Jak a proč stavět zimní zahradu

11. 03. 2021
Diskuze (0)
Sdílet

Zimní zahrada nebo zasklení terasy jsou oblíbené způsoby, jak si rozšířit interiér rodinného domu. Díky zaskleným stěnám si totiž můžete vychutnávat přírodu a bezprostřední kontakt s ní, i když venku prší či fouká vítr.

Orientace

Předem si ujasněte, zda je vaším cílem jen takzvané „prodloužení sezóny“, nebo chcete vybudovat plnohodnotný vytápěný obytný prostor. Pokud plánujete využívat zimní zahradu jako pracovní koutek či na tvořivou uměleckou činnost, doporučujeme orientovat ji na severní stranu. Zde je však třeba počítat se zvýšenými nároky na tepelněizolační vlastnosti zasklení, doporučuje se použít izolační trojsklo. Nezbytností je i zabezpečení vhodného vytápění.

Zimní zahrada

Zdroj: isifa/shutterstock

Jižní orientací získáte množství tepla, ale během léta je nutné efektivní stínění a větrání. Největší problémy s přehříváním vznikají na západní straně, kde při nesprávné realizaci může teplota dosáhnout dokonce 60–70 °C. Nejvýhodnější umístění zimní zahrady je na východní straně. První ranní sluneční paprsky její prostor po nočním ochlazení příjemně prohřejí. Rostliny se v takovém prostředí cítí dobře a není potřeba ani stínění.

Přečtěte si také:
Jak proměnit sen o zimní zahradě ve skutečnost

Velikost a tvar

Velikost zimní zahrady závisí samozřejmě na vašem rozhodnutí a účelu, který by měla splňovat. Pokud nemá sloužit jen na pěstování květin, ale plánujete ji využívat skutečně jako další obytnou místnost, měla by mít velikost minimálně kolem 25 m².

Mimořádně důležitý je tvar zimní zahrady – na optimální příjem sluneční energie je nejvhodnější skleněná plocha kolmá na zimní sluneční paprsky. Ty dopadají v našich zeměpisných šířkách pod úhlem asi 20°, letní paprsky pod úhlem asi 60° (úhel se samozřejmě mění každý den a každou hodinu).

Zimní zahrada

Zdroj: isifa/shutterstock

Na zimní „přitápění sluncem“ je tedy optimální sklon skleněné stěny asi 80° – paprsky volně procházejí sklem a zahrada přijímá dostatek tepla. V létě se část paprsků odrazí a interiér se tolik nezahřívá. Zasklená střešní plocha by měla mít sklon alespoň 10°, aby se zabránilo hromadění dešťové vody a znečištění střechy. Odvodnění pomocí okapových žlabů a svodů nejlépe funguje při sklonu 20° a více.

Stínění a větrání

Pokud chcete v zimní zahradě udržet příjemnou teplotu (od 18 do 26 °C) a optimální vlhkost vzduchu (od 40 do 65 %), nezapomeňte si dobře promyslet její větrání i stínění. Proudění vzduchu v létě chrání před přehřátím. Aby se zabránilo nepříjemnému až nebezpečnému průvanu v zimě, musí být větrání regulovatelné. Ve všeobecnosti se doporučuje, aby se 25 až 35 % zasklených ploch dalo otevírat – dají se využít otvírací nebo výklopná okna, dveře i posuvné systémy, možností jsou i výklopná střešní okna ovládaná ručně, případně automaticky. Přirozené větrání se může také kombinovat s řízenou ventilací.

Zimní zahrada

Zdroj: isifa/shutterstock

Nežádoucímu nárůstu teplot v zimní zahradě zabrání kromě dostatečného větrání i důkladné stínění. Potřeba stínění se přitom zvyšuje s každým čtverečním metrem zasklené plochy a účinnější řešení si často žádá sáhnout hlouběji do kapsy. Některé typy skel sice propouštějí o něco méně slunečního záření, ale je to stejně méně v létě i v zimě, navíc, v parném létě se ani při takovémto zasklení neobejdete bez stínícího systému.

