Z historického dvojdomu v Sušici vytvořili dva samostatné byty

Investorkou rekonstrukce a zároveň majitelkou domu je rodačka ze Sušice, která žije v zahraničí. Celá stavba není stejně stará, protože k původnímu domu byla v devadesátých letech minulého století přistavěna nová část. Přístavba však nebyla nikdy dotažena do finále – zůstala ve fázi hrubé stavby, a tak ji našli i architekti při první prohlídce.

Původní stav. Zdroj: Radek Úlehla

Hlavním záměrem rekonstrukce bylo z nepraktického historického objektu vytvořit příjemné bydlení. Dokonce ne jeden, ale hned dva samostatné byty.

Historické hradby tvoří jižní zeď přístavby

Oba domy – původní i přistavěný – jsou půdorysy přimknuty k hradbám města až do té míry, že historické hradební zdivo tvoří jižní stěnu přístavby. Ve stavbě kdysi sídlilo kadeřnictví. Proměna funkce na dvě samostatná bydlení si automaticky vyžádala vznik nových otvorů, a především kompletní přepracování dispozic.

Odlišení je kromě původních, drobných hmotových rozdílů zvýrazněno barevností fasády a charakterem i velikostí okenních otvorů. Zdroj: Radek Úlehla

Uspořádání uvnitř změnili z „vedle sebe“ na „pod sebou“

„Princip provozního rozdělení jsme změnili z horizontálního (podle objektu) na vertikální (podle podlaží). Hlavní myšlenkou našeho návrhu bylo prostory staré i přistavěné části funkčně sjednotit, ale přitom odlišit nové od starého. Rekonstrukce původního objektu respektuje jeho ráz, přístavbu jsme si dovolili jemně aktualizovat.

Zajímavým prvkem na fasádě je historické okénko přerušující římsu. Zdroj: Radek Úlehla

Obojí se odehrává v rámci existujících hmot bez jakýchkoliv externích doplňků. Odlišení je kromě původních, drobných hmotových rozdílů zvýrazněno barevností fasády a charakterem i velikostí okenních otvorů. Všechna okna v nové části mají lehce zřezané pravé ostění,“ vysvětlují detaily proměny architekti David Neuhäusl a Matěj Hunal.

Typické prvky zachovali, i nová okna vypadají jako kdysi

Navzdory nutným změnám kvůli prosvětlení interiéru a změně funkcí kladli autoři proměny důraz na zachování charakteru objektu. Nová okna ve staré části jsou podobná těm původním (dvoukřídlá s dělenými tabulkami) a posazená tak, jak to u tohoto typu bývá zvykem, v rovině s fasádou. Zajímavým prvkem na fasádě je historické okénko přerušující římsu. Původní otvor dveří v uliční fasádě je též zasklený – dnes se do domu vchází ze štítové strany. Kamenné parapety a dřevěné rámy oken jsou natřeny bílou barvou.

Celým rekonstruovaným prostorem prostupují přiznané sloupky, vzpěry, vaznice a kleštiny. Zdroj: Radek Úlehla

Nově vzniklé byty fungují samostatně

Investorka si přála, aby dva nově vzniklé byty fungovaly úplně samostatně. To bylo hlavním důvodem přesunutí vchodu z uliční fasády do štítové stěny. Po vstupu do domu se ocitnete ve společné chodbě. Z ní se vstupuje do skladu, technické místnosti a obou bytů.

Byt v přízemí tvoří podélný obytný prostor s kamny. Do jednoho pokoje se vstupuje přímo z obývacího prostoru, do druhého až z malé chodby, která slouží jako „filtr“ při vstupu na WC nebo do koupelny.

Díky vytvoření nových otvorů dnes podkrovní prostor nabízí nejen dostatek přirozeného světla, ale i výhledy do historického centra, k potoku a k parku. Zdroj: Radek Úlehla

Střešní okna: světlo i výhled

Do bytu v druhém podlaží vedou schody, před kterými jsou uzamykatelné dveře. Všechny místnosti v tomto prostoru jsou prosvětleny střešními okny, včetně chodby. Původně byla přístavba o něco nižší než historický dům, architekti tento rozdíl vyrovnali. Horní byt je větší o plochu, která je v přízemí vyhrazena technickým účelům (má 100 m²). Jeho jádrem je velký obývací prostor spojený s kuchyní a jídelní částí. Díky vytvoření nových otvorů dnes podkrovní prostor nabízí nejen dostatek přirozeného světla, ale i výhledy do historického centra, k potoku a k parku. Celým rekonstruovaným prostorem prostupují přiznané sloupky, vzpěry, vaznice a kleštiny.

Dům na hradbách

architektonický ateliér: Neuhäusl Hunal

autoři: David Neuhäusl, Matěj Hunal

hlavní inženýr: Jan Vošalík

kameník: Martin Beránek

lokalita: Sušice, ČR

projekt: 2018

realizace: 2020

Sabína Zavarská

Foto: Radek Úlehla