Omezený rozpočet nemusí být překážkou! Manželé si zařizují dům z recyklovaných kousků nábytku

V současnosti majitelé obývají přízemní podlaží, které si přizpůsobili tak, aby jim na komfortní život postačovalo první roky i po narození miminka. Protože rozloha přízemí je jednaosmdesát čtverečních metrů, jde v podstatě o nadstandardní prostor na kuchyň, obývací pokoj, ložnici a koupelnu s toaletou. Čas rekonstruovat poschodí prý teprve přijde.

Nad klavírem visí originální obrazy od tvořivé dámy s uměleckým jménem Tri body, která vymýšlí svou vlastní poezii. Skleněné rámy vyplňuje sušenými lučními květinami, které sbírá se svou malou dcerkou. Majitelé oceňují tvorbu dělanou se srdcem a tyto doplňky mají pro ně velkou hodnotu. Zdroj: Miro Pochyba

Přednost tuto sezónu dostane zahrada s rozlohou sedmi set devadesáti čtverečních metrů a vnější vzhled domu. „Když jsme dům kupovali, líbila se nám hlavně jeho poloha a rozložení místností. Společně jsme si dokázali představit, co a jak by se mělo změnit, aby to bylo podle našich představ.

Těšila nás myšlenka, že toto místo bude naším rodinným zázemím a právě zde budou jednou vyrůstat naše děti,“ říká Františka. „Postupně budeme měnit téměř všechno. Vidíme to tak, že tento dům je odsouzen k tomu, aby byl naším celoživotním dílem,“ vtipně, avšak zároveň přesvědčivě dodává Marián.

Dva bílé lustry vyrobené z keramiky, které visí nad pultem v kuchyni, si Františka a Marián koupili na jarmarku od tradičních řemeslníků. Zdroj: Miro Pochyba

Krátce po svatbě, když se majitelé pustili do předělávání domu, měli přísně vyhrazený rozpočet, který nemohli překročit. Jinými slovy museli vyrobit za málo peněz hodně muziky. Zároveň však nechtěli upouštět ze svých nároků. Trvali na tom, že interiér musí být zařízen tak, aby odrážel jejich vkus i osobnosti. „Líbily se nám nesériové kousky, které se u nás buď nedaly dostat, nebo byly pochopitelně drahé, takže jsme si je nemohli dovolit. Tento problém nám pomohl vyřešit sám dům, lépe řečeno, jeho obsah – to, co v něm zůstalo po předešlých majitelích. Měli jsme možnost starý nábytek buď vyhodit, nebo ho vylepšit. My jsme v něm viděli obrovský potenciál a toto je výsledek,“ vysvětluje Františka.

Je nádherné budovat svůj domov a rozhodovat o tom, co bude jak vypadat, jakou barvu to bude mít a kde to bude postaveno. Neskutečně nás to bavilo a hodně jsme si to celé užili.

Františka, majitelka

V tomto domě snad není místnost, ve které by nebyly recyklované kousky. „Velmi jsme toužili mít v domě trámy, a tak jsme si je v kuchyni vyrobili ze staré původní palubové podlahy a následně jsme je patinovali,“ vzpomíná Marián.

Dřevo má v interiéru velké zastoupení, protože majitelé ho jako materiál i jako přírodní designový článek mají velmi rádi. Zdroj: Miro Pochyba

A protože podlahy bylo dost, vystačila i na jídelní stůl, který barevně sladili s trámy. „Jeho kovová podnož je však z jiného stolu, který jsme taktéž objevili na půdě,“ doplňuje manželka. V kuchyni si podle vlastních představ vytvořili i tyrkysové poličky jako součást už koupené kuchyňské linky.

Neumíme si představit místo nazývané domovem, kde bychom se necítili příjemně. Pocit domova, kam se vždy rádi vracíme, a jeho atmosféra, kterou máme rádi, jsou pro nás to nejdůležitější.

manželé Juristí

Manželé snad nejvíce zbožňují svou osobní „Narnii“, tedy průchod z obývacího pokoje do ložnice. „Vytvořili jsme ho z historických dveří jedné starodávné skříně,“ hrdě prezentují svůj nápaditý skvost.

Mezi zajímavé prvky však rozhodně patří knihovna v obývacím pokoji, která původně sloužila k odkládání nářadí ve sklepě, konferenční stolek je tak jako spousta jiných kousků „nález“ po předešlých majitelích, pouze mu Františka dala novou barvu. „Starou ‚komunistickou‘ skříňku na doklady a pracovní stolek, který měl původně typický ‚komunistický‘ vzhled, jsme opět trošku upravili a dnes působí více skandinávsky.“

Zdroj: Miro Pochyba

„Barn doors“. Tak se říká dveřím, které mají Františka a Marián v koupelně. Jde o jakousi imitaci vrat ve farmářské stodole. Majitel je vytvořil ze dřeva z palubovky a kovového systému, který též vyrobil sám. Pod touto střechou se skutečně neřídí předpisově, ale instinktivně podle osobního vkusu a každým zvoleným detailem dotvářejí svůj typický a jedinečný styl bydlení. Františka a Marián jsou však dost odlišné osobnosti a ne všechno se jim líbilo stejně, a tak mícháním jejich představ vzniklo toto jedinečné eklekticismem dýchající místo.

Připravila: Kristína Faltanová, odpovědná redaktorka Katarína Barošová
Foto: Miro Pochyba
Zdroj: Časopis HOME