Unikátní dům, který kličkuje mezi stromy

Základním požadavkem investorů tohoto unikátního domu bylo zachovat na pozemku původní vzrostlé kaštany. Pozemek na místě pradávného vinohradu, vhodný spíše pro sáňkování než výstavbu, navíc s přirozeně rozmístěnými velikány, tradiční architektuře nepřál. Na druhé straně – i díky tomu vznikl originální dům, který nabízí výhledy do okolí jako úžasně proměnlivé umělecké dílo.

V momentě, kdy navíc příští obyvatelé dali jako další podmínku, aby jejich dům byl bezbariérový, už začínalo zadání připomínat sudoku pro extrémně pokročilé. Architekti Tomáš Šebo a Igor Lichý ze stejnojmenného ateliéru ale vzali jejich nároky jako výzvu – a výsledkem je originální stavba, která všechny „nevýhody“ proměňuje v klady.

FOTO Tomáš Manina

FOTO Tomáš Manina

Z kopce…

Dům stojí na pozemku vetknutém mezi dvě ulice v blízkosti lesa, které nabízejí i dva přístupy. Místo bylo stěžejní – oba investoři mají k místu dlouholetý vztah ještě z dob, kdy se na pozemku pěstovaly jahody a sekalo malinčí… Pro svůj dům proto logicky nemohli najít lepší místo. S výběrem architekta si dlouho hlavu nelámali – s kanceláří Šebo – Lichý je pojí dlouholeté přátelství a neméně úspěšná spolupráce.

Reklama
Dům navzdory své výšce nikdy nepůsobí mohutně.

Dům navzdory své výšce nikdy nepůsobí mohutně. FOTO Tomáš Manina

situace

situace

Dům navzdory poměrně velké hmotě nijak „nekřičí“ – při pohledu od horní branky klame tělem – díky členitosti fasády jeho hmotu kolemjdoucí nevnímá. Při pohledu zezdola, od garáže, zase nijak nepřečnívá nad okolní stavby. Přitom pozemek skvěle využívá – vysunuté patro denní části proměňuje obývák v impresionistickou galerii: to, co se odehrává za oknem, je hlavním zdrojem atmosféry a nálady interiéru. Není divu, že se pak uvnitř s barvami šetřilo – to podstatné se odehrává za okny, počínaje barevným listím podzimního lesa, usínajícím a probouzejícím se městem konče.

V čase focení dům ještě nebyl plně zařízen – nicméně originální lustr byl už na svém místě.

V čase focení dům ještě nebyl plně zařízen – nicméně originální lustr byl už na svém místě. FOTO Tomáš Manina

Terasy, balkony – členitý půdorys architekti využili pro vznik různých zákoutí a odpočinkových zón.

Terasy, balkony – členitý půdorys architekti využili pro vznik různých zákoutí a odpočinkových zón. FOTO Tomáš Manina

Po schodech

I když interiéry v době naší návštěvy ještě čekaly na svou finalizaci, už teď je jasné, že jim bude dominovat bílá barva a kvalitní materiály. Pokud jde o vnitřní zařízení, pracovalo se metodou – co nemusí být vidět, ať zůstane skryté. „Znáte to, když máte domácnost, kde se postupně vykládá a vykládá…,“ usmívá se paní domácí. Architekti navíc dopřáli téměř všem členům rodiny šatnu. „Jako nejpraktičtější řešení pak vidím shoz na prádlo,“ doplňuje majitelka (dvou)patrového domu.

Ponechme ale zatím interiér stěhovákům a novým majitelům čas na přemýšlení. Tak, jak si ho dopřáli architekti (od první myšlenky uplynulo 7 let), aby dům dostál zadání a poskytl kýžený komfort. Proto zde třeba nechybí venkovní terasy pro většinu z pokojů, obrácené tak, aby zachytávaly slunce v různou denní dobu. Pod obývákem je ukrytá „grilovací“ terasa, další výhledy skýtá i pochozí střecha. No a vše v blízkém kontaktu s rostlými kaštany, obývajícími jednotlivá atria. Architekti domu říkají „dům mezi stromy“. My jsme se přesvědčili, že je to označení víc než příhodné…

V hlavní roli výhled – strop v obýváku je mírně zkosený tak, aby byl výhled co největší, ale pokoj nebyl v celé rozloze příliš vysoký.

V hlavní roli výhled – strop v obýváku je mírně zkosený tak, aby byl výhled co největší, ale pokoj nebyl v celé rozloze příliš vysoký. FOTO Tomáš Manina

Příjezd do garáže je ze spodní části pozemku – zajímavostí je, že garáž s domem spojuje úzký tunel, moderní a účelná jeskyně.

Příjezd do garáže je ze spodní části pozemku – zajímavostí je, že garáž s domem spojuje úzký tunel, moderní a účelná jeskyně. FOTO Tomáš Manina

Dům vypadá stejně dobře ve dne jako v noci – vysunutá část se navíc prakticky dotýká korun původních vzrostlých stromů.

Dům vypadá stejně dobře ve dne jako v noci – vysunutá část se navíc prakticky dotýká korun původních vzrostlých stromů. FOTO Tomáš Manina

Dům mezi stromy

Autoři projektu: Architekti ŠeboLichý, s.r.o.
Mgr. arch. Igor Lichý, Ing. arch Tomáš Šebo,
Spolupráce: Ing. arch. Katarína Uhnáková, Ing. arch. Štefan Onofrej
Interiérový design: Ing. arch. Martina Matušová
Plocha pozemku: 1891 m2
Zastavěná plocha: 202 m2
Obestavěný prostor: 1190 m3
Dům byl nominován na Cenu Dušana Jurkoviče 2014

Architekti ŠeboLichý

Architekti ŠeboLichý

Mgr. arch. Igor Lichý, Ing. arch Tomáš Šebo
Mottem ateliéru se zázemím v Bratislavě je stírání hranice mezi architektem a klientem. Architekti se snaží vtahovat klienta do diskuse o procesu tvorby, a tak dům doslova ušít na míru. „Nemáme specifický rukopis, což považujeme za naši přednost,“ říkají architekti. Ateliér se zabývá tvorbou rodinných a bytových domů, administrativních center i rekonstrukcemi historických budov na Slovensku i v České republice.
www.sebolichy.sk

TEXT Matej Šišolák
FOTO Tomáš Manina
ZDROJ časopis HOME

Komentovat