08. 09. 2011
Diskuze (0)
Sdílet

Dnes se hodně mluví o úsporách energie na vytápění rodinných domů – nejčastěji v souvislosti se zateplenými obvodovými stěnami či kvalitními okny. Dosažení dobrých tepelnětechnických parametrů obvodových konstrukcí je však jen první fází na cestě […]

Dnes se hodně mluví o úsporách energie na vytápění rodinných domů – nejčastěji v souvislosti se zateplenými obvodovými stěnami či kvalitními okny. Dosažení dobrých tepelnětechnických parametrů obvodových konstrukcí je však jen první fází na cestě k energeticky úspornému domu. Dalším krokem by mělo být rozumné využití možností současné techniky při jeho vytápění. Vždyť jaké by to bylo – chtít šetřit na vytápění, a přitom se jím vůbec nezabývat?

 

Teplo v nízkoenergetickém domě
„Nízkoenergetické domy nezávisí jen na zateplení,“ upozorňuje Ing. Prokeš. „To, že stavba z hlediska tepelných ztrát obvodovými konstrukcemi dosahuje takových parametrů, že by se mohla zařadit mezi nízkoenergetické, je sice důležitý, ale teprve první krok při řešení problému. Druhou, stejně důležitou částí je uplatnění různých technických vymožeností, které nám dnešní úsporné systémy vytápění nabízejí tak, aby konečná spotřeba energie byla opravdu tak nízká, jak se požaduje.“

Jestliže tedy chcete při vytápění dobře izolované novostavby spotřebovat co nejméně energie, prvním, nad čím byste se měli podle doporučení Jaroslava Prokeše zamyslet, je řízené větrání: u domu zatepleného podle nízkoenergetického standardu tvoří spotřeba energie na větrání asi 40 %, z toho lze značnou část ušetřit řízeným větráním s rekuperací. Větrat totiž musíme, ovšem na ohřátí čerstvého, ale studeného vzduchu po vyvětrání je potřebná jistá energie. Až 75 % z ní přitom dokážeme ušetřit rekuperací, tedy zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu.

Řízené větrání s rekuperací je absolutně nevyhnutelné u energeticky pasivních domů, tato technika se však už uplatňuje i u kategorie nízkoenergetických domů. Zde však, na rozdíl od pasivních budov, v nichž je tento režim poměrně běžný, projektant nedoporučuje spojovat řízené větrání s teplovzdušným vytápěním: „Toto spojení je vhodné jen pro poměrně malé domy s velmi malou tepelnou ztrátou. Jsou-li totiž dům nebo tepelné ztráty větší, je potřebné vyměnit větší objem vzduchu nebo musí mít přiváděný vzduch vyšší teplotu, což může mít nepříjemné důsledky – příliš suchý vzduch, průvan a podobně. Na tepelnou pohodu v interiéru má přitom vliv nejen teplota, ale i proudění vzduchu, jeho vlhkost a podobně.“

Potenciál nízkoteplotních systémů
K vytápění nízkoenergetických a energeticky úsporných domů jsou nejvhodnější nízkoteplotní soustavy – k pokrytí spotřeby tepla, která je v takových domech nízká, totiž postačí teplonosné médium ohřáté na nižší teplotu (což je pochopitelně energeticky méně náročné), navíc se v nich s úspěchem dají využít obnovitelné zdroje energie. Problematiku vytápění přitom lze rozdělit na dvě části – zdroj tepla a jeho distribuci.
„Nízkoteplotní otopné soustavy jsou podle mě cestou perspektivní i do budoucnosti,“ říká Jaroslav Prokeš. „Úsporná zařízení využívající obnovitelné zdroje energie, jako například tepelná čerpadla, jsou totiž efektivní právě v nízkoteplotních otopných soustavách,“ vysvětluje. „V oblasti tepelných čerpadel dnes vývoj postupuje opravdu rychle, citelný je i tlak na snižování jejich ceny, takže si myslím, že za 15 až 20 let budou v domácnostech běžným standardem.

