Dům v romantické dolině Javorníků ctí zásady skandinávské architektury

Jednoduchá a přitom útulná, praktická pro lidi a blízká přírodě – takové jsou zásady skandinávské architektury, které ctí i dům v romantické dolině Javorníků. Jak to však už v těchto horách chodí, zpočátku to neměl jednoduché.

I když majitelé léta žijí v Holandsku, na své kořeny nezapomněli – několikrát do roka se domů na pár dnů vrací. I proto zde chtěli mít místo, kde mohou příjemně strávit čas, setkat se s rodinou, pozvat si přátele…

Reklama

Bez plotu to nešlo. „Nejsme zastánci plotů. Hlavně v této lokalitě určitě nemají místo masivní zdi a podobné zábrany. Jenže v lese je plot potřebný kvůli zvěři. Vybrali jsme pletivo, které je průhledné a nenápadné.“ FOTO Dano Veselský

Bez plotu to nešlo. „Nejsme zastánci plotů. Hlavně v této lokalitě určitě nemají místo masivní zdi a podobné zábrany. Jenže v lese je plot potřebný kvůli zvěři. Vybrali jsme pletivo, které je průhledné a nenápadné.“ FOTO Dano Veselský

Jednoduchost a tvarová čistota v detailech charakterizuje i střechu domu. Díky prostému tvaru bez přesahů navíc předešli problémům například při náporovém větru. Kvůli soukromí je na sever, k nejbližšímu sousedovi, obrácená plná stěna. Na východní fasádě, kolem které vede cesta do lesa, navrhli architekti jen minimum oken. FOTO Dano Veselský

Jednoduchost a tvarová čistota v detailech charakterizuje i střechu domu. Díky prostému tvaru bez přesahů navíc předešli problémům například při náporovém větru. Kvůli soukromí je na sever, k nejbližšímu sousedovi, obrácená plná stěna. Na východní fasádě, kolem které vede cesta do lesa, navrhli architekti jen minimum oken. FOTO Dano Veselský

Vysněné údolí

Z roviny je to přirozeně táhlo do hor a navíc srdce mladé paní už od dětství patřilo Javorníkům. Šťastnou náhodou se jim podařilo najít volný pozemek v údolí, jen pár desítek metrů od milované sjezdovky, a jelikož majitelka má otce architekta, volba byla jasná. „Byli jsme se na pozemek podívat, načrtl jsem skici domu a bylo rozhodnuto,“ vzpomíná architekt Ladislav Balušík na začátek projektu.

FOTO MILAN HUTERA, CREATERRA
Přečtěte si také:

Pasivní dům v malebné vesnici postavili ze slámy

Překrásná příroda, horská scenerie a klidné prostředí doliny pod masivem hřebene Javorníků okouzlily mladou rodinu. FOTO Dano Veselský

Překrásná příroda, horská scenerie a klidné prostředí doliny pod masivem hřebene Javorníků okouzlily mladou rodinu. FOTO Dano Veselský

Jednoduchý dům sleduje v základních tvarech siluety okolních střech se 45° sklonem. „Zvolili jsme však moderní formu a také konstrukce a materiály, které odpovídají současnosti,“ říká architekt Balušík. FOTO Dano Veselský

Jednoduchý dům sleduje v základních tvarech siluety okolních střech se 45° sklonem. „Zvolili jsme však moderní formu a také konstrukce a materiály, které odpovídají současnosti,“ říká architekt Balušík. FOTO Dano Veselský

pudorys

Noví sousedé

První komplikace je však čekaly už při koupi pozemku. „Hned na začátku jsme vyšli vstříc sousedům tím, že jsme v jejich prospěch postoupili část svého pozemku – aby mohli i nadále využívat zaběhané přístupové chodníky ke svým domům, které vedly přes naši parcelu,“ vysvětluje Ladislav Balušík. „To uklidnilo reakce okolí. Zpočátku měli totiž sousedé obavy ze stavby nového domu a z toho, jak ovlivní jejich život. Dnes jsou rádi, že zde stojí něco moderního a upraveného.“ Pro dobré vztahy se sousedy architekt a budoucí majitelé pozměnili i několik detailů v projektu. „Mladí sem chtěli jezdit zejména proto, aby si odpočinuli, a tak chtěli mít dobré vztahy se sousedy,“ dodává architekt a otec v jedné osobě s úsměvem.

