Rekonstrukce dvoupodlažního domu vyzdvihla původní architekturu
Během válečných let 1941 až 1943 vyrostla v bratislavském Novém Městě rozsáhlá obytná zóna. Dvoupodlažní domy se podobaly jako vejce vejci, rozdíly byly jen v malých detailech.
Jeden z těchto domů rekonstruovali architekti z ateliéru RB ARCHITECTS. Původní architekturu skloubili s přírodními materiály a dostupnými technickými možnostmi. Jaký je výsledek?
Zatímco na začátku své existence se domy v celé zóně sobě podobaly, v devadesátých letech se situace změnila. Majitelé si domy různě upravovali – přístavbami, přestavbami či nástavbami. Navzdory tomu si však tato oblast zachovala svou původní atmosféru. Pozitivem původní výstavby na rozdíl od řadových domů postavených v pozdějších desetiletích bylo kvalitní prostorové, konstrukční, ale též materiálové řešení.
Navenek se změnilo jen málo, uvnitř téměř vše
Autoři rekonstrukce plně respektují původní podobu domů v Lidové čtvrti, historii přizpůsobili i výběr materiálů a barev.
I když se navenek mnoho nezměnilo – objem stavby zůstal stejný, podobně i vzhled domu, uvnitř se však změnilo téměř všechno. Nejpodstatnějším krokem bylo upravit dispozici tak, aby vyhovovala aktuálním potřebám. V praxi to znamenalo otevření přízemí. Z denní zóny vznikl centrální obytný prostor, který je z obou stran prosvětlený. Uprostřed prostoru se nachází krb – symbol domova a zároveň lokální zdroj vytápění.
Udržitelnost je respekt ke zděděnému
„Našim záměrem bylo vyzdvihnout odkaz architektury rodinných domů Lidové čtvrti a vnést do ní kvality bydlení současné generace ve světle aktuálně se měnícího klimatu. Rovnováha mezi technickým vybavením současných domů a kvalitami tradičních postupů ve stavění tvoří základ trvalé udržitelnosti návrhu. Naše architektonické ego ustoupilo hodnotám domu,“ vysvětlují autoři přeměny.
Nový utilitární interiér vyzdvihuje původní architekturu. I když je prostor objemově skromný, o to více vyniká uplatnění kvalitních přírodních materiálů. Architektům se podařilo posílit původní genius loci citlivou úpravou dispozice a novým architektonickým vkladem. Ten najdeme v měkkosti hliněných omítek, v teple olejovaného dřeva a ve vůni konopných izolací.
Materiály a technické řešení
Všechny prvky zvolili architekti tak, aby dosáhli kvality vnitřního prostředí a zdůraznili ji. Původní prvky architektury nechali na několika místech odhalené, podobně i stavební konstrukce. Na ně navázali použitím kvalitních přírodních materiálů.
„Speciálně bychom chtěli poděkovat Konopnému družstvu a jeho partnerům, protože právě konopné izolace hrají důležitou roli při celé rekonstrukci. Pěstování průmyslového konopí se na Slovensku opět daří a chtěli jsme návrat této rostliny podpořit. Málokdo však ví, jaké má vlastnosti tato mimořádná rostlina…
Dalším vynikajícím materiálem, který jsme použili, je hlína ve formě hliněných omítek. Výborně pracují s vlhkostí a teplotou v prostoru. Pokud je vlhkosti hodně, absorbují ji do sebe, a naopak. Tyto omítky jsou „plícemi“ domu. Pomáhají proti velkým výkyvům teplot,“ doplňuje René Baranyai.
Jaké vlastnosti konopí při stavbě architekt René Baranyai nejvíce oceňuje?
Zní to neuvěřitelně, ale konopné vlákno je po pavučinovém vlákně druhé nejpevnější přírodní vlákno na světě. I první rifle LEVI‘S byly z něho vyrobeny. Výborně pracuje s vlhkostí – z vláken se vlhkost velmi rychle odpařuje. Má velmi slušné tepelněizolační vlastnosti, a to i při více než 20% nasáknutí vlhkostí.
Má též vynikající fázový posun, to je doba, za kterou se přehřeje – například v létě se nepřehřívá rychle. Odpuzuje škodlivý hmyz a hlodavci o ně nemají zájem. Včelaři ho používají na zateplení úlů, je antiseptické. Velmi důležitou vlastností průmyslového konopí je záporná uhlíková stopa, je tedy nadprůměrně příznivé pro životní prostředí a 100% recyklovatelné.
Kromě stavebnictví se používá v oděvním průmyslu, v potravinářství, pro lékařské účely, ale už i v automobilovém průmyslu (přidává se do palubních desek a jiných komponentů v autě). Nevýhodou je, že se těžko zpracovává, ale i na to už dnes existují stroje.
Dům dvěma
architektonický ateliér: RB ARCHITECTS
autoři: Ing. arch. René Baranyai, Ing. arch. Peter Gašpar, Ing. arch. Gabriela Rolenčíková
lokalita: Bratislava-Nové Město
projekt: 2017
realizace: 2018 – 2019
plocha celého pozemku: 189 m2
zastavěná plocha rodinného domu: 57,06 m2
zpevněné plochy: 24,94 m2
užitná plocha přízemí: 48,8 m2
užitná plocha poschodí: 46,3 m2
užitná plocha podkroví: 40,5 m2
užitná plocha suterénu: 26,1 m2
užitná plocha celkem: 161,7 m2
plocha zahrady: 107 m2
Sabína Zavarská
foto: Matej Hakár