Izolace z interiérové strany má více předností a je levnější

JAK NA TO

NÁROČNOST: ++++
ČAS: 2 dni
NÁKLADY: 11 600 Kč/1 místnost
LIDÉ: 2
OBDOBÍ: celoročně

KONTROLNÍ SEZNAM

MATERIÁL
• izolace
např. Unirol Profi 5, resp. 10
• membrána
např. Isover Vario XtraSafe, XtraTape, XtraFit
• konstrukce
např. profily R-UW 50 × 4 000 mm, R-CW 50 × 2 750 mm, připojovací těsnění 50 mm
• opláštění
např. akustické desky Activ Air 12,5 × 1 200 × 2 000 mm, tmel Vario, výztužná páska se skelným vláknem, stěrka Rifino Top, rohové lišty Rigips Aquabead
• spojovací materiál

NÁŘADÍ A POMŮCKY
• nůžky na plech
• příklepová vrtačka
• akumulátorový šroubovák
• nůž na sádrokarton
• stěrka
• hladítko
• křížový laser

Původní stav FOTO MILAN GIGEL

JAK NA TO

FOTO MILAN GIGEL

1. ZAMĚŘENÍ
Na podlahu si vyznačíme rysky ve vzdálenosti 15 cm od obvodové stěny. Nejsou-li stěny rovné, míry upravíme.

FOTO MILAN GIGEL

2. ČÁRY
Rysky spojíme malířskou šňůrou do linie. Šňůru s pigmentem spouštíme kolmo na podlahu, aby byla čára rovná.

FOTO MILAN GIGEL

3. ZNAČKY
Aby bylo značení trvanlivé a čitelné i přes fólii, přidáme čtverce fasádní malířské pásky. Ta nám zlepší orientaci při práci.

FOTO MILAN GIGEL

4. PŘENÁŠENÍ
Rysky přeneseme laserovou vodováhou na strop. Tím dosáhneme toho, že předstěna bude kolmá bez ohledu na zakřivení původních stěn.

FOTO MILAN GIGEL

5. ZNAČENÍ
Stejným způsobem si naznačíme linie i na stropě. V této chvíli jsme přesně vymezili místo na osazení konstrukce, která ponese záklop.

FOTO MILAN GIGEL

6. NAFOUKNUTÍ
Izolační pruhy rozvineme a necháme chvíli nafouknout na nominální tloušťku. V našem případě je to 100 mm, pracujeme s vyšší objemovou hustotou.

FOTO MILAN GIGEL

7. ŘEZÁNÍ
Pruhy zkrátíme na délku, která zodpovídá výšce místnosti. Použijeme na to odlamovací nůž, řezné linie vedeme podle latě či profilu.

FOTO MILAN GIGEL

8. LEPIDLO
Na rubovou stranu naneseme v bodech a úzkých liniích polyuretanové lepidlo. Na malých plochách neomezí propustnost par.

FOTO MILAN GIGEL

9. LEPENÍ
Izolační pás přitlačíme ke stěně, po 10 sekundách k ní dobře přilne. Tento postup nevyžaduje žádné dodatečné upevnění, pruh je stabilní.

FOTO MILAN GIGEL

10. PŘEKÁŽKY
Tam, kde se objeví překážky, izolaci nařežeme. Vystupující trubky či staré infrastruktury se tak zanoří do vaty bez vydouvání.

FOTO MILAN GIGEL

11. NAPOJOVÁNÍ PRUHŮ
Plynule pokračujeme s osazováním spodních částí pruhů sousedících se zemí. Chybějící horní části zatím vynecháme.

FOTO MILAN GIGEL

12. IZOLACE HORNÍCH MÍST
Vynechané části zaměříme a vyplníme izolací, kterou si připravíme stejným způsobem jako dosud. Tím plochu scelíme.

FOTO MILAN GIGEL

13. ROH
V rohu budeme muset izolační pruh zužovat. Uděláme to podélným řezem tak, aby izolační pruh dolehl až na samý roh.

FOTO MILAN GIGEL

14. PŘEMOSTĚNÍ
Pomocí odřezku napojíme sousedící stěnu. Tím jsme v nejchladnějším koutě vytvořili plynulý průchod bez mezer a tepelných mostů.

FOTO MILAN GIGEL

15. OKNO
U stavebních otvorů pokračujeme spodní cestou. Budujeme si tak jakousi základní oporu, na níž později napojíme horní řadu.

