Jak dostat vlhkost ze sklepa

Jaká vlhkost má být ve sklepě?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Jistá vlhkost ve sklepních prostorech může být dokonce žádoucí – pokud je například chcete využívat na skladování ovoce, zeleniny nebo vína. Sklepy ve starých domech dokázaly dobře fungovat dlouhá desetiletí i bez hydroizolace podle dnešních představ, dokonce s hliněnou podlahou. Bylo to díky vhodným podmínkám v jejich okolí a dostatečnému větrání. A na to se nesmí zapomínat ani dnes.

Zdroj: MAPEI SK

Sklepní okno vám může udělat velmi dobrou službu, hlavně pokud umožní vytvořit průvan. Hlavně v letních měsících tak může suchý a teplý vzduch problematickou vlhkost účinně odvést. Úplně jiná situace však nastává, pokud jste si v těchto místech plánovali například domácí fitness či pracovnu, a i v případě, že vlhkost vzlíná ve zdivu až do obytných místností (vzlínáním v kapilárách ve stavebních materiálech dokáže vystoupit až do výšky 10 m!) nebo začne narušovat statiku spodní stavby.

Voda totiž s sebou nese i množství solí, jako jsou dusičnany, sírany a chloridy, které nejenže způsobují nehezké výkvěty, ale také podporují další vlhnutí zdiva a poškozují ho.

Správný postup je: najít příčinu vlhnutí, odstranit ji a potom zdi vysušit. Příčin však může být mnoho a také způsobů, jak sklep odvlhčit, je více.

Nejdříve je potřebné zjistit příčinu…

Vlhký sklep nemusí být problémem jen ve starých domech. Pokud je spodní stavba zrealizovaná nesprávně, může vás nepříjemně překvapit i v novostavbě. Důvodů však může být více, proto musí být prvním krokem zjištění příčiny vlhnutí zdiva. Na vině může být například nedostatečné větrání, takže se na chladných sklepních stěnách sráží vzdušná vlhkost, ale i prasklé potrubí nebo nesprávně odvedená srážková voda. Nejčastěji se však voda dostává do zdí z okolní zeminy kvůli nedostatečné, poškozené nebo chybějící hydroizolaci.

… potom příčinu odstranit

S rozličnými příčinami, různou mírou zavlhnutí a odlišně využívanými sklepními prostory souvisí i různé způsoby řešení problému. Někdy stačí pravidelně větrat, doplnit k dešťovému svodu trativod, případně jinak vyspádovat chodník či terasu u domu. Pokud je příčinou nadměrného vlhnutí stěn ve sklepě například vysoká hladina podzemní vody nebo svažující se terén, po kterém k domu stéká srážková voda, obvykle jde o kombinaci s chybami v hydroizolaci spodní stavby.

V tom případě bude potřebné zvolit některou ze sanačních metod, které chybějící hydroizolaci doplní nebo nahradí. Možnosti sanace Jednou z možností je doplnit vodorovnou a svislou hydroizolaci spodní stavby. Toto opatření se však v případě sklepa neobejde bez obkopání domu, při němž hrozí vysypání odkopané stěny a narušení statiky.

Zjištění a odstranění příčin nadměrné vlhkosti ve stavbě byste měli svěřit odborníkovi nebo specializované firmě, která má se sanací a hydroizolací vlhkých objektů zkušenosti.

Mnohem častěji se proto používají chemické metody – injektáž (tlakové napouštění) nebo infuze (beztlakové napouštění). Do stěn se navrtají otvory, do kterých se potom aplikuje hmota reagující s vodou. Tím se vytvoří izolační bariéra, která brání pronikání vlhkosti do stavební konstrukce. Při infuzi suspenze do zdi pozvolna stéká působením gravitace, při injektáži proniká do zdiva pod tlakem, který se vytvoří pomocí speciálního zařízení. Na napouštění se používají hmoty, které mohou být založené na různých chemických bázích a mohou obsahovat i látky s fungicidními účinky, nebo takové, které zvyšují pevnost zdiva. Podstatou všech je však to, že reagují s vodou a vážou ji na sebe, přičemž vytvoří chemickou, krystalickou či jinou hydroizolační clonu. Výhodou přitom je, že při navázání vody se stěny zároveň aktivně vysuší.

Sanační omítky

Další možností jsou sanační, tedy odvlhčovací omítky, respektive omítkové systémy (mohou být jedno- nebo vícevrstvé). Jelikož jsou vysoce porézní a paropropustné, dokážou zabezpečit velmi rychlé odpařování vlhkosti ze zdiva, přičemž samotná omítka zůstává suchá. Mají i výrazně sníženou kapilární nasákavost, vlhkost v nich tedy nevzlíná a na povrchu omítky nevznikají solné výkvěty. V některých případech se proto mohou použít i jako samostatná ochrana zdiva před vlhkostí, kterou dokážou udržet na přijatelné úrovni. Výhodou je, že jde o poměrně jednoduchou metodu, která není spojená se zásahem do samotného zdiva.

