Harmonie černé a žluté: Netradiční stavba moderní farmy
Za tvarově i barevně působivou stavbou v krásném prostředí hor Berkshires stojí nechvalně známé období omezení způsobených pandemií onemocnění covid-19. Moderní farma je skromná a jednoduchá, to však neznamená, že jí něco chybí. Právě naopak. Můžete sem přijet na víkend či na několik měsíců a budete spokojení.
Kouzelná roubenka na středním Slovensku: Souhra dřeva s černým kovem vytváří jedinečný pocit domova
Tato lokalita oběma učarovala. Feri a Martina se už jako studenti zamilovali do středního Slovenska, zejména do Malé Fatry, Terchové a Zázrivé. Rozhodli se tu proto postavit roubenku, ve které budou moct s rodinou a přáteli trávit čas v přírodě.
Malý domek na jižní Moravě vás ohromí prostorným interiérem. Překvapení však ukrývá mnohem více!
Při pohledu z ulice působí jako jednoduchý malý domek, ale jen co překročíte jeho práh, ohromí vás vzdušností a prostorností. Překvapení a zajímavých řešení však v jeho interiéru čeká mnohem více.
Tradiční stodola v moderním pojetí: Vodopád z dešťové vody a přiznaný beton v interiéru
V malé vsi s venkovským, převážně zemědělským prostředím tvoří celou zástavbu zhruba patnáct budov historického charakteru. Právě v tomto přímo pohádkovém místě rodina našla pozemek, kde si chtěla postavit své nové bydlení. Projekt řešili architekti z ateliéru BE ARCHITEKTUR GMBH, kteří cítili povinnost respektovat historický kontext lokality. Samotná podoba stavby i použité materiály tedy vyplynuly z místních tradic.
Komunitní bydlení v podobě pěti domů na jedné parcele? Soukromí vyřešili chytře
Na rozlehlejším pozemku v bratislavském Lamači vznikl zajímavý projekt mikrourbanismu. Představuje komunitní bydlení v podobě pěti domů na jedné parcele. Dva z domů už existují, další tři jsou navrženy. Podívejme se blíže na nejnovější z nich – „Dům LM“ z dílny architektů z ateliéru GRAU.
Sebevědomá dřevostavba v lůně přírody s tepelně-akumulačním jádrem z betonu
Pozemek uprostřed Národního parku Šumava, v maličké obci Borová Lada, okouzlil majitele i architekta na první pohled. Výhled do zalesněné krajiny s vrcholky blízkých kopců Vyhlídky a Homole předurčoval poklidné bydlení. Úkolem autora projektu Karla Harazima bylo najít ideální formu, vhodnou do tohoto prostředí, a skloubit ji s potřebami pěti členů rodiny.
„Zuhelnatělá stodola“ – staré tvary nabyly do té doby netušených vlastností
Autoři novostavby v daleké Pennsylvánii vycházeli z historické podoby místních stodol, avšak jejich funkce a možnosti povýšili tak, jak to kdysi nebylo možné. Domu s fasádou z opáleného dřeva si všimnete už z dálky, protože hmotu s tvarem typickým pro staré stodoly architekti z ateliéru MaMo Architects uložili na z velké části prosklené spodní podlaží.
Dřevostavba, která maskuje realitu: Je to válec nebo hranol?
V české osadě Kersko, v lokalitě s vysokým, převážně borovým lesem, loukami a nesourodou výstavbou stojí atypická dřevostavba. Tvarem i podobou reaguje na okolní prostředí. Architekti z ateliéru hipposdesign – MgA. Radim Babák, MgA. – Ondrej Tobola rodinný dům od začátku koncipovali tak, aby vyvolával množství otázek. Je starý, nebo nový? Kruhový, či pravoúhlý? A kde má vlastně hlavní vchod?
S fasádou z recyklovaného dřeva můžete opravdu ušetřit. Tato dřevostavba je toho příkladem
Navrhnout novostavbu ve vsi s historickými dřevěnými domy není nejjednodušší. Takový úkol dostali holandští architekti z ateliéru HOYT Architecten Rotterdam. Jejich cílem bylo postavit nový rodinný dům ve vsi Broek in Waterland, která je známá velkými dřevěnými stavbami ze sedmnáctého století. Jak se jim podařilo novostavbu vtěsnat do prostředí obce, aby nepůsobila rušivě?
