Nová jídelna

Na rozdíl od dávnější historie, kdy byla jídelna samostatnou, často poměrně velkou místností, přinesla současnost trend otevřených prostorů. Jídelna nebo jídelní kout se z něj vyčleňují pouze opticky a nejčastěji tvoří jakýsi mezičlánek mezi kuchyní a obývacím pokojem. Tato alternativa je úplně v pořádku a koresponduje se současným životním stylem. Hospodyňka, která jídlo připravuje, nemusí být izolovaná od společnosti, k přípravě se mohou přidat i další členové rodiny nebo společnosti, aniž by byli vytrhnuti ze společného rozhovoru. Problémy v podobě hluku, kuchyňského nepořádku a rozmanitých vůní, které vznikají při přípravě jídla a byly hlavním důvodem uzavírání kuchyně do samostatné místnosti a vytváření samostatné jídelny, jsou dnes překonané. Zčásti pomohly výkonné a kvalitní kuchyňské elektrospotřebiče, zčásti větší dávka tolerance a nové společenské zvyklosti.

Samostatná, nebo začleněná
Dnešní jídelna je koncipována spíše jako jídelní kout, který je součástí otevřeného obytného prostoru. I v otevřeném prostoru je však vhodné, tvoří-li jídelna funkčně samostatnou část – navazuje sice na kuchyň, ale není její součástí. Jídelní stůl se židlemi a s příborníkem si určitě zaslouží samostatný prostor. A to i menší stůl v malém bytě, určený například pro dvě osoby. Pokud mu najdete ušlechtilejší umístění než v kuchyni, například v rámci obývacího pokoje, konzumace jídla se promění v zážitek ze stolování. Jídelnu či jídelní kout přitom nemusíte využívat vždy – v kuchyni však vystačíte s takzvaným snídaňovým stolkem nebo barovým pultem s vysokými židlemi.

Jste-li přívrženci společenských setkání, rádi si zvete přátele na společné večeře a prostorové možnosti vám to dovolí, může být zajímavým řešením i samostatná jídelna. Stolování tím získá jistou noblesu a posunete ho na úroveň společenské události. A pokud si při slavnostních chvílích oblečete i společenské oblečení, určitě nebudete vypadat směšně. U stolu v kuchyni by to asi nemělo smysl.

Ergonomický znamená pohodlný
Optimální rozměry a proporce nábytku, zařizovacích předmětů a obytného prostoru by měly vycházet z rozměrů lidského těla. Na základě antropometrických výzkumů dokáže ergonomie určit průměrné, dá se říci všeobecně platné veličiny, proto respektování ergonomických principů může i při stolování zaručit dostatečné pohodlí.

Základním stavebním kamenem jídelny nebo jídelního koutu je určitě dostatečně velký stůl. Rozměr a tvar jídelního stolu musí samozřejmě vycházet z velikosti prostoru, v němž se bude nacházet, a závisí také na předpokládaném počtu stolujících. V malé jídelně přitom určitě není místo na kulatý stůl, vhodnější je čtvercový nebo obdélníkový. Plocha na prostření kompletního jídelního servisu pro jednu osobu by měla být asi 2 400 cm². To znamená, že k uložení talířů, příborů a sklenic pro jednoho stolujícího je potřebný prostor asi 60 cm široký a 40 cm hluboký. Mnozí z vás by mohli namítat, že dobrých lidí se všude hodně vejde, a postačí i menší plocha. To je sice pravda, ale v takovém případě musíte zapomenout na stolování a slavnostní tabuli. Ze setkání rodiny nebo přátel při slavnostní večeři si hosté budou nejvíce pamatovat to, kolikrát vyrazili sousedovi vidličku z ruky. Pokud chceme hovořit o stolování, osoby musejí mít od sebe dostatečný odstup. Uskromnit se dá, ale jen příležitostně.

K prostoru pro jednoho stolujícího je třeba připočítat i plochu určenou k umístění slánky, košíku s chlebem, případně mísy na polévku nebo dalších servírovacích a dekoračních předmětů. Proto je šířka stolu rozhodujícím faktorem pro kvalitu stolování. Optimum je 90 cm, 75 cm by měla být minimální šířka jídelního stolu, v takovém případě je však nejlepší použít i příruční servírovací stolek.

