Poruchy a opravy komínů
O tom, že doba komínů se vrátila, už dnes nikdo nepochybuje. Jde jen o to, zda je vrátíme do života v plné kráse, bez chyb instalace a údržby, v porozumění a technické shodě se spotřebiči […]
O tom, že doba komínů se vrátila, už dnes nikdo nepochybuje. Jde jen o to, zda je vrátíme do života v plné kráse, bez chyb instalace a údržby, v porozumění a technické shodě se spotřebiči a stavebními normami. Ublížit se dá i úplně novému komínu, na který se například připojil spotřebič nenáležitým způsobem…
Od té doby, co se topí jiným než pevným palivem, začaly se konstruovat komíny novými postupy a z jiných materiálů. Přechod z vytápění pevným palivem na plynné či kapalné přinutil i majitele starých komínů k opravám. K této ozdravné proceduře patří mimo jiné i vyvložkování průduchů, které by měly bezpečně odvést spaliny. Teplota odpadových spalin dřeva a uhlí, které byla v minulosti vystavena většina komínů-pamětníků, přesahuje 150 °C. Spaliny opouštějí komín ve formě páry nebo plynů. Současné vytápění plynem či olejem produkuje spaliny s teplotou, která v komíně klesá pod 100 °C. Z odpadových spalin se tak vysráží kyselý kondenzát. Ten ničí omítku, beton a někdy i nerezavějící ocel. Za takovýchto podmínek především starší ročníky komínů rychle ztrácejí na kvalitě a funkčnosti. Kromě snížení tahu v komíně hrozí i fatální důsledky pro zdraví a život obyvatelů domu. Při poruše komínu vniká do interiéru oxid uhelnatý. Ten na sebe naváže kyslík z ovzduší a z krevního oběhu postižených lidí a zvířat.
Únik oxidu uhelnatého je zcela nenápadný, a tak běžný smrtelník ani nezpozoruje, že jde o život. Stavba, rekonstrukce, údržba a napojení spotřebiče na komínové těleso opravdu nepatří do kategorie „udělej si sám“. Neodborné zásahy a neprofesionální pokusy o obnovu funkce starých komínů jsou nebezpečné.
Aby byly jasné (vz)tahy…
Vytápěcí kotel, palivo a komín jsou sdružené v jedné soustavě, jejich funkčnost je vzájemně provázaná. Není radno riskovat jejich připojení laickými pokusy nebo nadstavovat části otopné soustavy, které k sobě nepatří. Pro volbu komínového systému je důležité vědět, jaký bude druh připojeného spotřebiče, jaká je výška komínového tělesa, jeho účinná výška a výška komínu v nadstřešní části. Důležité je, zda komín vydrží nápor spalin a zda byl navržen na parametry kotle či krbu, který si domácí pořídili. Rekonstrukci nebo stavbě komínu musí předcházet návrh na základě přepočtu a ve shodě s právě platnými normami a vyhláškami. Výpočet patří do kompetence specialistů. Ti nesou odpovědnost za celou projektovou dokumentaci odsouhlasenou posudkem revizního technika. Bez profesionálního a důsledného posouzení situace se nepouštějte do stavby ani do rekonstrukce komínového tělesa. Vyplatí se dodržovat minimální výšku vyústění nad rovinou střechy, která je stanovena vyhláškou ČSN 73 4201: 2008. Pro šikmé střechy je to 650 mm a pro rovné 1 000 mm. Za stav komínu podle našich předpisů odpovídá majitel nebo uživatel nemovitosti, takže buďte nároční hned od začátku – již při výběru montážní firmy. Vyberte si firmu, která má oprávnění ke stavbě komínů (například živnostenský list Kominictví) a je proškolená dodavatelskou firmou materiálu (například Schiedel, Ricom, EKO atd.) Dále byste měli požadovat revizní zprávu spalinové cesty (jestliže je dokončena a spotřebič připojen). Užitečné je také prohlášení o shodě na materiál a komín by měl být opatřen komínovým štítkem s označením, o jaký typ komínu se jedná a k čemu je určen. Tato informace je důležitá pro všechny další profese (kamnáře, krbaře, topenáře).
Aby odolal větru, dešti
Nadstřešní část komínového tělesa musí odolávat působení deště, větru, mrazu, slunce a zevnitř účinkem spalin (kondenzátu). Z mnoha střech starší zástavby se hlásí o záchranu polorozpadlé zdivo komínů, opotřebované zvětráváním, korozí oplechování komínového prostupu střechou či rozpadem tašek v náběhu střechy. Přes oplechování nebo rozpadlé překrytí zatéká a vlhne i ta část komínu, která je pod střechou. Současně se poškozují i přilehlé konstrukce v dalších podlažích budovy. Porušené zdivo pod komínovou hlavou je nutné odstranit až po zdravou část komínu, která někdy začíná až pod úrovní střešního prostupu. Zdivo se důkladně navlhčí a chybějící část komínu se znovu vyzdí ostře pálenými mrazuvzdornými nebo šamotovými cihlami na vápenocementovou maltu, případně komínovými tvárnicemi. Na vyzděný komín je z funkčního hlediska nejvýhodnější osadit nebo vybetonovat komínovou hlavu. Komínové zdivo se v půdním prostoru, respektive v konstrukci krovu omítne. Nad střechou se zdivo vyspáruje cementovou maltou, ale neomítne.