FOTO MILAN GIGEL

16. LEMOVÁNÍ
Ostění olemujeme ze všech stran. Izolace nám v užším pruhu bude držet na stěně i tam, kde její spodní opora zcela chybí.

FOTO MILAN GIGEL

17. DOKONČENÍ
Po překrytí stěn se okamžitě mění klima v místnosti. Přínos izolační vrstvy je cítit okamžitě – teplota v místnosti stoupá.

FOTO MILAN GIGEL

18. RYSKY
Na dřevěné okenici si uděláme rysky ve vzdálenosti 13 mm od ostění. Díky nastavitelnému úhelníku bude značení přesné.

FOTO MILAN GIGEL

19. LATĚ
Připravíme si latě, které nám poslouží při tvorbě nových lemů ostění. Předvrtáme otvory, aby se nám snadno montovaly.

FOTO MILAN GIGEL

20. UPEVNĚNÍ
Z latí vytvoříme kompletní obvodový lem. Odsazení vytváří prostor pro pozdější montáž sádrokartonu a na tmelení.

FOTO MILAN GIGEL

21. DOPLŇUJEME
Izolaci doplníme až po lem. Protože původní rámy vystupují, možná ji budeme muset silněji stlačit nebo odebrat z její tloušťky.

FOTO MILAN GIGEL

22. TĚSNĚNÍ
Tam, kde se nám při okrajích ukázaly spáry, doplníme úzké pruhy izolace. Vždy bychom ji však měli řezat tak, aby vrstvy byly za sebou.

FOTO MILAN GIGEL

23. ZAMĚŘENÍ
Změříme si délku stěny na stropních liniích. Metr se širokou čepelí nám výrazně zjednoduší zaměření.

FOTO MILAN GIGEL

24. PROFIL
UW-profil si podle potřeby prodloužíme odřez­kem. Oba dílce dočasně spojíme zasunutím části CW-profilu do vnitřní drážky.

FOTO MILAN GIGEL

25. TLUMENÍ
Na profil nalepíme v celé délce pěnovou pásku. Její úlohou je vytvořit akustickou bariéru, která nebrání prostupu zvuku ke stropu.

FOTO MILAN GIGEL

26. PŘEDVRTÁNÍ
Na obou koncích předvrtáme montážní otvor tak, aby nám profil ladil se značkami na stropě. Zatím ho však bez montáže složíme dolů.

FOTO MILAN GIGEL

27. PÁSKA
Nad akustickou bariéru nalepíme oboustrannou montážní pásku. Volíme nosič bez pěny, se silnou lepicí vrstvou, která při zátěži nepovolí.

FOTO MILAN GIGEL

28. PRUHY
Z membrány nařežeme pruhy, které budou o 20 cm delší než výška místnosti. Čtvercová síť nám zjednodušuje měření i stříhání.

FOTO MILAN GIGEL

29. LEPENÍ
Pruhy membrány lepíme s přesahem, lesklou stranou k pásce, vždy tak, aby směřovaly za profil ke stěně. Tím zabráníme perforaci a porušení těsnosti.

FOTO MILAN GIGEL

30. KOTVENÍ
Hotovou sestavu zakotvíme na strop a do všech ostatních otvorů přidáme natloukací hmoždinky, čímž dosáhneme potřebnou pevnost.

FOTO MILAN GIGEL

31. SPODNÍ ČÁST
Stejně postupujeme i u podlahy, zde však oboustrannou pásku můžeme vynechat. Membránu napneme, aby pruhy na stěně zesílily.

FOTO MILAN GIGEL

32. PŘELEPENÍ
Spoje membrán přelepíme páskou. Ta nám zajistí potřebnou neprodyšnost a zároveň garantuje, že spoje budou i po letech pevné.

FOTO MILAN GIGEL

33. VÝŘEZ
Ostrým nožem vyprostíme okenní otvor skrytý za membránou. Kopírujeme linie prodlouženého ostění – nejprve strany, pak spodní, nakonec horní část.

FOTO MILAN GIGEL

34. UZAVŘENÍ
Na lemech membránu přilepíme těsnicím tmelem a spoje zakotvíme těsnicí páskou. Vytvoříme tak neprodyšnou bariéru.

FOTO MILAN GIGEL

35. STĚNY
Membránu lepíme i na sousedící příčky v interiéru. Náš operační prostor má šířku 6,5 cm, spoj se ztratí ve skladbě stěny.

FOTO MILAN GIGEL

36. STOJKA
Z CW-profilu si odřežeme první stojku, na kterou nalepíme tlumicí pásku. Stojka musí být o 1 až 2 cm kratší než výška stěny.

