Jak rozumně topit v novém domě

O vytápění v rodinném domě je třeba dnes přemýšlet trochu jinak než kdysi. Důvodem jsou nejen radikálně odlišné tepelněizolační parametry dnešních novostaveb, ale i normou stanovené požadavky na potřebu primární energie. O co přesně jde?
Reklama

Není energie jako energie

Abyste nový dům zkolaudovali, musíte podle platné legislativy splnit i několik energetických požadavků. V první řadě je to maximální potřeba tepla na vytápění (aktuálně by v rodinném domě neměla přesáhnout 40,7 kWh / m² za rok). Tato hodnota je v podstatě rozdílem tepelných ztrát (obvodovými konstrukcemi, tepelnými mosty a větráním) a tepelných zisků (vnitřních a zasklenými plochami), dá se tedy ve velké míře ovlivnit stavebně. Může se však stát, že i dům s normou předepsanými parametry konstrukcí nesplní limit na potřebu tepla.

Tehdy je řešením řízené větrání s rekuperací, tedy zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu. Takto se dají snížit tepelné ztráty větráním, a tím i potřeba tepla na vytápění, o více než 30 %. První tepelně technický požadavek – potřebu tepla na vytápění – tak lze splnit poměrně jednoduše. Každý dům však ve smyslu zákona potřebuje i energetický certifikát, ve kterém se objekt hodnotí z hlediska potřeby energie na vytápění, k přípravě teplé vody, a z hlediska celkové potřeby energie. Nejdůležitějším ukazatelem je přitom tzv. primární energie, která zohledňuje i ekologickou zátěž, tedy emise CO2. Zjednodušeně lze říci, že při jejím výpočtu se potřebná energie vynásobí příslušnými faktory či koeficienty. Záleží tedy na tom, jaký zdroj tepla jste si zvolili.

Například při vytápění dřevem a dřevěnými peletami se tento faktor blíží k 0, takže potřeba primární energie je při těchto zdrojích tepla velmi nízká. Faktor primární energie při vytápění plynem je jen o málo vyšší než 1; při elektrické energii je vyšší než 2,5, protože její výroba představuje vysokou ekologickou zátěž. Pokud tedy topíte elektřinou, i při velmi nízké potřebě tepla na vytápění se s primární energií dostanete na poměrně vysokou hodnotu.

Krb pod komínem

Na vytopení dnešních domů stačí velmi málo energie, proto je důležité zvolit zdroj tepla s přiměřeně nízkým výkonem. Dbejte na to i při výběru krbu, abyste se ve vlastním obývacím pokoji neuvařili. (foto: schiedel.cz)

Lokálně, nebo centrálně

V zásadě si můžete vybrat z lokálních (přímotopných topidel) a centrálních zdrojů tepla (součást ústředního vytápění). Jelikož dnešní novostavby mají nízké tepelné ztráty, je třeba do nich dodávat jen málo tepla a tepelný výkon zdrojů tepla – ať už přímotopných nebo centrálních – by měl být proto přiměřeně nízký a ideálně i dobře regulovatelný.

Lokální zdroje, například elektrické podlahové vytápění, elektrické sálavé panely, krby apod., přeměňují energii na teplo přímo na místě. Jejich obecnou výhodou je zejména jednoduchost – nepotřebují totiž rozvody teplovodního média. Centrální zdroje tepla, tedy různé typy kotlů, tepelná čerpadla apod., přeměňují palivo (energii) na teplo centrálně. Teplo se pak distribuuje po domě pomocí rozvodů a předává se různými typy topných těles – radiátory, konvektory nebo velkoplošným sálavým systémem (podlahovým, stěnovým nebo stropním).

Do dnešních domů s velmi nízkou potřebou tepla je vhodné volit topná tělesa určená pro spolupráci s nízkoteplotními zdroji tepla, jakými jsou kondenzační kotle či tepelná čerpadla. Velkoplošné systémy jsou na takové fungování přímo určeny.

TIP:

Cenově i provozně optimálním řešením je kombinace rekuperace a plynového kondenzačního kotle, který má příznivé pořizovací náklady i výsledek výpočtu primární energie.

akumulační krb

Akumulační krb nebo krbová kamna (foto: thorma.cz)

Velká šachová partie

Při výběru zdrojů tepla pro vytápění a ohřev vody lze v principu volit ze dvou přístupů. Můžete vše zajistit jedním zařízením, čímž si zajistíte zejména pohodlí – např. kompaktní jednotkou s tepelným čerpadlem vybavíte komfortně a na velmi malé ploše vše od rekuperace, přes přípravu teplé vody a topení, až po chlazení domu. Druhou možností je kombinace různých zařízení.

