Doma u alergika

Domácí prach, pyly, roztoče, plísně, chlupy a srst domácích zvířat, vůně a pachy či kouř – to všechno může být příčinou alergických reakcí, proto je třeba je z domácího prostředí vyloučit. Jak tedy na domácnost alergika?

Co to je alergie a kde se bere?

Alergie je přehnaná reakce imunitního systému na běžné látky (alergeny), které se vyskytují kolem nás. Alergický organismus na ně reaguje viditelně, nealergický je toleruje. Od kontaktu s alergenem až po vznik alergie je potřebná určitá doba, několik hodin, dní až měsíců od podané potraviny nebo fyzického kontaktu s alergenem. Při kontaktu dochází v organismu alergika k tvorbě takzvaných protilátek, které při navázání na alergen spouštějí reakce projevující se otokem, zčervenáním pokožky, ztíženým dýcháním či ekzémem.

Zmínky o alergiích se objevily už na starých egyptských papyrech či v bájných řeckých rukopisech. A ačkoliv samotný pojem alergie (z řeckého ally ergeia – změněná schopnost reagovat) v medicíně zdomácněl až později, jisté je, že lidstvo mělo a má problém s chorobami, které mají přívlastek alergické. Odhaduje se, že jen v Evropě trpí nějakou alergií každý pátý člověk. Jejich výskyt oproti minulosti výrazně stoupá i u kojenců a předškoláků. Největší nárůst zaznamenala alergická rýma, astma a potravinové alergie.

Kdy alergie začíná?

MUDr. Martin Brezina, CSc., z pneumo-alergologického centra: „Alergie se může objevit v kterémkoliv věku a s příznaky v různém rozsahu. Obvykle se nejčastěji projeví už v předškolním věku, mezi 4. až 5. rokem věku dítěte. Mnohokrát je zamaskovaná pod recidivujícími infekcemi, jako je například laryngitida či dlouhotrvající kašel. U některých dětí časem vyhasne, u části přetrvává a u některých dětí přechází až do astmatu. Typickým průběhem označovaným jako „kariéra“ alergika je, že se u dítěte už v období batolete objeví ekzém či jiné kožní projevy alergie. Ekzém může po léčbě (v některých případech i spontánně) vymizet, ale vystřídá ho alergická (senná) rýma. Ta může taktéž po určité době vymizet, nebo se naopak přidruží astma. Není však pravidlem, že dítě, které má ekzém, se automaticky propracuje k senné rýmě či astmatu. Cílená léčba dětského pacienta s ekzémem a sennou rýmou může u části pacientů snížit pravděpodobnost vzniku astmatu, to znamená, že dá se navodit příznivý zvrat v „kariéře“ alergika.“

Léčba

Je dlouhodobá, až celoživotní. Při nedodržování určitých zásad se stav nemocného může výrazně zhoršit a přidružit se mohou další alergie. Zajímavé je zjištění, že s nástupem puberty se mnohé dětské alergie mírní, až se úplně ztrácejí.

Každý alergik potřebuje kromě léků i speciální ochranný režim. Základním pravidlem léčby je odstranění alergenu z okolí pacienta – jde-li o potravinovou alergii vyloučení potravinového alergenu z jídelníčku, pokud jde o alergii na roztoče a prach, je nutné dbát na hygienu v domácnosti, často větrat, vyhýbat se dráždivým drogistickým výrobkům, otužovat se, omezit kontakt se zvířaty, vyhýbat se zakouřeným prostorům a podobně.
Z medikamentózní léčby jsou nejúčinnější hormonální léky s kortikoidy a antihistaminika (léky blokující účinek histaminu, čili látky, která se uvolňuje v těle v důsledku alergické reakce a podílí se na vzniku alergických příznaků).

Alergik a stavební materiály

Mnohé zdraví škodlivé stavební materiály jsou už ze stavební výroby vyřazeny. Dnes představují problém pro alergiky stavební materiály na bázi plastů, které obsahují umělé pryskyřice – lepidla, barvy, laky, ochranné nátěry, které obsahují rozpouštědla, ředidla, změkčovadla. Důležité je zjistit si složení jednotlivých materiálů. Vhodné je zaměřit se na materiály přírodního původu, jako jsou dřevo, hlína, kámen a cihla, vápno, sádra či betonové prvky bez umělých přísad vyrobené z minerálních materiálů.