FOTO MILAN GIGEL

37. OSAZENÍ
Stojku zasuneme do drážek vodicích profilů, přitlačíme ji ke stěně a srovnáme do kolmice. Nic nešroubujeme, volně uložíme.

FOTO MILAN GIGEL

38. PŘÍČKY
Další příčky stavíme se středovým rozměrem 62,5 cm. Pokud si nejsme jistí, můžeme středové rysky poznačit na profily.

FOTO MILAN GIGEL

39. VÝMĚNA
Při okenním otvoru budeme muset udělat tzv. výměnu. Základem je UW-profil, který nastřihneme do tvaru písmene U s rohovým přesahem.

FOTO MILAN GIGEL

40. VLOŽENÍ
Dvojici profilů uložíme v souladu s deskovými lemovkami, dočasně je přichytíme montážní páskou, která zabrání jejich posunu při manipulaci.

FOTO MILAN GIGEL

41. DOKONČENÍ
Teď přidáme zbývající stojky a máme nosnou konstrukci pro sádrokartonovou předstěnu kompletní.

FOTO MILAN GIGEL

42. NAFOUKNUTÍ
Rozvineme si izolační materiál určený na druhou vrstvu zateplení. Má tloušťku 50 mm, aby ladil s konstrukcí profilů, které jsme použili.

FOTO MILAN GIGEL

43. ŘEZÁNÍ
Pásy řežeme přesně na výšku místnosti, zabráníme jakýmkoliv přesahům, které by při osazování způsobovali nepříjemné deformace.

FOTO MILAN GIGEL

44. ROZDĚLENÍ
Každý pruh dělíme na dvě poloviny se šířkou 60 cm. Pokud nezůstal navíc profil na řezání, vytáhneme si některý z už osazených.

FOTO MILAN GIGEL

45. VKLÁDÁNÍ
Izolační pruhy vkládáme do konstrukce. Musí nám pěkně sednout, v profilech drží i bez vázání nebo vlepování.

FOTO MILAN GIGEL

46. SKOMPLETOVÁNÍ
Izolaci osadíme všude tam, kde je ze čtyř stran obklopená profily. Tenký pruh vložíme i do rohu, za dvojici stojek.

FOTO MILAN GIGEL

47. OSTĚNÍ
Začneme s formováním ostění. Zúženou tabuli přišroubujeme k dřevěnému rámu do linie s ostěním, potom k ní přišroubujeme kovový profil.

FOTO MILAN GIGEL

48. ZÚŽENÍ
Sádrokarton odřežeme podle profilu, zlomíme směrem nahoru a přeřežeme vrchní papírovou vrstvu pro potřebnou přesnost.

FOTO MILAN GIGEL

49. LEM
Takto dokončíme lem okna. Po stranách jsme tak uzavřeli problémovou část, kde nám chyběly svislé profily k napojení.

FOTO MILAN GIGEL

50. ŠROUBOVÁNÍ
Profily našroubujeme přímo na sádrokarton, aniž bychom je museli kotvit na horní a dolní lem. Vytvoří nám rohovou výztuhu.

FOTO MILAN GIGEL

51. VYPLNĚNÍ
Nově ohraničený prostor vyplníme odřezky z izolačních pruhů. V této chvíli máme dvě vrstvy izolace kompletní.

FOTO MILAN GIGEL

52. OŘEZÁNÍ
Membránu, která nám po obvodu vyčuhuje z profilů, ořežeme. Kromě toho odstraníme i všechny nepotřebné značkovací pásky.

FOTO MILAN GIGEL

53. HRANA
Na sádrokartonové desce nařežeme příčné hrany. Papír by měl s odlamovacím nožem svírat ostrý úhel, aby se při řezání netřepil.

FOTO MILAN GIGEL

54. OSAZENÍ
Osadíme první desku. Je výhodné nadzvednout ji kousek nad podlahu. Její hrana se tak při případném sedání nezdeformuje.

FOTO MILAN GIGEL

55. ŘEZÁNÍ
Další desky zřežeme tak, aby nám postupně vznikal hřebenový řez. Aby se spáry nerozbíhaly, rysky si přesně zaměříme.

FOTO MILAN GIGEL

56. POSTUP
Při oplášťování se vyhneme těsné blízkosti spojů a křížovým přemostěním, v nichž by nám při námaze vznikaly praskliny.

