Dům byl opuštěný více než 17 let. Dnes je z něj harmonický domov s atmosférou hygge a jemným dotykem přírody

Když si Anna a Sam prohlédli dům v řadové zástavbě z roku 1930, měli pocit, jako by našli poklad. Budova byla nejenže postavena v tiché obytné zóně a obklíčena zelení, ale kdyby ji koupili, měli by jen na skok do rozlehlého Eppingského lesa. Pro rodinu se třemi malými dětmi představovala všechno, po čem toužili.

Dům však nebyl ani zdaleka ve stavu, kdy by se do něj mohla nastěhovat mladá rodina. Napůl rozpadlou budovu od roku 1950 nikdo neobýval a potřebovala rozsáhlou rekonstrukci.

Manžele čekaly týdny přemýšlení a plánování. Vlastně zřejmě jen Annu. Pro interiérovou designérku to byla výzva a Sam všechny vizualizace i konečný design s radostí přenechal jí. Největší změnou byla celková dispozice. Protože dům svou velikostí pětičlenné rodině nijak nepostačoval, řešením byla přístavba. Vlastně hned dvě.

Tou první plánovali rozšířit denní prostor v přízemí a druhá měla zvětšit horní poschodí o další dvě ložnice, dokonce s výhledem na nedaleký les. Anna vytvořila vkusný moderní interiér s nádechem oblíbeného skandinávského stylu. Spleť zemitých barev a teplých odstínů, jakož i použité materiály, jakými jsou dřevo, ratan či len, jsou jasným vyjádřením její lásky k přírodě. Citlivě vybíraná světla, doplňky i textilie vytvářejí dohromady svěží harmonický celek.

Zpustlý dům v tiché čtvrti Londýna. Zdroj: Chris Snook

A můžete jen hádat, který umělec stojí za akvarelovými malbami na stěnách. Annina kreativita má mnoho podob, což dosvědčují i autorské obrazy. Většina z nich vznikla během „lockdownu“. Dny strávené v izolaci se majitelka domu snažila strávit co nejsmysluplněji. Během těchto dlouhých týdnů měla konečně dostatek času, aby našla ideální konstelaci nábytku, dodala stěnám ty správné barvy a mohla doladit celý interiér do posledního detailu. Díky svým designérským zkušenostem a talentu dokázala Anna vytvořit harmonický domov s atmosférou „hygge“ a jemným dotykem přírody.

Působivá stropní svítidla v jídelně jsou od Cult Furniture. Osvětlení v podobném stylu nabízí i norský výrobce Markslöjd nebo švédská značka Pholc. Jednoduchá, cenově dostupná svítidla se skandinávským designem najdete pod značkou Nordlux. Zdroj: Chris Snook

Anna říká…

Kuchyň a jídelna se ve srovnání s původní dispozicí změnily od základu. Vždycky jsem toužila po přístavbě se střešními okny, chtěla jsem, aby tu bylo co nejvíce světla. Na pomoc jsme si přizvali zkušeného architekta, protože jsme plánovali prodloužení s délkou až čtyři a půl metru. Trvalo velmi dlouho, než jsem se rozhodla pro umístění kuchyně. Svůj původní návrh jsem změnila několikrát! Kuchyňskou linku máme od Wren Kitchen. Hledala jsem něco moderního a svěžího, a když jsem zjistila, že mají v nabídce dvířka v mém vysněném odstínu zelené, neváhala jsem.

Kuchyň a jídelna se ve srovnání s původní dispozicí změnily od základu. Zdroj: Chris Snook

Aby byl celý prostor co nejvíce vzdušný, rozhodla jsem se pro koncept bez horních skříněk. Dlouhá police, kterou vidíte nad dřezem, je vlastně dřevěná parapetní deska přichycená konzolami od Ferm Living. Pracovní desku z odolného quartzu nám dovezli a instalovali krátce po nastěhování, takže jsme museli chvíli fungovat bez ní. Pět měsíců, během kterých jsme byli krátce nato všichni zavřeni doma kvůli „lockdownu“, bylo celkem náročných. Tři malé děti nás dokázaly řádně zaměstnat. Na druhé straně – díky velkému prostoru v novém domě si každý z nás uměl najít i potřebné soukromí, když bylo třeba.

Otevřený prostor v přízemí mi dovoloval během každodenního vaření dozírat na děti, zatímco si hrály nebo si kreslily u jídelního stolu. Zde jsme jedli, zde jsme si hráli, do svých pokojíčků chodily děti jen spát. V ostrůvku pod barovým sezením mají schovány všechny oblíbené hračky, takže nemusely nikam chodit. Vždycky když si dohrají, šoupnou je na místo a je uklizeno! To, co miluji v této místnosti nejvíce, jsou jídelní židle. Koupila jsem je přes eBay od majitele restaurace, který končil provoz a takto odprodával zařízení. Velmi se mi líbí jejich tvar, do našeho domu podle mne padnou jako ulité. Dvě samostatná křesla jsem dostala od přítelkyně. U nich doma neměla využití už pár let. Rámy jsem přemalovala načerno a nechala je přečalounit měkkou tkaninou buklé.

