Moderní chalupa uprostred obce Černé Voděrady

Reklama

Byla tam už víc než sto let. Fotografka ji zvěčnila v zasněžené krajince, kde staré bučiny a rybníky střídají lány polí a luk – v mírném svahu uprostřed obce Černé Voděrady. Do té doby tam lidé chodili na obecní úřad, než se postavil nový; toho starého se ujali architekti z ateliéru caraa.cz. Radili a navrhovali tak, aby chalupa zůstala chalupou, ale aby zároveň dostala i moderní šmrnc, poskytla pohodlí a navázala bezprostřední vztah se zahradou.

 

Do zimy, mrazu a nečasu se fotografové neradi nutí. Architekti mají rádi, když se jejich počiny prezentují na pěkně zazelenaném pozemečku za jasného počasí. Obrázky potom dýchají křišťálově čistým vzduchem, obrysy a formy domů se plasticky vyjímají, interiéry jsou krásně prosluněné. Když končí podzim, vypukne v nejedné redakci sháňka po zimních záběrech architektonicky vydařených nemovitostí. Každoročně očekávaná panika je oprávněná. Pohled na malebnou zimní krajinku se nám měšťanům poštěstí už jen zřídkakdy nebo je potřeba si pro něj zajít do vyšších zeměpisných poloh. Jednoho pochmurného říjnového dne jsem zčistajasna narazila na svěží obrázky voděradské rekreační chalupy podle návrhu architekta Štěpána Kubíčka.

Tvar domu byl zachován i po přestavbě, jen verandu chrání kšilt z dřevěné prosklené konzoly. Střechu oplechovali, oknům změnili tvar i velikost.

Moderní zařízení chalupy, přírodní materiály na podlaze a efekt spojení stropních obnažených trámů s kovovým roštem vnesly do interiéru netradiční soulad. Nábytek si vybrali od dánské značky Innovation.

Zimní překvapení

Fotilo se tam ještě minulou zimu. Interiér ne zcela zabydlený, ale s důsledně zakomponovaným zařízením společné kuchyně, jídelny a obývacího pokoje. Oranžově čalouněná pohovka s víceúčelovým taburetem se už v roli působivých nábytkových solitérů uvelebily vedle krbu, polínka čekala naštípaná – jen zatopit v ohništi. Dvoupodlažní, z větší části bíle omítnutý prostor zářil novotou, zvedal se až pod hřeben střechy, kde se původní trámy hambálku natáhly napříč podstřeším. Zůstaly v celé kráse starého dřeva připoutané a staticky provázané s krokvemi, které stavbaři zabalili do minerální vlny, nezapomněli ani na parozábranu a všechno potom ukryli pod sádrokarton. Střešními okny vsazenými těsně pod hřeben střechy se přes západní šikminu vléval jas zimního slunce. Klidně prostupoval volným prostorem jen zlehka předěleným dřevěnými trámy. Na ně stavbaři naskládali a přišroubovali ocelové pozinkované rošty. Tam, kde měli původní obyvatelé strop, přecházejí nynější majitelé po lávce do podkrovní ložnice a do rozhledny s balkonovými dveřmi v severní štítové stěně (podobné jsou na témže místě na jižním průčelí). Mají odtud výhled do zahrady za domem a dokonalý přehled o dění v přízemí. Jen aby si nezapomněli obout papuče nebo na místech, kde se nejvíce pohybují, rošt vystlat odolnými koberci. Rošty však mohou posloužit také jako netradiční wellnes masáž chodidel (nezkoušeli jsme). Nepochybně příjemná a sympatická je optická lehkost lávky a ostatních konstrukcí zdvihnutých do podkroví. Tu doladila zábradlí s ocelovými lanky. Kovové prvky v chalupě materiálově a pocitově opakují netradiční oplechování sedlové střechy zakončené skrytým žlabem. 

