Studentský pokoj na míru

Barevné, veselé, roztomilé a plné hraček. Přesně takové bývají dětské pokoje. Jak ale navrhnout pokoj pro dorůstající potěr? Mají vlastní názor a chtějí, abychom s nimi zacházeli jako s dospělými. Vkus se jim mění každou chvíli a v pokoji se před rodiči zašívají čím dál častěji. Vytvořit jim vlastní soukromou oázu se stává nutností. Jak spolupracovat s puberťáky a přitom se nezbláznit, jsme se zeptali designérky, která se specializuje na návrhy pokojů pro teenagery.

Nedávno jsem otevřela poštu a do očí mi ihned padl e-mail od designérky Zuzany Pavlechové. Poslala několik fotek studentského pokoje, který se nám v redakci na první pohled zalíbil. Touha vidět její práci naživo byla natolik silná, že jsme neváhali a podnikli čtyřhodinovou cestu z Prahy do Frýdku-Místku. Přesvědčila nás o tom, že i na Moravě se dá dělat dobrý design a že vše nemusí být jen pro Pražáky.

S osobním přístupem a zkušeností
Zuzana Pavlechová má sama tři děti. Vypadá to, jako by věkové rozestupy mezi nimi pečlivě naplánovala. Nejstarší dceři je šestnáct let a maminka jí navrhla netypický studentský pokoj, na který nás do Frýdku-Místku nalákala. Další syn je školák a nejmladší benjamínek půjde poprvé do školy na podzim. V repertoáru tak má zkušenosti s jednotlivými věkovými skupinami.

Jejím zájmem však primárně nebylo navrhovat osobní prostor pouze pro mladé: „Když lidé řeší, jak bude jejich nový dům nebo byt vypadat uvnitř, ve většině místností si dokážou poradit sami. Tam, kde již síly nestačí, je právě dětský pokoj. Často přijdu do kompletně zařízeného domu a jediné, co nějakým způsobem pokulhává, je pokoj pro potomka. Setkávám se zde se starými kusy nábytku z předešlého bydlení. Rodiče často nevědí, jak postupovat při zařizování osobního prostoru jejich ratolesti. Pokoj pro mladé by ale rozhodně neměl být zařízený tím, co kde zbylo. To určitě není ta správná cesta,“ upozorňuje designérka.

Když rodinný rozpočet zeje prázdnotou a na důslednou renovaci se nedostává financí, doporučuje Zuzana Pavlechová objevit sílu doplňků. Nejsou tak nákladné a dají se jednoduše obměňovat. Základem je kvalitní postel a židle, na těch by se šetřit nemělo.

Dcera Zuzany Pavlechové chtěla mít při šminkování všechno po ruce, ale nechtěla obcházet skříň přes otevřené dveře. Pohodlné zkrášlování jí nyní zajišťuje sympatická vychytávka – výklopné okénko s kosmetikou.

Důležité je si uvědomit, že pokoj pro teenagera musí vydržet delší dobu, než dětský pokojík. Musí mít nějaký dobrý nápad, neboť by měl aspirovat na to, aby se postupně stal i pokojem pro hosty, kam se bude mladý student vracet na víkendy z koleje nebo později se svou vlastní rodinou.

Při práci s malými a mladými zákazníky je třeba brát v úvahu, že dítě se neumí samo popsat. Často ani neumí definovat, co by vlastně chtělo. Zuzana Pavlechová však ví, že se toho dá hodně odhalit i při běžném rozhovoru. Dostává se tak do role všímavého pozorovatele, který ze střípků informací skládá celý příběh.

Mladí a (barevně) smělí
Elegantní a seriózní zakázky v životě designérky často střídají právě hravé dětské a vtipné studentské pokoje. Postupem času zjistila, že ji tento druh práce stále více baví. Překvapilo ji, že navzdory tomu, co si o nich jejich rodiče myslí, mladí preferují jednoduchost. Nemají rádi složité tvary, příliš dekorací či složité konstrukce. Milují však barvy, nejvíce ty výrazné: „Chce to jen naslouchat jejich požadavkům. Zároveň je však trochu usměrnit. Základem je splnit jejich tužby, ale vždy s nějakou formou čistoty, aby z toho nebyl mišmaš,“ upřesňuje Zuzana Pavlechová.

