V boji s plísní buďte důslední

Nepěkné skvrny na stěnách a zápach zatuchliny jsou jasným příznakem toho, že se u nás usídlily plísně. V takovém případě je třeba co nejdříve zakročit, protože plísně nejsou jen estetickým nedostatkem, ale můžou nás i vážně ohrozit na zdraví.

Zbavit se jich není jednoduchá záležitost. I když vnější příznaky můžeme odstranit poměrně rychle dezinfekčním prostředkem a přemalováním stěny, účinek tohoto zákroku většinou velmi rychle pomine a plíseň se objeví znovu. Příčinou jsou hluboko zakořeněné podhoubí a odolné spóry, které se probudí k životu kdykoliv a kdekoliv – stačí jim k tomu vhodné podmínky. Permanentní ochranu neposkytují ani chemické přípravky s obsahem fungicidů. Při jejich pravidelném používání si k nim některé plísně vytvářejí rezistenci. Chcete-li se tedy plísní zbavit natrvalo, musíte se postarat o to, aby vhodné podmínky pro jejich množení vůbec nevznikaly. Plísním se daří zejména ve vlhkém a nedostatečně větraném prostoru, kde se dokážou uchytit téměř v každém porézním organickém i neorganickém materiálu, ať už je to omítka, spárovací hmota, dřevo, aglomerovaný materiál nebo přírodní izolační materiál. Teplota prostředí ani příčina zvýšené vlhkosti přitom nerozhodují.

Nejčastější příčiny výskytu plísní

Výskyt plísní není jen výsadou tmavých vlhkých sklepů nebo zanedbaných domácností. Mohou se objevit i v téměř nových nebo renovovaných stavbách, a to z různých příčin.

Pára v kuchyni a koupelně
Velmi často jsou plísněmi postiženy kouty v koupelně nebo kuchyni, kde se jim daří díky vodním parám, které vznikají při vaření, praní nebo sprchování. V tomto případě pomůže jen intenzivní větrání, které vodní páry odvede, a sníží tak vlhkost vzduchu v místnosti. Problémem se můžete vyhnout, budete-li při vaření používat digestoř a v koupelně bez oken zase odvětrávací ventilátor. Notorickému výskytu plísní ve spárách obkládaček nebo dlažby lze předejít použitím spárovací hmoty s fungicidními účinky. Pokud se tak nestalo, můžete k vyčištění těchto míst použít speciální prostředky, které jsou dnes k sehnání v podobě praktické fixy. Pomoct může i impregnace spárové hmoty, která posílí její odolnost proti vodě.

Zbytková vlhkost v novostavbách
Výskyt plísní v důsledku zbytkové stavební vlhkosti zdiva je poměrně častým problémem v novostavbách, při kterých se nedodržely technické postupy nebo časové odstupy – například když se kontaktní zateplení lepí na zdivo nasáknuté deštěm nebo se budova uvede do provozu bezprostředně po dokončení, na začátku topné sezony. Problémy mohou nastat, použijeme-li příliš čerstvé zdicí tvárnice, z nichž se ještě neodpařila výrobní vlhkost.

Použije-li se přitom ke zpevnění tenkovrstvé omítky celoplošné síťkování lepené neprůvzdušným lepidlem, vodní páry mohou unikat jen směrem dovnitř budovy a problém s plísněmi je na světě.

Řešením je co nejrychlejší prosušení konstrukcí, a je-li třeba i pomocí technických prostředků (infrazářiči, mikrovlnnými nebo elektroosmotickými vysušovači zdiva a podobně), účinné je i intenzivní větrání, případně použití odvlhčovače vzduchu.

Tepelné mosty
Obvyklou příčinou problémů v nových i starších stavbách je kondenzovaná vlhkost v místech tepelných mostů, které jsou důsledkem nesprávně zrealizovaných konstrukčních detailů a stavebních poruch.

Nejčastěji jsou takovými místy betonové průvlaky nad okny, prostupy ve střešních konstrukcích a podobně. Kondenzaci vodních par v těchto místech se dá předejít správně navrženou tepelnou izolací a bezchybně zrealizovanou parozábranou.

