Větrání a rekuperace v nízkoenergetickém domě

Větrání a rekuperace v nízkoenergetickém domě

03. 02. 2016
Diskuze (0)
Sdílet

Jak dosáhnout v moderních domech zdravého vnitřního prostředí? Kromě vhodně zvolených konstrukčních materiálů je potřebné zabezpečit dobré teplotně-vlhkostní mikroklima. Základní hodnota intenzity větrání je 25 m3 čerstvého vzduchu na osobu a hodinu.

Na dosažení co možná nejlepších výsledků vzduchové nepropustnosti konstrukcí moderních domů jsou jejich stěny i stropy téměř neprůdušné, díky čemuž se dosáhne výrazné energetické úspory. Vzduchová nepropustnost domu však zabraňuje přirozené výměně vzduchu v interiéru, a proto je nezbytné správné větrání. Klasický způsob otevíráním oken a dveří však není tím nejefektivnějším, protože nevíme, zda jsme vyvětrali dostatečné množství vzduchu, a zároveň vypouštíme teplý vzduch ven a studený dovnitř. Proto je vhodné mít v domě moderní technologické řešení na větrání, jakým je větrací zařízení s rekuperací. V případě kvalitního nízkoenergetického domu (dobrá izolace zdí a využití sluneční energie) můžete uvažovat i o cirkulační větrací jednotce s ohřevem nebo s chlazením vzduchu v létě. Jaké možnosti větrání existují a kterou si vybrat?

Co byste měli vědět o větrání a rekuperaci

1 Řízené větrání

Představuje systém větrání s řízenou větrací jednotkou. Běžný systém umožňuje automatické zapnutí větrání impulsem z ventilace toalety, digestoře nebo koupelny. Standardně se větrání spouští při zvýšené vlhkosti nebo nevyhovující kvalitě vzduchu. Dokáže však pravidelně provětrávat objekt i v případě nepřítomnosti lidí. Moderní řízení dokáže větrat tam, kde je to potřebné, udržet konstantní teplotu přiváděného vzduchu (řídit kotel, jeho výkon, průtok cirkulačního čerpadla), vyhodnocovat tepelné zisky (sluneční záření, krb), distribuovat teplo po domě, ovládat průtok vzduchu přes zemní výměník a v létě tak chladit nebo řídit vnější klimatizační zařízení
a stínění v domě.

2 Rekuperace

Jde o zpětné získávání tepla. Do domu přiváděný čerstvý vzduch prochází přes výměník, přes který ven z domu vychází teplý odpadní vzduch. Obě vedení jsou od sebe dokonale oddělena. Průtok vzduchu je ale veden tenkými kanálky, které sousedí, a jejich vodivé stěny od odváděného teplého vzduchu ohřívají přiváděný studený vzduch. Dnešní rekuperační výměníky dosahují při odevzdaní tepla vysoké účinnosti – 85 až 90 %.

3 Přetlakové větrání

Přivádí filtrovaný a v případě potřeby i ohřátý vzduch z venkovního prostředí do domu. Vzduch se přivádí na jedno centrální místo – nejčastěji do vstupní haly. V domě vznikne vyšší tlak než venku, který zabezpečí únik použitého vzduchu přes větrací kanály toalety, digestoře nebo netěsnosti domu. Tak se jednoduchým způsobem zabezpečuje přívod čerstvého vzduchu do domu.

4 Rovnotlaké větrání

Na rozdíl od přetlakového větrání při rovnotlakém jednotka řídí nejen přívod, ale i odvod vzduchu tak, aby se objem přiváděného i odváděného vzduchu rovnal. Výhodou je výměna vzduchu podle aktuální potřeby objektu. Vyměnit je možné i 300 až 500 m3 vzduchu za hodinu. Součástí jednotky bývá rekuperační výměník, který dokáže přiváděný vzduch předehřát od odváděného a uspořit tak náklady na ohřev studeného vzduchu.

5 Vytápění větrací jednotkou

Nízkoenergetické domy s velmi malými ztrátami (pod 30 kWh/m2 . rok) a pasivní domy je teoreticky možné vytápět ohřevem přiváděného větracího vzduchu. Pro čtyřčlennou rodinu je potřebných 100 m3 čerstvého vzduchu za hodinu (25 m3 na člověka), který je možné ohřát na 50 °C (při vyšší teplotě se prach rozpadá na menší částice, které dráždí při dýchaní). Dosáhne se tak vytápěcího výkonu asi 950 W, což by po přičtení teplotních zisků vznikajících činností rodiny mohlo pokrýt potřebu domu. V době, kdy rodina není doma, je sice požadavek na větrání nižší, nevznikají však zisky z používání spotřebičů a domu, proto by se zvýšily požadavky na větrání s dodatečným ohřevem. V zimním období, kdy má venkovní vzduch nízkou vlhkost, by se tak do domu přivedlo velké množství suchého a studeného vzduchu. Proto je potřebné doplnit větrání dodatečným zdrojem tepla (například kotel a teplovodní podlahové vytápění).