Standardní rozměr jídelního stolu je u nás 80 × 120 cm. Tento typ stolu je vhodný do menších prostorů a vznikl na základě prostorových možností panelových bytů. Je určený pro čtyři osoby, ale při stolování neposkytuje dostatek pohodlí. Jestliže chceme hovořit o vyšší kultuře stolování, musíme pro čtyři stolující počítat s rozměry alespoň 135 × 90 cm. Minimální průměr kruhového jídelního stolu by měl být 100 cm pro tři až čtyři osoby, 120 cm pro šest a 150 cm pro osm osob. Pro větší počet stolujících je už vhodnější oválný nebo obdélníkový stůl. Praktickým řešením mohou být rozkládací stoly, které se mohou příležitostně využít pro větší počet hostů.

Chcete-li se při stolování opravdu věnovat vychutnávání jídla, musíte pohodlně sedět. Židle by měly se stolem vytvářet harmonický celek a výška stolu tedy musí korespondovat s výškou židlí – standardem je židle vysoká 46 cm a stůl 75 cm. Někdy může být pohodlnější stůl s výškou kolem 72 cm, ne však pro vysoké osoby. Důležitá je i vzdálenost spodní hrany stolu od podlahy – neměla by být menší než 63 cm, jinak se stolujícím nevejdou pod stůl nohy. Výška sedací části židle by měla být trochu menší, než je délka nohy od paty po koleno. Ostatní parametry závisejí na vašem výběru a vkusu. Ne vždy ale platí: čím větší židle, tím pohodlnější sezení. Někdy to může být právě naopak. Pokud nemáte na jídelnu vyčleněný rozlehlý prostor, je vhodnější vybrat židle subtilnějších tvarů, které nebudou překážet ani opticky zatěžovat prostor. Neměli bychom totiž zapomínat na to, že židle je třeba při sedání a vstávání odsouvat (pokud je za židlí stěna nebo nábytek, je potřebné k prostoru na židli odsunutou od stolu přidat alespoň 5 až 10 cm), na průchod za stolujícími je také potřebný dostatek místa (mezi opěradlem a pevnou překážkou by mělo být alespoň 50 cm, lépe 60 cm).

Materiálové možnosti
Módním hitem jsou dnes jídelní stoly hranatých tvarů, oceňuje se krása spojení oceli a skla. Klasikou zůstává dřevo, oživením jsou zde stoly z exotických dřevin, případně spojení teplého dřeva a chladného kovu. Zajímavé je i spojení dřeva a skla – například je-li do dřevěné stolní desky vložena skleněná tabule. Přívržencům extravagance a nekonvenčnosti určitě ulahodí návrat plastů a živé barevnosti do bytových interiérů.

Židle lze v zásadě rozdělit do dvou skupin – s tvrdým nebo s měkkým čalouněným sedadlem. Pokud jsou v rodině děti, určitě je výhodnější využít materiál, který se dá snadno utřít nebo očistit. Neměli bychom však zapomínat ani na bezpečnost, hlavně když jsou děti malé. Nestabilní stůl či židle se může snadno převrhnout, dobré je vyhnout se i ostrým hranám, zvláště u nábytku ze skla.

A co dál?
Aby však jídelna byla vskutku dokonalá, nestačí jen stůl a židle. Podíváme-li se do minulosti, nikdy v ní nechyběly příborníky, skříňky a nejrůznější vitríny k uložení jídelního servisu. Současné trendy se přiklánějí spíše k puristickému řešení interiérů, příborník by však neměl chybět ani v ultramoderní jídelně. Je praktický mimo jiné i pro odložení použitého nádobí během stolování, aby hospodyňka nemusela stále odbíhat do kuchyně. V řešení interiéru jídelny může tvořit zajímavý akcent, v otevřené dispozici opticky rozdělí obytný prostor.

Ať už máte jakýkoli byt nebo dům, místo na jídelní kout nebo jídelnu byste si určitě měli najít. Povyšte konzumování jídla na společenskou událost, při níž se pravidelně sejde rodina a přátelé. Nenechte se strhnout rychlostí dnešního života a inspirujte se minulostí, kdy byl jídelní stůl nejdůležitějším kusem nábytku. U něj se odehrávaly všechny významné události v rodině a nerušila je zapnutá televize, jak tomu bývá dnes. Dopřejte si v každodenním životě alespoň kousek noblesy.

TEXT: Kamila Ďuríková
FOTO: Brik, Hanák, Hülsta, IKEA, Sykora
ZDROJ: HOME