Do složitého terénu s převýšením víc než tři metry navrhli architekti dvoupodlažní dům s částečně zapuštěným obytným přízemím a obytným podkrovím pod sedlovou střechou. Vstupuje se do něj ze spodní terasy, horní terasa se využívá jako rekreační a obytná zahrada. FOTO Dano Veselský

Do složitého terénu s převýšením víc než tři metry navrhli architekti dvoupodlažní dům s částečně zapuštěným obytným přízemím a obytným podkrovím pod sedlovou střechou. Vstupuje se do něj ze spodní terasy, horní terasa se využívá jako rekreační a obytná zahrada. FOTO Dano Veselský

Aby dosáhli čistého vzhledu, a zároveň příjemného pocitu útulnosti, zkombinovali architekti jednoduché tvarosloví s přírodními materiály. (Stůl: Javorina, židle: Ton) FOTO Dano Veselský

Aby dosáhli čistého vzhledu, a zároveň příjemného pocitu útulnosti, zkombinovali architekti jednoduché tvarosloví s přírodními materiály. (Stůl: Javorina, židle: Ton) FOTO Dano Veselský

FOTO Dano Veselský

FOTO Dano Veselský

Vlastní cestou

Jelikož v okolí stály staré chalupy a další stavby bez výrazných lidových prvků, chtěli autoři vnést do této lokality čerstvý vzduch a ukázat, jak se může začlenit současná architektura do horského prostředí s tradiční zástavbou. „Většina staveb v okolí není v dobrém stavu a nemá reálnou perspektivu na zachování,“ říká architekt Dušan Chupáč, spoluautor návrhu. „Nemyslím si, že je správné přizpůsobovat se okolí, které nemá architektonické ani urbanistické kvality. Snažili jsme se přizpůsobit okolní přírodě tak, aby s ní dům korespondoval – například velká okna jsou orientována k nejhezčím výhledům a zároveň tak, aby bylo v interiéru dostatek slunce. V zimě tu napadne více než metr sněhu, proto jsou zde dřevěné vnější okenice, které chrání okna. Použili jsme také materiály vhodné do tohoto prostředí a dodrželi sklon střechy, který je v okolí typický,“ vysvětluje.

Foto: Matt Clayton
Přečtěte si také:

Omrzela je zimní zahrada, tak ji předělali na unikátní přístavbu domu

Aby dokonale zapadl do prostředí horské doliny, obložili stěny domu dřevem bez barevné povrchové úpravy. Barevnost dřeva doplňuje tmavošedá hliníková střecha, okenní rámy a další detaily ve stejném antracitovém odstínu. Zeleň kolem domu navazuje na okolní přírodu. „Nechtěli jsme uměle působící zahradu. Vybírali jsme odolné dřeviny,“ doplňuje architekt Balušík.

Přes tři poschodí. Některé prvky z nové domoviny se sem mladým investorům nepodařilo přenést – naše normy jsou totiž přísnější než ty nizozemské, například šířka dveří či strmost schodů. I proto nebylo možné v tomto prostoru zrealizovat původně plánované přímé schodiště. FOTO Dano Veselský

Přes tři poschodí. Některé prvky z nové domoviny se sem mladým investorům nepodařilo přenést – naše normy jsou totiž přísnější než ty nizozemské, například šířka dveří či strmost schodů. I proto nebylo možné v tomto prostoru zrealizovat původně plánované přímé schodiště. FOTO Dano Veselský

Takzvaná průmyslová podlaha je vlastně 2,5 cm silné masivní dřevo, takže je velmi odolná. „Neumožňuje však použít podlahové vytápění,“ vysvětluje Dušan Chupáč. „Klasické radiátory zde byly lepší volbou i proto, že dům není trvale obývaný, takže je důležitý krátký čas náběhu topení.“ FOTO Dano Veselský

