Starý větrný mlýn proměnili v rodinné bydlení. Řešili náročnou dispozici i výslednou formu, aby nadále zapadal do venkovské krajiny

Vzor, který dal základ rekonstrukci starého lublinského dřevěného mlýna, byl také přizpůsoben požadavkům zákazníků, jakož i technickým a místním podmínkám. Stejně tak i při rekonstrukci v Lublinu architekti kladli důraz na to, aby mlýn stále zapadal do venkovské krajiny. Důležité bylo udržet formu i proto, že je charakteristickým a silným prvkem tradiční architektury polského venkova. Větrné mlýny se tam, stejně jako u nás, v minulosti používaly k mletí obilí pomocí větrné energie.

Nejtěžší bylo vytvořit funkční a pohodlnou dispozici

Cílem rekonstrukce nebylo jen zachovat památku, která dotváří kolorit polského venkova, ale též přizpůsobit mlýn modernímu způsobu bydlení. Spolu s novou rezidenční funkcí dostal starý mlýn druhý život a moderní vzhled. Zároveň si zachoval svůj původní výraz a formu.

Náročnější výzvou pro architekty bylo začlenit do této podoby funkční program bydlení. Mlýn je vzhledem ke svému účelu postaven jako vertikální stavba s půdorysem s venkovními rozměry 6,5 x 6,5 m.

Spolu s novou rezidenční funkcí dostal starý mlýn druhý život a moderní vzhled. Zdroj: Rafał Chojnacki Fotografia Architektury

Řešení našli v rozmístění pokojů do tří nadzemních podlaží a dalšího meziposchodí. Obytný prostor zvětšili ještě o suterén, kde se nachází garáž, technická místnost a prostorný salónek pro hosty. Železobetonovou konstrukci podlaží pod zemí pokryli zeminou. Zároveň podepírá mlýn. Na vrchu rozšířené části suterénu navrhli venkovní terasu.

Tři podlaží, meziposchodí s pracovnou a výhledem na pole

V přízemí se nachází hlavní obytný prostor s kuchyní a čítárna, která se díky velkorozměrnému prosklení otevírá do zahrady. Další skryté okno umožňuje výhled na vstupní prostor. V dalších dvou nadzemních podlažích jsou ložnice s vlastními koupelnami. K nejvyššímu poschodí patří meziposchodí s pracovním prostorem s nádherným výhledem na okolní pole.

V dalších dvou nadzemních podlažích jsou ložnice s vlastními koupelnami. Zdroj: Rafał Chojnacki Fotografia Architektury

Velmi působivým prvkem interiéru je historické kolo, které autoři rekonstrukce vsadili do otvoru mezi horními poschodími. V přízemí najdete i původní kozlík z rozebraného větrného mlýna.

Nová struktura s restaurovanými původními prvky

Samozřejmě změnou funkce si budova vyžádala úplně novou strukturu. Staré a opětovně použitelné prvky byly vyčištěny a obnoveny. Suterén má železobetonové podlahy, stěny i strop. V přízemí stojí čtyři nové sloupy, které podepírají horní poschodí budovy. Na fasádách mlýna si můžete všimnout starých trámů z mlýna, díky čemuž v interiéru vznikly hrázděné stěny. Mlýn přikrývá sedlová střecha s dřevěným krovem a dřevěnými šindeli.

V přízemí najdete i původní kozlík z rozebraného větrného mlýna. Zdroj: Rafał Chojnacki Fotografia Architektury

Souhra tří materiálů: dřevo, železobeton a sklo

Povrchová úprava budovy kombinuje staré a nové, historické a moderní prvky. Materiálový koncept je založen na souhře tří materiálů. Nejdůležitější je dřevo – fasáda zužitkovává staré dřevěné konstrukční desky, nové dřevěné desky byly částečně zuhelnatělé.

Na některých místech vstupuje do hry další důležitý materiál – železobeton, který podporuje stavbu.

K nejvyššímu poschodí patří meziposchodí s pracovním prostorem s nádherným výhledem na okolní pole.
Zdroj: Rafał Chojnacki Fotografia Architektury

Posledním významným materiálem je sklo. Nejvíce ho najdete v přízemí, v podzemní části a v meziposchodí. Otevírá interiér směrem k okolní přírodě. Do horních částí budovy architekti osadili vysoká vertikální okna.

Sabína Zavarská
Foto: Rafał Chojnacki Fotografia Architektury