Chátrající stavbu zbavili věčné vlhkosti a přivedli do ní více světla. Léčivý řez domem vykouzlil ze starého mlýna krásné bydlení!

Po bližším seznámení se se stařičkým mlýnem bylo jasné, že na jeho proměnu v bydlení nebude stačit jen „plastická operace“, ale potřebuje podstatně razantnější řešení – „transplantaci“. Nestačilo omladit jen povrch a vizuální podobu. Mlýn potřeboval ozdravit všechny zásadní konstrukce, a to tak, aby nezmizelo kouzlo staletí a původní funkce stavby.

Stará stavba před rekonstrukcí Zdroj: Filip Šlapal

Místo novostavby rekonstrukce

Majitelé mlýna přesně věděli, co od bydlení, ve které se měl proměnit, očekávají. Svou představu charakterizovali slovy: „Má být nevšední, a přitom neokázalé.“ Tento popis zároveň odráží celý životní postoj a charizma manželského páru, pro který má důležité místo v životě pokora a úcta.  Investoři ani architekti na začátku spolupráce netušili, že výsledkem bude vdechnutí nového života domu, který vznikl díky úžasné spolupráci.

Hlavní štít obnažili z obou stran a proudění čerstvého vzduchu ho zbavilo věčné vlhkosti, která by se s obnovením rybníka znásobila. Zdroj: Filip Šlapal

Nejprve jen společně hledali vhodné místo, kde by stál nový příjemný dům, dokud nenarazili na prastarý mlýn u zaniklého rybníka se silným geniem loci. Po první návštěvě bylo rozhodnuto – nebude se stavět, ale rekonstruovat.

Jak amputovali část trupu

Architekti obrazně přirovnávají svou práci k práci lékařů, kteří léčí pacienty. I v tomto případě přistupovali k mlýnu jako k člověku, kterého je třeba uzdravit, ba co víc – dát mu šanci na nový život navzdory špatnému zdravotnímu stavu.

„Hlavním úkolem bylo do útrob domu dostat vzduch a světlo. Nechtěli jsme však narušit štít, proto jsme „amputovali část trupu“. Díky tomuto řešení vzniklo v původním objemu stavby patio. Proskleným „řezem domem“ do interiéru vniklo slunce. Hlavní štít jsme obnažili z obou stran a proudění čerstvého vzduchu ho zbavilo věčné vlhkosti, která by se s obnovením rybníka znásobila,“ popisují architekti nejdůležitější moment rekonstrukce.

Proskleným „řezem domem“ do interiéru vniklo slunce. Zdroj: Filip Šlapal

Renovovaný krov vytváří atmosféru v denní zóně

Nutnou součástí rekonstrukce bylo rozebrání a renovování krovu, až potom se mohl vrátit zpět do původní polohy. Architekti zrušili stropy v obývacím pokoji s kuchyní a jídelnou, díky čemuž je prostor otevřený přes dvě poschodí až po krov – takže obyvatelé i návštěvníci domu se mohou stále kochat pohledem na práci předků.

Rekonstruovaný mlýn celkově sestává ze tří podlaží umístěných v mírném svahu. Hlavní denní zóna je ve středním z nich, protože je v jedné rovině s patiem a „odkrojenou“ fasádou s kouzelným prostorem na sezení. V nejvyšším poschodí jsou galerie s knihovnou a dvěma místnostmi, noční část našla prostor v nejníže položeném poschodí.

Architekti zrušili stropy v obývacím pokoji s kuchyní a jídelnou, díky čemuž je prostor otevřený přes dvě poschodí až po krov. Zdroj: Filip Šlapal

Původní funkci stavby připomíná mlýnské kolo

Původní vstup do mlýna vedl po lávce, kterou autoři proměny nahradili současnými materiály – pozinkované nosníky a pororošty. Vchod však zůstal na tomtéž místě, kde byl kdysi. Neodmyslitelnou součástí exteriéru mlýna je mlýnské kolo, vyrobené tradičním řemeslným způsobem. Celé přízemí včetně patia je vydlážděno čedičovou dlažbou.

„Jednotlivé části mlýna jsme pečlivým způsobem postupně obnovili nebo vyměnili, aby splňovaly vytýčený cíl – nevzít domu krásu stáří. Život mlýnu vdechli až jeho noví majitelé, když se zabydleli. Dům našel znovu svou funkci, smysl života. Po rekonstrukci se nestal exponátem do skanzenu, ale místem, ve kterém se žije,“ uzavírají autoři zajímavé rekonstrukce.

Text: Sabína Zavarská
Foto: Filip Šlapal