Takzvaná průmyslová podlaha je vlastně 2,5 cm silné masivní dřevo, takže je velmi odolná. „Neumožňuje však použít podlahové vytápění,“ vysvětluje Dušan Chupáč. „Klasické radiátory zde byly lepší volbou i proto, že dům není trvale obývaný, takže je důležitý krátký čas náběhu topení.“ FOTO Dano Veselský

Na míru vyrobená sedačka poslouží podle potřeby jako prostorný gauč i postel pro návštěvy – stačí odložit polštáře. „Je to vlastně dřevěné pódium s rozměry postele, ve kterém jsou zároveň ukryty velké zásuvky,“ upozorňuje Janina Balušíková. „Je to šikovné místo například na hračky pro děti.“ FOTO Dano Veselský

Na míru vyrobená sedačka poslouží podle potřeby jako prostorný gauč i postel pro návštěvy – stačí odložit polštáře. „Je to vlastně dřevěné pódium s rozměry postele, ve kterém jsou zároveň ukryty velké zásuvky,“ upozorňuje Janina Balušíková. „Je to šikovné místo například na hračky pro děti.“ FOTO Dano Veselský

Čistě a jednoduše

Bydlí zde mladá světoběžnická rodina, progresivní lidé znalí oblasti designu, kteří potřebovali praktický dům s moderní otevřenou dispozicí. Architekti z Arkon ateliéru vsadili na jednoduchou, současnou přírodní architekturu, u níž v exteriéru i interiéru dominuje dřevo. „Abychom dosáhli čisté až minimalistické, ale přitom příjemné působení, zkombinovali jsme jednoduché tvarosloví s přírodními materiály,“ popisuje architekt Chupáč. „U jednoduché architektury velmi záleží na vyhotovení detailů, což zvyšuje nároky na jejich realizaci,“ upozorňuje.

Kuchyňský „velín“. „Nejraději tu mám kuchyň a evidentně nejsem sama, kdo se tu dobře cítí. Všechny návštěvy se vždy nahrnou právě sem,“ směje se architektka a domácí. „Odtud máte přehled o všem, co se děje uvnitř i venku.“ Rohové okno poskytuje krásný výhled na okolní přírodu. FOTO Dano Veselský

Kuchyňský „velín“. „Nejraději tu mám kuchyň a evidentně nejsem sama, kdo se tu dobře cítí. Všechny návštěvy se vždy nahrnou právě sem,“ směje se architektka a domácí. „Odtud máte přehled o všem, co se děje uvnitř i venku.“ Rohové okno poskytuje krásný výhled na okolní přírodu. FOTO Dano Veselský

Malá kopa žádá víc. Všechno je tu připraveno na četné návštěvy rodin s dětmi. V podkrovním dětském pokoji je nejlukrativnějším místem „palanda“ těsně pod hřebenem střechy: „Většinou tu najdete všechny děti současně.“ FOTO Dano Veselský

Malá kopa žádá víc. Všechno je tu připraveno na četné návštěvy rodin s dětmi. V podkrovním dětském pokoji je nejlukrativnějším místem „palanda“ těsně pod hřebenem střechy: „Většinou tu najdete všechny děti současně.“ FOTO Dano Veselský

Pro rodinu i přátele

Podobu domu do velké míry diktoval terén – uprostřed svažitého pozemku tu byl strmý sráz na výšku celého podlaží. Architekti proto částečně zapustili spodní podlaží do svahu a hlavní obytné prostory vysunuli o poschodí výš – tak, aby byly v kontaktu se zahradou v horní části parcely. Do domu se vstupuje přes částečně zapuštěné podlaží, kde jsou kromě technických a skladových prostorů i dva pokoje pro hosty. „Rodina žije velmi společenským životem, takže potřebovali dostatek místa pro návštěvy, které by zde mohly trávit delší čas,“ vysvětluje architekt Balušík. Téměř celé přízemí je potom věnováno velkoryse dimenzovanému otevřenému obytnému prostoru, z něhož se přes zasklené dveře vychází na terasu a do zahrady. Dvě části denní zóny – obývací pokoj a kuchyň s jídelnou – decentně odděluje krb. Podkroví je hlavně zónou majitelů. Kromě rodičovské ložnice a koupelny je tu i malý pracovní kout a dětský pokoj.

