Dřevostavba na Vysočině: Ručně štípané šindele a zádveří se speciální funkcí

Ve Žďárských vrších, na okraji obce Křižánky, vyrostl dům připomínající klasické stodoly. Na rozdíl od okolní výstavby skvěle zapadá do přírodního prostředí. V okolí se totiž nacházejí stylově různorodé stavby. Dům s výhledem na hřebeny vrchu „Devět skal“ vyšel z dílny ateliéru Kuba a Pilař architekti.
Reklama

Přáním klienta byl energeticky nenáročný jednoduchý dům. Na rozdíl od některých majitelů pozemků v horách dal sám přednost co nejmenšímu zásahu do přírody a nenápadné podobě domu. Koncept stavby vychází ze základních archetypů lokální lidové architektury. Navazuje na ně proporcemi, obdélníkovým půdorysem, ale též typem a sklonem sedlové střechy.

Dřevostavba na Vysočině

foto: David Korsa

Tradiční prvek nově

V rámci projektu najdete i některé dnes už nepoužívané tradiční prvky. Jedním z nich je „zápraží“, avšak architekti ho uplatnili jinak, než bylo zvykem, modernizovaně a podstatně praktičtěji. Obklopuje obvod domu a je vymezeno velkými posuvnými okenicemi. Právě ty přidávají „zápraží“ novou důležitou funkci. V případě nepříznivého počasí domácí okenicemi prostě celý dům uzavřou. Důležitou roli plní, i když je třeba stínit prudké slunce.

Přečtěte si také:

Jak se moderní dřevostavba vyrovnala s omezeními chráněné krajinné oblasti

Dřevostavba na Vysočině

foto: David Korsa

Jak je řešena dispozice?

V rámci obdélníkového půdorysu v interiéru najdeme jednu větší obytnou místnost s kuchyní a tři ložnice. Všechny se těší z orientace na jihozápad, tedy do zahrady. V severní části domu jsou umístěny koupelny a technické zázemí. Z této strany se do domu také vchází.

fasáda drevostavby

foto: David Korsa

Ručně štípané šindele a přiznané trámy

Soulad s přírodou je patrný i ve výběru materiálů a v samotné konstrukci stavby, která je celá dřevěná. „Stěny, střecha a fasáda jsou řešené v rastru jeden metr. Je to přesná stavebnice několika neustále se opakujících prvků. Záměrně jsme navrhli silnější konstrukční detaily s vůlí i pro určité nepřesnosti – pokud se něco nepodaří, zkroutí se trám nebo seschne šindel. V prostoru zápraží i v interiéru jsme ponechali přiznané části dřevěných krokví, vazníků a stropních trámů. Obvodová stěna domu za okenicemi je obložena plechovými panely, okna jsou hliníková. Na vnějším fasádním plášti, kterým je střešní krytina a obklad posuvných okenic, jsou dřevěné ručně štípané šindele z místních zdrojů. Na bočních štítových stěnách jsme použili průhledný vlnitý akrylát,“ vysvětlují architekti Tomáš Pilař a Ladislav Kuba materiálové a technické řešení stavby.

zápraží drevostavby

foto: David Korsa

Voda z vlastní studny

Velmi důležité pro majitele i pro životní prostředí je to, že dům má vlastní studnu a nádrž na zachytávání dešťové vody, topí se dřevem. Také pozemek je úplně přirozený – nejsou na něm žádné zpevněné plochy, zahrada je stejná jako okolní louky a pastviny, splývá s krajinou.

dŕevostavba
Přečtěte si také:

Dřevostavba bez zbytečných příkras na pomezí Kopřivnice a Štramberku

interiér drevostavby

foto: David Korsa

Dřevostavba na Vysočině

architektonický ateliér: Kuba a Pilař architekti
autoři: Tomáš Pilař, Ladislav Kuba
spolupráce: Pavel Míchal, Josef Žufánek
lokalita: obec Křižánky, ČR
zastavěná plocha: 145 m2
obestavěný prostor: 841 m3
projekt: 2008
realizace: 2009 až 2017

Sabína Zavarská
Foto: David Korsa

Reklama

Komentáře

  • Je to příšerný. V tom bych bydlet nechtěla.

    H.T.
  • Nádherné, bydlela bych v něm hned. Obdiv architektům i majitelům. Ať se vám v něm krásně žije

    Věra
  • Minimalistické.
    Cena?

    Janina
  • Paráda … čisté, vzdušné, elegantní.

    Petr

Komentovat