Vila vzhůru nohama

Zapomeňte na poučky o klasických dispozicích, kterými vás zásobují architekti i časopisy, jako je ten náš. Přijmete pozvání na návštěvu do domu, jenž převrací všechny architektonické zásady naruby a jeho autoři i nájemníci se tím navíc chlubí!
Reklama

Takový odvážný dům jsme však nenašli v našich krajích, kde projekty vyrůstají v obklíčení přísné armády DINů a ISů, kterým velí konvence a radí zlý vkus, ale ve svobodomyslném Dánsku. Přesněji v Jutsku nedaleko Silkeborgu, na pozemku o rozloze 850 m2 v blízkosti malebného jezera, které se – jak se později ukázalo – stalo hlavním viníkem netradičního uspořádání.

Dům, jemuž jeho autoři neřeknou jinak než „Vzhůru nohama“ (Upside Down), je důkazem, že i když se něco postaví „na hlavu”, nemusí to vždy dopadnout tak, jako budova Slovenského rozhlasu v Bratislavě. Architekti z dánského ateliéru CEBRA totiž převrátili pouze koncept, dům jako takový zůstal stát pevně na nohou. Takže nemusíte mít strach – při vstupu vás nevítají domácí ve speciálních kosmických gravitačních bačkorách, údajně vám nehrozí ani závrať jako na horské dráze. Ovšem při pohledu na rozehranou mnohobokou fasádu, která se všema silama brání jednoduchému popisu, se přece jen před vstupem pojišťujeme dvojitou dávkou kinedrylu. Člověk nikdy neví…

Dřevěná tvář, plechová čepice

À propos – fasáda. Může se zdát, jako by se dům nedokázal rozhodnout, zda-li chce být spíše víkendovou chaloupkou u jezera, nebo rodinnou vilou pro každodenní použití. Navzdory složitějšímu tvarování lze už na první, maximálně na druhý pohled určit funkci jednotlivých traktů mnohotvárné budovy. Cedrové obložení domu prozradí, zda se díváte na hlavní budovu, nebo na přístavbu – obložení na hlavní budově je orientováno vodorovně, zatímco fasádu přístaveb tvoří svisle přiložená prkna různé šířky. Malá okna se stávají velkými, široká prkna obložení úzkými a svisle orientované obložení se mění ve vodorovné.

Komplikovaný půdorys o rozloze pouhých 40 m2 však není výsledkem touhy architektů po zviditelnění v odborných časopisech, právě naopak. To, co se může z dálky jevit jako shluk budov nestejného tvaru, je ve skutečnosti pečlivě promyšleným konceptem rodinného domu, jehož hlavním cílem je citlivé zasazení do okolní přírody. Podle architekta Kolji Nielsena si složený dům mnohaúhelníkového tvaru s okolními stromy porozumí mnohem lépe, než klasická čtvercová stavba , obehnaná zahradou. Proto zvolili i cedrové obložení fasády a pozinkovanou střechu – byli by rádi, kdyby se časem dům změnil v šedý monument v zelené krajině.

Dispoziční kouzla

Až doposud se však dům jeví jako „normální“. Nebudeme vás už dále napínat a vstoupíme dovnitř, abychom odhalili prapříčinu podivného názvu. Projekt vily „Vzhůru nohama“ architekti vypracovali zcela proti běžným zvyklostem: ložnice najdeme v přízemí, zatímco hlavní místnosti a kuchyň se nacházejí v prvním patře. „Řídíme se zásadou, že jediná věta nebo jediný výkres musí vysvětlit, proč dům vypadá tak, jak vypadá,“ říká architekt Kolja Nielsen, spolumajitel ateliéru CEBRA. „Proto když se zeptáte, proč jsou hlavní pokoje a kuchyň v horním podlaží, dáme vám krátkou odpověď: protože právě odtud je nejlepší výhled na jezero.“

Vila UPSIDE DOWN je tedy jednogenerační rodinný dům s obytnou plochou 200 m2. Prostor, jednoduchost, originalita, účelnost, tato synonyma charakterizují nejen stavbu samotnou, ale především její interiér. Vnitřní prostor je maximálně otevřený a volný, nenarušují jej žádné příčky ani nadbytečné kusy nábytku či přemíra dekorace. Vše má svůj konkrétní účel. Vila sestává z hlavní části zahrnující společné prostory jako hlavní pokoje, koupelny a kuchyň. K ní, jako korálovému útesu, přirůstá celá řada drobných „přístaveb“ s ložnicemi, terasou a přístřeškem, díky němuž si lze dopřát posezení na zahradě i za mírného deště.

Světlo do problematických prostor přivádí nad sebou osazená dřevěná střešní okna VELUX s povrchovou úpravou z polyuretanu. Dánský Silkeborg sice neleží v extrémních polohách bičovaných severskými vichry, nicméně zvolená povrchová úprava umožňuje velmi snadnou údržba a vyšší odolnost ve vlhkém prostředí. Denní světlo tedy nemá žádných překážek, aby se rozlilo do všech koutů domu. Výhled do okolí rámují další velká okna, která sahají od podlahy až ke stropu – právě tady objevíme důvod převráceného uspořádání. Při posezení v obýváku s výhledem na překrásné jezero jsme rádi, že majitelé domu dali přednost konceptu „vzhůru nohama“, neukryli to nejhezčí do ložnice a nesobecky se o výhled dělí s každým návštěvníkem. Navíc malé okno v nejmenší místnosti dává možnost spatřit zahradu z málo běžného úhlu, díky němuž pohled do zelené a bující přírody připomíná uměleckou galerii s obrazy z 19. století. Navíc – viděnou shora.

To už se však dostáváme k dalším antigravitačním kouzlům projektu Vzhůru nohama. Proto nádherné místo raději opouštíme. Přistání na břehu jezera dopadlo dobře, stejně tak návrat z dalekého Silkeborgu. Zůstali jen vzpomínky a nepatrné šimrání v břiše pokaždé, když se podívám na fotografie. Asi bych tímto časopisem neměl listovat „vzhůru nohama“.

Text: Matej Šišolák
Foto: Torben Eskerod / VELUX

Reklama
Reklama

Komentovat