FOTO MILAN GIGEL

57. OKNO
U okenního otvoru můžeme desku osadit vcelku. Abychom se vyhnuli složitým měřením, zvolíme si taktiku přesného ořezání na místě.

FOTO MILAN GIGEL

58. ŘEZÁNÍ
První linii, obvykle tu kratší, řežeme pilou na dřevo. Pilový list při tom vedeme po přilehlé desce parapetního lemu.

FOTO MILAN GIGEL

59. ZŘEZÁNÍ
Druhou linii nařežeme na rubu nožem, tabuli zlomíme a přeřežeme papír na lícní straně. Tak postupujeme u každého rohu.

FOTO MILAN GIGEL

60. KOMPLETIZOVÁNÍ
Dokončíme sádrokartonový obklad. V našem případě jsme jako poslední dořezávali rohovou část; využili jsme odřezky z okna.

FOTO MILAN GIGEL

61. ROHOVNÍKY
Zkrátíme si rohové profily. Konce budou asymetrické – vnitřní lemy mají úhel 90°, vnější vždy 45°, aby lícovaly.

FOTO MILAN GIGEL

62. NAVLHČENÍ
Vnitřní stranu rohových profilů navlhčíme. Je potažena vrstvičkou škrobového lepidla, které se vlhkem aktivuje.

FOTO MILAN GIGEL

63. OSAZENÍ
Profil přitlačíme k sádrokartonu a v průběhu desítky sekund vznikne pevný spoj. Konce pevně dotlačíme.

FOTO MILAN GIGEL

64. ROHY
Lišty by se v rozích neměly vzájemně dotýkat. Zabráníme tak nepříjemnostem způsobeným jejich roztažností při změně teploty či sedání.

FOTO MILAN GIGEL

65. KOMPLET
Rohovníky dokonale olemují ostění, takže je už připraveno ke tmelení a stěrkování povrchu.

FOTO MILAN GIGEL

66. MÍCHÁNÍ
Namícháme si pevný tmel na spárování hran. Zamísíme si vždy jen tolik, kolik zpracujeme za 40 minut.

FOTO MILAN GIGEL

67. PÁSKA
Do tmelu v továrenských „vario-hranách“ vložíme pásku se skelným vláknem, která podklad vyztuží a zabrání případnému praskání.

FOTO MILAN GIGEL

68. PLNĚNÍ
Ručně řezané hrany plníme tmelem v příčném směru. Jen tak budou desky dobře provázané a přemostění úplně pevná.

FOTO MILAN GIGEL

69. VYZTUŽENÍ
Výztužnou pásku vkládáme do tenké vrstvičky tmelu. I v tomto případě plní stejnou úlohu jako ve „vario-hranách“, dokonce možná ještě důležitější.

FOTO MILAN GIGEL

70. ŠROUBY
Po přetmelení spár se pouštíme do šroubů. Ty tmelíme dvěma křížovými tahy, roztřepený papír se snažíme uhladit.

FOTO MILAN GIGEL

71. ROHY
Velkou pozornost věnujeme tmelení rohů. Abychom dokázali ostění provázat, využíváme milimetrovou hloubku, která nám zůstala z rezervy.

FOTO MILAN GIGEL

72. STĚRKA
Na dokončovací práce si připravíme hmotu na stěrku. Na rozdíl od tmelu má jemnější strukturu a lépe klouže při nanášení.

FOTO MILAN GIGEL

73. STĚRKOVÁNÍ
Na celou vytmelenou plochu sádrokartonu naneseme stěrku. Získáme tak povrch s jednotnou strukturou, papír se spojí s tmelenými spoji.

FOTO MILAN GIGEL

74. OPRAVY
Na místech, kde se ukázaly drobné chybičky, použijeme brusný papír s nejjemnější zrnitostí.

FOTO MILAN GIGEL

75. HOTOVO
Natáhneme vrchní, finální vrstvu sádrové stěrky, která zacelí celý povrch a pod filmem utají tmelené přechody.

ZATEPLENÍ ZEVNITŘ

PŘEDSAZENÁ STĚNA
Je ze sádrokartonu s výplní z izolačního materiálu. V místnosti vytvoří nejen příjemné pohodové klima, ale dodá jí i nový vzhled jako po rekonstrukci. Dokonale rovné stěny skryjí nepřesnosti, které vznikly při výstavbě, a vytvářejí prostor pro umístění nových infrastruktur. Jde o cenově atraktivní řešení, které zvládne provést každý kutil i bez drahé výbavy a nářadí.

