26. 11. 2015
Diskuze (0)
Sdílet

Zdědili jste vesnickou chalupu po babičce a je vám líto ji zbořit? Jenže nevíte, jak z ní vytvořit domov v souladu s požadavky moderní doby? Inspirujte se naší návštěvou u Ivany a Jeremyho.

 

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

„Náš dům se sice podobá domům ve skanzenu, ale také má i současné moderní prvky, které žijí v souhře se starými a dělají ho originálním, specifickým a alespoň pro nás nikdy nestárnoucím,“ říká Ivana.

Ivana je Slovenka, Jeremy Angličan. Společný život začali v Anglii, provedl je ulicemi španělské Sevilly, kde ale ani po letech kořeny nezapustili. Rozhodli se proto vrátit tam, kde Ivana začala. Na Slovensko. Pro ni dávno zapomenutý, pro něj nový svět fatranské přírody − oběma učaroval a rozhodli se usadit v srdci Turčianské kotliny, v Blatnici.

03
Splněný sen. Ivana neměla o svém budoucím bydlení úplně jasnou představu, avšak spolu s Jeremym se postupně, s rozumem a citem se propracovali k výsledku.

Pozemek, který si vybrali, sestával z původně dlouhých pásů půdy – záhumenků, přerozdělených na větší stavební parcely. Tradiční architektura a urbanismus, které se tu formovaly dlouhá léta, si nezasloužily sobecký přístup, což si oba plně uvědomovali. „Moje první myšlenka byla postavit dům ze dřeva. První, co jsem se naučila, bylo to, že je sice možné brát si inspiraci z minulosti, ale naše novostavba nemůže být přesnou replikou staré dřevěnice,“ říká Ivana. Spolu s přáteli, architekty Martinou Semal-Kubinskou a Pierem Semalem, poznávali každý kousek půdy, rostliny a stromy, jakož i výhledy do Velké Fatry a na Martinské hole, aby tomuto místu porozuměli.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Průběžný balkón – veranda na poschodí není jen romantickým prvkem, slouží i na stínění zasklených ploch v letním období.

Ekologický přístup architektů ukázal majitelům, jak využívat tepelné zisky v zimním období prostřednictvím velkých okenních otvorů do obytných místností na jižní straně domu, zatímco severní strana s podružnými místnostmi slouží jako izolační filtr. Vodu čerpají ze studny na pozemku, vytápění je zabezpečeno elektrickým kotlem a akumulačními kachlovými kamny, větrání rekuperační jednotkou.

Dům pod lipami

Teplo domova, dostatek přirozeného světla, atmosféra klidu a pohodlí. To vše Jeremy i Ivana od svého domova očekávali, a tak dopřáli výstavbě domu čas: „Ten, kdo nikdy nestavěl, si nedokáže představit, kolik detailů je třeba vyřešit před a během stavby a jak výběr určitých prvků ovlivní to, jak se vám bude v novém domě bydlet.“ Architekti jim pomohli jejich požadavky přeměnit na hmotný výsledek. I navzdory technickým překážkám vybrali domu místo podél severozápadní strany pozemku přístupného z polní cesty lemované jilmy a lipami.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Slovenská lidová architektura byly pro architekty nejsilnějším zdrojem inspirace. Už z přístupové cesty je vidět, že dům je rozdělen na dvě části. Větší obývají a postupně zútulňují Jeremy a Ivana, menší, na první pohled odlišená, poslouží budoucím hostům.

Přístupová cesta vedle růžové zahrádky nás vede na uzavřené nádvoří, které slouží jako přírodní zádveří pro dvě části domu. Soukromou část a část pro hosty. Hlavní část připomíná lidovou srubovou architekturu na zděné podnoži s průběžnou pavlačí – verandou. Část pro hosty je odlišena, sestává z dřevěné rámové konstrukce s izolací ze slaměných balíků. Současný ráz celé stavbě dodávají jednoduchá moderní okna odrážející vnitřní dispozici. To je kombinace, která důstojně spojila tradici a dnešek. „Stavba, alespoň pro mě, byla emocionální záležitostí. Byl to boj mezi tím, co chce moje srdce, a tím, co rozum předurčuje. Velmi rychle jsme si uvědomili, že se neobejdeme bez pomoci dobrého architekta, projektanta a šikovných řemeslníků,“ vzpomíná Ivana.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Myšlenky spojit moderní s tradičním se Jeremy a Ivana drželi i uvnitř. Využívali autentické kusy nábytku a kombinovali. Výsledkem je zvláštně tradiční interiér působící svěže a současně .