Zhlédne-li se váš potomek v černé, nedovolte, aby byla dominantní barvou. Zde na pomoc přispěchala světlá podlaha z PVC, růžové, žluté a červené textilie a bílý nábytek.

Její šestnáctiletá dcera měla hned jasno v tom, že chce mít jednu zeď v pokojíku černou. Maminka pro ni vybrala tapetu s plastickými mladistvými nápisy, které při rozsvícení pásu ledek pod poličkou vystupují do popředí. Designérka dále radí, jak zacházet s tmavými barvami: „Neznám rodiče, který by se nevylekal, když jeho potomek trvá na černé barvě. Této barvy se ale nemusíte bát. Jde o to černou potlačit a vytáhnout jiné barvy. Nedovolte jí působit dominantně.“ V pokojíku pro mladou slečnu černé tapetě dělá společnost stříbrná police ve tvaru kříže, která přechází v noční stolek. Textilní doplňky jsou zvoleny ve svěží růžové a žluté a odvážné červené. Barevné ambice černé vhodně zklidňuje bílá skříň a pracovní stůl a také světlá podlaha z lamina. Zuzana Pavlechová doporučuje: „Vyplatí se držet se jedné linie a směru, tak aby výsledek nepůsobil zmateně a roztříštěně.“

Černé se nemusíte bát. Zde se z ní pracovalo velmi citlivě a výsledek stojí za to. Pás ledek pod policí slouží k večernímu čtení a také umí z černé tapety „vytáhnout“ její potisk.

Mladí si často žádají sedací vaky. Na ně však dávejte pozor. Je důležité je nesituovat do centra místnosti, protože se mohou rychle omrzet a budou v prostoru překážet. Vše zde musí mít své místo stejně jako například v kuchyni. Když bude v pokoji zachována určitá logika, bude se v něm potomkovi lépe udržovat pořádek.

Aby se lépe viděli
Hledání sebe sama a střídání nálad a zájmů je v tomto věku zcela běžné. Při zařizování pokoje myslete na to, aby případné obměny nebyly příliš složité či nákladné. „Potenciál jednoduché změny je u adolescentů základ. Občas stačí jen jinak vymalovat nebo změnit tapetu. Zaměřte se na detaily a doplňky, které budou odrážet jeho povahu. Určitě to ale nepřehánějte, abyste pak za nějakou dobu nemuseli znova měnit celý pokoj,“ tvrdí designérka.

Další prvek, který teenageři do svých pokojů podle zkušeností Zuzany Pavlechové jednoznačně chtějí, je velké zrcadlo. Hledají se nejen názorově, ale také vizuálně. Potřebují se pozorovat a jedno malé zrcadlo v koupelně, které je přístupné celé rodině, je pro ně opravdu málo. Mladí se rádi převlékají a pózují před zrcadlem, tak ať je u toho nikdo neruší. Výhody to má i pro vás – určitě byste nechtěli, aby se vám teeanager zabarikádoval ve společné koupelně a nutnost vaší ranní toalety by tak zůstala bez odezvy. Důležité je také vhodné umístění zrcadla – nesmí být naproti oknu ani dveřím. Špatně situované zrcadlo může kazit dojem z celého pokoje.

Většinu nábytku nechala designérka vyrobit na míru. Mohli jsme tak obdivovat řadu kouzelných atypických prvků. Zalíbil se nám i nápad se stříbřitou policí ve tvaru kříže, která přechází v noční stolek.	Každý z nich je jiný, ale všichni se chtějí prohlížet ve velkém zrcadlu. Pozor však na jeho umístění, nemělo by být naproti oknu a dveřím. Když bude správně situované, tak se vám navíc odvděčí vyvoláním iluze většího prostoru.	Teenagerové milují trávit svůj volný čas v posteli. Vyberte jim nějakou kvalitní a nezapomeňte ani na opěrky na zdech.

