Paradoxně útulný CK06

Reklama

Paříž – moderní pulzující město s šarmem a elegancí. Progresivní architektuře je neustále nakloněna a vítá moderní myšlenky i v kontrastu se starými zkušenostmi. Centrum Paříže přijalo do svého náručí nový moderní městský dům – jako odraz moderního myšlení s respektem ke všemu původnímu. Dům je příkladem toho, že i v omezující městské zástavbě se dá vytvořit velkorysé a příjemné současné bydlení.

Nápadný i nenápadný zároveň. Kolemjdoucí si všimne kamenného obkladu přízemí, který bez zbytečných rušivých momentů plynule navazuje na okolní zástavbu. Teprve když někdo zvedne hlavu a podívá se i výše, zpozoruje nápadně nenápadnou kostku, z poloviny dřevěnou a z poloviny skleněnou, která poutá na sebe pozornost jednoduchostí a drobnými hravými detaily, například v podobě kruhových otvorů v dřevěné části. Dřevěným obkladem komunikuje s okolní zelení a na skleněné fasádě se odráží zeleň protilehlého parku. Má v sobě neopakovatelnou noblesu bez zbytečné směsi odkoukaných stylů. Je skutečnou ukázkou současné architektury a reprezentuje svého tvůrce, architekta Pabla Katze.

Intuitivní přístup a udržitelná technologie
Manažeři projektu se do něj snažili vložit „ekologické“ a „technologické“ hledisko, a tak chtěli vyjádřit svůj názor v komplexním přístupu k architektuře. „Chtěli jsme, aby dům, který jsme navrhli, harmonizoval se současností,“ říkají Hélène a Laurent. V jejich představách byl tento dům projektem, který není poplatný módním trendům, ale vyjadřuje emoce a odvahu. Hledali i řešení, která by byla energeticky efektivní, a přitom by neměla zhoubný vliv na prostor a světlo v budově. Přístup, který by umožnil uplatnit současnou úroveň informačních a komunikačních technologií bez újmy na ergonomii a estetickém ztvárnění.

V centru pozornosti současné architektury jsou světlo a prostor, příjemné pocity a emoce a CK06 je svědectvím neustálého hledání souladu designu a příjemného bydlení. Otevřené prostory, obytné místnosti se sousedícím užitkovým vybavením, elegantní zařízení a světlo, světlo, světlo.

V CK06 se jim podařilo vytvořit inteligentní dům, který je vybaven moderními technologiemi směřujícími ke zvýšenému pohodlí užívání a zároveň s ekologickým základem.

Koupelna s umyvadlem a sprchou po pravé ruce při průchodu do ložnice. Oddělena je jen posuvnou skleněnou konstrukcí, přes niž hra světla od protilehlé vany proniká do jejích útrob a vytváří zajímavé obrazce.
Ložnice je sněhobílá, a přitom útulná. K jejímu oživení přispívá část stropu z odhaleného a navoskovaného betonu a průhledy do pracovno-knihovny na galerii a obývacího pokoje pod ní.

Dům plný světla i díky fasádnímu systému, který pouští do interiéru maximum světla bez ztráty intimity.

Když se omezení městského prostředí promění ve výhodu

Bonjour – přivítal nás pyšný majitel domu, a hned když se nám představil, nás pozval dovnitř. Dotykem palce odemkl vstupní dveře a s hrdostí nám začal předvádět svůj zrealizovaný moderní pohled na bydlení ve městě. Pro zvýšení intimity bydlení architekt umístil všechny obytné místnosti nad přízemí, v němž se nachází jen velká garáž a vstupní prostor s dominantou schodiště a průhledem do malého zeleného dvora. V prvním poschodí vcházíme do obývacího pokoje s překrásnými průhledy do městského exteriéru a protilehlých zahrad plných stromů. Ocelový fasádní systém, tvořený kombinací průhledných a neprůhledných skleněných částí, vytváří zajímavou strukturu, která přináší určité soukromí a zároveň plynulý optický přechod mezi interiérem a exteriérem a také mnoho světla.

