Stoprocentní funkcionalismus

Stoprocentní funkcionalismus

09. 03. 2011
Diskuze (0)
Sdílet

Manželský pár byl zdůvodu restituce donucen opustit domov, který si vybudoval podle svých představ. Zdánlivě nešťastná záležitost však těmto lidem dala víc, než vzala. To, že všechno má svůj smysl, se nakonec odráží ivjejich novém domově, kde nic nechybí ani nepřebývá.

Vila na Babě je dílem architekta Vojtěcha Kerharta zroku 1932. Vté době na tomto místě vznikala osada funkcionalistických staveb, která se vroce 1993 stala památkovou zónou právě pro svoji jedinečnou architekturu. Vhodné urbanistické řešení (domy jsou zde vystavěny střídavě tak, že si navzájem nebrání ve výhledu, který je jednou zhlavních kvalit výhodné polohy nad městem) jsou další doménou tohoto místa. Prvními obyvateli domu byli spisovatel Václav Řezáč se svou ženou advěma dětmi. Mezi jejich sousedy patřili například architekt Pavel Janák, designér Ladislav Sutnar, výtvarnice Emilie Paličková adalší lidé, kteří byli otevřeni novému modernímu slohu akteří tvořili poptávku, bez níž by tato osada těžko někdy vznikla.

Proti zdi?

Když manželé funkcionalistický dům objevili, byl ve velmi zanedbaném stavu, čtyři roky neobývaný. Přesto je zaujal svou specifickou atmosférou, atak se rozhodli jej koupit azrekonstruovat.

Vté době netušili, jak dlouhá cesta ještě povede ke spokojenému žití vněm. Dům byl označen za památku, aprotože funkčně nebyl řešen pro běžný život ve 21. století, vyžadoval jisté změny, což se nelíbilo některým architektům adalší odborné veřejnosti.

Po počátečních problémech spůvodním projektantem rekonstrukce se majitelům podařilo najít architektku Eva Heyworthovou, která předělala původní projekt ke spokojenosti zadavatelů.

Vzhledem ktomu, že dům má tolik oken, že již nezbývá příliš místa podél zdí na nábytek, musela architektka vytvořit úložné prostory vkaždém patře. Dále nechala postavit garáž avinný sklep. Dům také nutně potřeboval další schodiště (to původní bylo úzké pouhých 60 cm astrmé – předchozí majitelka kvůli němu žila poslední roky jenom vpřízemí, protože nemohla po schodech vyjít), které bylo vystavěno ze zadní části domu, aby nenarušovalo charakter stavby.

Osudové setkání

Přes veškeré komplikace se podařilo rekonstrukci dokončit azbývalo dotvořit interiér. Vté době nové paní domu padla do oka dřevěná vana tehdy začínajícího architektonického studia Donlic` – abylo rozhodnuto. Majitelka brzy našla společnou řeč sIvanou Dombkovou, kníž získala takovou důvěru, že jí pouze průběžně sdělovala své požadavky auž neměla potřebu vidět výkresy realizace předem. Kuriózní je, že spolu komunikovaly především faxem.

Patří ksobě

Na střeše domu vznikla nástavba, která je vybavena kuchyňskou linkou – barem, rohovým sezením anachází se tam také sauna. Ikdyž je tak výrazný zásah do původní architektury polemický, nelze mu upřít jisté kouzlo. Nový společenský prostor působí, idíky panoramatickému výhledu na celé město, otevřeným avzdušným dojmem. Koupelna vprvním patře je řešena opravdu velkoryse. Velká vana pod oknem, dvě umyvadla oddělená sprchovým koutem adostatečně důrazně oddělené toalety spraktickým košem na prádlo – šatstvo jím putuje až do suterénu, odkud má blíž kpračce.

Vdomě je také mnoho dveří, atak se jako ideální řešení nabízely posuvné dveře, které si obyvatelé domu velmi pochvalují, ostatně stejně jako úložné prostory pod okny podél zdí. Jde ořešení zásadní pro pohodlné bydlení.

Kuchyň anábytek celkově ladí sexteriérem domu. Nese se vduchu základního požadavku: dům kžití pro starší lidi apsa. Přesně tak to vysvětlila paní majitelka. Šlo jí především opraktičnost, tedy ovlastnost, zníž samotný funkcionalismus vychází.

Dům je obklopen vzrostlou zelení. Vparných dnech stromy příjemně voní; zatímco Praha se dusí ve smogu, tady se dá dýchat zplných plic.

TEXT: Marie Štěchová
FOTO: Jana Labuťová, Jiří Vaněk

Kategorie: Návštěvy domů Rohové sedačky
Tagy: design. nabytek interier
Sdílejte článek

Diskuze