Dají se tak snížit provozní náklady či zlepšit hodnota primární energie na energetickém certifikátu (např. zapojením solárních kolektorů nebo využitím krbu na vytápění), případně snížit investiční náklady na topnou soustavu (např. elektrické přímotopné vytápění je investičně nenáročné a při velmi nízké potřebě tepla nebo jako doplňkový zdroj může být rozumnou volbou).

Možností je opravdu hodně a každé ze zařízení má své podmínky, výhody i nevýhody, rozhodování tedy není jednoduché. I když konkrétní volba je prací pro odborníka, mít představu o možnostech určitě není na škodu.

Tip, jak ušetřit

U podlahového vytápění je rozložení teplot v prostoru rovnoměrné, což spolu se sáláním tepla způsobuje, že teplotu subjektivně vnímáme jako o 1 až 2 °C vyšší. Teplotu v místnosti tak lze snížit při zachování pocitu tepelné pohody – snížením o 1 °C se ušetří asi 6 % energie.

PŘIPRAVILA: ERIKA KUHNOVÁ

FOTO: ARCHIV FIREM

ZDROJ: ČASOPIS HOME

Reklama

Komentáře

  • Dovolim si jako aktivni stavar dorict po lopate, co autor jenom nakousl. U dnesnich beznych domu, s podlahovou plochou do 200 m2, zateplenych na urovni nizkoenergetickeho standardu, bylo nejekonomictejsim zdrojem pro vytapeni elektricke podlahove topeni. Navic je to i prijemny a preferovany zpusob vytapeni s minimem komplikaci pri realizaci. Jenze ouha – ona pak nevychazi spotreba primarni energie. Proto se elektrika musi navrhovat jako sekundarni zdroj, a jako hlavni zdroj se deklaruji kamna na drevo, o ktere cast lidi vubec nestoji, spolecne s kominem vyjdou na dalsich minimalne 60000 Kc a realne se treba vubec nepouzivaji. Takze klasicka ceska cesta…

    Martin Tatran
  • Dá se to nějak obejít? Mě se právě nechce stavět komín a kamna která ve finále vůbec nebudu používat

    David
  • Ano, je to přesně tak, ale nemusí být sekundární, já mám elektřinu jako primární zdroj, v poměru 60:40 ke krbu. Ale krb jsme chtěli, tak je mi to jedno. Fakt je ten, že ten koeficient je nesmysl, nutí lidi používat nesmyslně drahé technologie, které se energeticky úsporných domů vůbec nehodí. Např. tepelné čerpadlo, ceny závratné, návratnost nikde, ale projektanti si tím ulehčují práci a stavebníci jsou pitomci, že se k tomu nechají přesvědčit, protože jim nakecají, že budou platit zálohy 2000 Kč měsíčně. Já s topnými kabely platím 2500 Kč a mám na elektřinu úplně všechno.

    Ondra
  • Proberte to s projektantem a s tím, kdo bude dělat PENB, je to jen papír a určitě se tam dá kouzlit…

    Ondra
  • Martine Tatrane zaujal mě váš příspěvek. Jsem před zahájením vyhotovení projektu menšího rd do 110 m2 a co mě nejvíce trápí je vytápění. Nemám k dispozici zemní plyn, pouze elektřinu. Projekční firma mi navrhuje elektrokotel a podlahové vytápění bez rekuperace, kterou nechci. Tepelná ztráta je plánovaná 4kWh. Nechci do budoucna být závislý pouze na elektřině z důvodu zdražování (inflace). Hledám rozumnou kombinaci vytápění elektřinou a jiným zdrojem jako je např. teplovzdušný krb pro nízkoenergetické domy s teplovzdušnými rozvody od kterého mě samotný krbař odradil. Topit elektřinou v kombinaci s krbem s teplovodním výměníkem a s akumulační nádrží se investičně pohybuje přes 200 000 Kč což je pro mě zase investiční nesmysl bez vidiny návratnosti. Pokud byste mi mohl poradit, pošlete mi na sebe alespoń email, rád se s vámi spojím a sdělím více. Děkuji.

