Zateplení – cesta k úsporám

Zateplování je v současnosti jedním z nejčastějších stavebních zásahů, které se realizují, by se snížily energetické nároky budovy. Hlavní motivací je finanční úspora na vytápění, další podnět přichází v podobě přísnějších norem a evropských směrnic.

Dodatečné zateplení pomáhá snížit náklady na vytápění v zimě a klimatizování v létě, zlepšuje zvukověizolační vlastnosti zdí, chrání nosnou konstrukci před promrzáním a účinkem vnějších povětrnostních vlivů. Kromě vylepšení energetické bilance domu přispívá i k odstranění stavebních závad, jako jsou tepelné mosty, praskliny v omítce či zatékání, a zároveň zlepšuje vzhled domu.

V zásadě rozlišujeme dva základní způsoby zateplení – odvětraný a kontaktní zateplovací systém, které jsou z hlediska účinnosti nejefektivnější. Svoje místo při obnově starších budov mají i tepelněizolační omítky a revoluční tepelněizolační nátěry.

Aby se u střechy nad obytným podkrovím dosáhlo dostatečné tloušťky izolace (doporučuje se alespoň 30 cm), často je nutné tepelněizolační materiál umístit nejen mezi krokve, ale i pod nebo nad ně. (Rockwool)

Odvětraný zateplovací systém

Realizuje se suchým montážním procesem. Skládá se z tepelněizolační vrstvy, kotvicí a nosné konstrukce, odvětrané vzduchové vrstvy a obkladu. Tepelněizolační desky se osazují do roštu, konstrukce ukotvené do stěny, která je obvykle kovová, i když u menších objektů, například rodinných domů, může být i ze dřeva. Tato konstrukce nese fasádní obklad a zároveň vytváří odvětrávací vzduchovou mezeru mezi tepelněizolační vrstvou a obkladem. Výsledný vzhled zateplené budovy závisí na zvoleném materiálu, velikosti a tvaru obkladu. Používají se lehké plastové nebo hliníkové profily (lamely), ale i kamenné, gresové nebo skleněné tabule (maloformátové nebo velkoformátové plošné díly).

Lepicí směs se nanáší buď na celou plochu tepelné izolace, nebo bodově – u okrajů desky. Na boční stěny desek se lepicí směs nikdy nenanáší! Při aplikaci tepelné izolace z minerální vlny je vhodné nanést vrstvu lepidla na celou plochu podkladu. (Henkel)

Odvětraný zateplovací systém je fyzikálně účinnější při odvádění vodních par, proto je někdy jediným vhodným řešením u budov s vyšší relativní vlhkostí vnitřních prostorů nebo u starších budov s trvale zvýšenou vlhkostí zdiva. V praxi je však volba tohoto systému mnohem častěji podmíněna finančním a estetickým hlediskem. Běžně se využívá hlavně u velkých budov, které díky skleněnému nebo kamennému obkladu získají reprezentativní charakter. U menších objektů je jejich využití méně obvyklé právě pro specificky vzhled a také pro vyšší cenu ve srovnání s kontaktním zateplovacím systémem.

Z praktického hlediska patří mezi přednosti montovaného zateplovacího systému dlouhá životnost obkladu, umyvatelnost fasády a v případě potřeby jednoduchá demontáž a možnost výměny poškozeného prvku, výměny oken a podobně.

Kontaktní zateplovací systém

Kontaktní zateplovací systémy představují řešení, při kterém se přímo na tepelněizolační materiál, přilepený a ukotvený na stěnu, nanese tenkovrstvý omítkový systém vyztužený síťovinou. Výhodou tohoto řešení je nižší cena, jednodušší postup realizace a vzhled fasády, který se ničím neliší od jiných tradičních povrchových úprav. Kontaktní zateplení se dá aplikovat na všechny druhy povrchů a je vhodné jak pro novostavby, tak i pro dodatečné zateplení starších budov. Aby bylo dosaženo požadované funkčnosti zateplení a předešlo se kondenzaci vodních par ve zdivu (hlavně při použití polystyrenu), je u tohoto způsobu zateplení mimořádně důležitý správný návrh tloušťky tepelněizolačního materiálu a bezchybná realizace všech detailů. Pozornost je nutné věnovat i kvalitě podkladu, který musí být čistý, pevný, suchý a soudržný. V případě nadměrné vlhkosti zdiva musí být nejprve vykonána sanace proti vlhkosti. Drobící se omítka musí být zpevněna penetračním nátěrem, a pokud se odlupuje, je nutné poškozené části odstranit a opravit. Životnost samotného zateplení závisí na správné technologii provedení, například na kvalitě a množství lepidla a kotvicích prvků, použití rohových profilů a podobně.

Přesné odměření vzdálenosti (nestačí údaj z projektu) (Knauf Insulation)	Nařezání potřebné velikosti s doporučeným přesahem (Knauf Insulation)

Umístění izolace stlačením  (Knauf Insulation)

Polystyren

Pod výrazně nižší cenou kontaktního zateplení je často podepsáno použití polystyrenu. Kromě výjimečných izolačních vlastností se vyznačuje velmi malou objemovou hmotností a dobrou opracovatelností, takže se s ním pracuje velmi jednoduše. Nevýhodou polystyrenu je jeho nižší paropropustnost, což může při nedostatečné tloušťce izolantu vést ke kondenzaci vodních par a v důsledku špatného odvětrání konstrukce k vlhnutí a plesnivění stěn. Přestože dnes máme k dispozici samozhášivý polystyren, k zateplování jej lze použít pouze do požární výšky 22,5 m. Zvláštní verzí tohoto materiálu je extrudovaný polystyren, který má vyšší pevnost i únosnost, díky čemuž se používá k izolaci podlah a plochých střech.

