Nepodceňujte údržbu komínu

13. 01. 2013

V uplynulých letech jsme zaznamenali zvýšený počet požárů v rodinných domech a obytných budovách. Častou příčinou těchto nejednou tragických událostí je zanedbaný komín. Na základě zkušeností hasičů by zodpovědnější přístup občanů ke kontrole a čištění komínů mohl předejít […]

V uplynulých letech jsme zaznamenali zvýšený počet požárů v rodinných domech a obytných budovách. Častou příčinou těchto nejednou tragických událostí je zanedbaný komín.

Na základě zkušeností hasičů by zodpovědnější přístup občanů ke kontrole a čištění komínů mohl předejít až 90 % požárů. Kamenem úrazu je neznalost majitele v oblasti povinností souvisejících s péčí o komín. Hlavně majitelé rodinných domů, kteří k vytápění a přípravě teplé vody začali používat tuhé palivo, si nejsou vědomi toho, že by po této změně měli své komíny čistit a kontrolovat častěji. Trend přechodu k tuhým palivům je přitom v dnešní době velmi výrazný. V dobách plynofikace lidé masově přecházeli z topení pevným palivem na plyn, který tehdy nabízel více komfortu za přijatelnou cenu, zatímco dnes je tendence spíše opačná. Ve snaze ušetřit náklady na plyn, jehož cena rok od roku stoupá, stále více lidí hledá alternativu v topení pevným palivem. Oblibě se těší kotle na spalování biomasy, ale i kamna a krby, v nichž lze během zimních měsíců spalovat dostupné dřevo. Tato situace však s sebou přináší i větší riziko, které se v minulých letech promítlo do zvýšeného počtu požárů rodinných domů. Nánosy sazí zhoršují tah komínu a zvyšují riziko požáru. Pokud je nános sazí větší než 30 mm, stává se tato vrstva hořlavou a vzniká komínový požár. Teplota v něm stoupne až na 1 200 °C, což může vést k popraskání zdiva. Do interiéru mohou pronikat spaliny a okolí komínu může dosáhnout teploty až 150 °C. Při této teplotě se velmi snadno vznítí suché dřevo či jiné materiály v okolí komínu a vniká požár.

Intervaly kontrol určuje zákon
Aby komín fungoval bezpečně a spolehlivě, je nutné zajistit jeho pravidelné čištění od sazí. Za dobrý stav komínu, jeho pravidelné čištění a revize odpovídá majitel, respektive provozovatel budovy. Od 1. 1. 2011 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv (nahradilo dosud používanou vyhlášku č. 111/81 Sb., o čištění komínů, která byla zrušena a která byla určena pouze pro čištění komínů; nové nařízení vlády se týká celé spalinové cesty, tedy komínů a kouřovodů i spotřebičů paliv). Provozovatel se musí postarat o pravidelnou odbornou revizi komínu v zákonem stanovených intervalech (viz tabulka).

Za sezonní provoz se považuje provoz spalinové cesty pro spotřebič paliv po dobu nepřesahující v součtu 6 měsíců v kalendářním roce.
U jednovrstvého (nevyvložkovaného) zděného komínu pro spotřebiče na plynná paliva se lhůty kontrol a čištění řídí lhůtami kontrol a čištění spotřebiče na pevná paliva.
Při kontrolách a čištění dvakrát ročně se tyto činnosti provádějí v přiměřených časových odstupech, přičemž mezi jednotlivými kontrolami nebo čištěními nesmí uplynout doba kratší 6 měsíců.
Při kontrolách a čištění třikrát ročně se tyto činnosti provádějí v přiměřených časových odstupech, přičemž mezi jednotlivými kontrolami nebo čištěními nesmí uplynout doba kratší 4 měsíců.
Pojistný (rezervní) komín používaný pro odvod spalin ze spotřebiče na pevná paliva v případech, kdy nelze zajistit topení jiným způsobem, se kontroluje a v případě potřeby i čistí nejméně jedenkrát za rok.
Spalinová cesta určená pro odvod spalin ze spotřebiče na pevná paliva sloužícího v živnostenské provozovně k přípravě pokrmů se kontroluje a čistí nejméně jedenkrát za dva měsíce.
Ve stavbě pro rodinnou rekreaci se kontrola a čištění spalinové cesty provádí nejméně jedenkrát za rok.
Čištění spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně je možné provádět svépomocí podle návodu výrobce, nejméně však jedenkrát za rok, a to za podmínky, že budou prováděny jejich pravidelné kontroly odborně způsobilou osobou.

Revize komínu
Revize komínu, při níž se posuzuje stavební část, funkčnost, bezpečný provoz a odvod spalin do volného ovzduší, je nutná:

před uvedením spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komínu,
při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv,
před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv,
po komínovém požáru,
při vzniku trhlin ve spalinové cestě způsobené v důsledku sesedání podloží, porušení únosnosti stavebních konstrukcí, otřesů nebo jiných příčin, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě.

Revizi spalinové cesty provádí odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví a je zároveň revizním technikem komínů, specialistou bezpečnosti práce – revizním technikem komínových systémů, nebo revizním technikem spalinových cest.