JAK V NÍZKOENERGETICKÉM DOMĚ?
Plocha zateplená takovýmto způsobem je o poznání menší než při zateplení z exteriérové strany, přičemž se výrazně mění i klima obytného prostoru. Ze stěn už nikdy nesálá chlad, teplo při vytápění zahřívá už pouze vnitřní vzduch, vybavení místností a vnitřní příčky. Díky tomu je topení dynamičtější a v interiéru vzniká prostředí, které můžeme i ve starém domě směle porovnat s moderní dřevostavbou či montovaným nízkoenergetickým domkem.

BEZ PLÍSNÍ Z VLHKOSTI
Na teplém povrchu stěn se nesrážejí páry, a tak plíseň nevzniká ani v jinak rizikových částech místnosti. Zdivo zůstává otevřené směrem k exteriéru, nic se v něm nezamyká neprodyšnou vrstvou, celá stavba žije nezměněným životem. Aby byl i samotný izolační systém chráněn proti prostupu par, obsahuje klimatickou membránu. Přestože navenek zůstává domek ošacený v břízolitu, vápenné omítce, dřevěném obkladu i v porostu popínavých rostlin, budova je po zateplení stejně úsporná jako při izolaci z vnější strany.

NEPATRNÉ ZMENŠENÍ OBYTNÉHO PROSTORU
Jde o jediný ústupek při tomto způsobu zateplení. Ačkoliv tloušťka izolace může ve finále dosáhnout i 20 cm, většina místností má pouze jednu či dvě obvodové stěny. Změna velikosti prostoru je nepatrná, při opětovném zařízení místnosti si žádné změny nevšimnete. Jen okenní parapety zůstávají širší, s větším prostorem například pro květinovou výzdobu.

ZATEPLENÍ STARÉHO DOMU

ŘEŠENÍ PODLE VÝPOČTŮ
Architekt anebo poradce v oblasti zateplení dokáže v počítači navrhnout spolehlivé řešení přímo na míru, podle konkrétní nemovitosti. Software Isover Fragment vyhodnotí izolační vlastnosti i prostupy par tak, aby výsledek odpovídal očekáváním a fungoval bez problémů.

NA STĚNY ZE ŠKVÁROBETONU
Tentokrát jsme se do práce pustili v 60letém rodinném domě, postaveném ze škvárobetonových tvárnic s tloušťkou 40 cm – takových jsou na venkově desetitisíce. Z modelových řešení jsme si vybrali vrstvenou skladbu, která je řemeslnicky snadno zvládnutelná.

SLOŽENÍ ZATEPLENÍ
Přímo na stěnu patří 100milimetrová vrstva izolačních pásů Isover Unirol Profi a následně klimatická membrána Isover Vario Xtra s proměnlivým difuzním odporem. Ty zakrývá dalších 50 mm stejné izolace ze skleněných vláken a záklop tvoří sádrokartonové akustické desky Rigips ActiveAir, které tlumí hluk a pohlcují z interiéru formaldehydy, odpařujíce se z podlah a nábytku. Všechno drží pohromadě konstrukce z příčkových CW- a UW-profilů, kotvená do stropů a podlah.

TEPELNÁ IZOLACE

SKLENĚNÁ VLNA
Izolace ze skleněných vláken je tradičním materiálem na zateplování budov, v průběhu let však prochází vylepšeními. Výrobci se neustále snaží zlepšovat její vlastnosti tak, aby se s ní pracovalo lépe a měla lepší izolační parametry.

VYLEPŠENÁ TVAROVÁ STÁLOST
Znamená to, že při montáži drží pruhy izolace samy od sebe tvar podobně, jako jsme na to zvyknutí u tabulí. Proto odpadá potřeba kotvení, vázání a upevňování, takže osazování izolace je jednodušší a řemeslně méně náročné. Současně se tím lépe propojí sousední pruhy.

ZRYCHLENÍ MONTÁŽE
To nejenže urychluje samotnou montáž, ale garantuje, že ani po letech se izolace nebude sesouvat dolů. Úspora času a kvalita zhotoveného zateplení je hodna vyšší ceny. Díky novému způsobu balení je izolace více komprimovaná než dosud.

ŘEZÁNÍ S NIŽŠÍ PRAŠNOSTÍ
Snížila se i prašnost při práci. Na dělení pruhů není třeba speciálních nožů ani nástrojů. Postačí obyčejný odlamovací nůž s čepelkou širokou 25 mm. Nám se osvědčily nože s karbidovým ostřím, které si zachovají ostrou hranu dlouhou dobu. Jedinou podmínkou je mít pod místem řezu hladkou podložku (například sololit) a vést řez vedle opory. Může to být hoblovaná lať nebo kterýkoliv ocelový sádrokartonářský profil.

