Komfortní dům pod rákosím

Reklama

Vilka na okraji Zoetermeeru, poměrně velkého města v západním Holandsku, působí nezvykle jen na ty, kdo neznají tuto zemi. Stavění rákosových střech zde patří k tradici, kterou nikdy nepřerušili. Zájem o ně roste, v posledních letech rákosí údajně používají na každé třetí nové střeše.

 

Použití stébel této vodní rostliny nejen na střešní, ale i obvodový plášť není zcela běžné, ale ani úplně ojedinělé, a to nejen zde, v Holandsku, ale i v Dánsku, Irsku, jižní Anglii a severním Německu. Seveřané se nepozastavují ani nad pokusy spojit prastarou technologii se současným tvaroslovím.

Bod v širém poli
Ve čtvrti Oosterheem převažují nové, tvarově jednoduché nevelké domy s fasádou z režných cihel a valbovou střechou pokrytou pálenými taškami. V sousedství je jen několik tradičněji pojatých vilek s typickou holandskou rozložitou rákosovou střechou s mansardovými okny. Tento dům se však v nejbližším okolí vyjímá nejen střechou, ale i stylem. Navíc stojí v krátké uličce jako poslední ve skupině tří domů, jen od západu navazuje na zástavbu u cesty do Leidenu. Z ostatních stran je ho dobře vidět uprostřed pastvin a polí – jen několik desítek metrů od něj je tabule, která označuje konec města. Takové umístění ve volné, větrné krajině je pro rákosový plášť ideální – rychleji vysychá.

Moderna s měkkým obrysem
Dům, dokončený asi před půl rokem, je vlastně běžnou cihlovou stavbou, částečně podsklepenou, s podlahovým vytápěním v přízemí. Střecha je bez okapových žlabů, zamokření okolí však brání plochy vysypané drceným kamenem. Šedý odstín drtě zapadá do úzké barevné škály, navržené v interiéru i exteriéru, která sahá od bílé přes šedou a okrovou až po hnědou. Obklad ze svázaných snopů zvláštně změkčuje linie jednoduše tvarovaného domu i vysokých rytmických výřezů, v nichž jsou zapuštěna sdružená okna (z některých úhlů okna vůbec není vidět). Podobně změkčuje interiér čínský nábytek v ložnici rodičů, neoslohový příborník v kuchyni a kolekce váz ve tvaru barokních architektonických detailů v obývacím pokoji. Navzdory hojnému použití skla a velkým dlážděným plochám tak dům ani uvnitř nepůsobí neosobně.

Přírodní klimatizace
Výrazné geometrické prvky na obou štítových stěnách, kolem vstupu i kolem terasy, potlačují nostalgickou atmosféru, kterou obvykle navozují stavby s rákosovou střechou. Mladý architekt Arjen Reas z nedalekého Rotterdamu postavil nanejvýš současný, prostorný a pohodlný dům. Má otevřený půdorys v přízemí, kde je prostorově spojená kuchyň, jídelna a obývací pokoj, a částečně otevřený v poschodí – ložnice rodičů propojená s koupelnou a šatnou zabírá více než polovinu plochy poschodí, ale i tak tu zbylo dost místa na další tři ložnice.

Stará technologie dodala domu nevšední vlastnosti. Rákosové střechy nejenže tepelně izolují, ale především zabraňují rychlému střídání teplot. V domech je tak v zimě tepleji a v létě chladněji. Vděčí za to stéblům rozděleným kolínky – je v nich uzavřený vzduch, který výborně tepelně izoluje.

Životnost střechy závisí na jejím sklonu: pětadvacetistupňová střecha má životnost patnáct, padesátistupňová minimálně čtyřicet pět let (tato má sklon šestatřicet stupňů). Výhodou je, že obklad se dá doplňovat bez odstranění původní vrstvy a že stav střechy je nutné kontrolovat jen jednou za pět – uvádí se i jednou za sedm, či dokonce deset let. Při této kontrole se obklady takzvaně pročesávají, což zároveň osvěží i jejich barvu. Obklad, který je silně zhutněný, není navzdory laickým obavám lehce hořlavý, ovšem na druhé straně je zajímavé, že v Holandsku se za tento typ střechy platí vyšší pojistné a pojišťovna vysílá každoročně odborníka, který kontroluje její stav.



Magie vody

Dům má členitý půdorys a zvenku se nevyhýbá symetrii. Nepřekvapí tedy, že krytá terasa za domem je prodloužená podobnou plochou z vápencových dlaždic, jaká je u vstupu k dispozici hostům na parkování. Terén za ní prudce klesá k jednomu z kanálů, jimiž je protkáno okolí. (Nedaleko východního okraje parcely se stáčí další kanál, jehož břehy jsou hustě porostlé rákosím, a protéká dále rovnoběžně s domem.) Holanďané se dlouhá staletí zabývají vodou, využívají ji, brání se před ní a zároveň je přitahuje. Také mnoho zdejších domů je postaveno těsně u kanálů. Když architekt navrhl na břehu dřevěnou plošinu, která sahá až nad kanál, zdá se, že neměl v úmyslu jen prodloužit zahradu o několik čtverečních metrů, ale především umožnit majitelům blízký kontakt s vodou.

TEXT: Karol Klanic
FOTO: Kees Hageman, Arjen Reas
ZDROJ: HOME

Reklama
Reklama

Komentovat