     
Severnímu průčelí přisoudil architektonický návrh horizontální okno nad kuchyňskou linkou a na štítové stěně v podkroví umístil i balkonové dveře, které zabezpečí výhled do zahrady, svou prosklenou plochou však zbytečně nezpůsobují tepelné ztráty stavby. Zahrada se s domem sblížila díky dřevěné terase a velkým proskleným dveřím, které vedou na její výběžky po bocích domu. A když přijde léto a slunce je příliš silné, zastíní si interiér posuvnými okenicemi, které jim na objednávku vyrobil truhlář. Vzhled kamenného podnoží domu zachovali, prostor sklepa opravili a umístili v něm zahradní a sportovní náčiní.

Moderní chalupa v pohádkové zemi

Černé Voděrady nejsou daleko ani od Prahy, ani od Velkých Popovic. Kdo se odtud vydá na severozápad, ten se může těšit z procházky nebo cyklotúry po mírně zvlněném terénu přírodní rezervace Voděradských bučin. Atrakcí regionu je také Ondřejovská hvězdárna a nejvyšší vrch okresu Pecné (546 m n. m.). V nedalekých Hrusicích se narodil Josef Lada – malíř, kreslíř, spisovatel a autor slavného kocoura Mikeše či ilustrací knihy Dobrého vojáka Švejka. Lesy, kopce, stráně, údolí řeky Sázavy, kostelíky a chalupy z Ladových krajinek nás provázely od dětství. Není divu, že když se naskytla možnost odkoupit nemovitost, která ještě před necelým desetiletím sloužila třem stovkám obyvatel Voděrad jako obecní úřad, našli se chalupáři, kteří se s vervou ujali přestavby původního domu na celoročně obyvatelnou chalupu. Než se však v ní mohli rekreovat, uplynulo více než čtyři a půl roku. Vedle vyřizování na úřadech začala spolupráce s pražským architektonickým ateliérem caraa.cz. Architekti Štěpán Kubíček a Martina Buřičová vyzvěděli od majitelů, že ti by sice rádi zachovali původní charakter domu tak, aby byla na první pohled citelná práce starých mistrů, ale současně měla přestavba jejich chaty čerpat ze zkušeností a výhod současné architektury a stavebnictví.



Většině návštěvníků se líbí pěkný kontrast starých dřevěných trámů přiznané části hambálkového krovu, minimalisticky čistého schodiště a kovového zábradlí s výplní z ocelových lanek.



Aby neutrální barevnost neunavila, rozhodli se pro barevně a tvarově výrazný oranžový solitér.

Měla v tom být harmonie starého a nového, ale i bydlení pro moderní současníky, kteří se ve Voděradech časem mohou natrvalo usadit. Ti trvali na propojení obytného prostoru se zahradou, která se spolu s domem rozprostírá na polygonální parcele s převýšením 6 metrů. Pozemek se postupně svažuje směrem k jihu. Kdysi na jeho jihozápadním okraji do svahu částečně zapustili chalupu a její podélný půdorys nasměrovali severojižně. Byla to jednoduchá jednopodlažní venkovská stavba s částečným podsklepením a sedlovou střechou. Stav jejích stavebních konstrukcí těsně před přestavbou byl už kritický a dispoziční řešení nevyhovovalo dnešním nárokům na pohodlí při dostatku tepla a světla. Místnosti, jak bylo na venkově zvykem, byly přístupné zvenčí, z verandy. „Cílem našeho návrhu bylo maximální využití potenciálu původního objektu a přilehlé zahrady za použití standardních architektonických prostředků. Dům se měl přestavět tak, aby odpovídal požadavkům na současné bydlení, a zároveň se neměla narušit jeho původní identita,“ mluví řečí architektů jejich autorská zpráva.