    Michal
  • Michale, já mám dům 125 m2 obytné plochy, přízemní bungalov.
    Vytápění jsem vyřešil tak, že jsem do každé místnosti dal topné kabely Fenix a na každý topný okruh mám termostat (10 okruhů, 10 termostatů).
    Za dvoužilové kabely jsem dal 31 000 Kč a za termostaty 17 000 Kč. Něco stála folie, spony na uchycení, celkem 3-4 tisíce Kč. Pokud budete zalívat anhydritem, nesmíte použít hliníkovou odrazovou fólii, pokud odrazovou, tak nesmí být ta odrazová vrstva vrchní. Anhydrit nesmí přijít s hliníkem do kontaktu. Výhoda topných kabelů je ta, že si je snadno položíte sám, jen si je necháte elektrikářem změřit odpory před a po montáži, dle návodu. Na klíč jsem měl nabídky na 100-110 tis. Kč.
    Výpočet kabelů, tlouštěk, délek, vám vypracuje přímo Fenix zdarma, na základě projektu a vypočítaných ztrát jednotlivých místností. Nevýhoda je ta, že to chce dopředu znát umístění postelí, skříní, kuchyňské linky, aby se pod to ty kabely nedaly.

    Mám to kombinované s vložkou Romotop, komínem Skorsten, obestavbou, děláno na klíč za 78 000 Kč. Komín Skorsten doporučuji. Moje výhoda je ta, že mám krb prakticky uprostřed domu a mám otevřenou chodbu do obytných místností, takže teplo se (omezeně) šíří do všech pokojů.

    Termostaty mám nastavené na 22°C, v koupelně na 24 °C. Manželka je doma, takže v krbu zatápí celkem často a teplotu v obýváku máme mnohdy 26-28 °C. Projektované ztráty máme 6 kW, ale reálně jsou nižší, protože jsem zateploval nad rámec projektu, 15 cm šedý EPS v podlaze místo 12 cm bílý, 42 cm vaty na stropě místo 28 cm. 25 cm vrstva keramzitu pod základy, místo štěrku.

    Teď jsme si prožili první zimu v domě, topná sezona pro nás skončila 3.4., náklady na vytápění byly 6000 Kč v elektrice a 6000 Kč v briketách. Výhoda těch kabelů je ta, že se velmi snadno reguluje teplota ve všech místnostech, jednoduchá a rychlá pokládka, dlouhá životnost.
    Místnosti se nepřetápí, snadno omezíte maximální teplotu podlahy na zdravotně nezávadných 28 °C. Náklady 12 tisíc jsou ještě před kompletací fasády, měl jsem jen nalepený EPS 20 cm, nebyl úplně nadoraz k oknům. Neměl jsem hotové podbití střechy, takže nad částí domu mi vichřice rozházela vatu. Takže je možné, že další zima bude nákladově ještě lepší.

    Ještě se vrátím k těm oknům, až budete řešit montáž, trvejte na tom, že montáž bude na komprimační pásky a ne na pěnu, stojí to nějaké peníze navíc, ale ta pěna pracuje celý život spolu s oknem, nepopraská, je parotěsná a nevznikají tam žádné tepelné mosty. Jak jsem neměl ten EPS až k oknům na doraz (nakonec jsem tam dával EPS 2 cm pře hranu okna), tak se ani v -20°C nestalo, že v okolí okna něco promrzalo.

    t.mac@seznam.cz, klidně se mě můžete na cokoliv zeptat a rád vám odpovím. Celou stavbu jsme řešili částečně svépomocí, zbytek dodavatelsky, vše v naší režii, takže jsem toho musel dost nastudovat.

    Proto jsem si od projektanta nenechal vnutit nesmyslné tepelné čerpadlo, ani rekuperaci. Není to potřeba ani v dobře izolovaném domě.

    Ještě k tomu krbu, počítejte s přívodem vzduchu z exteriéru a pokud se nechcete omezovat, nedělejte odtah od digestoře ven, já ho udělal a na jaře před dokončením fasády jsem ho zrušil a zaslepil. Ta digestoř přetáhne komín a mít dům plný kouře není dobré, stalo se nám to 2x a stačilo na to pár vteřin.

    Jsem rád, že jsem si nenechal od projektanta vnutit tepelné čerpadlo, ani elektrokotel s teplovodním topením. Tepelné čerpadlo do domů s malými ztrátami je nesmysl, který se nikdy nezaplatí, jsou jen zblblí z toho, že jim slibuje náklady do 2000 Kč. Já platím 2500 Kč měsíčně i s rezervou, ohřívám 200l bojler, žena je doma, takže neustále běží TV, běží mi server 24/7, máme sušičku, indukci, myčku, atd.

    Až budete tahat do domu přívodní kabel, přiveďte si z antoníčka 4×16 měď, i když projektant vám tam dá 4×10, sice si připlatíte, ale ušetříte na nižších ztrátách vedením a bude dostatečná rezerva na budoucnost, třeba nabíjení elektromobilů, jistič 3x25A bude stačit, já dal 3x32A, protože v budoucnu by to mohl být problém, jelikož u nás není dost silné vedení, aby to mohli mít všichni.

    Ondra

Komentovat