Z kanceláře byt – úžasná proměna z Lisabonu

Lisabon pomalu, ale jistě prochází velkou proměnou: historické budovy v centru města se renovují a mění na stylové obytné domy se vším, co si dnešní doba žádá. K typickým příkladům patří i byt v domě z 19. století na nábřeží řeky Tejo v někdejší průmyslové čtvrti Santos. Za jeho rekonstrukcí stojí architekt a interiérový designér Miguel Da Cunha, jehož cílem bylo přeměnit někdejší kanceláře na „byty, které mají svou atmosféru a nejsou jen neosobními prostory.“

Do bytu se vstupuje v polovině dlouhé chodby, která vede napříč celou dispozicí. Na konci u obýváku se prostor chodby opticky otevírá díky velkým zrcadlům na dvou sousedících stěnách. Foto photopress.com

Na pomyslném rozhraní mezi dvěma zónami pokoje pro hosty – určenými ke spánku a čtení či jinému relaxování – stojí štosy knih, které se tyčí do výšky díky konstrukci „neviditelných polic“. Foto photopress.com

Foto photopress.com

Foto photopress.com

Barvami ložnice pro hosty jsou klidná modrá a energická červená, která místnost oživuje optimistickým kontrastem. Foto photopress.com

Styl pro lisabonské Soho

Lisabonské Santos svým ruchem a atmosférou připomíná londýnskou bohémskou čtvrť Soho. I proto využil Da Cunha díla umělců, kteří ve čtvrti Santos udávají tón, a shromáždil pestrou směs současného nábytku, designovou klasiku z poloviny minulého století, ale i mnohé secesní kousky a zařízení ve stylu vintage. Originální malby a sochy pak pomohly dotvořit vyváženou kombinaci luxusu a pohody.

Architekt Miguel Da Cunha vyzdvihl autentický styl budovy z 19. století ponecháním původních architektonických prvků i využitím několika kusů starožitného zařízení.

Prostorná denní zóna, která spojuje obývák s jídelnou, je pýchou celého bytu. Je situovaná v nároží budovy hustě lemovaném velkolepými francouzskými okny, která mění bílé stěny na filigránskou architektonickou krajku. Foto photopress.com

Největší renovace se týkala kuchyně, do níž architekt Da Cunha umístil jednoduché, hladké bílé skříňky a nejnovější kuchyňské spotřebiče. Nenápadná bílá linka vede pohled ke stěně s originální kompozicí se zeleným stromem, kterou vytvořil Rodrigo Moreira Rato. Foto photopress.com

I v kuchyni se architekt držel základní černo-bílé barevné koncepce a ideje stylového koktailu.

Historické východisko

Aby Miguel Da Cunha zachoval původní styl budovy z 19. století, ponechal v bytě řadu originálních prvků: podlahy z tvrdého dřeva, štukovou výzdobu na stropech… Za základ interiéru přitom zvolil barvy šachovnice – černou na lakovanou podlahu a sněhobílou na stěny. Bílé stěny ještě podpořily vzdušnost historických prostor, do nichž proniká denní světlo přes velká francouzská okna, a zároveň daly naplno vyniknout uměleckým předmětům a zařízení. Architekt zvýraznil i originální konstrukční prvek budovy, takzvanou Pombalovu klec. Strukturu dřevěných výztuží navrhl vizionářský lisabonský starosta Marques de Pombal na zpevnění stěn domů rekonstruovaných po silném zemětřesení v roce 1755. Da Cunha tuto konstrukci, původně zabudovanou ve stěně chodby, odkryl a tím otevřel hlavní obytnou zónu, dopřál chodbě denní světlo a obýváku ještě více vzdušnosti.

V hlavní ložnici má konstrukce za postelí, vyrobená na zakázku, hned několik funkcí – z jedné strany funguje jako čelo postele, z druhé slouží jako odkládací prostor šatníku. Foto photopress.com

Paraván „2 v 1“ stojí před francouzským oknem v šatníku za postelí. Třídílné zrcadlo zde plní nejen svou obvyklou funkci, ale zároveň chrání před zvídavými pohledy z ulice. Foto photopress.com

Decentní černo-bílou barevnou kombinaci, která je základem interiérů v celém bytě, najdeme i v koupelně s mramorovým obkladem u hlavní ložnice. Foto photopress.com

„Chtěl jsem vytvořit byt, který má svou atmosféru a není jen neosobním prostorem.“
Architekt Miguel Da Cunha

Směsice stylů i barev

Jídelní části dominuje oválný jídelní stůl od designéra Eera Saarinena s elegantní deskou z bílého mramoru. Doplňuje ho další designérská klasika z poloviny minulého století – bílé židle od manželů Eamesových (Vitra). Stejné doplňují dekorativní stůl z palisandrového dřeva z období secese v kuchyni. Stylově pestrou kompozici dotváří bronzová lampa zavěšená nad stolem a obrovská akrylátová váza značky Giandia Blasco u okna. Pracovna je laděná do odstínů modré s hnědými a červenými kontrastními detaily. Je jedinou místností s barevnými stěnami – zdobí je modrá dekorativní omítka, takzvaný benátský štuk. Pastelové odstíny tyrkysové, béžové a šedé dávají decentní charakter hlavní ložnici. U stěny oproti posteli vytvořil Miguel Da Cunha zajímavou kompozici spojením moderních maleb se dvěma židlemi ve stylu Ludvíka XIV. a starožitným stolem s mramorovou deskou. Ložnice pro hosty je barevnější a působí optimisticky. Svěží modro-červenou barevnost sem vnášejí hlavně textilie a doplňky.

Foto photopress.com

Štuková římsa pod stropem poukazuje na dobu vzniku budovy, zvláštní kombinace stylově různorodého zařízení z rozličných období vytváří svéráznou, velmi osobní atmosféru. Foto photopress.com

Obývací část denní místnosti vymezuje světle šedá pohovka od značky Minotti, umístěná u stěny proti oknům, která vytváří harmonickou barevnou kombinaci s hedvábnými polštáři v odstínech mořské vody. Foto photopress.com

Miguel Da Cunha
www.migueldacunha.com

Text Eva Martins
Foto photopress.com
Zdroj časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.