Sanační omítky však pouze zlepšují jeho vysušování, ale nebrání pronikání vlhkosti do konstrukce. Neřeší tedy příčinu, ale zmírňují následek. Sanační omítkový systém by měl být logickým pokračováním i po použití zmíněných technologií na odvlhčení nebo realizaci jiných opatření proti nadměrné vlhkosti (např. při vytvoření paropropustných úprav okolí). I po odstranění příčiny vlhnutí totiž může ve zdivu zůstat vysoký obsah hygroskopických solí, které budou pronikat do nové povrchové úpravy. Pokud se tedy aplikuje běžná omítka, znehodnotí ji.

Tlaková injektáž krok za krokem

Nedostatečnou či poškozenou svislou nebo vodorovnou hydroizolaci lze nahradit gelem Axall na bázi síťovaných polymerů, který se aplikuje pomocí nízkotlakové injektáže. Gel naváže vodu a vyplňuje strukturu zdiva – vytvoří v kapilárním systému izolační hmotu, která brání přístupu vody a šíření vlhkosti ve zdivu. Tento systém se může použít na odvlhčení zdiva z cihel nebo kamene, přičemž nenarušuje statiku stěny, ale zvyšuje její pevnost. Ve sklepech (pod terénem) se vykonává plošná injektáž.

Zdroj: www.topsanace.cz

1. Odstranění staré omítky

Místo, kde se bude vykonávat injektáž, se viditelně označí. Zároveň se pomocí detektoru lokalizuje případné elektrické vedení, aby se při odstraňování původní omítky nepoškodilo. Vrstvy omítek se potom odstraní až na zdivo.

Zdroj: www.topsanace.cz

2. Injektážní otvory

Do zdiva se navrtají otvory na injektáž, které sahají až do 70 % tloušťky zdiva. Při plošné injektáži tvoří otvory pravidelnou síť s rozestupem 20 až 30 cm. Do otvorů se potom vloží speciální injektážní ventily (tzv. hmoždinky).

Zdroj: www.topsanace.cz

3. Aplikace injektážního gelu

Pomocí injektážního zařízení se přes ventily pod tlakem aplikuje do zdiva gel na bázi síťovaných polymerů (do každého otvoru přibližně 150 až 600 ml).

Zdroj: www.topsanace.cz

4. Závěrečná úprava ventilů

Injektážní ventily se po aplikaci ponechají ve zdivu, kde slouží jako těsnicí zátky. Odstraní se jen přesahující části.

Zdroj: www.topsanace.cz

Sanační omítka krok za krokem

1. Diagnostika poškozeného zdiva

Pro výběr sanační omítky, resp. omítkového systému je rozhodující vlhkost a množství vodorozpustných solí ve zdivu. Ty se zjišťují z odebraného vzorku, který se vyhodnotí v laboratoři. Omítkové systémy Baumit Sanova jsou rozdělené podle vhodnosti a určeny pro zdivo s nízkým, středním nebo vysokým obsahem solí a vlhkosti.

Zdroj: Baumit

2. Odstranění omítky a malty

Vlhkostí poškozená omítka se odstraní až na zdivo, asi 1 m nad hranici viditelného zavlhnutí. Důležité je odstranit i maltu ze spár mezi cihlami až do hloubky cca 2 cm. Podkladové zdivo se očistí od prachu a jiných nečistot.

Zdroj: Baumit

3. Vyplnění spár

Spáry ve zdivu je potřebné opětovně vyplnit (např. omítkou Sanova MonoTrass). Spáry se nesmí vyplnit sanačním ani jiným přednástřikem. Ten by vzhledem ke svému složení v daném místě výrazně zhoršil odvod vodních par ze zdiva.

Zdroj: Baumit

4. Sanační přednástřik

Na upravený podklad se potom nanese kontaktní můstek – sanační přednástřik. Nanáší se s krytím 50 až 70 %.

Zdroj: Baumit

5. Jádrová sanační omítka

V jednom kroku se v potřebné vrstvě nanese jádrová sanační omítka (SanovaPor nebo SanovaUni), případně trasová omítka (Sanova MonoTrass). Dle stupně vlhkosti a zasolení se volí jednovrstvý nebo vícevrstvý omítkový systém. U jednovrstvé omítky lze povrch dokončit filcováním.

Zdroj: Baumit

6. Štuková sanační omítka

Finální úpravu může tvořit sanační štuková omítka. Před její aplikací je potřebné, aby byla podkladová omítka dostatečně vyzrálá. U jednovrstvých sanačních omítek (např. Sanova MonoTrass) již štuková omítka není nutná.

Zdroj: Baumit

7. Paropropustný nátěr

Další možností konečné úpravy je barevný nátěr, který musí být paropropustný. (Vhodná je například fasádní barva Baumit SanovaColor nebo interiérová barva KlimaColor, která se vyznačuje vysokou paropropustností.)

Zdroj: Baumit

Připravila: Erika Kuhnová

Foto: Baumit, www.topsanace.cz, MAPEI SK

Zdroj: Časopis HOME