Úvod do světa dekoru a koupelnové variace

13. 01. 2011

Když se řekne dekorování či dekor, tak mnohým racionálně smýšlejícím, zvláště pak mužům, naběhne husí kůže. Zvelebení vlastního bytu třeba za pomoci ornamentu a doplňků se však nemusíte bát. Vždyť podle slovníku cizích slov dekor znamená ozdobu, výzdobu či výtvarný ornament. Dekorovat pak logicky značí provádět výzdobu. Ačkoliv se to tak na první pohled nemusí zdát, je v souvislosti s tématem koupelen tento fakt ještě aktuálnější. Navzdory vlhkému prostředí v nich najde své uplatnění i textil.

Ženy dokážou trávit v koupelně před zrcadlem téměř hodiny, než vyrazí do reálného života. Používají různá barvítka, ozdobné doplňky a velkou dávku tvořivosti, aby svá těla učinila ještě krásnější a přitažlivější. Mohlo by se zdát, že ženy mají tuto vlastnost danou od přirozenosti. Studiem chování některých přírodních národů jsem však dospěla k jinému názoru. Podle filosofie příslušníků přírodních kmenů byla žena přirozeně obdařena zajímavějším a krásnějším tělem s živou a proměnlivou energií, a proto by neměla mít takovou potřebu ho ještě povrchově dotvářet. Muži naopak jako by byli v nevýhodě, že jim nebylo dáno barevné peří jako pávovi či kohoutovi. Proto mají přírodní národy vypracované tak zajímavé dekorování mužského těla.
Od zdobení vlastního těla není daleko k dekorování životního prostoru.

Jistě si každý z nás uvědomuje, že umění dekorování interiérů sahá hluboko do historie.Ve starověkém Egyptě se zaplňování vnitřního prostoru uplatňovalo v maximální míře. Často se říkalo, že je to doslova „horor vacui“ – strach z prázdna. Ornament, reliéf či plastika byly ve velké míře již součástí celkové konstrukce stavby. Nejen my, ale i generace po nás budou obdivovat dokonalou harmonii ve vyváženosti funkce a estetického působení takto kompaktně řešených chrámů a vnitřních prostor pyramid. Obdivuhodná je především hloubka záměru, která je cítit v každém prvku, od nosného pilíře po poslední detail vymalovaného oka sochy s drahokamem místo oční panenky. Je to způsob práce, který neulpívá jen na povrchu, přestože se dekorováním povrchu zabývá.

Posledním uceleným slohem před nástupem modernismu byla na přelomu 19. a 20. století secese. Prvky individualismu v užitném umění započal první výhradně dekorativní styl art deco. Dotkl se částečně i architektury, ale převážně se projevil v drobných interiérových předmětech a nábytku. Otevřel cestu k uvolněnému kombinování výtvarných výrazových prostředků při zařizování interiérů. Proto je současný obor navrhování designových interiérů tak zajímavý a svým způsobem je povýšen na umění. Jednotliví dekoratéři mají svůj specifický rukopis a firmy, které se zabývají výrobou toho či onoho interiérového doplňku, si mezi nimi vybírají. A přesto, že jsem sama žena, která se zabývá interiérovým designem, musím přiznat, že mnohem zajímavější podněty vycházejí od designérů mužského pohlaví. Jejich nápady jsou odvážné a zároveň vynikají technickou stránkou věci.

Koupelny, na které se dnes podíváme blíže, jsou plné technických předmětů. Většinu z nich však zakrývají keramické obklady, kamenná dlažba, mramor, speciálně upravené dřevo či jiné moderní materiály. Vypalované a glazované obkladové dlaždice z hlíny se začaly používat již ve staré Mezopotámii. Obkládaly se jimi celé obrovské stavby, aby lépe odolávaly dešťům a vlhkosti. Svěží a výrazné barvy glazur se po každém dešti opět zaleskly v ostrém slunečním svitu a stavby uplácané z nepálené hlíny dostaly honosný kabát. Z dějin umění je známý glazovaný reliéf průvodu lvů, draků a býků z Ištařiny brány v Babyloně. Odtud už je jen kousek k masivnímu využívání vypalovaných glazovaných obkladů k dekorování prostorů, kde je zvýšená vlhkost, jako jsou lázně, koupelny a bazény.