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Právě kuchyň snad nejjasněji spojuje moderní prvky s klasickými. Litá betonová podlaha a jednoduchá moderní kuchyňská linka jsou pozadím, na němž se krásně vyjímá sice novodobý, ale lidovým vzorem zdobený cementový obklad z Francie, dobová svítidla a autentické stolování.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Obývací pokoj rodinné části domu je pravděpodobně nejmodernějším prostorem. Dobový šmrnc mu dodává jen původní konferenční stolek od prarodičů. Výklenek, který vznikl rozšířením vnitřního parapetu okna, je rámem pro neustále se měnící obraz květinové zahrádky.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Ani při pohledu na vkusně řešené koupelny není pochyb, že jsou součástí útulného interiéru, a to díky dřevěným trámovým stropům, doplňkům z ratanu a dřeva, nevyjímaje keramický obklad, který je moderním odkazem na tradiční mozaiku.

„To, co si mě skutečně získalo, je pocit harmonie procházející celým domem“, říká Jeremy. Interiér domu dýchá historií a tradicí. „Mnohé z doplňků a nábytku jsme doslova vytáhli z odpadkového kontejneru, vyčistili je a opravili. Díky tomu je strohý interiér, v němž převažují bílé plochy, barva dřeva a pohledového betonu, doplněný eklektickou směsí současného a historického mobiliáře,“ vzpomíná Martina. Každý kousek v tomto domě má své kouzlo a příběh. Od lidových truhlic z domu babičky, kusů nábytku z pozdějšího 20. století přes vyřazená svítidla ze sborovny vrútocké základní školy až po český porcelán z martinského bazaru.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Stará paní. Zrcadla se zlatým rámem s patinou, vyrytou časem, zná od babičky snad každý. V ložnici plné světla však nepůsobí těžkopádně, právě naopak, na bílém podkladu stěn, závěsů a peřin má své důstojné místo. Klasický dojem podtrhují pícky na dřevo, jimiž jsou místnosti doplňkově vytápěny.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Příroda venku i uvnitř. Jakmile přijde jaro, každá místnost nabere svěží dech. Luční květiny ve vázách jsou nejkrásnější dekorací, která interiér nejen zútulní, ale i provoní.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Tapeta à la 60. léta. Kromě dřevěných obkladů je snad jedinou tmavou plochou elegantní vymalování ložnice zdobené klasickými slovenskými válečky ze 70. let. Oproti manželské posteli vytváří prostor, jehož souhra s retronábytkem podává eklektickou výpověď celého interiéru.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Když se myslí na každý detail. To, jak působí dům zevnitř, vyzařuje i navenek. Na bujnou zahradu a bohaté živé ploty si sice majitelé ještě počkají, o soukromí se jim však stará jednoduché vkusné oplocení, ladící s dřevěnými obklady fasády domu z červeného smrku.

