Renovace domu z 19. století. Moderní přístavba ve tvaru krychle zachovala jeho historický charakter

Architektonické studio Pallette Architecture dostalo jasné zadání: dát starému řadovému domu, postavenému na konci 19. století, novou, aktuálnější podobu. Nečekal je však snadný úkol, protože poté, co předchozí majitelé necitlivě odstranili množství původních prvků, dům jako by ztratil svou duši.

V rámci zadání se tak architekti snažili revitalizovat původní charakter domu a navázat na jeho historii. Zároveň jej vhodně doplnili moderními prvky i prvky, při nichž se nechali inspirovat přírodou.

„Kromě toho, že jsme se snažili obnovit některé historické prvky,“ vysvětluje Peter Miller, jeden architektů, „velkou změnou byla přístavba v podobě kostky v zadní části domu.“ Díky ní majitelé získali prostor navíc, kterého v úzkých řadových domech nikdy není dost. Materiály použité na této přístavbě dokonale spojují staré s novým a jsou moderní interpretací tradičních materiálů – cihly, skla a kovu.

Okolní zahrada je plná bujné zeleně a květin. Zdroj: Emily Gilbert

Precizní řez

Odstraněním stěny kvůli nové přístavbě vznikl jakýsi průřez dvěma patry domu. Přístavba přitom zahrnuje jen jeden velký otevřený prostor s vysokými stropy, díky čemuž společenská zóna, která zde vznikla, působí velmi vzdušně a moderně. Původní část domu dostala původnější, historickou podobu.

Opticky tento předěl uvnitř domu mezi starým a moderním tvoří konstrukce z kovu a skla, která tak funguje jako stěna. Aby architekti podpořili fúzi původního a nového, zachovali zde i část původní cihlové zdi. Prostor pod schody vedoucími do druhého patra využili architekti k vybudování místa pro skladování kvalitního vína.

Pod schody je stylový vinný sklípek s prosklenými dveřmi. Zdroj: Emily Gilbert

Prostranná kostka

Zmíněná přístavba v podobě kostky má dvojitou výšku dosahující úrovně druhého patra. V interiéru není fyzicky ani opticky ničím rozdělena, proto poskytuje opravdu štědrý prostor, do kterého architekti umístili kuchyň a jídelnu. Architekti se tuto prostornost snažili zachovat v co největší možné míře, proto i kuchyňská linka, jídelní stůl i svítidla jsou spíše subtilní. Podtrhuje to i vzor zvolený na podlaze – úzké parkety jsou položeny do vzoru rybí kosti – a světlý odstín dřeva.

Nejen stěna kostky, oddělující interiér a exteriér, nechává pronikat do domu denní světlo a dovoluje užší kontakt se zahradou. „V horní straně kostky se nachází velké, asymetrické střešní okno, které poskytuje hmatatelné spojení s vnějším prostředím, což umožňuje obyvatelům sledovat plynutí času a počasí zevnitř domu.“

Prostorná jídelna s vysokým stropem a velkými okny, která vedou na zahradu. Zdroj: Emily Gilbert

Střešní okno také vytváří vizuální propojení mezi částečně zastřešenou terasou a lidmi v interiéru. Po délce stěny čelící do zahrady jsou umístěny čtyři dveře, takže majitelé mohou nechat přirozeně splynout interiér s exteriérem a rozšířit obytný prostor až do udržované zahrady. V ní bylo mezi původními trávami a keři vytvořeno několik skrytých míst k sezení i terasa pro sváteční a zábavné chvíle.

Horní poschodí

Na rozdíl od spodního je prostor vyšších pater rozdělen do více místností a zón. V prvním patře je salon, ve kterém majitelé vítají všechny návštěvy. V těsné blízkosti se nachází také velká knihovna. Právě tyto dvě místnosti evokují původní charakter domu, a to díky několika obnoveným původním prvkům, například lemů a lišt v italském stylu.

Prostorná a světlá ložnice s parketovou podlahou a velkými okny. Zdroj: Emily Gilbert

Ze vstupní haly vede zrenovované dřevěné schodiště do druhého patra, které představuje již intimní prostor majitelů. Nachází se zde pracovna a manželská ložnice, jejíž součástí je funkční krb, zrekonstruovaný výklenek ložnice a mramorová koupelna. Ve třetím patře je několik pokojů a koupelen určených pro hosty, z nichž každá má jedinečné obklady stěn, zařízení a osvětlení.

„Tradiční, historizující prvky, které najdeme na vyšších patrech, vytvářejí pěkný kontrast s modernějším, vzdušnějším prostorem v přízemí a v zahradě. Zároveň však přístavba tvoří jakýsi plynulý, přirozený přechod mezi oběma těmito částmi,“ dodává na závěr architekt Peter Miller.

FOTOGALERIE

Text: Lucia Blažiová
Foto: Emily Gilbert