Žijeme v době přemíry optických vjemů a můžeme říci, že trend jde směrem k jednoduchosti a zklidnění prostoru. Již nepřevládá strach z prázdna, ale zároveň není oblíbený absolutně sterilní jednolitý prostor. Neexperimentuje se s dekorativním motivem na každé jednotlivé dlaždici ve smyslu sestavování těchto jednotlivých prvků do většího opakujícího se ornamentu. Využívá se jednobarevných obkladů většího formátu, které se doplňují lemovkami s dekorem nebo pásky s drobnou mozaikou. Mozaika je sama o sobě vůbec velmi zajímavý prvek v dekorování interiérů. Nejkrásněji vypadá mozaika ze skleněných kamínků nepravidelných tvarů. Dá se s ní vytvořit kreativní, až umělecké dílo.


Na koupelnové obklady inspirované historií ještě více upozorníme použitím reálných historických zařizovacích předmětů, ať je to zde přítomné zrcadlo nebo stojací lampa. (foto: Villeroy & Boch)	Koupelna v natural stylu s vanou v prostoru je snem snad každého z nás. Vyvolává pocit koupele v horském plesu, který ještě více umocňuje rafinovaný přístup světla pouze ze stropu. (foto: Villeroy & Boch)	Zušlechtěné dřevo, kámen a architektura prostoru naplňují tuto koupelnu geniem loci – duchem místa. (foto: Direx)

Mnohé firmy, které se zabývají výrobou obkladů do koupelen, se na vlnu renesance mozaiky rychle naladily. Nabízejí například dokonale slinutou dlažbu s mozaikou dávných kultur, která vyvolává pocit prostoru, vznešenosti a elegance. Krásným kontrastem se doplňuje s jednobarevnými neutrálními dlaždicemi a moderní sanitární keramikou.

Kromě mozaiky je stále aktuálnější design obkladů s mikroreliéfní strukturou. Nabízí nejen zrakový, ale i hmatový vjem. Stále oblíbené jsou také jemné třpytivé barvy povrchových glazur, ale také vzhled opotřebovaného materiálu doplněného zlatem a lesky dalších kovů. Asijskou inspirací dýchá perlový odstín podkladové glazury s kresbou rostlinného motivu či ornamentem vyvedeným ve zlaté nebo tmavě ostružinové barvě. Někteří výrobci nabízejí i velkoplošné vzory, které se vinou po všech stěnách kolem dokola koupelny.
Velmi důležitou součástí vybavení koupelny jsou ručníky, osušky a další koupelnový textil. Stále více lidí si dává záležet na dokonalém barevném doladění. Více než o vzory jde o odstíny barev a kvalitu materiálu. Nejzajímavější jsou objemné a měkoučké koupelnové sety s přídavkem bambusového vlákna. Jsou velmi savé a k dostání v mnoha jemných pastelových barvách.

Poslední pravidlo na závěr. V tak malém a intimním prostoru, jako je koupelna, je potřeba dbát na dokonalý detail a kvalitu materiálu. Nejen to, že všechno máme blízko a téměř na očích, ale i fakt, že vlhkost velmi rychle odhalí umělé materiály, které se tváří jako ušlechtilé. Nepravý chromový povrch zařizovacích předmětů pod vlivem vlhkosti brzy zmatní a oprýská, neboť osuška z umělého materiálu je příliš drsná a vodu spíše odpuzuje.

Pokud máte někdo to štěstí dopřát si v koupelně okno, nebojte se ho obléci do textilu místo hliníkových horizontálních žaluzií. Sice na něj působí vlhkost, ale v konečném výsledku je na údržbu mnohem jednodušší. Kdo z nás kdy čistil jednotlivé lamely žaluzií?

Velikou službu v koupelně s oknem udělá i váza či květináč s živými květinami, které se postarají o příjemnou atmosféru umocňující celkové pojetí domu či bytu. Nezapomínejte na to, že koupelna dnes již neslouží pouze k vykonávání základních hygienických návyků. Třetí tisíciletí se nese ve znamení wellness aktivit a relaxace. Domácí prostředí a zejména pak koupelna je vhodnou půdou nejen pro očistu těla, ale i duše. Čas strávený na tomto místě se logicky prodlužuje a vyplatí se tak věnovat pozornost i zdánlivým detailům – a dekor je jedním z nich.

V malém prostoru máme vše na očích a na detailech zde velmi záleží. U dekoru oceníme nejen kvalitu materiálu, na kterém je umístěn, ale i jeho jemnost a propracování. (foto: Abitare, Dornbracht):