Reflexní plochy mají zvětšovací funkci, což malému pokojíku, který jsme navštívili, určitě vyhovuje. Designérka věděla, že se její dcera bude u velkého zrcadla líčit a upravovat, a tak pro ni navrhla jakési šminkovací (pozor – nezaměnit za šmírovací) okénko. Zkrášlovací potřeby má uložené v bílé skříni, která se vzhledem k nedostatku prostoru po jejích stranách otevírá klasickými křídlovými dvířky. Aby dcera nemusela při ranních úpravách svého zevnějšku složitě otevírat dveře a pak je zase obcházet, umístila maminka-designérka do korpusu sklopné okénko šedé barvy, kterým se mladá slečna ke své kosmetice hravě dostane.

Vzhledem ke specifickým požadavkům zákazníků řeší Zuzana Pavlechová nábytek většinou zakázkovou výrobou. „Je opravdu těžké sehnat hotový nábytek, který by se k jednotlivým realizacím hodil. Když odpovídá rozměrově, tak mu chybí nějaký ten nápad. Zařízení z designových obchodů je zase příliš nákladné. Nezbývá mi proto nic jiného, než nechat vyrobit nábytek na míru. V obchodech nakupuji většinou pouze sedací nábytek, jako jsou židle, křesla a pohovky.“

Pohodový nocleh
Mladí si k sobě také rádi zvou vrstevníky na přespání. Pokud to rozměry místnosti dovolí, doporučuje designérka zvolit lůžko, na kterém se pohodlně vyspí dva lidé: „Potvrdilo se mi, že teenageři chtějí velké postele. Cítí se pak možná dospělejší a zároveň je to praktické. Ve většině realizací sahám také k opěrkám, které umísťuji na zdi. Dorost je zvyklý trávit celý den v posteli, a tak je toto řešení velmi šikovné.“ Dcera Zuzany Pavlechové se spokojila se standardními rozměry jednolůžka, ale její kamarádky mohou pohodlně přespat na žluté rozkládací soupravě na kolečkách.

Pamatujte také na to, že se ani v případě starších ratolestí nevyplácí podceňovat bezpečnostní hledisko. Důležité je pevné uchycení nábytku, neboť děti se o nábytek rády opírají, či po něm dokonce šplhají. Designérka radí: „Praktickým řešením je nábytek zavěšený na zdi, dá se po ním vytřít či vyluxovat a snadno se tak udržuje pořádek. Nebojte se ukotvení skříněk několikrát předimenzovat. Děti jsou často neposedné, nespokojte se proto jen s několika málo šrouby či háčky. Nejvíce namáhané vybavení doporučuji zavěsit na kovovou konzolu.“

A jaká je vlastně motivace rodičů pustit se do renovace životního prostoru jejich potomka v jeho nejdrzejším a nejtrucovitějším období? „Je to ta poslední fáze, kdy rodiče pro své dítě mohou něco udělat a připravit ho na budoucí samostatný život. Dáváme mu tím i určité estetické návyky, pocit, že je důležité zařídit si osobní prostor tak, aby mu vyhovoval, a že by kvalita bydlení měla být prvním místě,“ uzavírá Zuzana Pavlechová.

Ateliér RO.PA Ing. Zuzany Pavlechové se zabývá návrhy komerčních a bytových interiérů. Klade důraz na to, aby interiér vždy plnil svou funkci a zároveň se vyznačoval moderním designem. Zuzana Pavlechová vystudovala Dřevařskou fakultu na Technické univerzitě ve Zvolenu se specializací Průmyslový design nábytku. Zkušenosti získávala také na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě při výměnném pobytu zaměřeném na interiér a architekturu. Od roku 2002 se profesionálně věnuje návrhářství interiérů a nábytku.

Ateliér designu RO.PA
Tržní 22
Frýdek-Místek
+420 739 040 389
http://atelier-ropa.eu/cs

TEXT: Zuzana Hošková
FOTO: Dano Veselský