30. 01. 2011
Diskuze (0)
Sdílet

Není divu, že ho chtěli takovýto. On optik, ona optička. Tak tedy opticky čistý! Jednoduchý. Žádná krátkozraká řešení aani dalekosáhlé zásahy do svažité parcely. Ať si sedí vkopci po vzoru místních dřevěnic astodol. Dřevěné laťky ze sibiřského modřínu ho sbratřily sokolní přírodou atypické kontury stradiční architekturou; ikdyž úřadům se to takto nejevilo celé dva roky...

Namísto úvodu autorská zprávička Kamila Mrvy
„Navrhl jsem dům pro mého bratra srodinou. Malý pozemek, malý dům, málo financí, ale volná ruka pro architekta. Nesouhlas ze strany správy chráněné krajinné oblasti. Dva roky vyřizování kolem stavebního povolení. Výstavba svépomocí. Byl jsem rád, když jsem si oblékal montérky ahurá na stavbu – tedy na nepodsklepenou dřevostavbu, která se zdvihla zbetonové základové desky. Vzešel ztoho azobdélníkového půdorysu přízemní rodinný dům, který svými konturami amodřínovým opláštěním připomíná tradiční zástavbu vtom našem regionu,“ zmiňuje se ve své autorské zprávě architekt Kamil Mrva. Zaujalo nás to, atak jsme se vydali ověřit adoplnit zprávu obratrostavbě dovršené vroce 2006 jen dvacet kilometrů před moravsko-slovenskou hranicí.

 

Rodinný dům v Dolní Bečvě, 2006
Autor: Kamil Mrva
Spolupráce: Blaženka Bebek, Lenka Burešová, Jaroslav Holub, Martin Jeřábek
Dodavatel: svépomoc
Subdodavatelé: Firma Mikulenka, Alfest Lučina, Stekoprodukt, s. r. o., firma Jurák
Projekt: 2004–2005
Realizace: 2006 hrubá stavba, 2007 dokončovací práce
Zastavěná plocha: 78 m2
Půdorys: 13 × 6,2 m
Konstrukce: dřevostavba
Střešní krytina: falcovaný plech aluzinek
Vnější vzhled: modřínový obklad v kombinaci s moderním prosklením, na obklad hlavního vstupu se použily desky cetris
Truhlářské práce na míru: kuchyňskou linku, atypické vestavěné skříně, posuvné zasklené stěny vyhotovila firma ATK Simon Adámek z Nového Jičína
Rozpočet: cena domu včetně pozemku a nábytku vyšla na 1,5 milionu českých korun, hypotéku nepotřebovali

Proč ne jednoduše
Mají přízemní nízkoenergetický dřevodům na ploše 78 m2. Projekt však zdaleka přízemní nebyl. Navzdory své jednoduchosti, finanční nenáročnosti, ba až spartánské skromnosti, sníž dům postavili, vyvolala stavba polemiku na vyšších úředních místech arozruch na CHKO – instituci, která chrání ráz krajinné oblasti. Za tak přímou povahou architektury se někdy hledá všelico, jen ne představa oživotním stylu, který je samozřejmý majitelům domu. Ti nechtěli vikýře ani složitou dispozici auž vůbec ne vilu, která by brala energii svým obyvatelům aujídala zrodinného rozpočtu. Původně pultovou jednoduchou střechu, prokazatelně nejekonomičtější apro nízkoenergetické domy nejvhodnější, varchitektonickém ateliéru změnili ještě během dohadování se stavebním úřadem na sedlovou. Dali jí mírnější sklon 35 stupňů, na jaký si místní zvykli při pohledu na tradiční zástavbu se střešním sklonem pod 45stupňovým úhlem. Pro Mrvovy – architekty, ale ioptiky – se příkladem anásledováníhodnou siluetou rodinného domu stalo typické rozložení hmoty zdejších původních domů astodol, které od nepaměti vyrůstají zklasického valašsko-lašského obdélníkového půdorysu podle prostého vzorce b = 2a. „Kamilovi jsme řekli, že chceme málo avmalém. Když si postavil dům sateliérem vKopřivnici, vzahradě po našem dědovi, věděli jsme, že to je architektonický sloh pro nás. Má to tam pěkné, nevelké, stačí. Pro nás měl navrhnout ještě méně…“

Mrvovi tu bydlí už třetí sezonu. Na nedostatek prostoru si nestěžují. Otevřený objem kuchyňskoobývacího pokoje se spojil sdřevěnou terasou. Pěkné počasí jim od května do října zvětšuje obytnou plochu. Malá ložnice sešatníkem anevelký dětský pokoj nejsou denními místnostmi. Synové si nanosí hračky do obývacího pokoje nebo si hrají před domem. Ještě stále se lidé, známí ineznámí, zastavují adiví dřevěné chaloupce. Opravdu vní žije čtyřčlenná rodina? Nevěřícně nakukují aodvážnější se nechají ipozvat, jen aby alespoň nahlédli do soukromí domu. „Tento styl jsme si na úřadech prosadili sami. Ikdybychom mohli mít následovníky, nikomu se moc nechce do vyřizování stavebního povolení, při němž nemá největší rozhodovací právo stavební úřad, ale správcové chráněné krajinné oblasti. Nejprve stavbu absolutně negovali. Nerozuměli, proč by moderní styl, ikdyž starého pojetí, měl vyrůst vúdolí Bečvy. Tlačili nás do reprezentační vily, milejší jsou jim projekty se složitými vikýřovými střechami. Ty jsou však blíže německé tradici než naší. Ve Važci, vKolárovicích iMakově se kdysi stavělo ze dřeva, prostě aúčelně. Po čase jsme se dozvěděli, že po skončení stavby někteří úředníci správy CHKO ukazovali náš domek jako příklad moderní architektury. Máme přece 21. století. Také na venkovských úřadech sedí lidé za počítači, hledí do LCD obrazovky, jezdí vmoderních autech. Tak proč nebydlet moderně?!“