Teplý dojem z interiéru spjatého s přírodou naplno poznáte, až když zažijete ráno v jedné z ložnic v poschodí domu, kde jsou stěny zdobené přirozenými obrazy neustále se měnící přírody. „Nejkrásnější jsou pro mě výhledy z oken, vůně dřeva a rozrůstající se zahrada. Z mé pracovny se dívám na hory, starý jilm a keře navštěvované sýkorkami a datly,“ říká s úsměvem Ivana.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Podobně důsledně se pracovalo s materiály i v interiérech části domu určené pro hosty, která oproti hlavní části není o nic ochuzena. V poměrně malých pokojích, jen na šířku manželské postele s nočními stolky, je využit každý prostor, což budoucí návštěvníci určitě ocení.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Staré oči truhlic. Prostory blatnického domu nejsou první, které truhlice zažily, ale snad jsou poslední. Do prostoru dokonale zapadly a díky důsledné práci řemeslníků se těší upravenému vzhledu. Taktéž i husy nakukující ze zachovalé originální keramiky z francouzského blešího trhu Braderiede v Lille.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Z původního sekretáře byl odstraněn syntetický nátěr, povrch se naolejoval a navoskoval. Vnitřní malba však zůstala zachována. Vznikl tak další autentický kousek, který je přímo výstavním prostorem pro tradiční nádobí a keramiku.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Sezení je poskládáno z několika sérií a typů retronábytku z 20. století, jelikož najít kompletně zachovalé čtyři stejné židle byl přímo nesplnitelný úkol. Výsledek je však lepší, než by se mohlo na začátku zdát.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Během dlouhého období, které věnovali rozhovorům, návrhům a výstavbě, si manželé vybudovali nejen bydlení, ale i vzácný vztah k lidem, kteří jim pomohli. „Architekti, řemeslníci i my, všichni jsme byli sladěni s vizí domu a vytvořili jsme si vztah, který vydržel i bouřky očekávaných problémů během stavby,“ říká Ivana o vzácné souhře.

Architekti
Ing. arch. Martina Semal Kubinská a Pierre Semal architecte D.P.L.G.
Ateliér LABOKUB architectes Francie
http://labokublille.blogspot.sk

Lidový historický nábytek, který byl často v ubohém stavu, vytažený z dřevárny nebo z kůlny bolo potřebné vyčistit, zpevnit konstrukční spoje a petrifikovat. Chybějící části a detaily se musely nahradit. Celý nábytek se ochránil před škůdci a olejováním a voskováním povrchově upravil do původního stavu.

Sedím na konári a je mi dobre

Manželé svou první noc v domě zažili na Silvestra roku 2012. „Byl to zvláštní pocit, zvyknout si po ruchu evropských měst na ticho, které život na vesnici přináší, a tmu, při níž se v noci bez baterky vyjít nedá. Nikde jinde však nejsou vidět hvězdy tak, jako tady.“ Vzpomíná Ivana. Pro oba bylo důležité věnovat stejnou pozornost architektuře a interiéru domu i zahradě. „Těším se, až stromy a rostliny dorostou do své krásy. Bude to trvat léta, ale až potom naplno oceníme to, jak dům a zahrada splynou do jedné ucelené části se zdejší krásnou krajinou,“ vysvětluje Jeremy. S Ivanou vnímají léta věnovaná řešení problémů s výstavbou jako obrovský krok v životě. Jelikož většinu času s architekty a řemeslníky komunikovali ze zahraničí, měli podmínky o něco složitější. Sice ještě dlouho potrvá, než slunce a déšť opracují dřevo, živé ploty narostou a obklopí barevnou, divokou zahradu, ale potom tento dům zešedne do přirozené, nenápadné krásy.

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

FOTO: PAVLA KUBINSKÁ

Výhled pro oči a duši. Po shonu a rychlosti v městském prostředí je pro Jeremyho a Ivanu neobvyklé zvyknout si na složitější podmínky života na vesnici. Ticho a klid, které s tím jdou ruku v ruce, jim to však několikanásobně vynahrazují. Výhledy na Velkou Fatru s kopci Tlstá a Ostrá si mohou užívat z interiéru díky velkým zasklením jižní fasády, z terasy před domem nebo jen tak, během posezení v trávě.

TEXT: LUCIA KUŠNÍROVÁ
FOTO: PAVLA KUBINSKÁ
REDAKČNÍ ÚPRAVA: DOMINIKA ZÁVESKÁ

Kategorie: Dřevěné domky Dřevěné domy Návštěvy domů
Tagy: bydleni lípa malování místnosti podnož rodinny dum stavba
Sdílejte článek

Diskuze