzniku netěsností. Navíc, výplň bez okenního křídla znamená větší plochu prosklení, a tím i víc světla a větší tepelné zisky. Otvíravá okna jsou samozřejmě určená k otvírání a můžete to dělat tak často, jak chcete, ale většinu roku vám to nepřinese nic pozitivního. Jak už bylo řečeno, každý dům s přívlastkem pasivní musí mít zařízení nazvané nucené větrání s rekuperací. Bez něj není možné dosáhnout požadované měrné potřeby tepla na vytápění. V pasivním domě je zabezpečeno větrání průběžně během celého dne. Množství vzduchu, které větrací jednotka přepravuje, se počítá na osobu, nikoli na čtvereční metry místnosti jako při návrhu klimatizačního zařízení. To znamená, že při nuceném větrání se po domě transportují mnohem menší objemy vzduchu, a navíc malou rychlostí, takže nevzniká průvan. K tomu, aby byly minimalizovány tepelné ztráty při větrání, je zařízení vybaveno rekuperační jednotkou. Ta v zimě využívá ohřátý a vydýchaný interiérový vzduch pro ohřev čerstvého vzduchu z exteriéru. Venkovní vzduch před vstupem do rekuperační jednotky navíc absolvuje cestu přes různé filtry, a tak se do interiéru dostává vzduch ohřátý na vnitřní teplotu a jistě čistší než ten, který k vám dorazí otevřeným oknem.

V létě dokážete pomocí nuceného větrání i chladit. Kromě toho se v konstrukci pasivního domu počítá s materiály na vylepšení jeho akumulačních schopností (to platí hlavně u dřevostaveb). Akumulační plochy mají svůj význam v zimě, kdy dokážou akumulované teplo sálat do interiéru, ale i v létě, kdy udržují v interiéru příjemně chladné klima. Proto nemá význam otvírat v pasivním domě okna.

Za zmínku stojí skutečnost, že čím menší je dům, tím těžší je dosáhnout pasivního standardu. Pro pasivní výstavbu jsou mnohem vhodnější řadové domy než ty samostatně stojící. Ideálními kandidáty jsou bytové a občanské stavby. U těchto velkých objektů se dá šikovným návrhem výrazně snižovat cenový rozdíl mezi pasivní a standardní výstavbou a zkrátit dobu návratnosti investice. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že ekonomicky výhodné jsou především stavby větších objemů.

Pasivní standard se uplatňuje i při rekonstrukcích. Majitelem domu v Mannheimu (Německo) a zároveň autorem projektu je úspěšný architekt pasivních domů Roland Matzing. (foto: Isover)

Pasivní standard se uplatňuje i při rekonstrukcích. Majitelem domu v Mannheimu (Německo) a zároveň autorem projektu je úspěšný architekt pasivních domů Roland Matzing. (foto: Isover)

Pasivní dům musí mít složitou technologii

Tento pocit možná pramení z toho, že jako vhodné k montáži i v pasivním domě jsou prezentovány hlavně výdobytky té nejmodernější techniky. To, že jsou tato zařízení vhodná, ještě nemusí znamenat, že jsou také nezbytná. Jediné, co se z pasivního domu nedá vypustit, je nucené větrání s rekuperací. Ohřívat vodu a vytápět můžete pomocí jakéhokoli zdroje tepla. Od plynového kotle až po tepelné čerpadlo. Musíte však vzít v úvahu, že potřeba tepla pro pasivní dům je skutečně velmi malá a výkony většiny běžně používaných tepelných zdrojů jsou pro pasivní standard příliš velké. Jako systém vytápění můžete stejně jako v kterémkoli jiném rodinném domě použít podlahové nebo stěnové vytápění, případně využít montáž rozvodů nuceného větrání a přidat okruh s otopným vzduchem. U pasivního domu se vám vyplatí topit i elektřinou, protože její spotřeba je v tomto případě minimální. To, do jaké míry budete využívat solární energii – ať už prostřednictvím fotovoltaických článků, solárních kolektorů nebo tepelných čerpadel – je dáno jen zhodnocením toho, co a za jakých podmínek se víc vyplatí. Po zvážení všech pro a proti možná přece jen dospějete k tomu, že tepelné čerpadlo kombinované se slunečními kolektory je nejvýhodnější.