BARVA IZOLACE
Možná jste o tom neměli ani potuchy, ale vlákno skleněné vaty, vyrobené z recyklovaného skla, písku a dalších přísad, má bílou barvu. Typické zabarvení získává až ve chvíli, kdy vatu ve výrobě spojují do plstěných pruhů. Barva izolace ze skleněného vlákna je závislá na použitém pojivu. V některých zemích se používá kontrastní růžové zbarvení.

BEZODPADOVÁ TECHNIKA MONTÁŽE
Při dělení pruhů ze skleněné vlny nevzniká nepoužitelný odpad. Pásy se napojují průběžně, odřezky lze na sebe plynule napojovat bez přerušení a vzniku tepelných spár.

CO BUDETE POTŘEBOVAT?

PŘÍPRAVA
Všechen materiál na zateplení si můžete objednat přes internet a prodejce ho doručí přímo k vašim dveřím. To oceníte vždy, pokud se rozhodnete zateplovat po etapách. Abyste se zbytečně neunavili opakovaným přenášením materiálu, je nejlepší si ho složit přímo vedle místnosti, v níž budete pracovat. Ani sádrokarton, ani skleněná plsť nesnesou pobyt ve vlhkém exteriéru.

PROSTOR NA MONTÁŽ
Dělení materiálu bude vyžadovat velký manipulační prostor. Kotouče izolačního materiálu budete muset před řezáním na zemi rozvinout a odměřit z nich 260centimetrové segmenty; praktické je, máte-li stejně velký prostor i na řezání sádrokartonu. My jsme pracovali ve vyprázdněné místnosti, což za chodu domácnosti nemusí být vždy možné. Než se rozhodnete udělat pracoviště z chodby nebo jiné místnosti, nezapomeňte podlahu zakrýt pevným malířským papírem a ten ještě překrýt textilií – zachytí prach a ochrání koberec či dřevěnou podlahovou krytinu.

ÚPRAVY ROZVODŮ
Všechny úpravy infrastruktury budete muset vyřešit dřív, než se pustíte do práce. My jsme pracovali v kuchyni, kde budou všechny nové rozvody vedeny povrchově za kuchyňskou linkou, obvykle však třeba v obytných místnostech vyřešit elektrické rozvody a napojení radiátorů. Protože předsazená stěna bude od té původní vzdálena minimálně 15 cm, je třeba vyhotovit všechna prodloužení nebo náhrady. To všechno zvládnete s odborníkem, řemeslníkem či známým, který má s takovými pracemi zkušenosti.

ČAS NA PRÁCI
Zateplení jedné místnosti zabere při pomalém tempu ve dvou lidech jeden víkend. Během toho budete muset vydržet omezení chodu domácnosti. Znečištění není velké, uklízení není větší než po malování. Musíte si však dopředu rozmyslet, kde uskladníte případné zbytky materiálu, které vám po práci zůstanou (možná je využijete na zateplení některé z dalších místností).

OCHRANA PŘED ZAPRÁŠENÍM
Nám se osvědčilo vytvářet izolované prachové bariéry pomocí magnetů a fólií přímo na zárubních místností. Fólie nabitá statickou elektřinou zachytí jemné částečky, které tak neproniknou dál.

OCELOVÁ KONSTRUKCE

KOVOVÉ PROFILY
Příčkové CW- a UW-profily Rigips jsou zesílené strukturováním povrchu. Mají bodové vlysy, díky kterým ve spojích neprokluzují a drží i bez fixace. To je praktické zvlášť proto, že příčková konstrukce je specifická. Netvoří celek, ale je jakousi volnou pohyblivou stavebnicí; ukotvená je jen vodorovná konstrukce na stropu a podlaze.

UPEVNĚNÍ SLOUPKŮ
Všechny sloupky se jen zasunou do drážek profilů, sádrokartonová předstěna je přišroubovaná jen k sloupkům. Vzniká tak systém, který může pracovat spolu s místností, díky čemuž žádné spoje sádrokartonu nepopraskají. Ani tehdy ne, vznikne-li průhyb ve stropě nebo některý z koutů tzv. sedne.

