U řadového domu vyřešili nefungující propojení se zahradou a zachovali i dominantu pozemku
Výstavba z devadesátých let zahrnovala populární pseudomansardové střechy, částečnou prefabrikaci a charakteristické materiály z období výstavby. Cílem rekonstrukce, kterou řešil ateliér SOA architekti, bylo dodat řadovému domu individualitu a vytvořit pohodlné městské bydlení se současným standardem. To zahrnovalo i do té doby nefungující propojení interiéru a exteriéru a též bazén, saunu a domácí fitnessové centrum.
Řadové domy z osmdesátých a devadesátých let se opakují často nejen vedle sebe, ale i na několika ulicích, až celých čtvrtích. Není divu, že dnešní majitelé se snaží stavby více přizpůsobit svým potřebám a udělat je originálnějšími. Nemusí právě trčet z davu, ale mohou být osobitější a vyhovovat potřebám rodin.
Snaha využít terénní nerovnosti se nevydařila
V tomto případě se původní dům snažil využít terénního rozdílu pozemku, avšak ne moc úspěšně. Podlaží na úrovni ulice s malými okny zmizelo v terénu výše položené zahrady. Vstupní část domu připomínala spíše špatně osvětlený suterén než vstup do domu, který by měl obejmout a přivítat harmonií.
Špatně přístupná zahrada za domem jen těžko hledala komunikaci s obytnou částí prvního poschodí. Obývací pokoj a kuchyň byly sice orientovány na slunečnou stranu, zároveň však do ulice, což rozhodně nepomáhalo chránit soukromí obyvatelů. Samotný dům tvořily dva byty se společným vstupem – jeden v přízemí, druhý v poschodí. Špatný pocit z vnitřního prostoru určovala i nízká světlá výška (2,5 m).
Zosobnění a modernizování řadového domu
Architekti Ondrej Píhrt a Pavel Smeták si při práci osvojili tři základní prvky, které se jim osvědčily: krása, respekt, zodpovědnost. Klient je proto vždy členem týmu. Z řadového domu se dvěma bytovými jednotkami se mělo stát bydlení pro jednu rodinu. Protože schodiště umístěné uprostřed dispozice se nedalo přesouvat, bylo nutné přizpůsobit mu členění prostoru. Samozřejmostí bylo rozdělení prostoru podle funkčních zón a orientace vůči světovým stranám i zahradě.
Prosvětlení a rozšíření přízemí: pod terasou je fitness
Po úpravě přízemí zůstaly jen servisní funkce. Navzdory tomu se do něj podařilo architektům dostat maximum denního světla. Vstupní chodba se stala výrazně větší a světlejší halou s oknem. Na halu navazují místnosti na domácí práce s šatnou, v rozšířené části přízemí se nachází fitness. Kvůli funkčnímu odlišení od ostatních prostorů ve „fitku“ autoři proměny zvolili syrovější materiál – odhalený pohledový beton. Tato přistavěná část zabíhá hlouběji pod terén, shora ji kryje pobytová terasa.
Obytný prostor obklopuje schodiště
První podlaží patří hlavní denní zóně. Její části se obtáčejí kolem zvýrazněného schodištního bloku a vytvářejí propojený prostor s příjemnou mírou členění. „Velmi důležitým prvkem se staly průhledy skrz celé podlaží a optické zapojení zahrady do interiéru. Obývací pokoj jsme spojili se zahradou i fyzicky, rozměrným posuvným oknem. Vybourání a výškový posun podlahy v této části domu pomohl přímému napojení na úroveň zahrady. Především se však touto složitou stavební úpravou zvětšila světlá výška místností a celé podlaží se díky tomu prosvětlilo,“ vysvětlují autoři proměny Ondrej Píhrt a Pavel Smeták.
Nejvyšší podlaží patří noční zóně – ložnicím, které zpřístupňuje malý ochoz kolem schodiště. Ložnice rodičů má vlastní šatnu, koupelnu a předsíň, která ji odděluje od dětských pokojů. Z původně plánované pracovny se během stavby stal další dětský pokoj.
Fasáda z vláknocementových desek, dubová okna
„Vnější členění domu vyšlo z jednotného sklonu původních „mansard“. Zavěšený fasádní obklad z vláknocementových desek přechází i do rovin střech. Abstrahovanou formu podporují i předsazená dubová okna kombinovaná s bezrámovým zasklením, která opticky navazují na okapovou hranu střechy. Obklad střechy směrem do zahrady zahrnul výsuvnou markýzu, která dokáže pokrýt celou plochu terasy,“ vysvětlují autoři rekonstrukce.
Dominanta pozemku? Stará třešeň!
Nakonec se podařilo nemožné. Nevelká zahrada při precizním řešení proměny dokázala uspokojit všechny požadavky majitelů na současné využití. Navzdory náročným změnám zůstala její dominantou stará vzrostlá třešeň, kterou je vidět z několika pohledů přímo z interiéru. Nevyhnutelnou součástí pohodlí po proměně jsou bazén a sauna.
Cherry Tree House
architektonický ateliér: SOA architekti, www.s-o-a.cz
autoři: Ondrej Píhrt, Pavel Smeták
lokalita: Praha, ČR
projekt: 2018 – 2019
realizace: 2021
zastavěná plocha: 177 m²
hrubá podlahová plocha: 440 m²
užitná plocha: 356 m²
plocha pozemku: 590 m²
statika: Aleš Pražák
zahradní architekt: Atelier D.V.A.
stavební firma: Klimava
výrobce vestavěného nábytku: Sekula
Materiály
Graniti Fiandre – dlažba koupelny
BASF MasterTop – stěrkové podlahy
Technistone – umělý kámen
Equitone – fasádní desky
Sabína Zavarská
Zdroj: www.linka.news
Foto: Alex Shoots Buildings