Ano, současná architektura se nemusí úplně zříci odkazu na tradiční stavby, nemusí je však ani kopírovat, aby zapadla do původního prostředí, nebo se – nedej bože – snažit ostylizaci. Daniel Mrva má prochozené hory vRakousku ave Francii: „Jsou tam fantastické stavby, které působí úplně přirozeně, ačkoliv na první pohled je zřejmé, že jsou selankové architektuře vzdálené.“

Co ještě prozradil Daniel Mrva
„Dobírali si nás zdejší – stavíš garáž? Akdy budeš stavět barák?“ vzpomíná Daniel na doby, když se montovala dřevostavba avšem sousedům už bylo jasné, že ztoho vila nebude. „Úřady nám zpočátku nechtěly povolit ani plechovou střechu, tlačily nás do betonové taškové střešní krytiny. Plánovali to tu jako vilovou zástavbu sposchoďovými domy, obytnými podkrovími pod vyšším hřebenem taškových střech. Kamil však udělal fotku, zníž byla čitelná rozmanitost domů aodlišné pokrytí střech. Ty měly společné jen místo. Navíc nám povolili plechovou střechu vpřírodním odstínu. Mnozí si tu ještě pamatují zimu 2005. Masy sněhu polámaly střechy ztašek, vněkterých případech nevydržely ani části dřevěných krovů. Sněhová pokrývka nepoškodila jen plechové šikmé střechy, ze kterých lehce sklouzla.“

Dřevěnou nosnou konstrukci domu včetně příhradových vazníků jim zhotovila tesařská firma zokolí. Řemeslníci poskládali, co se dalo, ještě unich doma, přivezli na stavbu aza pět dní stála hrubá stavba. „Jednotlivé části vazníků jsou spojené boxery – tesařskými spojkami bez složitého čepování. Dřevo jsme jemně natřeli, aby votevřeném jednoduchém interiéru ještě víc vynikla krása obnažené konstrukce vazníků.“ Také sádrokartonové obložení interiéru avnější modřínové odvětrané opláštění jim vyrobili firmy. Stavební dozor akorigování podle projektu si Mrvovi hlídali do poslední chvíle. Danielova rodina nad Kamilovým projektem nespekulovala. Vyhovoval jim. Pouze minimální koupelna byla původně ještě o20 cm užší aWC mělo být samostatné: „Raději jsme ubrali zplochy dětského pokoje aposunuli okousek ichodbu. Jinak už jen okénko ukryté vkuchyňské lince vzniklo dodatečně. Vnávrhu se sice neobjevila horní řada skříněk, ale potom Kamil dostal nápad, jak zakomponovat okénko za posuvná prosklená dvířka. Natáhly se poličky od stěny ke stěně ateď je máme spolu svýhledem na sever za posuvným proskleným systémem. Co bych udělal teď jinak? No, postavil bych si to ještě jednodušeji,“ směje se Daniel amy věříme, že ijeho rodina má stejný smysl pro úsporné bydlení. Jsou zde většinou od května až do října. Za prací dojíždějí. Se dvěma malými chlapci se drží více doma než na výjezdech za zábavou, apřece jsou sbydlením spokojení.

 

Technologii stavění navrhli jako dřevostavbu tvořenou sloupkovou konstrukcí akombinovanou sOSB deskami. Zevnitř dřevěné konstrukce umístili tepelnou izolaci, přičemž zateplení překryly sádrokartonové desky sodrazovou fólií. Nosné sloupky vobvodové stěně jsou od sebe vzdáleny po 50 cm, atak se mezi ně jednodušeji vkládala tepelná izolace. Zexteriérové strany obvodového pláště byla konstrukce zateplena, přikryta difuzní fólií anakonec obložena provětrávanou dřevěnou fasádou zdesek zmodřínu – předsazená dřevěná fasáda vdetailech pláště minimalizuje vznik tepelných mostů. Výkopové práce, zakládání, betonování aizolace vykonali bratři Daniel aKamil Mrvovi svépomocí.Jednoduchá akompaktní forma uchrání konstrukci domu před zbytečnými ztrátami tepla. Prostý tvar půdorysu domu, sedlová střecha bez vikýřů astěny bez nik, prosklená tvář domu obrácená ke slunci, dostatečná tepelná izolace aúsporný systém vytápění se postarají, aby energetická spotřeba nepřesáhla 50 až 70 kWh/m2 za rok.Mají vlastní studnu jako zdroj pitné vody, zavedli si podlahové elektrické vytápění asročními náklady za spotřebu energie se vejdou do sumy 50 tisíc českých korun.

TEXT aPRODUKCE: Marína Ungerová
FOTO: Dano Veselský

 

Kategorie: Dřevostavby svépomocí Návštěvy domů
Tagy: architektura drevostavba rodinny dum
Sdílejte článek

Diskuze