Bydlí pohodlně v malé dřevostavbě uprostřed sadu a nespotřebovávají téměř žádné energie
U většiny projektů nových rodinných domů je důležitá obytná plocha, často je podstatnější než prostředí. V případě novostavby v obci u Pardubic bylo na prvním místě soužití s ovocným sadem. Investoři si přáli tak malý dům, jak jen to bylo možné.
Dobré tepelněizolační vlastnosti
Skladby obvodových konstrukcí dřevostaveb dosahují tepelného odporu minimálně R = 5,5 m2. K/W (platná norma vyžaduje hodnotu Rn = 3,0 m2. K/W). Vysoká hodnota tepelného odporu znamená nízkou spotřebu tepla na vytápění a v létě zase energie na chlazení.
Dobré akustické vlastnosti
Dřevostavby díky sendvičové konstrukci dosahují lepších akustických vlastností, než jakými disponují masivní stavební konstrukce. To pomáhá realizátorům vytvářet obytný prostor, v němž převládá ticho a pohoda bez rušivého hluku okolí.
Variabilita dřevostavby
Konstrukce dřevostaveb zabezpečuje vysokou variabilitu, což umožňuje realizovat jakékoli dispoziční řešení včetně různých přechodů, galerií, lodžií nebo zimních zahrad. Montované prvky dovolují jednoduché změny v dispozici stavby i v době jejího průběhu.
Možnost realizace vlastního návrhu i typového projektu
V případě, že investor už má konkrétní představu, lze projekt stavby přizpůsobit požadavkům, případně přepracovat už existující dokumentaci tak, jak to vyžaduje výroba a realizace dané montované stavby.
Možnost stavět v každém ročním období
Ve dřevostavbách se používají materiály dostatečně odolné proti povětrnostním vlivům, jako je slunce, sníh nebo déšť. Jsou schopny regenerace a stavbu tedy lze realizovat i v zimních měsících. Jelikož montovaná stavba se zhotovuje tzv. suchým procesem, tedy z materiálů, které nevyžadují schnutí z důvodu uvolňování zabudované vlhkosti, je možné ji okamžitě po dokončení obývat.
Ekologická výstavba
Dřevo je úplně obnovitelný a ekologický materiál. Při přepočtu spotřeby energie na výstavbu, provoz a likvidaci budovy vzhledem k produkci CO2 má dřevo ve stavební konstrukci zápornou bilanci emisí, protože v době růstu strom pohltí více škodlivin, než jich po zabudování budova vyprodukuje. Ostatní komponenty v konstrukcích jsou také recyklovatelné a minimálně zatěžují životní prostředí.
Zdravé bydlení
Díky dřevu se zabezpečí v budově příjemné tepelné a vlhkostní klima. Vysokou vlhkost v interiéru dřevo výborně absorbuje a naopak, v případě příliš suchého vzduchu ji postupně uvolňuje do prostředí. Tento jev zabraňuje nahromadění vlhkosti, tedy i tvorbě plísní a mikroorganismů.
Rychlá výstavba
Průměrná délka výstavby dřevostavby, tedy klasického zděného domu, je zhruba 13 až 18 měsíců. Výstavba montovaného domu trvá od 2 do 12 týdnů podle zvoleného stádia dokončení a zbaví investory problémů se sháněním stavebních materiálů a plánovaním dodávek.
Nízká hmotnost stavby, vysoká pevnost konstrukce
Každý dům potřebuje mít dobré základy, pevný podklad, na němž je postaven, izolaci proti vlhkosti a izolaci proti únikům tepla. Jinak to není ani při dřevostavbě. Dřevo má příznivý poměr nízké hmotnosti a vysoké pevnosti. Vzhledem k nižší hmotnosti celé stavby umožňuje navrhnout lehčí, tedy i levnější základovou desku.
Větší vnitřní prostor
Větší vnitřní prostor dřevostavby oproti klasickému domu zajistí lepší využití zastavěné plochy. Vzhledem k malé tloušťce obvodové stěny ušetří investor přibližně 10% cenného prostoru, který by v případě klasické stavby vyplnil jen stěnami. To znamená, že u domu s celkovou plochou 100 m2 získáte navíc jeden pokoj s rozměry 3 × 3,5 m.