K zateplení na úrovni terénu se používá speciální polystyren perimetr nebo extrudovaný polystyren. (Saint-Gobain Construction Products, divize Rigips)	Větraný fasádní systém se montuje na dřevěnou nebo kovovou konstrukci. (ISOVER)

Minerální vlna

Desky a rohože z minerální vlny se vyrábějí ze sklených vláken, z dolomitu nebo čediče. K jejich výhodám patří průvzdušnost a paropropustnost a také nehořlavost, která zvyšuje požární odolnost stavby. Minerální vlny jsou chemicky neutrální, odolné proti biologickým škůdcům a hlodavcům a dobře se s nimi pracuje. K jejich nevýhodám patří asi trojnásobná cena ve srovnání s polystyrenem a jejich větší hmotnost, což se projevuje v obtížnosti manipulace s nimi a také v množství lepicí malty i kotev potřebných k jejich upevnění. Používají se u kontaktních i odvětraných fasádních systémů, při izolaci podkrovních prostorů a jako výplňový materiál v příčkách. Tento materiál je potřeba chránit před srážkovou i kondenzovanou vlhkostí, která výrazně snižuje jeho tepelněizolační vlastnosti. Při realizaci zateplení z minerální vlny je proto důležité dohlédnout, aby nedošlo k poškození hydroizolace nebo parozábrany.

Přírodní izolanty

Ekologickou alternativou k minerální vlně jsou izolační materiály rostlinného a živočišného původu, jakož i recyklované materiály. Jako jeden z účinných izolačních materiálů se osvědčila ovčí vlna. Chrání i při extrémních výkyvech teploty a vlhkosti, má přirozeně klimatizující vlastnosti a zabezpečuje dobrou difuzní propustnost. Při absorpci vlhkosti uvolňuje teplo, čímž pozitivně ovlivňuje vnitřní klima.

V současnosti se hodně experimentuje i s výrobou izolačních rohoží z odpadových produktů rostlinné výroby – ze slámy, z řepky olejné, konopí, lnu, kokosových vláken či z druhotně zpracované celulózy. Pro zvýšení jejich odolnosti proti hnilobě, plísni a dalším biologickým škůdcům, jakož i pro zvýšení jejich požární odolnosti se tyto suroviny napouštějí minerálními solemi.

Izolace domu bude fungovat naplno, pokud se vymění i okna ještě před zateplením obvodového pláště. Oknům je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, protože právě u jejich ostění se nejčastěji vyskytují tepelné mosty. (Kalypso)

Tepelněizolační omítky

Ne vždy je možné nebo nutné použít klasický zateplovací systém z pevných izolačních desek. Jednoduché a účinné řešení mohou poskytnout tepelněizolační omítky s obsahem perlitu nebo polystyrenu. I když ani ty nejkvalitnější tepelněizolační omítky nedosahují tepelnětechnických parametrů kontaktního či odvětraného zateplovacího systém, jsou vítaným řešením nejen u starších budov s bohatě členěnou a zdobenou fasádou, ale i budov nových, kde k dosažení požadovaných kritérií postačuje mírné zvýšení tepelněizolačních schopností obvodové stěny (například u některých druhů pálených cihel). Mezi jejich výhody patří dokonalé kopírování jakéhokoli pokladu, díky nízkému difuznímu odporu umožňují rychlé odpařování vlhkosti a přispívají k protipožární ochraně budovy. Použití termoomítky k dodatečnému zateplení například schodištních stěn ve starých bytových domech je správné řešení, naopak její aplikace v prostoru soklu je naprosto nevhodná.

Izolační nátěry

Jednu z nejpokrokovějších technologií, které se využívají k zateplování, jsou nátěry na bázi aerogelů, které dokážou výrazně zlepšit tepelněizolační vlastnosti prakticky bez jakékoli změny vzhledu fasády. Jedná se nanotechnologii vyvinutou v NASA. Tento tepelněizolační nátěr lze aplikovat na různé druhy exteriérových a interiérových povrchů – na omítky, obklady, ale i na dřevo či rámy oken, případně i přímo na skla (nátěr je po aplikaci průhledný), přičemž k dosažení požadovaných tepelněizolačních vlastností postačují dvě až tři vrstvy nátěru, který prakticky vůbec nezasáhne do výsledného vzhledu budovy. Výjimečné tepelněizolační vlastnosti aerogelu jsou ve vědecké obci dobře známy již od 80. let minulého století, ovšem v posledních letech byla technologie jeho výroby zvládnuta tak, aby se dala použít v masovém měřítku při rozumných obstarávacích nákladech.

TEXT: Renáta Balogová
FOTO: Rockwool, Henkel, Baumit, Kalypso, Isover, Rigips, Knauf Insulation
ZDROJ: Vše o výstavbě a rekonstrukci svépomocí, JAGA GROUP, s.r.o.