6 Teplovzdušné vytápění a větrání

Jde o nejkomfortnější systém založený na dvouzónových vzduchotechnických jednotkách. Vnitřní cirkulace vzduchu zabezpečuje vytápění, chlazení nebo rozvod sekundárně získaného tepla (solární zisky, krb) v obytných místnostech. Vytápění je tak možné i bez větrání. Nasávání vzduchu se uskutečňuje na nejvyšším místě v domě a po filtraci nebo dodatečném ohřevu se vzduch podlahovým rozvodem přivádí do místností. Požadavek na větrání domu řeší druhý okruh. Vzduch je odsáván z koupelny, toalety a kuchyně a rekuperací odváděn z domu. Čerstvý filtrovaný vzduch se po předehřátí v rekuperační jednotce smíchává se vzduchem cirkulujícím v domě. Díky cirkulaci je využíván celý objem vzduchu v domě a není potřebná silná intenzita větrání a ohřevu přiváděného vzduchu.

7 Chlazení pomocí větrací jednotky

Pomocí systému větrání můžeme dům i chladit. V letních měsících však noční provětrání nepostačuje, a proto potřebujeme dodatečný zdroj chladu. Výhodou je cirkulační jednotka, protože při obyčejném větraní bez cirkulace vnitřního vzduchu dochází ochlazováním přiváděného vzduchu ke kondenzaci vody a snižování účinnosti chlazení. Objem přiváděného vzduchu je mnohem větší, což je neefektivní.

V moderních nízkoenergetických a pasivních domech se bez řízeného větrání neobejdete. Výkon větrací jednotky vám dokáže spočítat i projektant TZB. Zvýšení komfortu větrání o rekuperaci, cirkulaci, výměník tepla na dodatečný ohřev nebo chlazení zvyšuje i cenu výsledného technického řešení. Proto si zvolte takové, které je dostatečné pro vaši tepelnou pohodu a zdraví a vynaložené prostředky vám co nejdříve vrátí.

Jaký větrací a vytápěcí systém si zvolit?

Zdravé mikroklima si v domě dokážete zabezpečit pomocí řízeného větrání. V našich podmínkách však platí, že v nízkoenergetickém ani pasivním domě není možné zabezpečit tepelnou pohodu jen ohřevem přiváděného vzduchu. Pokud máte nízkoenergetický dům s velmi dobrými parametry (do 30  kWh/m2 . rok) nebo pasivní dům, je vhodné zvolit teplovzdušné cirkulační vytápění (například Atrea) s řízeným větráním a dvouzónovou větrací jednotkou. Doplnit ho potom stačí například elektrickými vytápěcími rohožemi v koupelnách nebo efektivnějším tepelným čerpadlem s výměníkem na ohřev a chlazení vzduchu.
V případě, že máte nízkoenergetický dům s parametry 30 – 50kWh/m2 . rok, bude dodatečný zdroj tepla nezbytný. Může jím být například klasická vytápěcí soustava (kotel a podlahové vytápění či radiátory) nebo vytápění elektrickými přímotopy.
Takovou sestavu je vhodné řídit inteligentním systémem (například Siemens Synco Living), který dokáže vyhodnotit potřebu čerstvého vzduchu na základě jeho vlhkosti a množství CO2 v každé místnosti a vyvětrá a zatopí jen tam, kde je to potřebné. Ušetříte tak o 30 až 40 % více, než zaplatí majitel běžného nízkoenergetického domu za energii.

Ing. Robert Mazánik, RD Rýmařov

TEXT ROBERT MAZÁNIK, RD Rýmařov
FOTO RD Rýmařov, THINKSTOCK.CZ
ZDROJ JAK UŠETŘIT A POSTAVIT NÍZKOENERGETICKÝ DŮM, 2013, JAGA GROUP, s.r.o.

Kategorie: NED a pasivní domy
Tagy: cirkulace vody dum pasivní domy rekuperace vetrani
Sdílejte článek

Diskuze