Kuchyň je ukryta za velkým krbem obloženým plechovým obkladem, ale plynule navazuje na obývací pokoj přes jídelní kout s přechodem na atraktivní terasu.

Dveře tu nenajdete, celé první podlaží je velký otevřený prostor s průhledy na schodiště, připoutané ke stěně z pohledového betonu. Ten se opakuje i na dělicích příčkách, které jen náznakem vymezují prostor obývacího pokoje a kuchyně.

Druhé poschodí je vyhrazeno pro rodiče, milovníky knih a pohody. Kolem jednotlivých částí koupelny nacházejících se po stranách vstupní části se vchází do ložnice bílé jako sníh. Samostatné WC vlevo, za ním vana zčásti patřící ložnici a zčásti příslušející koupelně vpravo, s umyvadlem a sprchou, oddělenou od všeho ostatního více méně pocitově – skleněnou konstrukcí. To vše umocněno průniky světla přes malé kruhové otvory v dřevěném obložení fasády, které poskytuje soukromí a spojitost s exteriérem zároveň. Ledově bílá ložnice je oživena jen pohledovým betonem na části stropu a rohovým průhledem do sousedící pracovny a knihovny v jednom na galerii nad obývacím pokojem.

Nejvyšší poschodí, určené dětem, má charakter podkroví se zasklenými fasádami, které poskytují soukromí tím, že jsou trochu zasunuty, a tak poskytují možnost pohybu i v exteriéru. Interiér celého domu se nese duchem jednoduchosti a krásy materiálu v jeho podstatě, bez zbytečných obalů. Navzdory kombinaci chladných materiálů, jako jsou ocel, sklo a beton, působí dům překvapivě útulně. Přispívá k tomu určitě i tepelná pohoda dosažená vytápěním pomocí tepelného čerpadla vzduch – vzduch bez jakýchkoliv úniků přes obvodový plášť domu z uceleného fasádního systému.

Celý koncept domu dotváří střešní zahrada s výhledem do okolí. Vířivka, pohodlný mobiliář, velký gril i s barovým pultem předurčuje touto zahradu k trávení příjemných chvil relaxace. Součástí střešní idylky je i několik technických vymožeností. Například meteorologická stanice, pomocí níž se automaticky ovládá textilní markýza nad střešní terasou. Když spadne třeba jen jedna kapka nebo jsou paprsky slunce příliš silné, automaticky se natáhne. 

     
Pohled od vstupních dveří na schodiště s průhledem do malého zeleného dvora. Fasáda z dřevěných panelů osvěžená malými kruhovými otvory vytváří fascinující hru světla u vany. Brání pohledům zvenčí, ale výhledu zevnitř ne.
Zajímavé je řešení koupelny ve vztahu k průhledům a výstupnému schodišti na střešní terasu.

Pablo Katz
Perfekcionista, který odmítá kompromisy, tradiční pojímání estetiky, napodobování jiných stylů a jakýkoliv komerční přístup či stylové hodnocení svého díla. Rád využívá materiály v jejich původní podobě, takže jejich povrch a barvy se uplatňují v čisté formě (beton, kov, sklo, dřevo), včetně chyb.
Narodil se v Buenos Aires a žije střídavě v rodném městě a v Paříži. V roce 2009 byl předsedou Svazu architektů Francie. Působil též jako pedagog, experimentátor a odborný konzultant na pařížské škole Ecole Camondo a na univerzitě Torquato di Tella v Buenos Aires. Od roku 2005 vyučoval na pařížské Ecole Spéciale d´Architecture. V Evropě zastupuje Argentinský institut architektury a urbanismu.

TEXT: Kamila Ďuríková
FOTO: Duravit
Odpovědná redaktorka: Zuzana Hošková

Článek byl uveřejněn v časopise HOME.

Reklama
Reklama

Komentovat