Povrchová úprava stěn by měla dobře odolávat plísním a měla by propouštět vodní páry. Nejvhodnější je silikátová omítka a vápenná barva. Tapety, a hlavně ty textilní a z přírodních vláken, jako jsou len, juta, vlna a tráva, jsou do prostoru pro alergika nevhodné, stejně jako tapety z PVC, vinylu a polyesteru, protože se z nich uvolňují změkčovadla a vinylchlorid. Nejvhodnější jsou papírové tapety, ale jen takové, které pro zvýšení odolnosti tapety neobsahují umělé pryskyřice s formaldehydem.

Podlaha by měla být z materiálu, který lze často mýt. Vhodná je dlažba, linoleum, litá podlaha, samozřejmě dřevěná a laminátová. Je nutné se vyhnout rozměrným a těžkým kobercům – čím vyšší je vlas koberce, tím horší podmínky pro alergika. A nesouvisí to jen s alergií na prach a roztoče; i pylová alergie se zhoršuje v prostoru s množstvím textilií, protože pyl se na nich zachytává.

A co zařízení a dekorace?

Nábytek z dřevotřískových a dřevovláknitých desek může být, i když minimálně, ale přece, zdrojem alergie; protože může obsahovat pojiva s obsahem formaldehydu nebo izokyanátu, který se sice neuvolňuje ve velkém množství, protože tomu zabraňuje povrchová úprava desky, ale dlouhodobě hranami a otvory a během práce s nimi.

Zvolte si raději masivní dřevo, klidně i lepené – spárovku a vlys, protože obsahují jen nepatrný podíl lepidla, který nemá vliv na klima v prostoru.

Největším rizikem pro zhoršení alergie v domácnosti jsou roztoči, kteří se nacházejí v domácím prachu. Víte, že jeden gram prachu obsahuje 2 000 až 15 000 roztočů a někdy mohou tvořit až 60 % domácího prachu? Mají rádi vlhko a teplo, proto se nejvíce vyskytují v lůžkovinách a matracích. Pomůže častá výměna ložního prádla, alespoň jednou za 14 dní. Pereme ho na 60 °C. Přikrývky a polštáře plněné peřím nebo ovčím rounem jsou pro alergiky nevhodné, proto si vyberte antialergické přikrývky a polštáře, které mají výplň z dutého vlákna. Ty je možné prát. Vhodná je i matrace s potahem, který do výplně nepropouští roztoče. Matrace s takzvanou zimní stranou obsahují ovčí rouno, v němž se roztoči usazují, takže se ptejte prodejce na všechny materiály.

Plyšové hračky a textilní dekorace jsou lapači prachu a pylu, proto je nutné je omezit na minimum a i ty, co zůstanou, je třeba často prát. Plyšovou hračku můžete strčit i do mrazáku, v mrazu roztoči zahynou, ale potom je nutné je vyprat, protože i mrtví roztoči jsou alergenní.

Kvalitní vzduch je více než důležitý

Ani suchý, ani vlhký – takový by měl být vzduch, který doma dýchá alergik. Vlhkost by se měla pohybovat někde při 50 %. Obzvlášť nebezpečné jsou plísně, které mohou zapříčinit zhoršování stavu alergie. Stavební poruchy, špatně vyřešené detaily spojů konstrukcí, nedostatečná tepelná ochrana obvodových konstrukcí, vzlínající voda v přízemních částech, to vše může způsobit vznik plísní. Nejčastěji se objevují na nejchladnějších místech – v rozích místností, v okolí oken a za skříněmi umístěnými u chladné obvodové stěny. Jediným řešením těchto situací je odstranění příčiny v konstrukci. Čištění dezinfekčními prostředky dočasně odstraní důsledek, ne však plísně.

K lepší kvalitě vzduchu přispějí i čističky vzduchu a centrální vysavač, který nevíří prach a nevrací ho do místnosti během vysávání ani v minimálním množství, protože všechny nečistoty, i ty nejmenší, „vyfoukne“ mimo obývané části našeho domu.

TEXT: Kamila Ďuríková
FOTO: archiv firem a vydavatelství
ZDROJ: HOME