Samozřejmě vše je otázkou financí – rodinný rozpočet stavebníka musí počítat nejen s budoucími provozními, ale i s dnešními pořizovacími náklady. I když momentálně nemáte na nejnovější technologie, je rozumné připravit si na ně prostor a celou otopnou soustavu navrhnout tak, abyste ji mohli v budoucnosti snadno zmodernizovat. Kvalitní kondenzační kotel s regulací dnes stojí zlomek ceny tepelného čerpadla a je i vhodným zdrojem pro nízkoteplotní otopnou soustavu. Za 20 let, kdy bude na konci své životnosti, určitě oceníte, budete-li ho moci bez problémů vyměnit za zařízení s nesrovnatelně úspornějším provozem, aniž byste museli zasahovat do zabudovaných rozvodů, otopné plochy v podlaze a podobně. Ty mohou při dnešních materiálech spolehlivě a beze změny fungovat i 100 let. Důležité však je, aby systém byl nízkoteplotní a umožňoval jednoduchou výměnu zdroje.“

Dům je nutné vnímat jako celek
Pro nízkoteplotní systémy je typické sálavé vytápění – větší část tepla se tedy do interiéru přenese sáláním (typickým příkladem je podlahové vytápění, lze však využít i nízkoteplotní radiátory), a ne konvekcí (prouděním), která převládá u dnes běžných soustav, pracujících s vyššími teplotami otopné vody. Sálavé vytápění přitom lépe funguje ve spojení s těžkými – tepelněakumulačními materiály. „Různá schopnost materiálů akumulovat teplo způsobuje, že za stejného způsobu vytápění se odlišné typy domů chovají rozdílně. Například dřevo má na rozdíl od cihel jen zanedbatelnou schopnost akumulovat teplo. I když je dřevěný dům kvalitně izolován, je třeba v něm topit neustále – když totiž topit přestanete, stavba velmi rychle vychladne,“ upozorňuje Ing. Prokeš. Doporučuje se proto doplnit lehké dřevěné domy i o těžké stavební materiály, které mají lepší schopnost akumulovat teplo – například v podobě zděných příček, hliněných omítek, těžkých materiálů v podlahách a podobně. Tím se zpomalí reakce domu na změny teploty a stavba bude lépe spolupracovat s nízkoteplotními otopnými systémy, které na výraznou změnu potřeby tepla reagují poměrně těžkopádně.

Teplá voda
K významným položkám v provozních nákladech rodinných domů patří kromě vytápění i příprava teplé vody. Zdroje pro oba tyto systémy se přitom často kombinují. Protože obojí souvisí s ohřevem vody, a ten lze realizovat několika energeticky úspornými způsoby, je volba nejvhodnějšího režimu otázkou zvážení konkrétní situace a konkrétních možností.

„Záleží na tom, jaký zdroj energie je k dispozici, na finančních možnostech investora, na tom, kolik lidí bude v domě bydlet a tak dále,“ vyjmenovává Ing. Prokeš. „Například v jistých klimatických podmínkách a za jistých okolností lze s úspěchem použít solární systémy nejen k ohřevu teplé vody, ale také k podpoře vytápění, nejsou však vhodné vždy,“ vysvětluje projektant. „Pokud se například staví domek pro dva starší manžele, kteří si chtějí užít klidný důchod někde na venkově, ale samozřejmě nechtějí z penze platit vysoké sumy za energii potřebnou na provoz domu, bude zřejmě ideálním řešením tepelné čerpadlo. Solární kolektory v tomto případě nemají význam. Jedna věc je totiž zdroj energie, druhá věc je, že pro tuto energii musím mít i vhodný odběr. Solární kolektory budou dostatečně využity v rodinných domech, kde je větší odběr teplé vody – ať už pro bazén nebo pro potřeby větší rodiny. Chceme-li je používat i na podporu vytápění, je nutné k tomu přizpůsobit i otopnou soustavu – vyřešit například potřebný dohřev nebo chlazení vody z kolektorů, přičemž je třeba zvážit finanční náročnost řešení i výsledný úsporný efekt.“

Když rekonstruujete
Musí i zateplení a výměnu oken ve starším domě provázet změna otopné soustavy? To je otázka, která se přímo nabízí. „Obecně to není podmínkou,“ odpovídá Ing. Jaroslav Prokeš. „Je-li v domě vhodný zdroj tepla, který dokáže reagovat na jeho sníženou spotřebu, například plynový kondenzační kotel, jehož výkon lze modulovat od 25 do 100 %, dokáže řídit teplotu vody podle ekvitermní regulace a ekvitermní křivku umí přizpůsobit reálné potřebě domu, pak se na otopné soustavě nic podstatného měnit nemusí. Většinou záleží na tom, jak starý dům se zatepluje, protože otopné soustavy zde mohou být velmi různé. Například v domě se starším typem kotle na pevné palivo bude mít zateplení efekt pouze tehdy, změní-li se i vytápění nebo neotevřete-li okna ani při 28 °C. Jinak totiž poletí teplo ven oknem – a je po šetření. Takže řešení budou různá, případ od případu. Vždy je však potřebná vhodná regulace vytápění (třeba termostatickými hlavicemi na radiátorech), která je možná jen u regulovatelného zdroje tepla.

