Rekonstrukcí navrátili starému bytu půvab starých časů
I když byt vypadá na první pohled jako v původním stavu, zdání klame. Téměř 50 let se v něm nic neměnilo, v průběhu rekonstrukce proto museli předělat všechny rozvody a povrchy, nevyhnuli se ani bourání příček. To vše završili kabátem ve stylu vintage.
Byt pod střechou nenápadného domu v centru Piešťan byl dlouhá léta popelkou. Naštěstí, jeho potenciál nezůstal nepovšimnut navěky. Noví majitelé – mladí manželé – se s vervou (a „po hlavě“) pustili do předělávání… až dokud jejich entuziasmus nezbrzdila první překážka.
A tak zavolali kamarádovi – designérovi. „Tak to většinou chodí, že si lidé vzpomenou na architekta nebo interiérového designéra, až když se u rekonstrukce nebo zařizování vyskytne nějaký problém,“ usměje se designér Michal Staško.
„Přišel jsem tedy do prostoru plného řemeslníků, kteří zaměřovali kuchyňskou linku, a okamžitě jsem se u nich špatně zapsal. Jakmile mi majitelé vysvětlili své plány, viděl jsem totiž hned chyby a špatná řešení, takže jsem doporučoval práci co nejdříve zastavit. A majitele jsem přesvědčil, abychom začali znovu a pořádně – kreslením a plánováním,“ vzpomíná designér.
Běh na dlouhou trať
Daniel a Alena naštěstí pochopili, že rekonstrukce starého bytu je běh na dlouhou trať. Pod vedením zkušeného designéra tedy začali tak, jak je třeba – přemýšlením, nákresy… Nakonec vzniklo to nejlepší řešení a i život ukázal, že změny domysleli a dotáhli perfektně. Samotnou přestavbu začali zdlouhavým čištěním starého interiéru od různých nánosů a vyhazováním nadbytečných příček. Mladá dvojice sice nebyla nadšena bouráním, když se však začala rýsovat nová dispozice, jejich nespokojenost mizela. Nových příček nebylo mnoho, měly však logické umístění – ve velké, atypické chodbě vytvořily praktický šatník a rodičovskou ložnici, jasně vymezily dětský pokoj. Denní prostor zůstal otevřený.
Strop nářků a zeď v utajení
„Hned při první návštěvě mě na bytě zaujala atypická, trochu záhadná dispozice šikmo řezaných zdí, velký vstupní prostor a krásný balkón obrácený do dvora,“ říká Michal Staško. Na designéra zapůsobila výška pokojů: „Později jsem zjistil, že kromě hezkého vysokého prostoru je tu i krásná dřevěná konstrukce trámového stropu, která byla předtím skrytá pod omítkou. Obnažili jsme ji a i majitele zcela okouzlila. Strop jsme očistili, do prostoru mezi trámy vložili tepelnou izolaci a tu nově podbili. Na nových deskách jsme pak vytvořili patinu, aby se nelišily od původních starých trámů.“
Dalším výrazným staronovým prvkem denního prostoru je cihlová zeď: „Vlastně tady také byla už dávno, my jsme jenom odkryli její krásu,“ vysvětluje designér. „Cihly jsou očištěné a nově vyspárované, kazové kusy jsme nahradili, zapustili elektrické rozvody,“ vyjmenovává designér.
Mladá rodina bydlí ve zrekonstruovaném bytě asi rok a od počátku se tu cítili skvěle. Michal Staško však nepokládá byt za definitivně dokončený. „Mnoho lidí chce mít hned na počátku všechno napevno, vyřešeno navždy,“ říká. „To je ale chyba – život přece přináší změny, kterým se musí bydlení přizpůsobovat.“
TEXT: Erika Kuhnová
FOTO: Dano Veselský
ODPOVĚDNÁ REDAKTORKA: Dominika Záveská
ZDROJ: Časopis HOME