Jednoduchý dům, který citlivě kopíruje klesající terén

Bungalovy u nás zažívají boom. Jenže proč nenechat dům na úbočí, aby se schody a stupni přizpůsobil svahu? Odstupňováním získá na zajímavosti interiér i exteriér, a hlavně poskytne výhody obyvatelům.
Reklama

Okolí řeky Berounky, pověstného ráje českých vodáků, trampů a chatařů, se pomalu mění – v chatových osadách nedaleko Prahy postupně přibývají rodinné domy. V jedné z nich, na jižním svahu stojí na prvý pohled jednoduchý, avšak do detailu promyšlený dům s dřevěnou fasádou. Z ulice si ho možná ani nevšimnete, protože architekt ho otočil k ulici zády, k výhledu čelem. Rodina, která v něm žije, si tak může v maximální míře užít soukromí i nádherné okolí.

„Uspořádání domu ovlivnily danosti pozemku. I když okolní zástavba je velmi různorodá, co se týká formy i kvality, velkou devizou tu byla hlavně poloha s dalekým výhledem do údolí Berounky a téměř nerušená jižní orientace směrem k borovicovému lesu,“ říká autor projektu, architekt Martin Rezek z ateliéru Sféra.

Foto Lukáš PELECH
Přečtěte si také:

Manželský pár si „adoptoval“ starou stodolu a vdechl jí nový styl života

Využité možnosti. Díky danostem pozemku bylo možné orientovat obytné místnosti přímo ideálně – do zahrady, na jih a zároveň k výhledu. Jelikož architekt vytvořil v přízemí domu dvě výškové úrovně, které sledují mírný svah, lze z každého prostoru vyjít přímo na terasu a do zahrady. FOTO Robert Žákovič

Využité možnosti. Díky danostem pozemku bylo možné orientovat obytné místnosti přímo ideálně – do zahrady, na jih a zároveň k výhledu. Jelikož architekt vytvořil v přízemí domu dvě výškové úrovně, které sledují mírný svah, lze z každého prostoru vyjít přímo na terasu a do zahrady. FOTO Robert Žákovič

Praktické oživení. Obývací pokoj spojuje se zahradou široké posuvné okno, umístěné v šikmě sraženém jihovýchodním rohu. Část terasy tak přirozeně chrání přečnívající poschodí. Zároveň se tím zdynamizovala jinak velmi střídmá jižní fasáda a odlehčila se celková hmota domu.

Introvert. Při pohledu z ulice působí dům velmi uzavřeně. Hranici pozemku tu částečně určuje blok s garáží a krytým parkovacím stáním, který funguje jako součást oplocení. FOTO Robert Žákovič

Introvert. Při pohledu z ulice působí dům velmi uzavřeně. Hranici pozemku tu částečně určuje blok s garáží a krytým parkovacím stáním, který funguje jako součást oplocení. FOTO Robert Žákovič

Spolu, i odděleně. Ze severu, od ulice, na dům navazuje relativně samostatný blok s garáží a krytým parkovacím stáním. Rozdílnost funkcí architekt zdůraznil i odlišnou fasádou – dřevo tu vystřídala světle šedá. FOTO Robert Žákovič

Spolu, i odděleně. Ze severu, od ulice, na dům navazuje relativně samostatný blok s garáží a krytým parkovacím stáním. Rozdílnost funkcí architekt zdůraznil i odlišnou fasádou – dřevo tu vystřídala světle šedá. FOTO Robert Žákovič

Do domu se vchází přes dlážděný dvůr, jehož krytá část sousedící s garáží slouží jako přístřešek pro auto. Z hlavní hmoty domu vystupuje omítnuté zádveří, které vzhledem, výškou i zastřešením navazuje na kryté parkování. FOTO Robert Žákovič

Do domu se vchází přes dlážděný dvůr, jehož krytá část sousedící s garáží slouží jako přístřešek pro auto. Z hlavní hmoty domu vystupuje omítnuté zádveří, které vzhledem, výškou i zastřešením navazuje na kryté parkování. FOTO Robert Žákovič

Šikmá atika decentně vyrovnává výškové rozdíly mezi poschodími.

Dům kopíruje terén. Na jeho uspořádání měly zásadný vliv danosti parcely, která se svažuje směrem na jih a poskytuje úžasný výhled do údolí řeky Berounky. FOTO Robert Žákovič

Dům kopíruje terén. Na jeho uspořádání měly zásadný vliv danosti parcely, která se svažuje směrem na jih a poskytuje úžasný výhled do údolí řeky Berounky. FOTO Robert Žákovič

Na fasády použili povrchově neupravené dřevo červeného smrku, které postupně šedne podle toho, jak je stěna vystavená působení slunce. Dům je díky tomu z každé strany trochu jiný.

