Architekt naklonil horní podlaží domu, aby slunce a jeho energie měly snazší cestu dovnitř
Spolupráce investorů s architektem Pavlem Simkem začala už výběrem pozemku – v nově vytvořeném obytném parku na okraji Šamorína. Architektonické řešení rodinného domu připomíná klasické venkovské domky s verandou a pásem zeleně, který odděluje dům od ulice. Překvapením je střecha. Ta působí na první pohled nesourodě, ale má svou funkci.
Úkolem architekta bylo vytvořit prostorově a energeticky úsporný rodinný dům pro rodinu se dvěma malými chlapci. Nevelký dům s jednoduchým půdorysem na nárožním pozemku je sice otočen čelem do křižovatky, ale mezi ní a stavbou leží deset metrů široký zelený dvůr. Vytváří potřebné soukromí a ochranu před rušivými momenty z blízkých ulic.
Pod střechou je terasa i parkovací stání se vstupem
Z jihovýchodní strany dynamiku stavby umocňuje zvedající se hmota horního podlaží. Zvedání se zastavilo v úhlu 30° – což je stavebním úřadem stanovený maximální sklon střech v lokalitě, respektive „bungalovský“ regulativ. Kratší strana se sklonem 60° je chápána jako nakloněná fasáda.
Překvapivé řešení střechy má svůj účel – do interiéru podkroví vnášet přirozené světlo. Brzy bude také zachytávat sluneční záření i prostřednictvím fotovoltaických panelů.
Pod prodlouženou střechou s viditelnou konstrukcí je nejen terasa s posezením, ale i vstup do domu s parkovacím stáním. Z krytého předního „dvoru“ můžete obejít dům zprava nebo zleva. Na druhém konci, za domem, se nachází sklad pro kola a jiné potřebné věci a venkovní perličková vana.
Přízemí zahrnuje společenské místnosti a pracovnu
Půdorys přízemí má vnitřní rozměry 5,2 x 13 m. Tento prostor je rozšířen o boční niku, do níž je zapuštěna kuchyň, a další niku v zadní stěně, vyplněnou vestavěnou policovou skříní ve stylu „random“.
Hlavní prostor přízemí zabírá obývací pokoj, jídelna a kuchyň. Kromě koupelny a technického zázemí se v přízemí nachází i pracovna, která zároveň slouží jako pokoj pro hosty. S jídelnou je spojena vysokými dvoukřídlými dveřmi. Jejich otevřením majitelé jednoduše zvětší prostor obývacího pokoje, což se hodí hlavně při společenských událostech.
Z obývacího pokoje, jídelny i pokoje pro hosty můžete vyjít na terasu.
Proč ne prosklení přes celou fasádu?
Fasáda mezi interiérem a terasou není celá prosklená, jak to dnes bývá zvykem. Architekt se rozhodl pro střídání skleněných otvorů a plných stěn, což umožnilo lepší využití prostoru a úspornější rozmístění nábytku v interiéru i na terase.
„Ke světelné pohodě uvnitř přispívá skleněný pás ve střešní rovině verandy, jakož i otvory na druhé straně domu – hlavně střešní okno nad schody a okna v kuchyni. Filozofií přirozeného osvětlení stavby bylo umístit otvory různých velikostí do různých pozic, díky čemuž jsme získali tok světla různé intenzity a z různých směrů,“ vysvětluje autor návrhu architekt Pavel Simko.
Domácí pódium, přiznané trámy, nakloněná stěna
Schodiště do horního podlaží architekt umístil na opačnou stranu domu než vchod. Vychází z rozšířené dřevěné podesty, která při domácím muzicírovaní slouží i jako malé pódium (hned vedle stojí klavír).
„Perforace stropu s přiznanými trámy vedle schodů a nakloněná stěna s přiznanými dřevěnými sloupky nad schody provzdušňují přechodovou zónu mezi přízemím a podkrovím. Střešním oknem světlo prochází i do obývacího pokoje,“ zdůrazňuje zajímavé detaily stavby architekt.
Horní podlaží patří ložnicím
Pokoje v podkroví jsou orientovány do dvora. Výjimkou je trojúhelníkové okno krajního dětského pokoje. Dětské pokoje získávají přirozené světlo kromě hlavních střešních oken i přes chodbu – střešním oknem z opačné strany.
Ložnice rodičů má prosklení ve svislých rovinách, které vznikly „výřezem“ z hmoty nakloněné střechy. Vyřezaná část slouží jako malý balkonek s podlahou z perforovaného plechu.
Dřevo jako viditelný konstrukční materiál v interiéru, venku dominuje ocel
Autor se při výběru konstrukce domu snažil minimalizovat mokré procesy. Jako hlavní a viditelný konstrukční materiál v interiéru použil dřevo, ve venkovních exponovaných polohách zase ocel.
Celá stavba stojí na základových pásech, přičemž podlaha přízemí je vyvýšena třicet centimetrů nad terén.
Nosníky, trámy, přístřešek pro auta
Klíčovým statickým prvkem objektu je podélný lepený lamelový nosník osazený na stěnových pilířích dvorní fasády. Tvoří zároveň parapet v dětských pokojích. Stabilitu celého systému zabezpečuje souhra venkovního ocelového prostorového rámového systému verandy, dřevěného rámového systém krovu, trámového stropu a podélného lamelového nosníku BSH.
Architekt Pavel Simko dále popisuje: „Do lepeného nosníku jsou kotveny i stropní trámy, které zasahují mimo stěny. Ocelová veranda je doplněna dřevěnými vaznicemi, které slouží jako podklad pro viditelné bednění pod střešní krytinou. Přístřešek pro auta je řešen staticky jako samostatná ocelová konstrukce doplněná o dřevěnou nadstavbu, obdobně jako u verandy.“
„Opláštění podkroví tvoří zateplená sendvičová konstrukce s provětráváním pod plechovou krytinou. Krytina a fasádní obklad jsou zhotoveny z drážkovaného plechu Prefalz,“ upřesňuje konstrukční detaily architekt.
Dům vycházejícího slunce
autor: Ing. arch. Pavel Simko
lokalita: Šamorín
zastavěná plocha: 110 m2 + 78 m2 (kryté části)
celková užitná plocha: 144 m2 + 13 m2 (venkovní skladové prostory)
pozemek: 646 m2
realizace: 2020 až 2021
Text: Sabína Zavarská
Zdroj a foto: Pavel Simko