Pozemek pro úsporný dům

Reklama

Každé ráno se na východě probouzí obrovská ohnivá koule a pomalu se přesouvá nad našimi hlavami až k západu. Uvědomujeme si, že jde o energetický zdroj s gigantickým výkonem, který podmiňuje život na zemi, ale ne každý ho vnímá jako svůj vlastní zdroj tepla nebo elektrické energie, na který má nepopiratelné právo.

 

Nízkoenergetické a pasivní domy nejsou žádným zázrakem, žádnou stavebnickou anomálií. Lidé si už odpradávna vybírali pro stavbu domu místa, kde příroda poskytovala ochranu před zimou s dostatkem světla a teplých slunečních paprsků. Tedy plochy ze severu chráněné a z jihu otevřené. Pak záleželo jen na šikovnosti člověka, jak na takovém ideálním staveništi nabízené možnosti využije a promítne je do stavby svého domu tak, aby ho dům před hněvem přírody chránil, ale její laskavé a teplé náruči se otevíral. Dnes, tak jako v minulosti, platí tytéž přírodní zákony. Chcete-li postavit dům s nízkou energetickou spotřebou, musíte se s přírodou skamarádit, všímat si jí, poznat ji a potom využít, co dobrovolně nabízí, a připravit se na její nepřízeň. 

Jak najít správné místo

Kolik lidí, tolik chutí. Pro každého je „správné místo“ někde jinde. Při dnešních materiálových a technologických možnostech můžete postavit energeticky úsporný dům všude. Někde to ale může být komplikovanější z hlediska architektonického návrhu, technicky náročnější, dražší a s menšími možnostmi ušetřit v provozu nějakou tu kilowatthodinu. Samozřejmě že při hledání místa pro život nemůžete přihlížet jen k tomu, zda tam bude možné postavit dobrý energeticky úsporný dům. Ve hře jsou i jiné aspekty, které mohou v nemalé míře ovlivnit cenu pozemku.



Pasivní dům nedaleko Pardubic. Díky téměř ideálnímu pozemku nebyl problém s jeho jižní orientací. Fasáda otočená k jihu je bohatě zasklená a za ní se skrývají společenské prostory domu. Velmi kvalitní a kvalitně zpracovaný obvodový plášť je doplněn o moderní technologická zařízení (rekuperační jednotka, solární systém, malé tepelné čerpadlo vzduch/voda). foto:  Isover

Klimatické podmínky

Na návrh objektů s měrnou potřebou tepla na vytápění někde kolem hodnoty 15 kWh/m2 za rok (velmi dobré nízkoenergetické a pasivní domy) má velký vliv venkovní teplota a množství dopadajícího slunečního záření během zimy (k určení měrné potřeby tepla na vytápění a tepelných ztrát), ale i v létě (k určení tepelné zátěže a potřeby chladit). Znamená to, že lokální klimatické podmínky určují, co všechno vás bude jeho úspornost stát, do jaké míry bude dům šetrný, ale i jak by se dala jeho úspornost zvyšovat.

V oblastech s mírnou zimou, ale vysokými letními teplotami (například jižní Morava) mají třeba velké jižně orientované okenní otvory jen malý vliv na pokles měrné potřeby tepla na vytápění v zimě, zato zvyšují investiční náklady a možnost vzniku problémů s letním přehříváním objektu. Díky mírným zimám si může architekt dovolit navrhnout i rozsáhlejší objekt, a nemusí tak úzkostlivě hlídat metry čtvereční ochlazovaných ploch. Horské oblasti jsou charakteristické nižšími průměrnými teplotami a malým množstvím slunečných dní, častěji zde prší a v zimě i v létě se tu setkáváme s inverzí. V takových oblastech je velmi komplikované pasivně získávat energii ze slunce. Velké okenní otvory mohou mít při nedostatku slunce za následek spíše zvětšení tepelných ztrát než zvýšení tepelných zisků, přičemž orientace objektu má v tomto případě jen malý vliv na vylepšování měrné potřeby tepla na vytápění. V chladných oblastech se musíte spoléhat jen na velmi kvalitní obvodový plášť, kompaktní tvar domu (nejlépe kostka) a optimalizaci rozměrů oken tak, aby zabezpečila dostatek světla a nezpůsobovala příliš velké tepelné ztráty.

Vysokohorské oblasti mají sice chladné zimy, ale na druhé straně dostatek slunečných dní po celý rok. V zimě jsou na tom dokonce lépe než oblasti na jihu a v nížinách. Proto je při návrhu domu zapotřebí snažit se co nejvíce využít možnosti zimních pasivních tepelných zisků přes okna na jižní fasádě, ale zároveň brát i ohled na riziko letního přehřívání. Různorodost krajiny je tedy příčinou různého přístupu k návrhu energeticky úsporných domů v jednotlivých oblastech.