Přečtěte si také:
Novým centrem domu se stala velká zimní zahrada

Možnosti jsou stejné jako u běžných oken – od různých druhů rolet, „screenů“ či žaluzií ovládaných mechanicky až po plnoautomatické systémy reagující na teplotu uvnitř zahrady. Vnitřní vertikální či horizontální žaluzie a rolety jsou levnější, nemají však tak výrazný efekt jako předokenní systémy, které zabrání slunečním paprskům na sklo dopadnout. Vnější stínění má své výhody i v zimních zahradách s množstvím zeleně, kde je komplikovaný přístup ke stěnám, během chladných zimních nocí může posloužit jako dodatečná tepelná izolace. Vnitřní stínění je naopak více chráněno před znečištěním.

Zimní zahrada

Zdroj: isifa/shutterstock

Kdy stavět?

Mnozí architekti považují za ideální navrhnout zimní zahradu už při projektování domu. Lépe se tak zakomponuje do celkového architektonického řešení, navíc se ve fázi projektu snáze navrhnou i optimální dispoziční či technické souvislosti, například přívod elektřiny a vody, vytápění či větrání sousedních místností.

Odpočinek pod hvězdami

Jak budete zimní zahradu využívat, si musíte vyjasnit hned na začátku. Od toho se totiž odvíjejí další kroky a výběr materiálů. Pokud máte raději extra dávku relaxu, můžete si ze zimní zahrady vytvořit prostor na meditaci nebo domácí wellness centrum s vířivou vanou a pohodlnými lehátky. Extra prostor však může sloužit i jako zelená oáza nebo hernička pro děti.

Zimní zahrada

Zdroj: isifa/shutterstock

Konstrukce

Dřevo je tradiční materiál, příjemný na pohled i dotyk, ale náročný na údržbu, citlivý na změny vlhkosti a výkyvy teplot. Dobře se uplatní hlavně v obytných zimních zahradách se stabilním vnitřním mikroklimatem. Plastové konstrukce mají výborné tepelně izolační vlastnosti, jsou nenáročné na údržbu a jsou cenově poměrně výhodné. Mají však menší rozměrovou stálost a omezené statické možnosti. Nejpevnější běžně používaný materiál je hliník, který umožňuje vytvářet elegantní subtilní konstrukce a velké nedělené zasklené plochy.

Přečtěte si také:
Rostliny na okenních parapetech: Kterým druhům se daří nejvíce a jak je pěstovat

Přechod do zahrady

Zimní zahrada obvykle neslouží jen na pobyt, ale i jako přechod mezi interiérem a exteriérem, důležité je proto vhodné řešení této hranice, resp. vstupu do zaskleného prostoru. Pokud chcete, aby se v létě dala otevřít celá její stěna, optimální je využít na to některý ze systémů paralelně posuvných dveří.

Zimní zahrada

Zdroj: isifa/shutterstock

Celoročně obyvatelná

Pokud chcete svou zimní zahradu využívat celoročně, bez topení to nepůjde. Nad způsobem vytápění je dobré se zamyslet ještě před výstavbou a podle toho plánovat materiály a v předstihu možná i rostliny, které v ní budete pěstovat. Možnosti jsou v podstatě stejné jako při vytápění domu – od krbu či kachlových kamen na dřevo až po podlahové vytápění s využitím tepelného čerpadla.

Stínění

V létě teploty často stoupají do nepříjemných výšek a za sklem zimní zahrady je sluneční paprsky dokážou zvednout až na 60 a 70 °C. Tomu mohou zabránit speciální skla nebo reflexní fólie proti přehřívání a vhodné stínění.

Zimní zahrada

Zdroj: isifa/shutterstock

Dostatek místa

Pokud si v zimní zahradě chcete užívat příjemnou snídani nebo oslavu s rodinou, myslete na dostatek místa. Obyvatelná zimní zahrada by neměla být menší než 15 m². Jen na stůl se židlemi potřebujete plochu přibližně 5–6 m². Pokud do ní chcete pohodlně uložit potřebný nábytek i ponechat místo na průchod, budete potřebovat prostor s hloubkou více než 2,5 m.

Text: Katarína Paukeje

Foto: isifa/shutterstock

Zdroj: Časopis HOME

Kategorie: Rekonstrukce domu
Tagy: přístavby prosklené plochy prosklení terasy zimni zahrady
Sdílejte článek

Diskuze