U starších kotlů na pevná paliva to většinou možné není, takže je nutná změna – buď výměna kotle, nebo jeho zapojení do systému s akumulační nádobou, k čemuž je zase potřebný prostor… A tak bychom mohli pokračovat.“ Zároveň se zlepšením tepelné izolace staršího domu je tedy dobré dát si zrevidovat i otopný systém. „Není to sice nezbytné, ale je to rozumné,“ doporučuje projektant. „Jinak nemusí být výsledek rekonstrukce takový, jaký jste si představovali.“

Uplatnit řízené větrání a s ním spojenou rekuperaci je v rekonstruovaných domech složité, ne-li zcela nemožné. „Místnosti většinou nejsou dostatečně vysoké pro umístění potřebných rozvodů, a aby se vzduch rozvedl po celém objektu, musí být i množství otvorů v nosných konstrukcích. Často je třeba zároveň změnit i elektroinstalaci, takže takový zásah se vyplatí pouze v případě, že celková rekonstrukce instalací byla stejně potřebná,“ upřesňuje Jaroslav Prokeš. Pokud se vám tedy po výměně oken a zateplení objevily v domě problémy s vysokou vzdušnou vlhkostí, nezbývá vám nic jiného, než se naučit pravidelně a důkladně větrat. Jedině tak totiž dostanete vlhkost z domu. „Musíte se také zamyslet nad tím, kolik vlhkosti v domě produkujete,“ doporučuje Ing. Prokeš, „například množství květin, jimž denně nalijete 5 litrů vody, takové situaci určitě neprospívá.“

Vyvarujte se chyb
Podle Jaroslava Prokeše je nejdůležitější vše si předem promyslet, případně si zajít prohlédnout vzorový nízkoenergetický dům anebo navštívit známé, kteří v takovém domě bydlí. „Je totiž dobré zjistit, co všechno nové technologie přinášejí. Jestliže například chcete tepelné čerpadlo, případně i s akumulační nádrží, vzduchotechniku, solární systém a podobně, budete pro všechna tato zařízení potřebovat nějaké zázemí. Dům vybavený nejmodernějšími technologiemi potřebuje dostatečně velkou technologickou místnost. Už to není jen výklenek nebo šatní skříň, které stačily na plynový kotel. Chcete-li topit levněji, musíte tomu obětovat i nějaký prostor v domě.“

Dalším důležitým pravidlem je brát dům od začátku až do konce jako celek, který musí mít jistou logiku: „Mnohé věci totiž spolu souvisejí. Nedá se například do rozestavěného domu prostě dodatečně přidat podlahové vytápění nebo řízené větrání. Je to zbytečná a nákladná komplikace, pod stropem nebo v konstrukci podlahy často ani není dostatek místa. V domě je i mnoho dalších rozvodů – centrální vysavač, audio a podobně – a všechny je třeba někam skrýt, musejí se správně křížit… Komfortu, který se od moderního domu očekává, je totiž potřebné připravit prostor. A na ten musíte myslet už při projektování domu. Když je hotová hrubá stavba, už se jen těžko něco přidává. Není to snadné a výsledek téměř nikdy není stoprocentní. Většinou dosáhnete jen zbytečně drahého kompromisu.“ Takže rada na závěr zní: Vše si předem dobře promyslete, pak dvakrát měřte na výkresech, až potom se pusťte do stavby.

TEXT: Erika Kuhnová
Odborná spolupráce: Ing. Jaroslav Prokeš, autorizovaný inženýr pro techniku prostředí budov
FOTO: archiv firem
ZDROJ: HOME

Kategorie: Etážové topení NED a pasivní domy Podlahové topení Podlahové topení svépomocí Regulace podlahového topení Regulace topení
Tagy: dum nizkoenergeticky
Sdílejte článek

Diskuze