Jižní fasáda tohoto pasivního domu je v létě zastíněná stromy, které však na podzim opadají, a tak nic nebrání tomu, aby dům využíval sluneční tepelnou energii v době, kdy ji nejvíce potřebuje – v zimě. foto: iEPD


Čeho si všímat na pozemku

Jen velmi málo investorů se snaží už při výběru pozemku komunikovat s architektem a přihlížet k tomu, že touží po energeticky úsporném domě. Bylo by to ideální, ale pozemek bývá často dědictvím po předcích, obvykle při jeho výběru dáváme přednost jiným kvalitám a parametrům, než je možnost postavit nízkoenergetickou stavbu. Máte-li ale na výběr z více možností a zároveň chcete energeticky úsporný dům, začněte si všímat přírody a blízkého okolí. Zajděte na pozemek v různých denních a (je-li to možné) i ročních obdobích. Všímejte si, odkud a kam putuje slunce, kdy a čím je vybrané místo zastíněné. Při návrhu energeticky úsporné stavby je velmi důležitá její orientace na světové strany. Ideální je přístup na pozemek ze severu, aby bylo možné tímto směrem orientovat vstupní a podružné prostory. Hlavní, společenská část domu by se měla velkými okenními otvory otevírat slunci. Zároveň si všímejte i doby oslunění, zda vám z jihu nakonec dům nezastíní nějaká sousední stavba, kopec či blízký les. Informujte se na místním úřadě, jaký je předpokládaný rozvoj vybrané lokality. Všímejte si vzrostlé zeleně. Sedm metrů vysoká jedle na pozemku je krásnou dominantou, ale na rozdíl od vzrostlého javoru vám bude stínit i v zimě, kdy budete sluneční paprsky potřebovat nejvíce. Velmi větrná místa zatěžují dům zvýšenou infiltrací vzduchu, což také může ovlivnit konečnou hodnotu měrné potřeby tepla na vytápění a potřebné parametry obvodového pláště. Samozřejmě je zde i mnoho dalších faktorů, které sice nemají vliv na energetickou efektivnost nového domu, ale určitě ovlivní celkovou cenu navrhované stavby.

Co by se mohlo stát

Jen málo pozemků má ideální parametry a architekt, který má zkušenosti s nízkoenergetickou výstavbou, se umí s většinou problémů poprat. Přináší to ale mnoho kompromisů ze strany investora, často zvyšování nákladů na stavbu a menší energetické úspory během jejího provozu. Špatné parametry pozemku mohou úplně znemožnit stavbu pasivního domu.

Dvoupodlažní pasivní rodinný dům v Rakousku upoutá na první pohled netradiční fasádou. Jako povrchovou úpravu použil majitel textilii, která se používá v zemědělství při uskladňování sena. Samozřejmě že za ní se skrývá silná vrstva tepelné izolace. Velkými zasklenými plochami zachytává dům maximum slunce. foto: iEPD

A co na to urbanismus

Z uvedeného je jasné, že správná volba pozemku má vliv nejen na provozní náklady hotového domu, ale i na investiční náklady stavby – obě položky může výrazně posunout směrem dolů. U energeticky efektivní výstavby už nejde jen o to, aby bylo zabezpečeno hygienicky nutné a normou stanovené množství denního světla a insolace (proslunění) obytného prostoru, ale i o to, aby měl každý majitel domu možnost využít slunce k výrobě energie, ať už pasivními, či aktivními metodami. Na to se u nás zatím v urbanistických návrzích zóny nebere ohled. Za prvé to norma nevyžaduje a za druhé ani samotní developeři netuší, co všechno by mohli požadovat.

Ke stavbě nízkoenergetických domů nás pomalu tlačí platná legislativa, ale rozhodnutí stavět energeticky efektivní rodinný dům by mělo vyplynout z životní filozofie. Člověk, který nechce šetřit ve všech sférách svého života, nemůže mít v konečném důsledku úsporné ani bydlení, a to bez ohledu na měrnou potřebu tepla na vytápění, která byla stanovena v projektu. Za to, jak bude svět vypadat za pár let, máme ale společnou zodpovědnost a s tímto počítá i návrh solárních měst. Měli by s tím u nás začít počítat i urbanisté při návrzích zón. 

TEXT: Nora Škripcová, odborná spolupráce Lorant Krajcsovics
FOTO: Dano Veselský, iEPD, Isover    
Odpovědný redaktor: Matej Šišolák
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.
  {R1}

Reklama
Reklama

Komentovat