Kvalita dřevěných konstrukcí
Za zdokonalení kvality dřevěných konstrukcí bez ohledu na jejich geografické situování vděčíme několika faktorům – nové materiály na bázi dřeva, moderní spojovací prvky, racionální metody zpracování a ochrany dřeva před požárem a povětrnostními vlivy. Tyto stavby zasahují do přírodního a kulturního systému minimálně a současně v něm vytvářejí rovnováhu díky správně použitým konstrukčním prvkům a systémům.
Konstrukční systémy dřevostaveb
Při plánovaní dřevostavby si můžete vybrat mezi základním a difuzně otevřeným konstrukčním systémem. Oba tyto stavební systémy prošly procesem certifikace a lze je definovat jako certifikované stavební systémy. Proces certifikace zohledňoval mechanickou odolnost, stabilitu a únosnost konstrukce, požární odolnost, propustnost vodní páry nebo i odolnost proti vlhkosti.
Základní konstrukční systém
Základní konstrukce dřevostavby představuje donedávna nejvíce používaný a lety ověřený systém. Základním principem je dřevěná nosná konstrukce z vnitřní strany uzavřená parozábranou. Funkcí parozábrany je zabránění přechodu vzdušné vlhkosti do konstrukce a tím jejímu znehodnocení, jakož i vytvoření vzduchotěsné roviny, která brání úniku tepla ze stavby. Takto navržená konstrukce umožňuje použití materiálů s větším difuzním odporem. Cena dřevostavby je v porovnání s materiály používanými v difuzně otevřené konstrukci několikanásobně nižší. Hlavní výhodou tohoto systému je tedy cenová dostupnost.
Difuzně otevřený systém
V posledním období však systém s parozábranou nahradil difuzně otevřený systém. Ten představuje v porovnání se základním systémem alternativu zdravějšího bydlení v podobě difuzně otevřené stavby. Principem systému je přechod plynů přes danou konstrukci (například obvodovou stěnu) – ve stavebnictví tento proces probíhá mezi suchým vzduchem a vodní párou. Výsledkem těchto fyzikálních procesů jsou konstrukce se sníženým rizikem vzniku plísní, hub a mikroorganismů, zvýšenou kvalitou vnitřního ovzduší a příznivým vysušováním konstrukce v zimním období. Difuzně otevřený systém nabízí použití různých izolačních a konstrukčních materiálů. K základním izolantům patří minerální izolace, kterou lze variovat s dřevovláknitými izolacemi, foukanou celulózou nebo ovčí vlnou. Konstrukční desky OSB je možné nahradit sádrovláknitými deskami, difuzně otevřenými dřevovláknitými deskami, případně deskami z lisované slámy.
Konstrukce obvodové stěny
Základní konstrukční systém
U = 0,18 W/(m2. K), tloušťka 312 mm
Vnitřní nátěr
Sádrokartonová deska 12,5 mm
Dřevěný rošt + vzduchová mezera 60 mm
Parozábrana AIRSTOP VAP 0,2 mm
Dřevěná rámová konstrukce + minerální izolace 120 mm
Deska OSB 3 12mm
Lepidlo na desku OSB 3 mm
Izolace EPS 70F 100 mm
Stěrka + sklotextilní síťka 2 mm
Fasádní omítka 2 mm
Konstrukce obvodové stěny
Difuzně otevřený systém
U = 0,18 – 0,09 W/(m2. K), tloušťka 335 – 505 mm
Vnitřní nátěr
Sádrokartonová deska 12,5 mm
Dřevěný rošt + vzduchová mezera 60 mm
Deska OSB s přelepenými spoji 18 mm
Dřevěná rámová konstrukce + minerální izolace 120 mm
Deska DHF 15 mm
Lepidlo na desku DHF 3 mm
Fasádní minerální izolace 100 až 200 mm
Stěrka + sklotextilní síťka 2 mm
Fasádní omítka 2 mm
TEXT PETER GREGOR, DREVSTAV SLOVAKIA
FOTO DREVSTAV SLOVAKIA