| Majiteli objektu ukládá kontroly a čištění komínů zákon č.133/1985 Sb. Pro spotřebiče na tuhá paliva je kontrola a čištění spalinových cest předepsána čtyřikrát ročně. U spotřebičů na kapalná paliva je to dvakrát ročně a u plynných jedenkrát ročně. U jednovrstvých zděných komínů pro spotřebiče na plynná paliva se kontrola a čištění provádí minimálně čtyřikrát ročně. U objektů užívaných pro individuální rekreaci se kontrola a čištění komínů provádí jednou za dva roky. Provozní revize by se měly provádět jedenkrát ročně. Frézovat lze jen zděné komíny. „Dříve než se začne s frézováním, zakryjí a utěsní se všechny otvory v komíně. Do průduchu stojícího komínu se spustí frézovací hlava. Frézuje se zdola nahoru. Rotující frézovací hlava pomocí řetězů drtí zbytečné zdivo na požadovaný průměr. Odfrézovat můžeme nejvýše třetinu stěny komínu. Hodně záleží na druhu zdiva a stavu průduchu. Fréza si poradí i s 15stupňovým vybočením komínu. Nestačí, aby se pracovalo jen ze střechy, zákazník musí zabezpečit montážní firmě přístup po celé délce komínu.“ (Ladislav Kovács, Ko-skip) Aby krb hřál |
 |
 |
Aby se komín nesžíral
Aby byl starší komínu opět plně funkční, je nezbytné vyvložkování proti vnitřní korozi. To, jakou technologií a z jakých materiálů se takový zákrok realizuje, podmíní rozměr průduchu, tvar komínového tělesa a druh paliva. Aby byl zajištěn požadovaný tah a bezpečnost komínu – jak nového, tak i rekonstruovaného starého –, nesmí se zapomenout na správný výpočet od odborníka. Nejpoužívanější technologie obnovy je osazení trubek do existujících komínů. V případě trubek (0,6 až 1 mm) z nerezu (patnáctiletá garance) nemusí být vůbec snadné nainstalovat ocelové prvky do poškozeného a nerovného komínu. Co se týče komínového tahu, je třeba pamatovat na to, že průřez kovové vložky je vždy menší než průřez komínového průduchu. Oprava komínu by měla zvýšit jeho bezpečnost, komínový tah se však zmenší. Kdo chce zachovat tah v komíně, ten musí vědět, že za stejných podmínek vznikne stejný komínový tah v průduchu například o průřezu 200 × 300 mm jen v tom případě, že se do něj osadí vložka s kruhovým průměrem 275 mm. Bez frézování průduchu to není možné. U klasického vyvložkování by měl být průduch kolmý, rovný nebo s maximálním sklonem ohybu 15 až 30 stupňů. Nesmí mít proměnlivý průřez. Ten lze do určité míry zvětšit frézováním. Důležitá je správná volba průřezu komína ve vztahu ke spotřebiči. Má být stanovena výpočtem. Zkušenost, že při minimálně pětimetrové účinné výšce komína by průměr vyústění spalin ze spotřebiče (kouřovodu) měl odpovídat průřezu komínového průduchu, platí jen orientačně. Podobně jako údaje o tom, že na odvod spalin z krbu je nutný průměr 20 až 30 cm, z kachlových kamen 18 až 20 cm a podle výkonu krbové vložky zase 16 až 20 cm. Komínovými sopouchy se připojují spotřebiče k průduchům. Připojení má být přímé a co nejkratší. Chybou jsou zbytečně dlouhé ležaté kouřovody bez čisticích otvorů.
Co objevili odborníci při posudcích stavu našich komínu
 |
 |
|
 |
 |
Komínový systém s minimální hustotou izolace, která se rychle opotřebuje, nebo bez izolace patří k dalším nedostatkům. Při vyvložkování keramickými komínovými vložkami, plastovými vložkami nebo vložkami kompozitních materiálů či nerezavějící oceli se postupuje ze střechy přes komínovou hlavu. Na výběr jsou pevné vložky určené do přímých a pravidelných komínových průduchů nebo ohybné komínové vložky na složitější průřezy a tvary komínového tělesa. Jiným řešením jsou přizpůsobivé (flexibilní) tenkostěnné (0,3 mm) nerezavějící ocelové trubky, které vyškolení řemeslníci s osvědčením mohou vtáhnout do komínů i se šikmým průduchem, ovšem odolnost těchto trubek proti korozím je o poznání horší. Pro komíny, které odvádějí spaliny z vytápění pevným palivem, byl vyvinut materiál ze syntetické pryskyřice, zesílený skleněnými vlákny (Furanflex). Tento materiál vlivem tepla ztuhne, zpevní a proti korozi je odolnější než nerez. Dlouhodobě odolává při odvádění spalin do 350 °C, kratčeji při vyšších teplotách.