U stavby, opravy nebo rekonstrukce spalinové cesty musejí být dodrženy normy. Za spalinovou cestu se přitom považuje celý úsek od spalinového hrdla spotřebiče po ústí komínu a posuzuje se včetně připojení spotřebiče a jeho nadimenzování.
Normy
Požadavky na bezpečnost stavby jako celku zformulované do technických požadavků na výrobky pro stavebnictví stanovují normy EU i normy národní. Platné normy jsou ČSN EN 1443, ČSN 73 4201, ČSN EN 13063 -1 a 2.

Kdy je nutné vložkování komínu?
Při rekonstrukci či modernizaci budov se často v zájmu zajištění vyšší energetické efektivnosti obnovuje i systém vytápění a vyměňují se topné kotle či jiné palivové spotřebiče za novější modely. Moderní spotřebiče pro všechny druhy paliv však kladou vysoké nároky právě na odtah spalin. Z tohoto důvodu je v mnoha případech nutná renovace komínu vyvložkováním. Kromě případů, kdy komínový průduch neodpovídá platným předpisům nebo kdy původní vložka už neplní svůj účel, indikují potřebu vyvložkování komínu i takové nedostatky jako špatný tah komínu, kondenzát pronikající do stěn komínového tělesa nebo citelný zápach spalin v interiéru. Vložkování komínů se provádí různými typy vložek (nerez, plast, keramika) – záleží na stavu komínového tělesa a požadavcích připojovaného spotřebiče. Při určování vhodného materiálu pro komínovou vložku hraje velkou roli i nenasákavost a odolnost komínu proti vlhkosti.

Co je úkolem kominíka?
Kontrolu spalinové cesty, podle nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, musí provést odborně způsobilá osoba, která má k vykonávání této činnosti oprávnění, například živnostenský list.
Kontrola spalinové cesty se provádí po celé její délce, tedy od spalinového hrdla spotřebiče paliv až po ústí komínu. Kontroluje se zejména stavebně-technický stav spalinové cesty, průduch kouřovodu, prostor kondenzátní jímky nebo prostor neúčinné výšky komínu a komínový průduch včetně komínové konstrukce, požární bezpečnost spalinové cesty, přístup ke komínu a k jeho vymetacím, čisticím a kontrolním otvorům, ale i technický stav vývodů spalin. O provedené kontrole spalinové cesty vydá na závěr odborně způsobilá osoba písemnou zprávu s případným uvedením závad a lhůt na jejich odstranění.

Čištění spalinové cesty podle § 3 nařízení vlády provádí opět odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Podle nařízení vlády lze provést čištění spalinové cesty od spotřebiče na pevné palivo o jmenovitém výkonu do 50 kW také svépomocí. Toto ustanovení, které vyvolalo řadu polemik, je pouze odrazem skutečnosti, že řada majitelů rodinných domků si tyto práce provádí sama již řadu let. Nařízení vlády ale zajišťuje, že alespoň jedenkrát ročně provede odborně způsobilá osoba kontrolu takto čištěné spalinové cesty a současně posoudí, zda způsob čištění komínů a kouřovodů a vybírání tuhých znečišťujících látek zajišťuje její bezpečný provoz.

Pozornost si zaslouží především samotná konstrukce komínu, kterou může poškodit pohyb stavby v důsledku sedání budovy, pohybu podloží či slabých zemětřesení nebo dlouhodobé působení povětrnostních vlivů. Materiál může být oslaben opotřebením, působením tepla a chemických látek obsažených ve spalinách. Mezi problémy starších a méně kvalitních komínů patří horší tah, nedostačující tepelněizolační vlastnosti a citlivost na vlhkost. Staré komíny jsou náchylné k tvorbě trhlin v důsledku vysokých teplotních rozdílů, které v komíně vznikají. Právě na ně si je třeba dávat pozor, protože skrz ně by do místnosti mohly pronikat jedovaté spaliny, zejména oxid uhelnatý. Na správnou funkčnost komínu má vliv i způsob napojení spotřebiče na komín, správně dosedající dvířka u čisticího otvoru nebo stříška, která komín chrání před sněhem, deštěm i různými nečistotami. Aby kominík mohl důkladně a zodpovědně vykonat svou práci při revizi komínu, musí mít zajištěn přístup do prostorů bezprostředně souvisejících s komínem, tedy do místnosti, kde se nacházejí komínová dvířka, přístup na střechu i ke komínu.
Vhodným obdobím k vyčištění a realizaci celkové revize komínu je jaro, bezprostředně po ukončení topné sezony, případně léto. Nová topná sezona vás tak nezaskočí nepřipravené. Navíc v případě, že kontrola odhalí poškození, budete mít na odstranění tohoto nedostatku dost času. Za neprovedení kontroly komínu nebo nedodržení lhůt může orgán provádějící státní požární dozor, tedy hasiči, uložit pokutu. V případě požáru bude potvrzení o vykonání revize komínu vyžadovat určitě i pojišťovna. Pokud se poškozený tímto dokladem neprokáže, nemůže počítat s vyplacením náhrady škody.

FOTO: isifa.com, Schiedel, Icopal

Kategorie: Rekonstrukce domu