rodinný dům
Dům ve starém jabloňovém sadu přenáší krásné prostředí i do minimalistického interiéru
Okouzlující prostředí lesů přinutilo autory rekonstrukce uvažovat s kontextem přírodních materiálů. Jejich cílem bylo, aby dům po obnově odrážel místního ducha, ale přitom kontextově a citlivě naplňoval potřeby moderního bydlení. Jak se jim to podařilo?
Běžný řadový dům v Praze překvapil skleněnou fasádou a dokonale prosvětleným interiérem
Řadová zástavba v Praze 5 sice pochází z třicátých let, ale po původním stavu těchto domů byste už pátrali jen stěží. Jsou upraveny různými způsoby. Mnohé zahrnují přístavby nebo vestavby do podkroví se změnou tvaru střechy. Nemluvě o různorodosti vzhledu fasád, členění oken, dveří a barvy jejich rámů. To, co zůstalo neměnné, je šířka parcel, která představuje pět metrů (přičemž hloubka původních domků byla 7,2 m). Na stejný pozemek mezi řadové domy přibyla decentní novostavba z dílny architekta Jana Roháče.
Postavit novostavbu rodinného domu v historické obci nebylo lehké. Jak si s tím poradili architekti, aby nenarušili kolorit lokality?
Nigtevecht je holandská vesnice, relativně blízko Amsterdamu, která nemá ani tisíc pět set obyvatel. O to oblíbenější je u turistů kvůli krásnému historickému centru. Navrhnout novostavbu v tomto prostředí rozhodně není snadné. Jak nenarušit kolorit lokality, a zároveň uspokojit potřeby nutné pro moderní bydlení?
Rekonstrukce domu po dědovi přinesla mnoho výzev. Ve snaze zachovat dědictví vzniklo výjimečné bydlení
Tým architektů a designérů z francouzského studia Chevallier Architectes má za sebou mnoho úspěšných projektů. Všechny mají jedno společné – autoři vnímají architekturu jako živou formu umění, neustále hledají inovativní nápady, aby byly jejich projekty jedinečné. K tomu se přidává důsledná práce se světlem, míchání materiálů (dřevo, kov, sklo), harmonická integrace a respektování životního prostředí.
Rodinný dům s „ušima“ vsadil na cihly a plech, v interiéru navozuje atmosféru dřevo
Na třech materiálech postavila mladá rodina design i funkčnost svého domu na Karlštejnsku – cihlovou stavbu pokryl plech od střechy až k patě domu a vnitřní pohodovou atmosféru navozuje především dřevo.
Stylová rekonstrukce domu z padesátých let. Někde nové prvky doplňují staré, jinde je drze ignorují
Rekonstruovat domy z období padesátých let dnes není jednoduché. Ve většině případů je nejprve nutno stavby zbavit nánosů desetiletí – různých dostaveb, úprav, rozšíření či nových příček, kterými dům často upravovali mnozí majitelé. Stejný úvod měla i rekonstrukce rodinného domu „u zvonice“ v Bratislavě, kterou řešil architekt Marián Gombarček.
Navzdory velké podlahové ploše nepůsobí novostavba majestátně. Jak dosáhli tak velké podlahové plochy domu, a nezničili zahradu?
Představy investorů o budoucích domech jsou různé. Zatímco jeden chce co nejmenší podlahovou plochu a nechá vyniknout zahradu, jiní potřebují více místa v interiéru. Ani spolupráce s architekty nebývá vždy ideální. V případě novostavby rodinného domu v Ivance pri Dunaji tomu bylo jinak. I díky příjemné a otevřené komunikaci mezi autory návrhu z ateliéru KCA a investorem vznikla působivá stavba.
Starý dům v Provence proměnili v krásné dovolenkové sídlo
Staré provensálské domy z kamene mají jedinečné kouzlo. Farmu z osmnáctého století v srdci Provence koupili rodáci ze Štrasburku a za pomoci architektů a designérů ji proměnili ve svůj druhý domov. Po rekonstrukci se stala letní svatyní plnou současného umění, designu, a zároveň místem splněných (nejen) dětských snů.
Jako by tam stála odjakživa! Novostavba na okraji obce Mníšek pod Brdy dokonale zapadla do prostředí
Na začátku byla úzká a dlouhá zahrada, ležící na okraji historického centra městečka Mníšek pod Brdy, které se nachází v okrese Praha-západ. Tato oblast je v posledních letech vyhledávaným místem, kde vyrůstají nové rodinné domy. I když jsou po architektonické stránce různorodé, převládají jednoduché tvary se sedlovými střechami a drobnými stavbami ve dvorech. Jak vyřešili návrh rodinného domu na tomto místě 3+1 architekti?
Dům na louce se těší z otevřeného i uzavřeného prostoru, které získali složením stavby ze tří celků
Město Opole v jihozápadním Polsku se rozšířilo tak, že okolní vesnice se staly jeho předměstími. K původním hospodářským objektům postupně přibývají nové domy. Jeden z nich vyrostl na rovinatém pozemku, který byl původně loukou. Protože je prostorově jasně odčleněn od staré venkovské výstavby, architekti nemuseli přebírat prvky existujících staveb, aby dům zapadl do prostředí. Výsledkem je originální stavba ze tří celků, která člení pozemek na otevřený a vnější uzavřený prostor.