NŮŽKY NA PLECH
Vodorovné UW-profily mají čtyřmetrovou délku, v případě větších místností je budete muset napojovat. Převážně svislé CW-profily svojí délkou kopírují standardizované výšky místností. Na zkracování jsou nejvhodnější nůžky na plech. Přestřihneme jednu boční stranu, potom druhou zadní část profilu opakovaným přehnutím jednoduše zlomíte.

KE STROPU A K PODLAZE
Při kotvení do stropu s největší pravděpodobností využijete natloukací rozpěrky se zapuštěným šroubem. Jsou sádrokartonářským standardem a budete je muset umístit do každé předvrtané díry v UW-profilu. U podlahy bude záležet na tom, z jakého je materiálu. V nejednom rodinném domě se najdou dřevěné podlahy, u nichž pochodíte s tvrzenými samořeznými šrouby s velkou hlavou.

NÁPRAVA DEFORMACÍ
Během kotvení profilů na křivou podlahu nebo strop a po prohnutí se jejich boční strany trochu zdeformují. To napravíte tak, že je ohnete zpět. Volný nedotažený spoj by totiž oslabil kotvení konstrukce.

OTVORY NA VEDENÍ
Sloupkové CW-profily mají na obou koncích předpřípravu na tahání vedení. Stačí ohnout dvě křídla z vyřezaného otvoru a vznikne tam průchod, na kterém se kabely ani elektrikářské chráničky nepřeřežou. Při zkracování byste proto měli dávat pozor, jakým způsobem sloupky uložíte. Otvory by měly zůstat v zákrytu.

dobré RADY

VYMĚŘENÍ KONSTRUKCE
Nachýlené stěny, křivé kouty a nerovnosti nejsou při budování nové rovné předstěny bariérou. Sami si budete muset při vyměřování určit míru kompromisu. Protože za konstrukcí je na stěně nalepených 10 cm izolačního materiálu, v úvahu připadá stlačení materiálu (to však zhorší izolační vlastnosti), ale i tvorba vyrovnávací vzduchové mezery (která zase zvýší izolační odpor). Rozhodnutí je jen na vás.

STYKY S KŘIVOU STĚNOU
V rohových stycích s příčkami domu budete muset při zaměření sloupků začít kolmicí. Pokud se spára rozšiřuje o 2 cm, vyplníte ji i tmelem. Je-li odchylka větší, je lepší osadit sloupky, přičemž desku sádrokartonového opláštění ořežete. Standardní odstupy po 62,5 cm tak budete muset při prvních dvou sloupcích upravit. Nám se osvědčilo dělat si na UW-profilech fixou značky při zaměřování – tak jsme si mohli lépe rozpočítat jejich umístění.

KOLEM OKENNÍCH A DVEŘNÍCH OTVORŮ
Vodorovné profily se nastřihávají pod 45 stupňovým úhlem, aby lépe lícovaly se svislými sloupky. Důležité je vyladit lícování profilů s ostěními, čímž vznikne plynulá linie bez odskoků. Jestli řešíte střet s dveřmi, nezapomeňte na to, že dveřní křídlo potřebuje při zavěšování a sundávání manipulační prostor nad původní zárubní.

KŘÍŽOVÉ SPOJE JSOU ZAKÁZÁNY
Při návrhu byste měli mít úplně jasno v tom, jak budete ukládat panely sádrokartonového opláštění. Nikde by neměly vznikat křížové spoje a každé dva spoje ve tvaru písmene T by měly být od sebe vzdálené aspoň 40 cm.

TÉMĚŘ BEZ ODŘEZKŮ
S dobrým rozměřením se vám podaří navrhnout skladbu tak, abyste měli při řezání sádrokartonu co nejméně maloplošných odřezků. Protože konstrukce není pevná a všechny její součásti lze posouvat, během montáže budete mít ještě prostor pro jemné vyladění.

MONTÁŽ OPLÁŠTĚNÍ

SÁDROKARTON
I když jsou tabule pevné a houževnaté, největší mrzutostí jsou otlučené hrany a rohy, které komplikují finální tmelení a opravy. Je-li to možné, pracujte ve dvojici, zabráníte tak drobným nepříjemnostem.

ŘEZÁNÍ
Musíme pohlídat, aby řezná linie zůstala kolmá na boční hrany, aby se spáry zbytečně nerozbíhaly. Zvyšuje to spotřebu tmelu a navíc musíte dořezávat tabule, protože za spoji při podélném napojování chybí profil, který by tmelu poskytl oporu.

