5 nejčastějších mýtů a prohřešků v českých interiérech

Velký obývák, spousta skříní, malý kuchyňský kout často bez jídelního stolu a žalostné umakartové sociální zařízení jsou stále ještě častým odrazem bytového standardu českých domácností. Zvažujete-li přestěhování do takového interiéru, či v něm dokonce žijete, nechte se inspirovat následujícími radami a tipy.

Mýtus č. 1: Nejdůležitější místností v bytě je obývák

„Tato představa vznikla v éře bydlení v panelácích, kde byl obývák plošně největší místností bytu a lidé mají stále zafixováno, že by tomu tak mělo být. Naopak kuchyň byla často velmi poddimenzována, dokonce průchozí, což velmi komplikovalo její využití a často v sobě zahrnovala také jídelní stůl,“ vysvětluje architekt Petr Reksoprodjo z ateliéru Kamarumah. Přitom historie i moderní trendy potvrzují, že tím nejdůležitějším prostorem v bytě, by měla být právě jídelna. Ta je společenským středobodem domu, ať už je přímo spojená s kuchyní, nebo je samostatným prostorem, protože právě u jídelního stolu se všichni setkávají nejčastěji.

(foto: IKEA)

Zatímc;o u nás teď převládá trend velkých obýváků spojených s kuchyní, např. ve Skandinávii stále mají v oblibě koncept obytné kuchyně s jídelním stolem jako středobodem celého bytu či domu. Seveřané tu nejenom vaří a jedí, ale také píší domácí úkoly, pracují, relaxují nebo se baví s přáteli.

Mýtus č. 2: Dřevo do koupelny nepatří 

Obvyklá obava, že dřevo v jakýchkoliv povrchových úpravách vlivem vlhka trpí, dnes již nejsou na místě. Naopak je dřevo v koupelnách velmi vítaným materiálem a to z mnoha důvodů. Dřevěné prvky koupelnu opticky zateplí a vytváří příjemný kontrast s jinak chladnými a studenými materiály, které v koupelnách převládají.

(foto: Axor)

Keramika, materiál nejčastěji používaný do koupelen, může někdy působit chladně. To dřevo každou místnost opticky prohřeje, dodá jí na útulnosti. Pokud si vyberete správnou dřevinu a vhodnou povrchovou úpravu, nadměrná vlhkost na něm žádné zásadní stopy nezanechá.

Mýtus č. 3: Šatna je luxus 

Na zázemí bytu se často šetří, důvodem je snaha o vytvoření co největších obytných místností. „Paradoxem je, že laici se často domnívají, že například šatna je zbytečný luxus, který nevyužijí a radši si obytný prostor zastavějí skříněmi, než by vyčlenily na odkládání svršku jednu část bytu, ideálně samostatnou místnost,“ říká Petr Reksoprodjo.

(foto: Indeco)

I když se to může zdát nelogické, šatna vám může pomoci v bytě výrazně ušetřit místo. Zpravidla, je-li dobře navržená, se do ní vejde podstatně víc věcí, než do skříní v jednotlivých pokojích.

Mýtus č. 4: Hezké věci jsou zárukou hezkého interiéru 

Většina lidí se bohužel domnívá, že pořízením drahých designových prvků do interiéru nemohou udělat chybu a výsledkem bude krásný, vkusný interiér. Atraktivita jednotlivých prvků nezaručuje, že celý interiér bude nakonec působit harmonicky. „Nejdůležitější je, jak spolu jednotlivé části interiéru ladí barevně, materiálem a stylem jako celek, pokud jsou tyto v disharmonii, interiéru designové doplňky nepomohou, spíš ještě více uškodí,“ upozorňuje architekt.

(foto: Dano Veselský)

Kam s očima? Různé materiály, výrazné struktury a vzory, zdobné a grafické prvky či dekorace – s tím vším je potřeba šetřit jako se šafránem. I když jsou samy o sobě líbivé, jejich přehnaná kombinace může vést k přeplněnému, příliš pestrému výsledku.

Mýtus č. 5: Malá koupelna stačí, velká patří do domu 

Častou opakující se chybou pocházející také z éry bydlení v panelových domech je poddimenzování hygienického zázemí. Přitom hygienické zázemí určuje standard bytu, a to i z finančního hlediska, vyplatí se totiž také jako investice. Na druhou stranu určitě neznamená, že čím větší, tím lepší. Předimenzované místnosti často působí neútulně, neosobně a chladně. „Velikost místnosti by měla odpovídat jejímu využití a aktivitám s tím spojenými, tak aby pohyb a provoz v těchto místnostech byl příjemný a bezpečný, zejména jedná-li se o hygienu,“ uzavírá architekt Petr Reksoprodjo.

(foto: Ravak)

I když firmy a designéři už si dávno umějí s českými pidikoupelnami hravě poradit prostřednictvím praktických produktů a důmyslného rozvržení, máte-li alespoň trochu možnost, snažte se koupelně přidat co nejvíc centimetrů. Alespoň tak, abyste se v ní mohli pohodlně pohybovat.

Text: Kamarumah architects, Dominika Záveská
Foto: archiv firem