01_Vanek_MG_0905
Přečtěte si také:

Jednopodlažní dům propojený se zahradou a přilehlým parkem u řeky

K zajímavým detailům patří střešní okno VELUX s kloubovou krokví, které poskytuje skutečně velkorysý výhled. Domácí paní se tak splnil sen – s manželem mají ložnici s výhledem na její zamilovaný svah z dětství. FOTO Dano Veselský

K zajímavým detailům patří střešní okno VELUX s kloubovou krokví, které poskytuje skutečně velkorysý výhled. Domácí paní se tak splnil sen – s manželem mají ložnici s výhledem na její zamilovaný svah z dětství. FOTO Dano Veselský

Praktický až po střechu

Čistou formu domu elegantně završuje jednoduchá šikmá střecha bez přesahů. „Toto řešení je výhodné z více hledisek – například z požárního. Takováto střecha také lépe odolává náporům větru,“ přibližuje Ladislav Balušík. Díky inovativní konstrukci krovu navíc dokázali velmi efektivně využít prostor podkroví. „Dřevěný krov je ve vrcholu spojovaný speciálními kovovými kotvami a celek je stažený ocelovým rámem na úrovni věnce,“ vysvětluje Dušan Chupáč. „Protože nejde o tradiční hambálkovou konstrukci, není tu klasický systém kleštin, sloupků a trámů, takže prostor pod krovem zůstává úplně volný.“ Další konstrukční zajímavostí je složené střešní okno v rodičovské ložnici, které otevírá velkorysý výhled na lyžařské středisko. „Jelikož jsme chtěli stavbu udržet co nejjednodušší, nepřicházel do úvahy vikýř. Pro množství sněhu, které je tu běžné, jsme zase zavrhli lodžii. Nakonec jsme se rozhodli pro systémové řešení od Veluxu – kloubové krokve, které sdružují tři střešní okna se třemi svislými doplňkovými,“ upozorňuje architekt Chupáč na jeden z originálních detailů.

Koupelna v podkroví, stejně jako všechny ostatní interiéry, ctí zásadu jednoduchosti. FOTO Dano Veselský

Koupelna v podkroví, stejně jako všechny ostatní interiéry, ctí zásadu jednoduchosti. FOTO Dano Veselský

„V interiéru převládá dřevo, ostatní prvky, stropy a stěny, jsou většinou bílé. Chtěli jsme dosáhnout jisté podobnosti se skandinávskou architekturou.“
Dušan Chupáč, architekt

Dům v kostce

Autoři návrhu: Arkon ateliér, Ing. arch. Ladislav Balušík, Ing. arch. Dušan Chupáč
Návrh interiéru: Ing. arch. Janina Balušíková
Realizace: 2012 – 2013
Zastavěná plocha: 80 m2
Užitková plocha: 162 m2
Základy: železobetonové základové pásy
Obvodové konstrukce: cihla (Heluz) tl. 300 mm, dřevěná odvětraná fasáda (termodřevo) s minerální izolací (Isover) tl. 100 mm. V suterénu bednicí tvarovky (Premac) tl. 300 mm, zateplené extrudovaným polystyrenem tl. 100 mm
Stropy: monolitické železobetonové
Zastřešení: dřevěný krov zateplený minerální izolací tl. 60 + 180 mm, střešní krytina z falcovaného hliníkového plechu (Prefalz)
Okna: dřevěná s izolačním dvojsklem
Vytápění a OPV: radiátory, automatický kotel na pelety a elektrokotel, teplovzdušný krb
Energetická třída domu: B (celková potřeba energie 91 kWh/m2 za rok)

Arkon ateliér
Ing. arch. Ladislav Balušík, Ing. arch. Dušan Chupáč
www.arkonatelier.sk

Archštúdio
Ing. arch. Janina Balušíková

TEXT: Erika Kuhnová
FOTO: Dano Veselský
ZDROJ: časopis HOME

Komentáře

  • nádherné…jemné, jednoduché 🙂

    Kajura

Komentovat