Jednoduše a s citem

Majitel si představoval skromný, jednoduchý a funkční dům, který by optimálně využil daný pozemek. A architekt přistupoval už k jeho umístění na pozemku citlivě, respektoval například staré stromy, a výhled do údolí dopřál nejen domácím, ale zachoval ho i z okolních pozemků. „Výškové uspořádání domu kopíruje svah tak, aby jednotlivé místnosti měly vazbu na zahradu. Dalším důvodem pro takovéto stupňovité uspořádání bylo udržet dům co nejnižší, aby neobíral o výhledy sousedy, a zároveň je dopřál i svým obyvatelům.“ Kompozici stavby tvoří tři různě vysoké části: dominantní nejvyšší část obsahuje denní zónu na spodním a ložnice na horním podlaží. K ní ze západní strany přiléhá přízemní část s pracovnou i hygienickým zázemím a ze severu nejnižší, relativně samostatný blok s garáží, který na straně ulice kopíruje hranici pozemku.

FOTO PROJEKTYDOMŮ.CZ
Přečtěte si také:

Pasivní bydlení za 18 000 korun ročně

Jídelnu umístil architekt do centra dispozice – tam, kde se setkávají jedno- a dvoupodlažní část domu. Interiér se tu působivě otevírá do výšky dvou podlaží. FOTO Robert Žákovič

Jídelnu umístil architekt do centra dispozice – tam, kde se setkávají jedno- a dvoupodlažní část domu. Interiér se tu působivě otevírá do výšky dvou podlaží. FOTO Robert Žákovič

Pásovým oknem, umístěným těsně pod stropem západní stěny vysokého prostoru jídelny, proniká hluboko do dispozice odpolední slunce.

Dvě výškové úrovně denního prostoru oddělují multifunkční schody, které slouží i jako svébytné sezení a šikovné místo na odkládání. Otevřený denní prostor s kuchyní a jídelnou se nachází na vstupní úrovni, o pár schodů níž je položen obývák. FOTO Robert Žákovič

Dvě výškové úrovně denního prostoru oddělují multifunkční schody, které slouží i jako svébytné sezení a šikovné místo na odkládání. Otevřený denní prostor s kuchyní a jídelnou se nachází na vstupní úrovni, o pár schodů níž je položen obývák. FOTO Robert Žákovič

Pohyb po schodech je zdravý – prospívá lidem i domům.

Kuchyňská linka s varným centrem na ostrově se nese ve stejném duchu jako zbývající denní prostor – jednoduché, praktické zařízení, střídmé tvary i barevnost a několik nápaditých detailů na oživení: žluté skříňky a originálně tvarovaná závěsná digestoř. FOTO Robert Žákovič

Kuchyňská linka s varným centrem na ostrově se nese ve stejném duchu jako zbývající denní prostor – jednoduché, praktické zařízení, střídmé tvary i barevnost a několik nápaditých detailů na oživení: žluté skříňky a originálně tvarovaná závěsná digestoř. FOTO Robert Žákovič

FOTO Robert Žákovič

FOTO Robert Žákovič

Postupně po stupních

Nejen stupňovitá kompozice hmoty domu, ale i jeho dispoziční řešení respektuje klesající terén. Spodní podlaží má v souladu se svahem dvě výškové úrovně, díky čemuž můžete vyjít z každé místnosti přímo na přilehlou terasu a do zahrady. Obývák v nižší části dělí od jídelny s kuchyní čtyři dřevěné schůdky, které otevřený denní prostor dělí na funkční zóny. Nad nejnižší část umístil architekt poschodí, které nad jídelnou přechází do vysokého vzdušného prostoru otevřeného přes dvě podlaží. Vede tudy i odlehčené přímé schodiště vedoucí k ložnicím na poschodí.

Výškový rozdíl mezi jídelnou a obývákem překlenul architekt různými stupni, které plní funkci schodů, lavice na sezení i odkládacího nábytku. FOTO Robert Žákovič

Výškový rozdíl mezi jídelnou a obývákem překlenul architekt různými stupni, které plní funkci schodů, lavice na sezení i odkládacího nábytku. FOTO Robert Žákovič

Obraz „Závod míru“ pochází ze 70. let minulého století, autorem je Vilém Cibulka.

V kontaktu s okolím. Výškové uspořádání domu kopíruje svah, takže z každé místnosti se dá vyjít na terasu a do zahrady. FOTO Robert Žákovič

V kontaktu s okolím. Výškové uspořádání domu kopíruje svah, takže z každé místnosti se dá vyjít na terasu a do zahrady. FOTO Robert Žákovič

Obraz „Krajina u Třeboně“ je od místního malíře Jana Dolečka.