(foto: Isover)

(foto: Isover)

Pasivní dům musí být dřevostavba

Pasivní dům může mít jakoukoli konstrukční skladbu – od domů s nosným stěnovým systémem z litého betonu přes zděné objekty až po dřevostavby. Dřevostavba je však v mnoha ohledech výhodnější než jiné konstrukční systémy. Dřevo je obnovitelný ekologický materiál, nosný systém umožňuje osadit velmi silnou vrstvu tepelné izolace v rámci stěny a stropů, existuje mnoho detailů, které je možno jednodušeji a bez tepelných mostů vyřešit právě v dřevostavbě, tento dům může být do jisté míry předem zhotoven v dílně, což umožňuje přesnější výstavbu, kterou dům v pasivním standardu vyžaduje. To jsou jen některé z důvodů, proč je dřevostavba pro pasivní výstavbu výhodná.

V pasivním domě nemůže být krb

Na pasivní dům má krb příliš vysokou výhřevnost, jeho stavba znamená, že je nutné vytvořit prostupy konstrukcí obvodovým pláštěm domu, a tedy vytvořit tepelné mosty. Jedním ze zdrojů úniku tepla může být i komín. Otevřený oheň spotřebovává při hoření kyslík, takže se zvyšuje potřebný objem vzduchu, který musí systém nuceného větrání transportovat interiérem. To všechno jsou důvody, proč nejsou krb a pasivní dům slučitelné. Přesto už existují způsoby, jak krb realizovat i v něm. Kromě toho je tu i několik alternativ, které vám mohou klasický krb nahradit (krbová vložka, kachlová kamna).

Existují však i jiné stavební konstrukce, na něž jsme v běžné výstavbě zvyklí, ale v případě pasivního standardu se nedoporučují. Důvodem je většinou to, že mají-li vyhovovat vysokým nárokům výstavby v pasivním standardu, extrémně narůstá jejich cena (například posuvná prosklená stěna), některé konstrukční prvky certifikované pro pasivní standard zatím neexistují (střešní okna) nebo jejich zabudování v pasivním domě je zbytečně komplikované. To však neznamená, že je nemůžete použít v energeticky efektivní stavbě.

(foto: ©pichler.architekt)

(foto: ©pichler.architekt)

Pasivní dům je jen podvod pro zvýšení tržeb za zateplování

Může to tak působit, ale pasivní dům nevznikl proto, abychom více utratili, ale naopak proto, abychom šetřili. V Evropské unii tvoří třetinu z celkové spotřebované energie právě energie na provoz budov. Přitom existují dostupné a ověřené metody, jak právě v této oblasti udělat razantní změny. K tomuto poznání dospěli i pánové a dámy v Evropském parlamentu a 19. května 2010 schválili směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické hospodárnosti budov. Mimo jiné se v ní píše, že od 31. prosince 2020 budou naprosto všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie. I když není úplně jasně definováno, co je to budova s téměř nulovou spotřebou energie, určitě to bude spíše pasivní dům než dům v energetické třídě B.

TEXT: Nora Škripcová, odborná spolupráce Bjorn Kierulf
FOTO: Dano Veselský, Isover, ©pichler.architekt,
ZDROJ: Vše o stavbě a provozu domu, JAGA GROUP, s.r.o.

Komentáře

  • Moc hezké fotky, domky jsou krásné! Pasivní domy jsou ted hodně diskutované a podle mě je to super, ekologické a šetří náklady.

    Simka
  • Díky za článek, moc se mi pasiví domky líbí, koukáme po nich s manželem. Díky za vaše rady a tipy.

    Milun

Komentovat