Nesprávný způsob renovace
Při renovaci starších domů se často chybuje v tom, že se obvodový plášť budovy dokonale utěsní, aniž by bylo umožněno stěnám dýchat. Starší zdivo má přirozeně vyšší hladinu vlhkosti, uvnitř nebo na vnitřním povrchu stěn tak vzniká živná půda pro plísně. K těmto problémům dochází při nesprávně zvoleném postupu zateplení, když se místo odvětrávaného systému zatepluje polystyrenem, nebo při výměně dřevěných oken za plastová. Při výběru nových oken je vhodné sáhnout po modelech s větracími klapkami nebo dvojfázovým uzavíráním, které umožňuje větrání infiltrací. K výraznému snížení výměny vzduchu dochází i při zasklení balkonů a lodžií. Jediným řešením je opět začít pořádně větrat, alespoň dvakrát denně 10 až 15 minut, a nepřehánět to ani se šetřením na vytápění. Dostatečná interiérová teplota dopomůže k rychlejšímu vysoušení případného kondenzátu.

Technické poruchy
Zjevnou příčinou vlhnutí zdiva mohou být poruchy stavebních konstrukcí, například poškození střešní hydroizolace, balkony se špatným spádem, chybně osazená okna nebo vnější parapety. Objevují-li se mokré skvrny na vnitřních stěnách, příčina bude zřejmě v prasklém potrubí nebo vnitřním okapovém systému. Problém s nadměrnou vlhkostí a plísněmi zanikne po odstranění technických nedostatků.

Za vlhkost ve stěnách stoupající zespodu je nejčastěji zodpovědná poškozená hydroizolace spodní stavby. Postup sanace domu se volí na základě podrobného průzkumu a analýz zdiva. Běžnými technikami je například podřezání zdiva a vytvoření nové izolace nebo chemická injektáž. I po sanaci může zdivo zůstat poměrně vlhké – tomu napomáhá jeho zasolení. V takovém případě pomohou vícevrstvé sanační omítky, které mají schopnost vázat ve své struktuře tyto agresivní soli a zamezit další absorpci atmosférické vlhkosti.

Ošetření zdiva poškozeného plísní

Po odstranění příčin vlhnutí lze začít definitivně odstraňovat samotnou plíseň s nadějí, že se už neobjeví. V první fázi naneseme speciální fungicidní prostředek na postiženou plochu. Na ošetření omítek se nedoporučuje používat dezinfekční přípravek s obsahem chlóru, protože ten zvyšuje jejich hygroskopičnost, tedy schopnost vázat vodu. Fungicidní prostředek se nanáší z vnějšího okraje dovnitř oblasti zasažené plísní, aby se spóry zbytečně nezanášely na nepoškozené části zdiva. Přípravkem je vhodné ošetřit i okolí do vzdálenosti přibližně 15 až 20 centimetrů, protože podhoubí může zasahovat i do oblastí, kde se plíseň navenek ještě neprojevila. Prostředek se potom nechá působit podle návodu – obvykle 24 hodin. V případě silně zakořeněných plísní je vhodné fungicidní nátěr zopakovat.

Dalším krokem je fyzické odstranění plísně z navlhčeného zdiva špachtlí. Plíseň se v žádném případě nesmí oškrabávat ze stěny za sucha, protože by se spory rozvířily do celé místnosti, a z téhož důvodu se nesmí odstraňovat ani kartáčováním. Při seškrabávání plísně doporučujeme používat gumové rukavice a roušku nebo respirátor. Když je už omítka dlouhodobým působením vlhkosti a plísně rozrušená, je třeba odstranit celou poškozenou část a případně zopakovat fungicidní nátěr.

Při důkladném odstranění všech zbytků písní lze přistoupit k obnově omítky a nátěru. Pro zabezpečení dlouhotrvajícího účinku je vhodné sáhnout po speciálním protiplísňovém penetračním nátěru nebo barvou s takovými účinky.

Kdysi se k ochraně stěn proti plísním používalo vápno. Dnes se však vyrábějí modernější malířské nátěry. Trvalý preventivní účinek proti výskytu plísní mají akrylové barvy s obsahem molekul stříbra, které ničí plísně už v zárodku. Méně známé, ale velmi účinné jsou tzv. moudré houby, které se živí plísněmi. Tyto houby se v pasivní formě usadí v omítce a při výskytu plísní se opět aktivují. Jiný druh „biologické zbraně“ představují enzymatické přípravky, které neobsahují agresivní chemické látky, ale pouze přírodní enzymy, které zabraňují růstu plísní.

TEXT: Renáta Balogová
FOTO: Ansil
ZDROJ: Vše o výstavbě a rekonstrukci svépomocí, 2010, JAGA GROUP, s.r.o.