Do podkroví se podél krbu zvedají ocelové schody k místnosti v podstřeší, kterou lze využívat jako druhou ložnici nebo jako pokoj pro hosty. Pokoj osvětlují střešní okna obrácená na východní stranu. S industriálním vzhledem schodiště se skamarádila atypická svítidla, která jsou částečně tvořena reflektory od firmy RZB. Kdo tráví více času na chalupě a míní ji později natrvalo obývat, ten se neobejde bez moderní koupelny. Tato je moderní i použitím střídmých linií. Útulnou ji dělá dřevěný obklad vany a parapet. Opticky ji zvětšuje velké nasvícené zrcadlo. Kovový pozinkovaný rošt se svým industriálním vzhledem pěkně kontrastuje s časem opracovaným povrchem dřevěných hambálků. Ocelová lanka na zábradlí vyloudila podobný, ale jemnější tón…

Architekti o přestavbě

„V návrhu úprav jsme zachovali původní objem objektu, upravili jsme však vnitřní prostorová a provozní řešení. Zásadním počinem bylo vytvoření velkorysého obytného prostoru, který se otevírá až do krovu a novými balkonovými dveřmi i do zahrady,“ objasnili architekti. Efektní a funkční bylo propojení přízemí a lávky v podstřeší schodištěm: „Na centrální šedé krbové těleso bylo navinuto vřeteno ocelového schodiště, které vede do podkroví. Vložené poschodí jsme maximálně odlehčili tak, aby obytný prostor působil jako jeden celek. Horizontální okno nad kuchyňskou linkou poskytuje kontakt se severní upravenou plochou zahrady a terasou smontovanou z palubek. Na fasádě jižního štítu jsme navrhli zvětšení okenního otvoru do ložnice. Z interiéru je tak úchvatný panoramatický výhled na krajinu. Zcela nově jsme vyřešili koupelnu a vstupní prostor zádveří, do něhož se vchází z původní verandy. Sklep byl zrekonstruován a nyní slouží jako sklad zahradní techniky a nářadí. Vzhled domu jsme zjednodušili, architektonicky očistili a doplnili posuvnými dřevěnými okenicemi a prosklenou dřevěnou střešní konzolou. Příchozí u hlavního vstupu chrání před deštěm. Podobná je nad venkovními schodišti a vstupem do sklepa.“ Parcelu čekaly terénní úpravy; od té doby vyrovnaná plocha na severní polovině zahrady slouží dětským hrám a sportu a před vstupem do domu mají domácí svou zpevněnou dvojmístnou parkovací plochu. Opěrná zídka za severní fasádou vymezila a chrání venkovní dřevěnou terasu. Terasa tak tvoří mezistupeň mezi zahradou a obytným prostorem. Za sychravých a zimních dní jim obrazy zahrady vstupují do interiéru přes velké prosklené plochy ve dveřích, kterými mohou z kuchyně vyjít rovnou na jižní výběžek terasy. Kamenné zdivo podnoží, hambálkový krov a původní tvar domu našel soulad s moderním členěním oken na fasádě, industriálními prvky v interiéru a čistým výrazem architektonického návrhu.

Ložnice je situována na jih – s výhledem na pole a louky.

Kdo se na projektu a přestavbě podílel
Autoři projektu:    caraa.cz, Praha
                                  Ing. arch. Štěpán Kubíček
                                  Ing. arch. Martina Buřičová
Spolupráce:           Ing. arch. Ondřej Kramoliš
                                  Zuzana Pízová
dodavatel stavby:    SKD Průmstav – stavby, Ústí nad Labem

Projekty
statika: Ing. Roman Maláč z firmy Modulus
vytápění: Ing. Stanislav Jirucha
TZB: Marie Kubíčková
elektro: Ing. Marcela Pokorná

Časový sled
projekt: 2005
realizace: 2006–2008

Výměry
hrubá plocha podlaží: 137,00 m2
zastavěná plocha: 97,7 m2
obestavěný prostor: 596 m3


TEXT:
Marína Ungerová
FOTO: Andrea Thiel Lhotáková
Odpovědná redaktorka: Zuzana Hošková
Zdroj: časopis HOME Jaga Media, s.r.o.
{R1}

Reklama
Reklama

Komentovat