Velká zahrada je jedním z největších benefitů tohoto domu. Byla jedním z hlavních důvodů, proč jsme se pro tuto nemovitost rozhodli. Přidáním skládacích skleněných dveří se nám podařilo plynule propojit celý prostor se zahradou, jako by mezi nimi nebyly žádné hranice. Během léta a teplých měsíců tu trávíme mnoho času, až máme pocit, jako bychom byli venku stále. Zdroj: Chris Snook

„Nejvíce času trávíme v otevřeném prostoru s kuchyní. Občas je však dobré, když má člověk možnost jít si někam odpočinout, když je už okolního ruchu příliš. Takovýmto útočištěm je náš obývací pokoj. Neutrální paleta a odstíny modré na mne působí uklidňujícím dojmem. Tmavomodrá stěna přidala pokoji na útulnosti. Trvalo mi roky, než jsem vybrala ten správný obraz, který visí nad starým krbem. Hledala jsem malbu, která by utlumila všechny existující barvy a vzory kolem. Ze starého domu jsme si totiž přivezli několik kousků nábytku – pohovky a křesla i velkou barevnou tapisérii. Nechtěla jsem proto další výrazný prvek, spíše naopak. Grafika Maggie Stephenson mě okouzlila jednoduchostí, která z ní vyzařuje.“

Dvě odlišné, samostatně stojící pohovky doplnila Anna subtilním konferenčním stolkem a lehoučkým ratanovým křeslem bez područek. Společným jmenovatelem všech solitérních kusů jsou dubové nožičky, díky čemuž působí spolu jako dobře sehraný tým. Zdroj: Chris Snook

„Dům byl opuštěný více než sedmnáct let, takže jsme si nechali udělat nové elektrické rozvody i topení. Vstupní dveře jsme museli také nechat vyrobit nové – aby splňovaly všechny současné protipožární předpisy. Truhláře jsme však požádali, aby se při jejich výrobě snažil co nejvíce přiblížit stylu z roku 1930. Všimli jste si skleněných tabulí s vitráží? Neuvěříte, ale jsou původní. Myslím, že jsme měli velké štěstí, když jsme je našli po tolika letech neporušené.“

Dětský pokoj. Zdroj: Chris Snook

„Ložnice i dětské pokoje se nacházejí v poschodí. Austin a Leo se dělí o společný pokoj a nejmladší Sadie má své vlastní království. Chlapecký pokoj jsme ladili do bílé a modré. Když jsem zařizovala pokoj dcerce, inspirovala jsem se svým vlastním pokojem z dětství, na který mám krásné vzpomínky. A tak jsem Sadie dopřála smršť barev v podobě žluté a růžové.
Se Samem jsme se dětem rozhodli vyčlenit dva největší pokoje v poschodí, aby měly dostatek místa na hraní. Zatím sice poměrně mnoho času tráví s námi v přízemí, ale věřím, že časem se to změní.“

Při zařizování interiéru Annu nejvíce bavilo míchat moderní se starým. Na internetu hledala kousky, které by se svými liniemi co nejvíce podobaly těm z poloviny minulého století. Ložnice je zařízena prostě. Dominantní tmavě modrou stěnu se majitelka rozhodla ozvláštnit opět dlouhou policí. Jejich výhodou je, že jsou vzdušné, jednoduché, a přitom variabilní. Pomocí různých květináčů a rostlin, maleb a doplňků dokážete na nich vytvořit zátiší a ráz dva změnit vzhled celého prostoru.

„Na naši koupelnu jsem velmi hrdá. Stálo mě nesmírně mnoho úsilí, než se mi ji podařilo dotáhnout do této podoby. Samovi se od samého začátku nelíbilo nic, co jsem navrhla a vybrala. Nakonec mu nezbývalo nic jiného, než mi důvěřovat. Teď je z ní nadšený. Oba se v ní cítíme velmi příjemně, je to naše oáza klidu, naše tiché útočiště. Něco takového dokážete ocenit hlavně tehdy, když máte dům plný dětí. ☺ Podle původních výpočtů se nám do malé koupelny vešla jen vana. Představovala jsem si samostatně stojící – na nožičkách. Pro sprchový kout jsme zvažovali vytvořit samostatnou místnost. Jenže během bourání jsme zjistili, že si potřebné centimetry navíc dokážeme odkrojit z velké větrací šachty. A tak se nám nakonec podařilo vybudovat prostorný sprchový kout v rámci jedné koupelny.“

Kombinace bílých a meruňkových obkladaček, moderní terazzové podlahy a černých doplňků dělá koupelnu mimořádně svěží. Díky velkému neprůhlednému, avšak průsvitnému oknu nad vanou sem vniká i dostatek denního světla. Zdroj: Chris Snook

ČASOVÁ OSA

• březen 2019 první prohlídka domu
• srpen 2019 podepsání kupní smlouvy
• září 2019 bourací a demoliční práce
• leden 2020 ukončení přístavby a nadstavby
• únor 2020 osazení oken
• březen 2020 nastěhování
• září 2020 první grilování na zahradě

Profil

MAJITELÉ

Anna Lea-Wilsonová, interiérová designérka (fernhouse.london), její manžel Sam Silverman, právník, jejich tři děti – Austin, Leo a Sadie a kočky Betty a Barry

NEMOVITOST

Zrekonstruovaný pětipokojový dům z roku 1930 v tiché londýnské čtvrti Upper Walthamstow, Velká Británie

NÁKLADY NA REKONSTRUKCI

2 622 000 Kč

Text: Ali Lovett, redakčně upravila Katarína Paukeje

Foto: Chris Snook

Zdroj: Časopis HOME