SÁDROKARTONÁŘSKÉ ŠROUBY
Od obyčejných samořezných šroubů do dřeva se neliší jen svojí pevností, ale i geometrií zápustné hlavy. Ta zajišťuje pevnost spojů i hladké zanoření bez přílišného roztřepení papíru. V případě dřevěných ostění a lemování okna však budete muset sáhnout i po těch, které mají řidší stoupání závitu. Standardní (určené pro kovové profily) nedokážete do sádrokartonu zanořit – budou se protáčet.

SPRÁVNĚ UTAŽENÉ ŠROUBY
Tak na toto je nejlepší nadstavec s hloubkovým dorazem. Kupujete-li nejlevnější, nejdřív si srazte jeho hrany, aby nepoškozovaly krycí papír. Akumulátorový šroubovák má dostatečný výkon a krouticí moment, řemeslníci používají na zrychlení šroubováky se speciální hlavou.

UMÍSTĚNÍ ŠROUBŮ
U sádrokartonu patří šrouby na každých 20 cm podél svislých okrajů a ve středu desky. Osu středového profilu najdete obvykle vyznačenou na papíře. Desky však připevňujte k profilům, které jsou ukotveny na stěně a podlaze, i když by se mohlo zdát, že právě ty by mohly dodat konstrukci pevnost.

ÚPRAVA DESEK U STĚN
Při práci budete cítit, jak postupně celá konstrukce nabírá na pevnosti. Nejvíc práce vám dá dořezávání okrajových desek tak, aby sedly. Je téměř nemožné uříznout tenký vyčnívající pás standardní technikou s ulamováním. Budete si muset pomoct nožem, případně i přímočarou pilou.

ŘEZÁNÍ DESEK
Není tajemství, že sádrokartonové desky můžete hladce řezat i kotoučovou pilou určenou na stavební materiály. Má řidší ozubení a tenčí řeznou spáru.

ÚPRAVA POVRCHU

TMELENÍ
Pokud zvládnete techniku míchání tmelů, vyplňování spár, ani celoplošné tmelení by nemělo být pro vás problémem. I když jde o práci, která si žádá trochu zručnosti a zkušenosti, největším problémem jsou pro začátečníky hrudky špatně namíchaného tmelu, které za sebou zanechávají rýhy.

PŘÍPRAVA TMELU
Postup je jednoduchý, musíte jen získat důvěru v to, co děláte. Do nádoby dáte vodu (přibližně dvě třetiny z množství tmelu, který potřebujete) a potom pomalu dávkujete tmel, jako byste sypali práškový cukr. Každé zrníčko přijde při sypání do kontaktu s vodou a usadí se na dně. Ruce jsou šikovnější než stěrka, můžete ale použít i síto s rukojetí. Takto sypete tmel do té doby, dokud se nevyplní prostor pod hladinou až po celém obvodu vědra a neobjeví se první ostrůvky.

ZÁKLADEM JE ČISTÉ NÁŘADÍ
Když v průběhu 3 až 4 minut v tmelu rehydrují disperze, hravě ho už stěrkou rozmícháte na hladkou hmotu bez jediné hrudky. Právě pomalé rozmíchávání je cestou k úspěchu. Tmel bude použitelný 30 až 40 minut. To však platí jen tehdy, máte-li čisté vědro a pracovní nářadí. Každý zbytek z předcházející várky je jako krystalizační jádro, okolo něhož začne hmota tuhnout předčasně. I to je jeden z důvodů, proč se použití míchadel nedoporučuje – nikdy nejsou dostatečně čistá.

TMELU RADĚJI MÉNĚ NEŽ VÍCE
V první vrstvě dávejte méně tmelu, protože ve finálním stěrkování se povrch ještě uhladí. Z našich zkušeností vyplývá, že tmel Rifino Top má výjimečně jemnou konzistenci, díky které i pod vašima rukama vznikne i bez zkušeností hladký jednolitý povrch. Na papírový povrch se vám ho podaří nanést v extrémně tenké vrstvičce, která se přechodem hladítka dokonale vyhladí.

DVĚ VRSTVY STĚRKOVÁNÍ
Není to ztráta času a je to mnohem méně namáhavé než zdlouhavé broušení při nešikovném tmelení. Navíc při finální malbě interiéru ušetříte jednu vrstvu barvy a nikde nebude vidět rozdíl mezi strukturou povrchu na papíře a strukturou na tmelených spojích.

TEXT, FOTO A REALIZACE: Milan Gigel
ZDROJ: Stavba a rekonstrukce rodinného domu