„Tento dům je zajímavý pestrostí vnitřních prostorů a různorodostí jejich úrovní, díky nimž vznikla například příjemná místa na sezení.“
Martin Rezek, architekt

Víc by bylo zbytečné. V interiéru si architekt vystačil jen s několika barvami a materiály. Bílé stěny kontrastují s olejovanou dubovou podlahou a kovovými prvky sjednocenými antracitovou barvou – hliníkovými okenními rámy, ocelovými schodnicemi a konstrukcí krbu. Celek zjemňuje nábytek převážně v odstínech bílé, šedé a bělavé. FOTO Robert Žákovič

Víc by bylo zbytečné. V interiéru si architekt vystačil jen s několika barvami a materiály. Bílé stěny kontrastují s olejovanou dubovou podlahou a kovovými prvky sjednocenými antracitovou barvou – hliníkovými okenními rámy, ocelovými schodnicemi a konstrukcí krbu. Celek zjemňuje nábytek převážně v odstínech bílé, šedé a bělavé. FOTO Robert Žákovič

Teplovzdušný krb majitelé využívají hojně.

Modřínové mimikry

Ačkoli dům ladí s okolní přírodou dřevěným zevnějškem, skrývá pod ním klasické zděné stěny a monolitické betonové stropy. „Majitel preferoval tradiční pálené cihly, jejichž výhodou je například tepelná akumulace,“ vysvětluje architekt. Aby co nejvíce snížili náklady na vytápění, obvodové stěny domu doplnili tepelnou izolací a zvolili okna s nadstandardními tepelnětechnickými parametry. Zdivo i zateplení nakonec skryla sympatická fasáda z modřínových desek bez povrchové úpravy. „Modřín jsme zvolili právě proto, že je odolný a mohl tedy zůstat ve své přirozené podobě, bez nátěru. Fasáda je díky tomu příjemná na dotyk a stárne do krásných barev,“ zdůvodňuje Martin Rezek.

Přečtěte si také:

Postavila si dům o rozloze 13 metrů čtverečních a nic jí nechybí

Ložnici rodičů v poschodí odděluje od koupelny en suite částečně skleněná příčka. Jeden vtipný nápad osvěžil oba prostory. FOTO Robert Žákovič

Ložnici rodičů v poschodí odděluje od koupelny en suite částečně skleněná příčka. Jeden vtipný nápad osvěžil oba prostory. FOTO Robert Žákovič

Schůdek v koupelně v poschodí je odrazem odlišného výškového členění přízemí. Zde odděluje „koupací a sprchovací“ část koupelny od častěji používané „toaletně-umyvadlové“.

Z koupelny je výhled na vegetační střechu nižší části domu. FOTO Robert Žákovič

Z koupelny je výhled na vegetační střechu nižší části domu. FOTO Robert Žákovič

Stačí málo: tři barvy – bílá, šedá a dřevo – a dva formáty obkladu. Elegance zůstala, nuda se nedostavila.

Čistý půvab jednoduchosti. Střídmost a prostá řešení s vnitřní logikou udávaly tón i v interiéru. Dominantou je výhled v černém rámu. FOTO Robert Žákovič

Čistý půvab jednoduchosti. Střídmost a prostá řešení s vnitřní logikou udávaly tón i v interiéru. Dominantou je výhled v černém rámu. FOTO Robert Žákovič

Dům v kostce

Lety u Dobřichovic
Autor architektonického návrhu: Ing. arch. Martin Rezek, ateliér SFÉRA
Realizace: 2010–2012
Celková užitková plocha: 175 m²
Základy: betonové pásy
Svislé konstrukce: zděné z cihel (Porotherm 240), tepelná izolace z minerální vlny (Orsik Uni, 160 mm)
Stropy: monolitický beton
Okna: hliníková s trojsklem (Heroal)
Fasáda: provětrávaná, z modřínových desek bez povrchové úpravy v kombinaci se šedými omítkami probarvenými ve hmotě
Střechy: ploché, s nosnou konstrukcí z monolitického železobetonu a extenzivní zelení
Vytápění: plynový kondenzační kotel, radiátory, podlahové vytápění, teplovzdušný krb s průduchy
Měrná výpočtová spotřeba energie: 95 kWh/m²/rok

Martin Rezek
je součástí tříčlenného týmu ateliéru SFÉRA (Martin Rezek, Tomáš Stránský a Vojtech Geryk), který společně založili v roce 2006, ještě během studia.
www.sfera-atelier.com

TEXT: Erika Kuhnová
FOTO: Robert Žákovič
ZDROJ: časopis HOME

Reklama
Reklama

Komentovat