 |
 |
| Plynový kotel a tlaková netěsnost. „Hliníkové části a hliníková lepicí páska na přetlakové komínové systémy jsou nepřípustné; povolí účinkem dilatace. Řešením je profesionálně provedené spojení (svářením, strojovým falcováním, lepením…) a hlavně certifikované výrobky! Napojení spotřebičů hliníkovými díly a spoje utěsněné silikonem nebo hliníkovými páskami odporují evropským normám. V nich se zakazuje použití i na komínové vložky. Jestliže kouřovod při napojení do komína nemá potřebnou těsnost, sníží se podtlaková účinnost komína. Silikon vydrží rok dva…“ (Ladislav Kovács, Ko-skip) Časté poruchy zaústění kondenzačního kotle do komínu v bytovkách. „Kondenzační způsob spalování zplodin zahřívá zpátečku, ochlazováním až na rosný bod se vytváří kondenzát. Kotel v zimních měsících jede často na maximální výkon: vytápí a současně ohřívá teplou vodu. Kotel s výkonem do 47 kW je schopen za hodinu vyprodukovat od 2 do 6 litrů kondenzátu, což závisí také na spotřebě domácích a teplotě v exteriéru. Jestliže se odvod kondenzátu vyvede do venkovního prostoru budovy, hrozí, že v zimním období kondenzát na vyústění komínu zamrzne na rampouch. U zaústění led zplodiny ochlazuje, z kouře se vysráží voda a není už možný ani požadovaný rozptyl emisí. Kotel trpí a místo deseti dvanácti let vydrží jen tři. Vyústění kondenzátu má zůstat v interiéru kotelny tak, aby kotel nebyl zatěžován vlhkem. Vhodné je nainstalovat tzv. sifón. Pokud by byly kotle napojeny kaskádovitě, tak odvod kondenzátu do komína nejvíce ohrožuje kotel umístěný nejblíže ke komínu. Takový kotel nevydrží ani dva roky. Zachycení kondenzátu se musí umístit uvnitř budovy, ještě před zaústěním prvního kotle do komínu.“ (Ladislav Kovács, Ko-skip) Plastové připojování spotřebičů na sopouch. „Jistá možnost pro kouřovody tu je (duroplasty, brilonit), ale určitě ne jako komínová vložka. Plasty se osvědčily v přímořských oblastech nebo v případě kondenzačního provozu, kde teplota nepřesahuje 50 °C. Na Slovensku jde o nebezpečné řešení během slovenských tuhých zim, hlavně když domácí přijdou domů po delší době a chtějí najednou vytopit domácnost a také ohřát teplou vodu. Plast tak musí odolávat teplotě kolem 140 °C po dobu jedné až dvou hodin. Ten však odolává teplotě do 110 °C. V Bratislavě upadli do bezvědomí majitelé plastového kouřovodu, který v ohybu (kolenu) nevydržel vysokou teplotu a tlak komínové vložky. Dnes by už nežili, kdyby pes štěkáním nepřivolal z vedlejší místnosti sousedy.“ (Ladislav Kovács, Ko-skip) Podtlaková síla a kotel: „Čím vyšší teplota v komíně, tím vyšší rychlost proudění spalin. Výška a průměr komínu mohou způsobit takový komínový tah, že chudák kotel vyrobený například na 3 Pa komínového tahu se nemůže pořádně nastartovat. Stane se to tehdy, když komínový tah někdo nadimenzoval například na 22 Pa. Dodatečným ozdravením může být podtlaková boční klapka na kouřovodu, která se otevírá a zavírá podle toho, jestli je kotel zapnutý, nebo ne. Tak se nebude odvětrávat teplo ze spalinového prostoru kotle ani tehdy, když je odstaven, a kotel se neopotřebuje zbytečným vypínáním a zapínáním.“ (Ladislav Kovács, Ko-skip) Nadstřešní kotelny. „Výhodou je gravitace. Ta vytlačuje studenou vodu a teplá se sama oběhem vrátí. Ušetří se jedno čerpadlo. Kotelny při přetlakovém provozu hučí, i když se je při montáži snaží utlumit izolací. Vysvětlením je rychlost proudění spalin, která souvisí s frekvencí. Měla by se měřit nejen hlučnost v decibelech, ale i frekvence. Jsou-li na komínový systém pevně napojeny šamotové či nerezové díly, vibrace z kotle se přenese na komín a na stěny domu. Obyvatelé to pocítí. Je třeba zařadit textilní kompenzátor, který eliminuje vibrace kotle a samotného hoření i při maximálním výkonu. Pokud komín hučí, znamená to, že rychlost proudění spalin překročila 3?m/s, někdo poddimenzoval průřez komínu. Obvykle se tak stane, když se průměr komínu shoduje s průměrem výstupního hrdla na kotle.“ (Ladislav Kovács, Ko-skip) |
TEXT: Marína Ungerová ve spolupráci s Ladislavem Kovácsem ze společnosti Ko-skip a Davidem Berkou ze společnosti Komínové konstrukce
FOTO: Leier, Schiedel, Dano Veselský, Marína Ungerová
